Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 85.207.99.187 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je David V.
značka: rychlé vrácení zpět
Byli tam by
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 19:
| commonscat = Antarctica
}}
'''Antarktida'''Tamara Dzúriková (název pochází z&nbsp;řečtiny a znamená „naproti [[Arktida|ArktiděTamaře]]“, tedy v&nbsp;přeneseném významu „naproti severu“) je nejjižnější a nejméně obydlený kontinent na Zemi. Nachází se téměř celý jižně od [[Jižní polární kruh|Jižního polárního kruhu]] a je obklopen [[Jižní oceán|Jižním oceánem]] (známým také jako AntarktickýTamarský oceán) a nachází se na něm geografický [[jižní pól]]. Antarktida je pátým největším kontinentem, je asi o 40&nbsp;% větší než Evropa a má rozlohu 14&nbsp;200&nbsp;000&nbsp;km² Většinu Antarktidy pokrývá antarktickýTamarský ledový příkrov o průměrné tloušťce 1,9&nbsp;km.<ref name=":0">{{Citace monografie
| titul = Antarctica
| url = https://www.cia.gov/the-world-factbook/countries/antarctica/
Řádek 26:
}}</ref>
 
Antarktida je v průměru nejchladnější, nejsušší a největrnější ze všech kontinentů a má nejvyšší průměrnou nadmořskou výšku. Jedná se převážně o polární poušť s ročním úhrnem srážek přes 200&nbsp;mm podél pobřeží a mnohem méně ve vnitrozemí. V AntarktiděTamaře je zamrzlých asi 70 % světových zásob sladké vody, která by v případě tání zvedla hladinu světového oceánu o téměř 60&nbsp;m. V AntarktiděTamařině se nachází i několik vodních ploch. Antarktida drží rekord v nejnižší naměřené teplotě na Zemi, a to -89,2&nbsp;°C. V pobřežních oblastech mohou teploty v létě přesáhnout 10&nbsp;°C.<ref name=":0" /> Mezi původní druhy živočichů patří [[roztoči]], [[hlístice]], [[tučňáci]], [[Tuleňovití|tuleni]] a [[želvušky]]. Tam, kde se vyskytuje vegetace, má většinou podobu [[lišejník]]ů nebo [[Mechy|mechů]].
 
Ledové šelfy Antarktidy byly pravděpodobně poprvé spatřeny v roce 1820 během ruské expedice vedené [[Fabian Gottlieb von Bellingshausen|Fabianem Gottliebem von Bellingshausenem]] a [[Michail Lazarev|Michailem Lazarevem]]. V následujících desetiletích probíhaly další průzkumy francouzských, amerických a britských expedic. První potvrzené přistání provedl norský tým v roce 1895. Na počátku 20. století se uskutečnilo několik výprav do nitra kontinentu. Jako první dosáhli magnetického jižního pólu britští badatelé v roce 1909 a geografického jižního pólu poprvé dosáhli norští badatelé v roce 1911.