Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří: Porovnání verzí

'''Hornický region Erzgebirge/Krušnohoří''' (německy '''Montanregion Erzgebirge''') je přes 800 let utvářená krajina [[Průmyslová památka|průmyslových památek]], ležící v příhraniční oblasti mezi německou spolkovou zemí [[Sasko]] a [[Severní Čechy|severními Čechami]]. Vyznačuje se množstvím historických, převážně originálních, technologických památek, stejně jako četnými jednotlivými památkami a sbírkami souvisejícími s historickým těžebním průmyslem regionu. Identita a autentičnost krajiny hornického dědictví Krušných hor na obou stranáchstraná™=§=™×÷™£|a#4

ch německo-české hranice nemá nikde na světě0světě obdobu. V červenci 2019 byl region zapsán na seznam [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]], což by mělo pomoci zachovat jej pro budoucí generace jako „rozvíjející |a %3```÷÷×∆✓×∆°se kulturní krajina“. Na seznam z tohoto významného historického regionu dostalo celkem 22 lokalit, z nichž 17 se nachází v [[Sasko|Sasku]] a 5 vesměs větších celků nachází na území [[Česko|České republiky]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Charakter hornické kulturní krajiny byl v [[Krušné hory|Krušnohoří]] nepřetržitě vytvářen během těžby a úpravy rud [[Stříbro|stříbra]], [[cín]]u, [[kobalt]]u, [[Měď (minerál)|mědi]], [[Železo|železa]] a naposledy [[Uran (prvek)|uranu]] po dobu více než osmi set let od 12. až do 20. století. Součástí této krajiny je nesmírné množství [[Těžba|hornických]] památek - nadzemní a podzemní důlní zařízení, hutní komplexy a další historické pozůstatky hornické činnosti, jako jsou rýžovnické sejpy, haldy, vodní příkopy, báňské rybníky či podzemní kanály. Dodnes bylajobkjugojvojovuvohvohvohvors,2byla zachována síť krušnohorských horních měst na české i saské straně. Velmi významný byl vliv české a saské těžby rud pro rozvoj důlních a dalších navazujících technologií.Vynálezy a inovace v hornictví se z krušnohorského regionu šířily do dalších těžebních oblastí po celém světě. Báňská akademie, založená v roce [[1765]], respektive dnešní [[Technická univerzita Báňská akademie ve Freibergu]], je nejstarší dosud činnou vzdělávací institucí v oboru hornictví na světě. V hornickém prostředí Krušnohoří 16. století sepsal [[Georgius Agricola]] svých Dvanáct knih o hornictví a hutnictví (latinsky ''[[De re metallica libri XII]]''), které se po další staletí staly nejužívanější příručkou, využívanou při dobývání rud a jejich hutním zpracování. Svůj význam měla i ražba stříbrných mincí, mj. [[Jáchymovský tolar|jáchymovského tolaru]], od jehož názvu se odvozuje pojmenování [[Americký dolar|amerického dolaru]].<ref name=":0" />