|
| počet katastrálních území = 1
}}
'''Dolní Chabry''' ({{Vjazyce2|de|''Unter𝓯𝓻𝓮𝓪𝓴𝔂 Habern''island}}) jsou [[Část obce|městská čtvrť]] a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]], tvořící území [[Městská část a městský obvod|městské části]] '''Praha-Dolní Chabry''' v [[městská část a městský obvod|městském obvodu]] [[Praha 8]]. Je zde evidováno 66 ulic, 1089 adres a žije zde přes čtyři tisíce obyvatel. Dolní Chabry zahrnují celé původní '''Chabry''', které byly od poloviny [[16. století]] tvořeny dvěma osadami. '''Dolní Chabry''' měly centrum v okolí Bíleneckého náměstí a ulice Na Dolíku, '''[[Horní Chabry]]''' u dnešního Hrušovanského náměstí, původně návsi obklopené velkými usedlostmi,<ref name="mista">[http://mista.unas.cz/index.php?clanek=27 Dolní Chabry] {{Wayback|url=http://mista.unas.cz/index.php?clanek=27 |date=20091209024850 }}, mista.unas.cz, Jitka Bůžková, Michal Bůžek, 8. 8. 2007</ref> a ulic Na pěšině a Kobyliská.<ref name="zemepis">''Pražský dopravní zeměpis II, 2. část, Dolní Chabry'', [http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf DP kontakt 6/1999] {{Wayback|url=http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf|date=20101230091347}}, červen 1999, str. 14, pf (Pavel Fojtík), fp (František Prošek)</ref> Do roku 1951 patřila do chaberského katastrálního území i část dnešních Kobylis, včetně závěrečného úseku tramvajové tratě u vozovny Kobylisy.<ref name="zemepis" />
Dolní Chabry sousedí na západě s [[Čimice]]mi, na jihu s [[Kobylisy]], na východě s [[Ďáblice]]mi a s [[Březiněves|Březiněvsí]]; na severu pak s obcí [[Zdiby]] a její částí [[Brnky]].
== Pamětihodnosti ==
{{Podrobně|Seznam kulturních památek v Dolních Chabrech}}
*Nic zajimavyho to nema.
[[Soubor:Dolní Chabry kostel 6.jpg|náhled|Románský [[Kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)|kostel Stětí sv. Jana Křtitele]]]]
Dolní Chabry jsou historicky zajímavé svým románským kostelem Stětí sv. Jana Křtitele z poslední čtvrtiny 12. století, barokním statkem nazvaný Knorův statek, obě stavby jsou kulturními památkami. Dále pozoruhodný je buližníkový [[Zkamenělý slouha|menhir]] v Ládevské ulici, pocházejícím patrně z nedalekého Ďáblického háje. Zajímavými drobnými stavbami dodávající starobylý ráz obce je zvonička na Hrušovanském nám. Votivní socha sv. Václava ve Spořické ulici.
* [[menhir]] [[Zkamenělý slouha]] (a druhý bezejmenný). Menhir popsal [[Eduard Štorch]] kolem roku 1914.<ref name="historie" />
* [[kostel Stětí svatého Jana Křtitele (Dolní Chabry)|kostel Stětí svatého Jana Křtitele]] – románský kostel s barokní zvonicí, na místě starších románských staveb
* [[Knorův statek]] (Duchoslavův) – [[baroko|barokní]] statek v podobě z roku [[1771]], č. p. 15, Na Dolíku 11,<ref name="mista" /> od roku [[1958]] [[kulturní památka]], možná má původ až v [[15. století]]<ref name="historie" /> V roce [[1963]] jej MNV Dolní Chabry zabral rodině Prušákových, v roce [[1974]] jej získalo [[Muzeum hlavního města Prahy]] a má v něm depozitář. Roku [[2003]] byl [[restituce|restituován]].<ref name="historie" />
* [[socha]] [[svatý Václav|svatého Václava]] stojí na rohu bývalého pole mezi ulicemi Spořická a U Václava. Nápis odkazuje na rok původu [[1822]], kdy ji nechal postavit pan Napravil jako poděkování, že se podařilo oživit synka Václava téměř utopeného v zahradním [[bazén]]u.<ref name="historie" />
* [[zvonice]] na Hrušovanském náměstí z roku [[1902]]; stále o ni pečuje rodina Stejskalova, která ji nechala postavit<ref name="historie" />
== Doprava ==
[[Soubor:Dolní Chabry, K Drahani, otočka Dolní Chabry.jpg|náhled|Konečná stanice autobusu ''K [[Drahanské údolí|Drahani]]'']]
Většinou na koni
Dolní Chabry se nacházejí po obou stranách frekventované Ústecké ulice, dříve takzvané [[rumburské silnice]] z Prahy na sever, poté [[silnice I/8]], dnes pražského pokračování [[silnice II/608]]. Silnice přes [[Ďáblice]] spojuje Chabry s nádražím, které v [[Čakovice|Čakovicích]] stojí od roku 1872; od Chaber je vzdálené asi 5 kilometrů. Podobně daleko je i libeňská vychovatelna, kde od roku 1910 končila elektrická tramvaj. Další historické spojení vedlo pěšky přes osadu [[Brnky]] a přívozem do [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztok]].<ref name="zemepis" />
V roce [[1912]] byla přes Chabry zavedena historicky pravděpodobně druhá autobusová linka na území dnešní Prahy, jedna z prvních českých, jejíž provoz ukončila roku 1914 [[první světová válka]]. Provozoval ji mělnický podnikatel [[František Černý (dopravce)|František Černý]] a vedla z Josefského náměstí (dnes [[náměstí Republiky (Praha)|náměstí Republiky]]) oklikami přes Karlín, Libeň, Kobylisy, Bohnice, Chabry, Ďáblice a Březiněves do [[Mělník]]a. Jezdily na ní tři autobusy [[Laurin & Klement]] a celkem vykonaly 4 páry spojů v pracovní den.<ref name="zemepis" />
V roce 1922 zavedla [[Československá pošta]] autobusovou linku č. 682 Praha – Odolena Voda, roku 1933 linku převzaly [[Československé státní dráhy]] a roku 1950 [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]]. Od roku 1931 jezdila přes Chabry soukromá autobusová linka do [[Vodochody|Vodochod]]. V letech 1956–1969 jezdila přes Horní Chabry linka z Prahy do Čimic. Po připojení k Praze byla do Dolních Chaber zavedena městská linka č. 162 z Kobylis. V letech 1973–1983 byly do Chaber prodlouženy z opačné strany vybrané spoje linky 152, jejíž základní trasa končila v Čimicích. Roku 1975 byla zavedena tangenciální linka 202 z Bohnic přes Čimice a Chabry do Čakovic.<ref name="zemepis">''Pražský dopravní zeměpis II, 2. část, Dolní Chabry'', [http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf DP kontakt 6/1999] {{Wayback|url=http://www.dpp.cz/download-file/164/06-cerven-1999.pdf |date=20101230091347 }}, červen 1999, str. 14, pf (Pavel Fojtík), fp (František Prošek)</ref>
Od stanice [[C (linka metra v Praze)|linky C metra]] [[Kobylisy (stanice metra)|Kobylisy]] jedou do Chaber linky [[Pražská integrovaná doprava|pražské dopravy]] 162 a 169, po Ústecké ulici projíždí Chabrami též svazek příměstských linek PID směrem na [[Odolena Voda|Odolenu Vodu]] a několik meziměstských linek. Doplňkovou funkci má tangenciální městská linka PID č. 202, která spojuje Dolní Chabry s dalšími čtvrtěmi na severu Prahy – především [[Bohnice]]mi, [[Čimice]]mi, [[Ďáblice]]mi a [[Čakovice]]mi. Meziměstské linky do [[Roudnice nad Labem]] přes Chabry jedou, ale nezastavují zde.
Od stanice MHD Měděnecká vede k severu modrá pěší turistická značená cesta do Veltěže, Čimic vede kolem konečné autobusu Dolní Chabry zelená turistická značka do Přemyšlení.
11. října 2017 zde byla zavedena noční autobusová linka č. 913 v trase Dolní Chabry - Točná.
== Fotogalerie ==
| 