Nord Stream: Porovnání verzí

Na okraji hospodářské konference v&nbsp;[[Petrohrad]]ě bylo také oznámeno, že k&nbsp;uskupení firem, které se měly na této stavbě podílet, se připojily německá společnost [[E.ON|EON]] a [[nizozemsko]]-[[Spojené království|britská]] společnost [[Royal Dutch Shell|Shell]]. První z&nbsp;dvou potrubí mělo být postaveno a uvedeno do provozu do roku 2019. Téměř ve stejnou dobu bylo stavěno také druhé (celkově čtvrté) potrubí. Náklady projektu Nord Stream&nbsp;2 velmi pravděpodobně přesáhnou náklady na jeho první fázi, které činily 7,4&nbsp;miliardy [[Euro|eur]].<ref>Russen planen zweite Gaspipeline durch die Ostsee (Rusové plánují druhý plynovod přes Baltické moře), [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]], 19.&nbsp;června 2015, s.&nbsp;20 (německy).</ref> Obě nová potrubí mají přepravovat dalších 55&nbsp;miliard m³ zemního plynu ročně do [[Evropská unie|Evropské unie]] (EU). Existovaly domněnky, že od roku 2020 nemá být již žádný plyn z&nbsp;Ruska, určený pro [[Západní Evropa|Západní Evropu]], přepravován přes dosavadní tranzitní [[Ukrajina|Ukrajinu]].<ref>Trotz Wirtschaftsembargo: Russen und Europäer bauen Ostseepipeline aus (Přes hospodářské embargo: Rusové a Evropané budují dále plynovod pod Baltickým mořem), Frankfurter Allgemeine Zeitung, http://www.faz.net/aktuell/wirtschaft/energiepolitik/trotz-wirtschaftsembargo-russen-und-europaeer-bauen-ostseepipeline-aus-13654463.html, 18.&nbsp;června 2015 (německy).</ref> Tyto eventuální následky výstavby plynovodu Nord Stream&nbsp;2 byly předmětem intenzívních vyjednávání ze strany Evropské unie, především však mezi německou vládou a vládou Ruské federace o&nbsp;smluvním zabezpečení tranzitu plynu přes Ukrajinu. Jednání byla komplikovaná také proto, že platnost dosavadní smlouvy o&nbsp;dodávkách plynu ruskou společností Gazprom ukrajinské společnosti [[Naftogaz|Naftohaz]] vypršela koncem roku 2019. Nakonec byla tato vyjednávání úspěšná a&nbsp;Ukrajině byl Ruskem smluvně zajištěn tranzit plynu do EU do roku 2024. V&nbsp;roce 2019 bylo přes Ukrajinu do EU dodáno 90&nbsp;miliard m³ ruského plynu, což zajistilo Ukrajině ročně cca 3&nbsp;miliardy eur tranzitních poplatků. Ukrajinské plynovody jsou však odborníky považovány za zastaralé.