Galanta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 44:
[[File:Galantský opevnený kaštieľ II (rt-008).JPG|265px|thumb|Novogotický zámek Esterházyů]]
[[File:Galanta, renesančný kaštieľ (01).jpg|265px|thumb|Renesanční zámek]]
Nejstarší stopy osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy od neolitu. První písemná zpráva pochází z roku 1237 z listiny uherského krále [[Béla IV.|Bély IV.]], kdy Galanta byla vesnice v majetku kláštera benediktinů v [[Pannonhalma|Pannonhalmě]]. Od roku 1421 do 19. století patřila k panství rodu Esterházyů, kteří zde postupně vybudovali dva opevněné hrady a jeden zámek. Roku 1635 Galanta získala od císaře Ferdinanda II. Habsburského městská práva s právem pořádat čtyři výroční trhy, což vedlo k rozvoji řemesel a cechů. Nástup průmyslu byl podmíněn výstavbou železniční trati Bratislava–Budapešť a napojením na Povážskou železnici přes [[Leopoldov]] roku 1883. Do roku 1918 bylo území města součástí [[Uhersko|Uherska]]. V roce 1938 zde žilo 1176 Židů.<ref>{{Citace elektronického periodika
 
Město bylo součástí Maďarska (Maďarského království/knížectví) až do r. 1918 (provizorní hranice ČSR), resp. 1920 (hranice podle tzv. Trianonského diktátu).
 
V roce 1938 zde žilo 1176 Židů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zoznam obcí okresu Galanta (Galántai járás) - Osudy slovenských Židov 1939-1945 - Ústav pamäti národa
| periodikum = www.upn.gov.sk