V 60.roce letech[[1968]] sebyl střídalav jednatehdejším pracovní[[Československo|Československu]] a jednana nepracovníúzemí sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v rocednešního [[ 1968Česko|Česka]] zaveden pětidenní pracovní [[týden]] i v [[Československo|Československu]].<ref> [http:63/ /www1968 Sb. zakonyprolidi.cz/cs/1968-63 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem ] </ref> ses dvěma dny [[pracovního volna ]]. Do té doby se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce , ale i do školy, se nazývala '''pracovní sobota'''. PracovníchV sobot,několika kterépřípadech nesouviselybyla sza přesunemdodatečný pracovníhopracovní volna,den postupněurčena běhemi 80. let ubývalo – poslední taková byla 11. března 1989[[neděle]]. ▼'''Pracovní sobota''' je označení [[Sobota|sobot]], které i po zavedení pětidenního pracovního [[Týden|týdne]] zůstaly pracovní, a to buď jako další [[pracovní den]] navíc, nebo z důvodu náhrady za některý [[státem uznaný svátek]]. Do zavedení pětidenního pracovního týdne se v sobotu do práce chodilo stejně jako v jiné pracovní dny, a každá sobota tak byla pracovní, ovšem pracovní doba bývala kratší, například šestihodinová.
Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty . V letech 1968 a 1969 se pořádaly víceméně dobrovolné pracovní „Dubčekovy“ sobotní směny na podporu reformního vedení státu. Proslulé jsou také pozdějšítzv. „mamulovky“ ,<ref>''Chartistou{{chybí na konci světa''zdroj}}, [[Respekt (časopis)|Respekt]] 2/2007</ref> které vyhlašoval [[krajský tajemník [[Komunistická strana Československa|KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula|Mamula]]. ▼== Pracovní soboty v Československu ==
▲V 60. letech se střídala jedna pracovní a jedna nepracovní sobota. V souvislosti se zkracováním pracovní doby v západních zemích byl v roce [[1968]] zaveden pětidenní pracovní [[týden]] i v [[Československo|Československu]].<ref>[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1968-63 Vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí č. 63/1968 Sb., o zásadách pro zkracování týdenní pracovní doby a pro zavádění provozních a pracovních režimů s pětidenním pracovním týdnem]</ref> se dvěma dny pracovního volna. I po tomto přechodu byly vyhlašovány některé soboty jako pracovní. Sobota, kdy se muselo z rozhodnutí vlády jít povinně nejen do práce, ale i do školy, se nazývala '''pracovní sobota'''. Pracovních sobot, které nesouvisely s přesunem pracovního volna, postupně během 80. let ubývalo – poslední taková byla 11. března 1989.
==Seznam pracovních sobot==
Podle nepotvrzené hypotézy byla důvodem pro vyhlašování pracovních sobot dávno po uzákonění pětidenního pracovního týdne snaha [[Státní plánovací komise|centrálních plánovacích orgánů]] dosáhnout stejného počtu pracovních dnů v jednotlivých letech pětiletky.
<!-- není to kompletní - doplnit -->
*[[1970]] - [[4. duben|4. dubna]], [[16. květen|16. května]], [[25. říjen|25. října]] (neděle), [[14. listopad]]u
*[[1971]] - [[3. leden|3. ledna]] (neděle), [[17. duben|17. dubna]], [[24. říjen|24. října]] (neděle)
*[[1972]] - [[6. květen|6. května]], [[8. duben]], [[13. květen]] a [[11. listopad]]
*[[1973]] - [[14. duben|14. dubna]], [[29. září]] a [[17. listopad]]u
*[[1974]] - [[6. duben|6. dubna]], [[28. září]] a [[16. listopad]]u
*[[1975]] -
*[[1976]] -
*[[1977]] - [[12. listopad]]
*[[1978]] - [[11. březen]], [[1. duben]], [[13. květen]], [[23. září]] a [[14. říjen]]
*[[1979]] - [[31. březen]], [[21. duben]], [[12. květen]], [[22. září]] a [[10. listopad]]
*[[1980]] - [[22. březen]], [[12. duben]], [[20. září]] a [[11. říjen|11. října]]
*[[1981]] - [[25. duben]], [[24. říjen]] a [[28. listopad]]
*[[1982]] - [[17. duben]]
*[[1983]] - [[9. duben]], [[24. září]] a [[22. říjen]]
*[[1984]] - [[31. březen]], [[12. květen]], [[29. září]] a [[10. listopad]]
*[[1985]] - [[23. březen]], [[13. duben]], [[28. září]], [[19. říjen]] a [[16. listopad]]
*[[1986]] - [[15. březen]], [[5. duben]], [[18. říjen]] a [[22. listopad]]
*[[1987]] - [[25. duben]] a [[17. říjen]]
*[[1988]] - [[9. duben]]
*[[1989]] - [[11. březen]]
*[[1990]] - [[28. duben]]
== Podívejte se také na ==
V polovině 80. let nastal dočasný nárůst pracovních sobot. V několika případech byla za dodatečný pracovní den určena i [[neděle]], což nastávalo okolo Vánoc, Nového roku, 1. máje a výročí osvobození, pokud tyto svátky připadly v průběhu týdne. Jako příklad lze uvést dvě pracovní neděle po sobě v roce 1985 – 5. a 12. května. Například pracovní dny byly z 2. a 3. května přesunuty na 4. a 5. (na sobotu a neděli). Smyslem bylo vytvořit nepřetržité tři dny pracovního volna 1., 2. a 3. května 1985.
* [[Volná sobota v Polsku]] ▼
V roce 1990 byly uvažovány tři pracovní soboty: 28. dubna (namísto [[Velikonoční pondělí|Velikonočního pondělí]] 30. dubna), 22. prosince (namísto [[Štědrý den|Štědrého dne]] připadajícího na pondělí) a 29. prosince (namísto pondělí 31. prosince).<ref>[http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1985-84 Vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních věcí č. 84/1985 o úpravách pracovní doby v letech 1986 až 1990]</ref> Nakonec byla realizovaná jen první jmenovaná.
▲Mimo centrálně stanovené pracovní soboty se v některých místech vyhlašovaly i další dodatečné pracovní soboty. V letech 1968 a 1969 se pořádaly víceméně dobrovolné pracovní „Dubčekovy“ sobotní směny na podporu reformního vedení státu. Proslulé jsou také pozdější „mamulovky“,<ref>''Chartistou na konci světa'', [[Respekt (časopis)|Respekt]] 2/2007</ref> které vyhlašoval krajský tajemník [[Komunistická strana Československa|KSČ]] v [[Severomoravský kraj|Severomoravském kraji]] [[Miroslav Mamula]].
== Pracovní soboty v jiných zemích RVHP ==
Pracovní soboty byly obvyklé i v jiných zemích východního bloku, v [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] jich bylo mnohem více než v Československu, jednalo se o tzv. '''subótniky'''.
Leninský subbotnik (případně voskresnik) se pracovní sobotě podobá jen zdánlivě; šlo o „dobrovolně povinnou“ neplacenou práci nikoli v řádném zaměstnání, ale v domovské obci, zpravidla při úklidu, rekonstrukci veřejných budov či škol a podobně. Leninskému subbotniku se spíše než pracovní sobota podobá [[Akce Z]].
== Kulturní odkazy ==
Na střídání pracovních a nepracovních sobot v šedesátých letech odkazuje refrén Krylovy písně:
{{Citát|<poem>
Na ostří nože, rezavé a tupé
zavěsí změny lichá sobota,
stelu si lože v dospávárně kupé,
noc ranní směny v šeru života.
</poem>|[[Karel Kryl]]: Ocelárna}}
== Odkazy ==
<references/>
[[Kategorie: Události roku 1968Historie]] ▼=== Související články ===
{{Portály|[[Kategorie:Komunistický režim v Československu }}]]▼* [[Víkend]]
▲* [[Volná sobota v Polsku]]
* [[Pracovní sobota v Maďarsku]]
▲{{Portály|Komunistický režim v Československu}}
[[Kategorie:Ekonomika komunistického Československa]]
[[Kategorie:Práce]]
[[Kategorie:Kalendář]]
[[Kategorie:Sobota]]
▲[[Kategorie:Události roku 1968]]
| 