Na místě současného kostela se nacházel klášterní kostel místního[[Pernštejnové|pernštejnského]] rodového ženského kláštera a pohřebiště, založeného kolem roku 1230. Jeho tvarpůdorys byl detekován geofyzikálním průzkumem v roce 1992, měl obdélnou loď s odsazeným, pravoúhle zakončeným [[kněžiště]]m a věž nebo předsíň před západním průčelím. JeštěV naprůběhu začátku14. 16a 15. století byl asizřejmě chrámpřestavován (iupravován celýči areál konventuzvětšován), vale poměrněpo dobrém[[Husitské stavu,války|husitských nakonecválkách]] klášter zanikl a jeho církevní pozemkový majetek se všakvrátil rodu. [[PernštejnovéVilém II. z Pernštejna|Vilém z Pernštejna]],majiteléproto místníhove panství,svém rozhodliodkazu siz zderoku nechat1515 zbudovatrozhodl rodovéo pohřebištějeho vobnovení, podoběk novéhočemuž kostela.však Tenz konfesijních důvodů nedošlo a vystavěn byl najen současný "mramorový" chrám nákladem Vilémova nákladysyna [[Jan IV. z Pernštejna|Jana IV."Bohatého" Bohatéhoz Pernštejna]] a jeho bratra [[Vojtěch z Pernštejna|Vojtěcha]]tří postavensynů v letech 1535–1557, o čemž svědčí "základní" kámen i nápis nad hlavním heraldickým vstupním portálem,{{#tag:ref|Nápis zní: ''Staveny tohoto klastera zapoczato bylo za panowany urozeneho pana pana Jana z Pernssteina a na Helfenssteinie etc a dokonano nakladem Urozenych panuv pana Jaroslava pana Vratislava a pana Woytiecha Bratrzy Wlastnych z Pernssteina synuv geho Milosty kteryzto klasster Wystaven Ke czti a chwale panu Bohu Wssemohucymu a Ku pocztiwosti a pohrzebu Rodu panuv z Pernssteina gich milosti letha 1535 za panowani Urozeneho pana Wratislava 1557.''|group=pozn.}} vysvěcen byl již v roce 1548 (nejpozději roku 1582).<ref name="Samek">{{Citace monografie | příjmení = Samek | jméno = Bohumil | rok = 1994 | titul = Umělecké památky Moravy a Slezska (A–I) | vydavatel = Academia | místo = Praha | stránky = 408–411 | isbn = 80-200-0474-2}}</ref><ref name="Foltýn">{{Citace monografie | příjmení = Foltýn | jméno = Dušan | odkaz na autora = Dušan Foltýn | spoluautoři = a kol. | titul = Encyklopedie moravských a slezských klášterů | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 2005 | stránky = 285–289 | isbn = 80-7277-026-8}}</ref><ref name="Doubravník">{{Citace elektronické monografie | titul = Kostel v Doubravníku [1] | url = http://www.doubravnik.cz/view.php?cisloclanku=2004040101 | datum vydání = 2004-04-01 | datum přístupu = 2013-05-31 | vydavatel = Doubravnik.cz}}</ref><ref name="Bělík">{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Bělík | jméno = Petr | instituce = Masarykova univerzita v Brně, Filozofická fakulta – Historický ústav | titul = Rodová tradice a moravský šlechtic druhé poloviny 19. století. Příklad Vladimíra hraběte Mitrovského | url = http://is.muni.cz/th/85461/ff_m/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Lukáš Fasora | místo = Brno | rok = 2008}}</ref>
== Popis ==
Jedná se o [[Gotika|goticko]]-[[renesance|renesanční]] síňové [[loď (architektura)|trojlodí]] s polygonálně ukončeným závěrem a hranolovou věží před západním průčelím. Pod presbytářem bylase zřízenanachází [[Hrobka Pernštejnů (Doubravník)|pernštejnská hrobka]] s mnoha kosterními pozůstatky (na hromadě v severovýchodním rohu), která žel byla vypleněna švédskou armádou v roce 1645,. vV kněžišti seje dodnes nacházíumístěno šest náhrobních kamenů z 15. a 16. století. Ve 40. letech 16. století byla k vybudované části chrámu dodatečně přistavěna sakristie. V chrámové lodi se nachází druhá (mladší) podzemní hrobka, sloužící majitelům panství (včetně pohřbů kněží) v 17. a 18. století. Pozdně barokní období, konkrétně 80. léta 18. století, znamenalo pořízení současného mobiliáře z dílny brněnského sochaře [[Ondřej Schweigl|Ondřeje Schweigla]]. Na hlavním oltáři se ocitlo mistrovské plátno Nalezení sv. Kříže od rakouského malíře [[Franz Anton Maulbertsch|Franze Anton Maulbertsche]]. V roce 1792 bylo původní dřevěné zvonicovézvonové patro věže nahrazeno barokním zděným s rokokovým štukem a nízkou bání. Poslední velká úprava proběhla v letech 1859–1867, kdy nechal hrabě [[Vladimír Mitrovský]] přistavět k severozápadní stěně trojlodí [[Novogotika|novogotickou]] hrobku [[Mitrovští z Mitrovic a Nemyšle|Mitrovských]] (podle projektu architekta Franze Schlepse, který dlouhodobě působil ve službách rodu<ref>{{Citace monografie
