Technologická nezaměstnanost: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nejde o expertní odhad, ale o nepodloženou spekulaci
mBez shrnutí editace
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 1:
'''Technologická nezaměstnanost''' či nezaměstnanost způsobená technologickou změnou ''(anglicky: Technological unemployment''<ref>Pojem popularizoval během finanční krize Lord Keyenes.</ref>'')'' je označení pro situaci na trhu práce, v níž nové technologie nahradí pracovní pozice, které dříve vykonávali lidé, přičemž pro ně nevytvoří nové. Opatření reagující na technologickou nezaměstnanost jsou zásadním tématem [[Udržitelný rozvoj|udržitelného rozvoje]].
[[Soubor:HONDA_ASIMO.jpg|náhled|Robot [[ASIMO]] (2000) na [[Expo 2005]]. Technologická nezaměstnanost nemusí být způsobená pouze robotizací ale také automatizací procesů a digitalizací.]]
Obavy, že stroje vezmou práci lidem, se vyskytují již ve starověku. Aristoteles ve své Politice upozorňuje na možnost, že pokud stroje budou dostatečně pokročilé, mohou v práci nahradit lidi.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Technological Growth and Unemployment: A Global Scenario Analysis|periodikum=jetpress.org|url=http://jetpress.org/v24/campa2.htm|datum přístupu=2016-07-06}}</ref> V antickém Řecku a Římě byli nezaměstnaní podporováni prostřednictvím veřejných prací a almužen. Z obav před rostoucí nezaměstnaností někteří římští císaři odmítali přijetí inovací, které by ušetřilyušetřili lidskou práci.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Forbes|jméno=R. J.|příjmení2=Forbes|titul=Studies in Ancient Technology|url=https://www.amazon.com/Studies-Ancient-Technology-R-Forbes/dp/9004026525|vydání=2 Revised edition|vydavatel=Brill|místo=Leiden|isbn=9789004026520|jazyk=English}}</ref> Problémy s nezaměstnaností, jež byly částečně způsobené novými technologiemi, byly zaznamenány také ve středověku. Z tohoto důvodu někteří panovníci nové technologie zakazovali. Nedůvěra k novým technologiím a obavy z nezaměstnatelnosti širokých vrstev obyvatelstva přetrvávaly po celé Evropě i v novověku. Ve Velké Británii byly ale tyto obavy slabší a prostředí otevřenější (díky značné míře demokracie), z tohoto důvodu zde také vznikla průmyslová revoluce, jež se posléze rozšířila do kontinentální Evropy a celého světa.
 
V debatě o technologické nezaměstnanosti je možné rozlišit skupiny pesimistů a optimistů. Optimisté zastávají názor, že nezaměstnanost, kterou způsobuje nástup nových technologií, je pouze dočasná a v dlouhodobém intervalu mají technologie pozitivní dopad na zaměstnance i společnost jako celek. Pesimisté zastávají názor, že technologie způsobují (či časem způsobit mohou) dlouhodobou nezaměstnanost a často také nezaměstnatelnost určitých skupin. Téma technologické nezaměstnanosti je aktuální vždy s příchodem [[Vznikající technologie|nových technologií]] a [[Disruptivní inovace|disruptivních inovací]]. Vyvstává proto i na začátku 21. století s prohlubující se automatizací, robotizací a digitalizací. Objevují se úvahy o tom, že v současné době nejsou ohrožena pouze manuální povolání, jako tomu bývalo v minulosti (tzv. modré límečky), ale i pracovníci ve službách, úřadech a korporacích (tzv. bílé límečky).<ref name=":0">{{Citace monografie|příjmení=Ford|jméno=Martin|příjmení2=Cummings|jméno2=Jeff|titul=Rise of the Robots: Technology and the Threat of a Jobless Future|url=https://www.amazon.com/Rise-Robots-Technology-Threat-Jobless/dp/1480574775|vydání=MP3 Una edition|vydavatel=Brilliance Audio|isbn=9781480574779|jazyk=English}}</ref> Podle některých spekulací mohou teoreticky v budoucnosti, díky nástupu umělé inteligence a superinteligence<ref>{{Citace monografie|příjmení=Bostrom|jméno=Nick|příjmení2=Ryan|jméno2=Napoleon|titul=Superintelligence: Paths, Dangers, Strategies|url=https://www.amazon.com/Superintelligence-Dangers-Strategies-Nick-Bostrom/dp/1501227742|vydání=MP3 Una edition|vydavatel=Audible Studios on Brilliance Audio|isbn=9781501227745|jazyk=English}}</ref>, zaniknout prakticky všechna povolání.<ref name=":0" />