|
== Charakteristika řádu ==
Sloni byli dříve řazeni do polyfyletického [[klad]]u [[Kopytníci|Ungulata]] (kopytníci) v rámci kladu [[Paenungulata]] ("skorokopytníci"). Na základě genetických studií byl celý klad Paenungulata přeřazen do nadřádu [[Afrotheria]].
Jsou digitigrádní, našlapují na prsty, kvůli jejich hmotnosti je však pata podložená polštářem z tukového vaziva, takže vypadají, jako by našlapovali celou plochou chodidla. Mají pět prstů, pátý prst někdy nedosahuje až na zem. Prsty jsou chráněné nehtovitými kopýtky. Kosti končetin jsou velmi silné a těžké, a nemají [[kostní dřeň]], jsou vyplněné houbovitou kostí.
jsi gay
Lebka chobotnatců je také velmi masivní, ale z velké části vyplněná kostními dutinami, aby nebyla tak těžká. Spodní čelist některých třetihorních druhů byla prodloužená, u dnešních chobotnatců je naopak zkrácená. Chobotnatci mají 26 zubů, ale v jednu chvíli je v ústní dutině zubů pouze 6; v jedné čelisti mohou být pouze dvě mohutné stoličky (vlevo a vpravo) a když se opotřebí, vypadává a je zezadu nahrazena novou. Sklovina stoličky je různě zřasená a u fosilních druhů slouží k jejich identifikaci - proto mnoho vědeckých jmen vyhynulých chobotnatců končí na -odon, tedy zub. Stále dorůstající řezáky bývají přeměněné v kly, které vyčnívají z ústní dutiny. U dnešních slonovitých jde o horní řezáky, u některých fosilních druhů se v kly přeměnily řezáky spodní, jsou známé i rody, které měly čtyři kly, dva z horních a dva z dolních řezáků.
Chobot je charakteristickým znakem řádu; i když i jiná, nepříbuzná zvířata mají chobot (jako třeba [[tapírovití|tapíři]]). Žádní jiní savci ale nemají chobot tak dobře vyvinutý. Chobot se vyvinul z horního pysku a z nosu, nozdry jsou umístěné na konci chobotu. Je tvořen mnoha vrstvami svalů, konec je vyztužený chrupavkou. Chobot je tvořen a ovládán přes 40 tisíci jednotlivých svalů, díky tomu je chobot všestranným, plně pohyblivým nástrojem. Slouží k příjmu potravy a vody (ale pozor, sloni chobotem nepijí, vodu nasají a pak si ji vstřikují do tlamy) a také k očistě těla. Nejstarší chobotnatci ale chobot neměli.
Kůže chobotnatců je lysá a vrásčitá, mají hodně podkožního tuku. Známe sice i osrstěné chobotnatce, ale u nich se jedná o druhotné ochlupení, předkové chobotnatců srst ztratili jako přizpůsobení se vodnímu prostředí. Kůže je velmi tlustá, chobotnatci jsou někdy, společně s [[hrochovití|hrochy]] a [[nosorožcovití|nosorožci]], nazýváni tlustokožci. Příbuzní s nimi ale nejsou.
[[Varle|Varlata]] jsou umístěná uvnitř těla, nesestupují do šourku. Chobotnatci nemají vyvinutý [[šourek]] ani [[tříselný kanál]], ani během embryonálního vývoje ne. Ani předkové chobotnatců tedy šourek nikdy neměli, na rozdíl od [[kytovci|kytovců]] nebo [[ploutvonožci|ploutvonožců]], kteří mají také varlata v dutině břišní, ale prokazatelně až druhotně, jejich předkové měli vyvinutý šourek, do kterého gonády sestupovaly.
== Vývoj chobotnatců ==
{{Aktualizovat}}
jsi gay
Na konci [[Křída|křídy]] se od předků dnešních [[hmyzožravci|hmyzožravců]] oddělila skupina [[prakopytníci|prakopytníků]] (Condylarthra), společní předkové [[Creodonta|prašelem]] (Creodonta) i všech dnešních kopytníků. Kromě předků [[sudokopytníci|sudokopytníku]] a [[lichokopytníci|lichokopytníků]] se později oddělila větev [[Paenungulata]], předků dnešních chobotnatců.
Nadřád Paengulata se dále rozdělil na předky dnešních [[damani|damanů]] a řád [[Tethytheria]]. Tetrytheria byl řád vodních savců, nebo savců žijících na pobřeží, velmi blízko vody. Z té doby tedy pochází znaky chobotnatců, které svědčí pro přizpůsobení se vodnímu prostředí (lysá kůže, varlata uvnitř těla). V [[eocén]]u, asi před 60 milióny lety, se začali oddělovat dnešní chobotnatci. Dalšími potomky Tetratherií jsou [[sirény]] a vyhynulý řád [[desmostyli]].
Nejstarší rody chobotnatců jsou ''[[Anthracobune]]'', jehož fosilie byly nalezeny v Africe a Asii. Žil ve spodním eocénu, asi před 50 mil. lety. Eocenní chobotnatci žili v bažinách, kde spásali vegetaci, neměli chobot ani kly a podobali se spíše dnešním tapírům nebo hrochům. V průběhu evoluce docházelo k prodlužování řezáků.
V [[oligocén]]u se objevili první chobotnatci, kteří již měli chobot a kly - na rozdíl od dnešních zástupců měli kly čtyři. Dva kly vznikly z řezáků horní čelisti, spodní čelist byla prodloužená a opatřená dalšími dvěma kly.
''[[Primelephas]]'', druh žijící v pozdním [[miocén]]u, se již velmi podobal dnešním chobotnatcům a je přímým předkem obou rodů dnešních [[slon]]ů, ''Loxodonta'' i ''Elephas'', a také vyhynulého rodu ''[[Mamut|Mammuthus]]''.
Kromě vývojové větve, která vedla k recentním chobotnatcům, známe fosilní, podivné tvory, patřící také mezi chobotnatce. Zástupci třetihorní čeledě [[deinotheriidae]] neměli kly v horní čelisti, ale v dolní, chobotnatci z čeledi [[ambelodontidae]] měli spodní čelist prodlouženou v jakousi lopatu, kterou nabírali potravu. Na konci třetihor a během [[pleistocén]]u ale tito tvorové vyhynuli.
<ref>[https://technet.idnes.cz/nejvetsi-slon-0fd-/veda.aspx?c=A181228_134232_veda_vse Článek na webu ''Technet'']</ref>
== Recentní chobotnatci ==
Recentní je pouze jedna čeleď, [[slonovití]]. Slon africký je největší suchozemské zvíře a drží také primát v délce březosti, 660 dní. Přestože chobotnatci obývali celý svět kromě Austrálie, dnešní druhy žijí jen v Africe a v jižní a jihovýchodní Asii. Slon africký je největším suchozemským živočichem současnosti, velcí jedinci mohou dosahovat hmotnosti až přes 10 000 kg.<ref>[https://technet.idnes.cz/nejvetsi-slon-0fd-/veda.aspx?c=A181228_134232_veda_vse Článek na webu ''Technet'']</ref>
== Systém chobotnatců ==
|
