Horní Heršpice: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Portály|Brno|Morava}} |
Bez shrnutí editace značky: revertováno přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 107:
* [[1. říjen|1. října]] 1975<ref>Ústřední věstník České socialistické republiky, částka 3, č. 9/1976, str. 89</ref>–[[1990]] – celé území dnešního katastrálního území Horní Heršpice bylo součástí městského obvodu '''Brno IV.'''
* od roku 1990 – celé území dnešního katastrálního území Horní Heršpice je součástí městské části [[Brno-jih]].
== Ukázka místního nářečí ==
{{Citát|''Tři muzikanti hráli při muzikách. A na každé se prali a bila hoďňe velká pračka, až do nemocňice moseli vodvážet. Von ten topič Šlégl Kóba celó hospodo vibil. Von mluvil furt - tó hantírkó. Muj otec neumňel ňemecki a matka take ne. Ta řeč bila schomolená, česká a ňemecká: Bou gest hi? (— kam jdeš? ); ich ge am oka (— jdu na pole); ich mus di veš vošn. Mi sme tadi bili pochmulenci. Ináč ňemečťi opčaňi bili mezi sebó úslužňí a rozďíl mezi Čechem a Ňemcem nebil. Ale za Rakóska ešče take bili učitel a honorace ňemecká spanščelá a nepřála Čechům aňi chudím Ňemcúm. Posleďňí svátek prezidenta Masarika před válkó slavili Ňemci a Češi společňe. Ale Henlajnova strana přinesla nepřátelství. Na heršpického opčana Uhlířa se dostávali, rozbíjeli vokna. Žena dostala to néhorší prácu ve zbrojofce. Ňemci nás chteli zbajkat, přišli za mnó: „,dé se k nám“ Staré Říčka bil volané na mňescké úřat do Brna a voňi se ho ptali, jaké je národnosťi: „Ste Ňemec?“ „Ňemec néso.“ „Ste Čech?“ „Čech néso, já so Moravák, Brňák.“ <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Svěrák
| jméno = František
| titul = Brněnská mluva - Svěrák, František
| vydavatel = Univerzita J. E. Purkyně
| místo = Brno
| rok vydání = 1966
| strany = 134
}}</ref>''}}
== Odkazy ==
| |||