Žurnalistika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odkaz na téma ve Wikicitátech; kosmetické úpravy
niger
značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru
Řádek 2:
[[Soubor:Newsroom of the New York Times newspaper. 8d22685v.jpg|náhled|Novináři v redakci [[The New York Times|New York Times]], 40. léta]]
[[Soubor:TV News reporter Natalie Brunell at the ABC Los Angles anchor desk.jpg|náhled|Televizní moderátorka]]
Žurnalistika a masová média jsou také předmětem teoretického a akademického zájmu. Obor, který je studuje, se nazývá obvykle mediologie, případně [[mediální studia]] či teorie masové komunikace. Média jsou ovšem rovněž předmětem intenzivníhonzivního zájmu [[kulturologie]], [[sociologie]], [[politologie]] či [[Filosofie|filozofie]]. Novinářská profese je též často ztvárňována ve filmu a televizní zábavě (např. ''[[Superman (film)|Superman]]'', ''[[Redakce (seriál)|Redakce]]'', ''[[Sex ve městě]]'', ''[[Na titulní straně]]'', ''[[Zbožňuju trable]]'', ''[[Prázdniny v Římě]]'', ''[[Případ Pelikán]], [[Sladký život]], [[Stalo se jedné noci]], [[Nahota na prodej]], [[Všichni prezidentovi muži]]'', ''[[Občan Kane]]''). S tím jsou spjaty různé stereotypy jako "novinářské hyeny" na straně jedné nebo "hlídací psi demokracie" na straně druhé.
'''Žurnalistika''' (nebo '''žurnalismus''', obě slova odvozena z původně [[francouzština|francouzského]] slova [[žurnál]] – [[Deník (noviny)|deník]]) je tvorba a distribuce [[Zpráva|zpráv]] o aktuálních událostech, a to prostřednictvím různých forem - [[tisk]]u, [[televize]], [[rozhlas]]u, [[internet]]u. Tyto formy jsou souhrnně nazývány [[Masmédia|masová média]] (v minulosti se v Československu užíval pojem hromadné sdělovací prostředky). Žurnalistika je také název [[noviny|novinářského]] povolání a produktů této činnosti. Novinář nemusí pracovat v masovém médiu, může tvořit například pro [[Zpravodajská agentura|tiskovou agenturu]], která pak své produkty masovým médiím prodává. Obvykle se za součást žurnalistiky považuje i poskytování komentářů, názorů a souvislostí v médiích, které zároveň poskytují [[zpravodajství]] (méně již mimo ně, například na [[blog]]u nebo v odborném časopise, nicméně hranice je neostrá, existují i žurnalistické produkty na komentáře a analýzy se zaměřující).
 
Žurnalistika a média byly vždy, vzhledem k jejich předpokládanému vlivu na společnost, v silné interakci s politikou a vládní mocí. V některých zemích jsou média ovládána vládou nebo ovlivňována vládními zásahy, často na základě právních norem, které je k tomu přímo zmocňují ([[cenzura]]). Jinde právní rámec dává novinářům [[Svoboda projevu|svobodu slova]], ale v praxi si mocenské složky nacházejí cesty, jak média ovlivňovat. V nejliberálnějších zemích jsou média plně nezávislá na vládě, a buď fungují jako soukromý průmysl nebo jako veřejné instituce placené z peněz občanů (tzv. média veřejné služby). V těchto zemích se však diskutuje o vlivu ekonomických subjektů na média soukromá či o roli médií veřejné služby - do jaké míry mají být politicky a kulturně-hodnotově neutrální, vyvážená, nestranná či [[Objektivita (žurnalistika)|objektivní]]. Média jsou obvykle regulována i právními úpravami typu pomluvy, urážky na cti, šíření nenávisti ke skupině občanů apod. V některých právních systémech nicméně funguje princip absolutní svobody slova - verbální trestní čin zde není možné spáchat, kupříkladu ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]]. Evropské právo má naopak tendenci před médii chránit, především skupiny občanů a menšiny. Média se snaží snížit právní a politický tlak na sebe tím, že si dobrovolně ustavují rozličné [[Etický kodex|etické kodexy]] (viz [[žurnalistická etika]]).
 
Žurnalistika se obvykle dělí podle druhu média (televizní, rozhlasová, fotožurnalistika apod.), podle hodnotové orientace (liberální, konzervativní, levicová), podle míry zájmu o politiku a širší souvislosti ([[Seriózní médium|seriózní]], [[Bulvární médium|bulvární]]), podle předmětu zájmu (sportovní, kulturní apod.), podle způsobu financování (soukromá-komerční, veřejnoprávní, státní), podle žánrů (zpravodajství, publicistika, moderování) či podle způsobu práce ([[investigativní žurnalistika]] apod.). Základními žánry jsou zpráva, [[reportáž]], [[komentář]], rozhovor. K vedlejším žánrům patří [[recenze]], umělecká kritika, portrét, [[fejeton]], [[esej]], [[soudnička]], [[črta]] apod., přičemž některé z těchto žánrů z médií již vymizely, nebo jsou na ústupu. V některých kulturních okruzích má novinařina tradičně blízko k literatuře, řada spisovatelů byla zároveň nebo původně novináři (v Česku [[Jan Neruda]], [[Jaroslav Hašek]], [[Karel Poláček]], [[Karel Čapek]], [[Eduard Bass]] atd.). Bývá zvykem, že do médií tak či onak přispívají i zástupci jiných profesí a oborů, filozofové, vědci, podnikatelé, umělci, i oni mohou být považováni za publicisty, tedy druh novinářů. Blízko k novinářské profesi má též obor [[public relations]], řada novinářů přechází do něj nebo přichází z něj.
 
Tím, že se novinářská činnost odehrává v tak rozdílných technologických, institucionálních a socio-ekonomických kontextech, je ovšem novinářské povolání velmi různorodé (například moderátor televizní diskuse vykonává úplně jinou činnost než fotograf bulvárního média, nebo komentátor sportovního deníku). To vede k nižší solidaritě a [[Odbory|odborové]] organizovanosti novinářů, byť profesní organizace existují (v Česku např. Syndikát novinářů). Nicméně pokusy omezit práva a činnost novinářů členstvím v nějaké takové organizaci jsou v demokracii obvykle považovány za útok na svobodu slova, v nedemokratických režimech takové organizace naopak často slouží ke kontrole vlády nad médii. I když existuje specializované novinářské vzdělávání, univerzitní i jiné, není jím vstup do profese nijak limitován, ba takové vzdělání bývá u novinářů spíše výjimečné.
 
Žurnalistika je velmi závislá na technologiích a každá technologická změna ji ovlivní a promění. Ve 21. století se především diskutuje o možnosti zániku tištěných médií na úkor internetových a o vlivu [[Sociální síť|sociálních sítí]] na média a na společnost vůbec.
 
Žurnalistika a masová média jsou také předmětem teoretického a akademického zájmu. Obor, který je studuje, se nazývá obvykle mediologie, případně [[mediální studia]] či teorie masové komunikace. Média jsou ovšem rovněž předmětem intenzivního zájmu [[kulturologie]], [[sociologie]], [[politologie]] či [[Filosofie|filozofie]]. Novinářská profese je též často ztvárňována ve filmu a televizní zábavě (např. ''[[Superman (film)|Superman]]'', ''[[Redakce (seriál)|Redakce]]'', ''[[Sex ve městě]]'', ''[[Na titulní straně]]'', ''[[Zbožňuju trable]]'', ''[[Prázdniny v Římě]]'', ''[[Případ Pelikán]], [[Sladký život]], [[Stalo se jedné noci]], [[Nahota na prodej]], [[Všichni prezidentovi muži]]'', ''[[Občan Kane]]''). S tím jsou spjaty různé stereotypy jako "novinářské hyeny" na straně jedné nebo "hlídací psi demokracie" na straně druhé.
 
== Dějiny žurnalistiky ==