Globální oteplování: Porovnání verzí

Výrazy '''globální oteplování''', resp. '''změna klimatu''' popisují probíhající zvyšování průměrné globální teploty – a jeho dopady na [[klimatický systém]] Země. Změna klimatu v širším slova smyslu zahrnuje také předchozí [[Klimatické změny|dlouhodobé změny zemského klimatu]]. [[Instrumentální záznamy teplot|Současný nárůst průměrné globální teploty]] je rychlejší než předchozí změny a je [[Vědecký konsenzus o změně klimatu|způsoben především spalováním fosilních paliv lidmi]].<ref>{{harvnb|IPCC SRPoužívání 15[[Fosilní Ch1|2018palivo|loc=s.fosilních 54paliv]], pozn.:[[odlesňování]] „Tatoa rychlostněkteré změn[[Zemědělství|zemědělské]] naa globální[[Průmysl|průmyslové]] úrovnipostupy způsobenázvyšují člověkemmnožství značně[[Skleníkové převyšujeplyny|skleníkových rychlostplynů]], změnzejména způsobených[[Oxid geofyzikálnímiuhličitý|oxidu nebouhličitého]] biosférickýmia silami[[Methan|methanu]]. Skleníkové plyny [[Skleníkový efekt|pohlcují část tepla]], které změnilyZemě trajektoriivyzařuje zemskéhopo systémuohřátí vze minulostislunečního záření....“}}</ref><ref>{{Citace periodikaVětší množství těchto plynů zachycuje více tepla ve spodních vrstvách zemské atmosféry, což způsobuje globální oteplování.

V důsledku klimatických změn [[Dezertifikace|se rozšiřují pouště]] a přibývá [[Vlna veder|vln veder]] a [[Lesní požár|lesních požárů]].<ref>{{harvnb|IPCC SR CCL|2019|loc=s.7 a 45}}, pozn.: str. 7: „Od předindustriálního období vzrostla teplota vzduchu na zemském povrchu téměř dvakrát více než globální průměrná teplota (vysoká spolehlivost). Změna klimatu... přispěla k dezertifikaci a degradaci půdy v mnoha regionech (vysoká spolehlivost).“; str. 45: „Změna klimatu hraje vedle lidské činnosti stále větší roli při vzniku lesních požárů (střední spolehlivost), přičemž se očekává, že budoucí proměnlivost klimatu zvýší riziko a závažnost lesních požárů v mnoha biomech, jako jsou tropické deštné lesy (vysoká spolehlivost).“</ref> [[Polární zesílení|Zvýšené oteplování v Arktidě]] přispívá k tání [[permafrost]]u, [[Ústup ledovců od roku 1850|ústupu ledovců]] a úbytku mořského ledu.<ref>{{harvnb|IPCC SRVyšší OCC|2019|loc=s.teploty 16,také pozn.:způsobují „V[[Tropické posledníchcyklóny desetiletícha vedlozměna globálníklimatu|intenzivnější oteplováníbouře]] ka rozsáhlémudalší zmenšování[[extrémy kryosféry,počasí]]. kNa úbytkumístech, hmotyjako zjsou ledových[[Korálový příkrovůútes|korálové a ledovců (velmi vysoká spolehlivost)útesy]], ke snížení sněhové pokrývky (vysoká spolehlivost)[[Pohoří|hory]] a rozsahu[[Arktida]], aje tloušťkymnoho arktickéhodruhů mořskéhonuceno leduse (velmikvůli vysokázměnám spolehlivost)klimatu apřemístit kenebo zvýšenídochází teplotyk permafrostu (velmi vysoká spolehlivost).“}}</ref> Vyšší teploty také způsobujíjejich [[Tropické cyklóny a změna klimatu|intenzivnější bouře]] a další [[extrémy počasívymírání]].<ref>{{Citace monografieelektronického periodika

Změna klimatu [[Vliv globálního oteplování na člověka|ohrožuje lidi]] nedostatkem potravin a vody, zvýšeným výskytem záplav, extrémních veder, větším počtem nemocí a [[Ekonomické důsledky klimatických změn|ekonomickými ztrátami]]. Může být také příčinou [[Environmentální migrace|migrace lidí]] a konfliktů.<ref name=":12">{{Harvnb|Cattaneo|Beine|Fröhlich|2021|pp=198–206}}</ref> [[Světová zdravotnická organizace]] označuje změnu klimatu za největší hrozbu pro globální zdraví v 21. století.<ref>{{harvnb|IPCC AR5 SYR|2014|p=14–16}}, „Změna klimatu je největší hrozbou pro celosvětové zdraví ve 21. století. Zdravotníci mají povinnost starat se o současné i budoucí generace. Jste v první linii při ochraně lidí před dopady klimatu – před většími vlnami veder a dalšími extrémními projevy počasí, před propuknutím infekčních nemocí, jako je malárie, horečka dengue a cholera, před následky podvýživy a také při léčbě lidí, kteří jsou postiženi rakovinou, respiračními, kardiovaskulárními a dalšími nepřenosnými nemocemi způsobenými znečištěním životního prostředí.“</ref> Bez opatření k omezení oteplování budou společnosti a ekosystémy vystaveny závažnějším rizikům.<ref>{{harvnb|IPCC AR6 WG2|2022|p=19}}</ref> [[Adaptace na globální oteplování|Přizpůsobení se změně klimatu]] prostřednictvím opatření, jako jsou protipovodňová opatření nebo plodiny odolné vůči suchu, částečně snižuje rizika změny klimatu, i když v některých případech již bylo dosaženo limitů.<ref>{{harvnb|IPCC AR6 WG2|2022|p=21–26,2504}};{{harvnb|IPCC AR6 SYR SPM|2023|p=8–9}},pozn.= „Účinnost adaptace při snižování klimatických rizik16 je doložena pro specifické kontexty, odvětví a regiony (vysoká důvěra)... Drobní zemědělci a domácnosti podél některých nízko položených pobřežních oblastí se v současné době potýkají s měkkými omezeními adaptace (střední důvěra), která vyplývají z finančních, správních, institucionálních a politických omezení (vysoká důvěra). Některé tropické, pobřežní, polární a horské ekosystémy dosáhly tvrdých limitů adaptace (vysoká důvěra). Adaptace nezabrání všem ztrátám a škodám, a to ani při účinné adaptaci a před dosažením měkkých a tvrdých limitů (vysoká důvěra).“</ref> Chudší země [[Klimatická spravedlnost|jsou zodpovědné za malý podíl globálních emisí]], ale mají nejmenší schopnost přizpůsobit se a jsou vůči změně klimatu nejvíce zranitelné.

Mnohé z těchto dopadů se projevují již při současné úrovni oteplování, která činí přibližně 1,2&nbsp;°C od [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]]. [[Mezivládní panel pro změnu klimatu]] (IPCC) předpokládá ještě větší dopady při pokračování oteplování na 1,5&nbsp;°C a více.<ref>{{harvnb|IPCC SR 15 SPM|2018|p=7}}</ref> Další nárůst oteplování také zvyšuje riziko překročení [[Body zvratu klimatického systému|bodů zvratu klimatického systému]], jako je například tání [[Grónský ledovec|Grónského ledovce]].<ref>{{harvnb|IPCC AR6 WG1|2021|p=71}}</ref> Reakce na tyto změny zahrnuje přijetí [[Zmírňování změny klimatu|opatření k omezení oteplování]] a [[Adaptace na globální oteplování|přizpůsobení se těmto změnám]].<ref name=":8">{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Budoucí oteplování lze omezit (zmírnit) snížením emisí skleníkových plynů a jejich odstraňováním z atmosféry.<ref name=":8" /> To zahrnuje větší využívání [[Udržitelná energie|větrné a sluneční energie]], postupné [[ukončování využívání fosilních paliv]] a [[Šetření energií|zvyšování energetické účinnosti]]. Další omezení emisí může přinést přechod na [[Elektromobil|elektrická vozidla]] a na [[Veřejná doprava|veřejnou dopravu]]<ref>{{harvnb|IPCC AR4 WG3|2007|loc=kapitola 5}}</ref><ref>{{Citace monografieelektronického periodika

}}</ref> Přibližně 72 % emisí CO₂ pochází ze [[Fosilní palivo|spalování fosilních paliv]], která zajišťují energii pro [[Doprava|dopravu]], výrobu, [[vytápění]] a výrobu elektřiny.<ref name=":6">{{Citace elektronického periodika
| titul = Sector by sector: where do global greenhouse gas emissions come from?
| periodikum = Our World in Data
| url = https://ourworldindata.org/ghg-emissions-by-sector
| datum přístupu = 2021-11-07
}}</ref> Další emise CO₂ pocházejí z [[odlesňování]] a z průmyslových procesů, které zahrnují CO₂ uvolňovaný chemickými reakcemi při výrobě [[cement]]u, [[ocel]]i, [[hliník]]u a [[Hnojivo|hnojiv]].<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Tyto faktory a extrémní výkyvy počasí mohou být příčinou environmentální migrace, a to jak v rámci jednotlivých zemí, tak i mezi nimi.<ref name=":12" >{{Harvnb|Cattaneo|Beine|Fröhlich|2021|pp=198–206}}</ref> Očekává se, že v důsledku častějších extrémních výkyvů počasí, zvyšování hladiny moří a konfliktů vyplývajících ze zvýšeného soupeření o přírodní zdroje dojde k nárůstu vysídlování lidí. Změna klimatu může také zvýšit zranitelnost, což povede ke vzniku „uvězněných populací“, které se kvůli nedostatku zdrojů nemohou přestěhovat.<ref>{{Citace monografie