|
| size = 400
| position =right
| photo1a = USGS_image_cropped.jpgUS
| photo1b = Freshwater swamp forest in Gowainghat Sylhet Bangladesh photo taken in July 2016.jpg
| photo2a = Tourbière 03 - Parc de Frontenac - Juillet 2008.jpg
| photo2b = Remediated wetlands at the Mount Polley mine.jpg
| text = Mokřady se vyskytují v různých velikostech, typech a lokalitách. Ve směru hodinových ručiček zleva nahoře: Vrchoviště vs. mokřad vs. jezero; sladkovodní [[bažina|bažinný]] les v [[Bangladéš]]i; sladkovodní mokřad s [[orobinec|orobincem]], který se vyvíjí při stojaté vodě a vysoké úrodnosti půdy; [[rašeliniště]] jsou sladkovodní mokřady, které se vyvíjejí v oblastech se [[stojatá voda|stojatou vodou]] a nízkou [[úrodnost]]í.
}}
'''Mokřad''' je samostatný [[ekosystém]], který je [[Povodeň|zaplaven]] nebo nasycen [[Voda|vodou]], a to buď trvale (po léta nebo desetiletí), nebo sezónně (po týdny nebo měsíce). Při zaplavení převládají bezkyslíkaté ([[anaerobní]]) procesy, zejména v půdě.<ref name="Keddy2010">{{cite book|last=Keddy|first=P.A.|url=https://books.google.com/books?id=eVeaSqFy2VgC|title=Wetland ecology : principles and conservation|date=2010|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0521519403|edition=2nd|location=New York}} </ref> Hlavním faktorem, který mokřady odlišuje od suchozemských forem půdy nebo [[Vodní plocha|vodních ploch]], je charakteristická [[vegetace]] [[Hydrofyty|vodních rostlin]], přizpůsobená jedinečným anaerobním hydrickým půdám.<ref name="ramsar">{{cite web|title=Official page of the Ramsar Convention|url=http://www.ramsar.org/cda/en/ramsar-pubs/main/ramsar/1-30_4000_0__|access-date=2011-09-25}}</ref> Mokřady jsou považovány za jedny z biologicky nejrozmanitějších ekosystémů, které slouží jako domov široké škále rostlinných a živočišných druhů. Pro mnoho oblastí světa byly vyvinuty metody hodnocení funkcí mokřadů, jejich ekologického zdraví a celkového stavu. Tyto metody přispěly k ochraně mokřadů částečně tím, že zvýšily povědomí veřejnosti o funkcích, které některé mokřady plní.<ref name="ACADEMIC PRESS">{{Cite book|title=Wetland and Stream Rapid Assessments: Development, Validation, and Application|date=2018|publisher=Academic Press|isbn=978-0-12-805091-0|editor-last=Dorney|editor-first=J.|location=London; San Diego, CA|oclc=1017607532|editor-last2=Savage|editor-first2=R.|editor-last3=Adamus|editor-first3=P.|editor-last4=Tiner|editor-first4=R.}}</ref>
Mokřady se přirozeně vyskytují na všech [[Kontinent|kontinentech]].<ref name="Davidson2014">{{cite journal|author=Davidson, N.C.|year=2014|title=How much wetland has the world lost? Long-term and recent trends in global wetland area|journal=Marine and Freshwater Research|volume=65|issue=10|pages=934–941|doi=10.1071/MF14173|s2cid=85617334}}</ref> Voda v mokřadech je buď [[Sladká voda|sladkovodní]], [[Brakická voda|brakická]], nebo [[Mořská voda|slaná]].<ref name="ramsar" /> Hlavní typy mokřadů se klasifikují na základě převládajících [[Rostliny|rostlin]] a/nebo zdroje vody. Například [[Močál|močály]] jsou mokřady, v nichž převládá [[tvrdá vegetace]], jako je [[rákos]], [[ocún]] a [[ostřice]]; [[Bažina|bažiny]] jsou mokřady, v nichž převládá [[Dřevina|dřevinná]] vegetace, jako jsou [[Strom|stromy]] a [[Keř|keře]] (ačkoli v Evropě převládá [[rákos]], nikoli stromy). Příklady mokřadů klasifikovaných podle zdroje vody: [[Marše|přílivové mokřady]] (oceánský příliv), [[Estuár|estuáry]] (smíšené přílivové a říční vody), [[Záplavová oblast|záplavové oblasti]] (přebytečná voda z rozvodněných řek nebo jezer), [[prameniště]], průsaky a [[slatiniště]] ([[podzemní voda]] vytéká na povrch), [[rašeliniště]] a efemerní (jarní) tůně ([[Déšť|srážková voda]] nebo voda z tání).<ref name="Keddy2010" /><ref name="water">{{cite web|date=2015-09-18|title=US EPA|url=http://water.epa.gov/type/wetlands/what.cfm|access-date=2011-09-25}}</ref> V některé mokřadech se nachází více typů rostlin a jsou napájeny více zdroji vody, což znesnadňuje jejich klasifikaci. Mezi největší mokřady světa patří [[Amazonie|povodí Amazonky]], [[Západosibiřská rovina]],<ref name="FraserKeddy">{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=tYeccNT_AsQC&pg=PP1|title=The World's Largest Wetlands: Their Ecology and Conservation|date=2005|publisher=Cambridge University Press|isbn=978-0521834049|editor-last=Fraser|editor-first=L.|location=Cambridge, UK|editor2-last=Keddy|editor2-first=P.A.}}</ref> [[Pantanal]] v Jižní Americe<ref name=":12">{{cite web|title=WWF Pantanal Programme|url=http://wwf.panda.org/who_we_are/wwf_offices/bolivia/our_work/pantanal_programme/|access-date=2011-09-25}}</ref> a [[Sundarbans]] v deltě [[Ganga|Gangy]] a [[Brahmaputra|Brahmaputry]].<ref name=":22">{{cite journal|author=Giri, C.|author2=Pengra, B.|author3=Zhu, Z.|author4=Singh, A.|author5=Tieszen, L.L.|year=2007|title=Monitoring mangrove forest dynamics of the Sundarbans in Bangladesh and India using multi-temporal satellite data from 1973 to 2000|journal=Estuarine, Coastal and Shelf Science|volume=73|issue=1–2|pages=91–100|bibcode=2007ECSS...73...91G|doi=10.1016/j.ecss.2006.12.019}}</ref>
Mokřady plní řadu funkcí, z nichž má člověk užitek. Nazývají se [[ekosystémové služby]] a patří mezi ně [[čištění vody]], doplňování zásob podzemní vody, stabilizace pobřeží a ochrana před bouřemi, zadržování vody a [[Protipovodňová ochrana|ochrana před povodněmi]], zpracování uhlíku (fixace, [[Dekompozice|rozklad]] a [[Vázání uhlíku|sekvestrace]] uhlíku), dalších živin a [[Znečišťující látky|znečišťujících látek]] a podpora rostlin a živočichů.<ref>{{cite web|title=Wetlands|url=https://www.nrcs.usda.gov/wps/portal/nrcs/main/national/water/wetlands/|website=USDA- Natural Resource Conservation Center}}</ref> Mokřady jsou zásobárnou [[Biodiverzita|biologické rozmanitosti]] a poskytují mokřadní produkty. Podle [[Millennium Ecosystem Assessment|Hodnocení ekosystémů k miléniu tisíciletí]] OSN jsou mokřady postiženy [[Ekologická újma|zhoršováním životního prostředí]] více než kterýkoli jiný ekosystém na Zemi<ref>{{cite book|last1=Davidson|first1=N.C.|url=https://www.millenniumassessment.org/documents/document.358.aspx.pdf|title=Ecosystems and Human Well-being: Wetlands and Water Synthesis: a report of the Millennium Ecosystem Assessment|last2=D'Cruz|first2=R.|last3=Finlayson|first3=C.M.|date=2005|publisher=World Resources Institute|isbn=978-1-56973-597-8|location=Washington, DC|name-list-style=amp}}</ref> a jedná se o světově nejohroženější [[ekosystém]].<ref name=":3">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = AOPK ČR
| titul = Mokřady
| url = http://mokrady.ochranaprirody.cz/o-mokradech-mokrady/
| datum vydání = 2021
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref> Mokřady mohou být významnými zdroji i propady uhlíku, v závislosti na konkrétním mokřadu, a proto budou hrát důležitou roli při [[Globální oteplování|globálním oteplování]] a je třeba je zohlednit při pokusech o [[zmírňování změny klimatu]]. Některé mokřady jsou však významným zdrojem emisí [[Methan|metanu]] a některé jsou také emitenty [[Oxid dusný|oxidu dusného]].<ref name=":42">{{Cite journal|last=Bange|first=Hermann W.|date=2006|title=Nitrous oxide and methane in European coastal waters|url=https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0272771406002496|journal=Estuarine, Coastal and Shelf Science|language=en|volume=70|issue=3|pages=361–374|doi=10.1016/j.ecss.2006.05.042|bibcode=2006ECSS...70..361B}}</ref><ref name=":33">{{cite journal|last1=Thompson|first1=A. J.|last2=Giannopoulos|first2=G.|last3=Pretty|first3=J.|last4=Baggs|first4=E. M.|last5=Richardson|first5=D. J.|date=2012|title=Biological sources and sinks of nitrous oxide and strategies to mitigate emissions|journal=Philosophical Transactions of the Royal Society B|volume=367|issue=1593|pages=1157–1168|doi=10.1098/rstb.2011.0415|pmc=3306631|pmid=22451101}}</ref> [[Kořenová čistírna odpadních vod|Kořenové čistírny odpadních vod]] (vybudované mokřady) se navrhují a budují za účelem čištění komunálních a průmyslových [[Odpadní voda|odpadních vod]] a také k odvádění dešťových vod. Vybudované mokřady mohou hrát roli také při navrhování městských staveb citlivých k vodě.
== Název ==
Termín mokřad pochází od [[Jan Květ (botanik)|dr. Jana Květa]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Květ Jan {{!}} Řádní členové Učené společnosti {{!}} Členové {{!}} Učená společnost České republiky
| periodikum = www.learned.cz
| url = https://www.learned.cz/cz/clenove-ucene-spolecnosti/radni-clenove-ucene-spolecnosti/kvet-jan.html
| datum přístupu = 2022-01-22
}}</ref> z [[Botanický ústav Akademie věd České republiky|Botanického ústavu Akademie věd]] a z [[Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích|Jihočeské univerzity]], který jej v této formě zavedl v [[1970–1979|70. letech 20. století]] jako český ekvivalent k anglickému pojmu ''wetland''. Samotný výraz je staršího původu, označoval mokré, nevysychající nebo jen dočasně vysychající místo.<ref>{{Citace monografie
| korporace = Ústav pro jazyk český ČSAV
| titul = Slovník spisovného jazyka českého I. (a-m)
| vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd
| místo = Praha
| strany = 1270
| isbn =
| rok = 1960
}}
</ref>
== Definice mokřadu ==
Podle definice mokřadů, která byla stanovena pro účely tzv. [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]], se jedná o „...území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými, [[Brakická voda|brakickými]] nebo slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 396/1990 Sb., o sjednání Úmluvy o mokřadech majících mezinárodní význam zejména jako biotopy vodního ptactva a Protokolu o její změně.
| url = https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech/$FILE/OZV-ramsar_cesky_text_umluvy-20120228.pdf
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref>
[[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvo životního prostředí]] (České republiky) pak doplňuje že „pro potřeby České republiky se mokřadem rozumí zejména: [[rašeliniště]] a [[slatiniště]], rybníky, soustavy rybníků, lužní lesy, nivy řek, mrtvá ramena, tůně, zaplavované nebo mokré louky, rákosiny, ostřicové louky, prameny, prameniště, toky a jejich úseky, jiné vodní a bažinné biotopy, údolní nádrže, zatopené lomy, štěrkovny, pískovny, horská jezera, slaniska“.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = MŽP ČR
| titul = Ramsarská úmluva o mokřadech
| url = https://www.mzp.cz/cz/ramsarska_umluva_o_mokradech
| datum vydání = 2012
| datum přístupu = 2022-03-05
}}</ref>
Takto široké pojetí umožňuje mezinárodní ochranu velkého rozsahu biotopů a ekosystémů, pro vědecké účely však není vhodné. Používají se spíše funkční definice. Např. definice používaná federální organizací [[U. S. Fish and Wildlife Service]], podle které je mokřad „území na přechodu mezi suchozemskými a vodními systémy, kde leží vodní hladina obvykle mělce pod povrchem nebo při povrchu anebo mírně nad úrovní podkladu (dna či půdního povrchu)“, nebo definice, kterou předložil Keddy (2000), ta mokřad specifikuje jako „ekosystém, který vzniká, když v důsledku zaplavení vodou v půdě převažují anaerobní procesy, což vyvolává vznik adaptací živých organismů (převážně rostlin) k zaplavení“.<ref>{{Citace monografie | příjmení1 = Čížková | jméno1 = Hana | příjmení2 = Vlasáková | jméno2 = Libuše | příjmení3 = Květ | jméno3 = Jan | titul = Mokřady: Ekologie, ochrana a udržitelné využívání| vydavatel = Episteme | místo = České Budějovice | rok = 2017 | isbn = 978-80-7394-658-6}}
</ref>
Ačkoli jsou mokřady dosti různorodé ekosystémy, všechny mají jeden společný rys: je pro ně typická vyšší hladina povrchové nebo podpovrchové vody.
| 