Verze z 25. 12. 2023, 00:19 editovat Karelkam (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 596 editací m odkaz převeden do referencí značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 12. 2023, 17:59 editovat zrušit editaci Karelkam (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 13 596 editací slovo „rezervace“ nahrazeno v určitých případech slovem „památka“ nebo zkratkou „NPP“, význam zkratky vysvětlen v úvodu značky: revertováno editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 11: \| název nižšího celku = Písek }} '''Řežabinec''' je [[Národní přírodní památky v Česku\|národní přírodní památka]] (NPP) v [[okres Písek\|okrese Písek]] nedaleko obce [[Ražice]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = \| jméno = Řádek 23: Samotný rybník vznikl na místě [[slatiniště\|slatiny]] v bývalém korytě řeky [[Otava\|Otavy]] v roce 1530 na popud pána [[Zvíkov (hrad)\|hradu Zvíkov]] [[Kryštof I. ze Švamberka\|Kryštofa ze Švamberka]].<ref name="municipal"/> Postupně vodní plocha zarůstala litorálním porostem tvořeným převážně rákosem, až tento cenný porost pokryl přibližně 40 %.<ref name="municipal"/> Nevhodné hospodářské zásahy, nadměrný chov ryb převážně v 70. a 80. letech 20. století měly za následek poškození chráněné lokality a vyhynutí řady druhů.<ref name="natura2000"/> Rozsah pokrytí rákosem poklesl na dnešních přibližně 15 %.<ref name="municipal"/> K roku 2011 je rybník ve vlastnictví státu a ve správě Agentury pro ochranu krajiny ČR, která se snaží navrátit druhovou pestrost a minimalizovat negativní dopady zásahů člověka.<ref name="CHKOTrebonsko"/> Rybník je významnou ptačí oblastí, kde se vyskytuje přes 160 ptačích druhů, mnoho jich zde hnízdí a taktéž se zde nachází největší kolonie [[racek chechtavý\|racka chechtavého]] (''Chroicocephalus ridibundus'') na území jižních Čech.<ref name="municipal"/> Z těchto důvodů byla celá lokalita v roce [[2004]] vyhlášena [[ptačí oblast]]í soustavy [[Natura 2000]].<ref name="vyhlasenioblasti"/> Oblast také figuruje na seznamu [[Významné ptačí území\|významných ptačích území]]. Okolo celé ~~rezervace~~NPP vede 3 km dlouhá naučná stezka s 12 informačními tabulemi<ref name="sedmicka"/> a na východním břehu rybníka stojí z části volně přístupná pozorovací věž,<ref name="vez">{{Citace elektronické monografie \| titul = Pozorovací věž Řežabinec \| url = http://www.prachenskemuzeum.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=29&Itemid=57 Řádek 37: \| datum přístupu = 2011-10-27 }}</ref> Zvýšené množství živin následně způsobuje změny ve složení druhů, jelikož druhy zvyklé na chudá prostředí vymírají. Přibližně 1 km východně od Řežabince se nachází přírodní památka [[Ražický rybník]]. [[Soubor:National nature reserve Rezabinec a Rezabinecke tune in autumn 2011 (1).JPG\|náhled\|vlevo\|Přístupová cesta do ~~rezervace~~NPP od obce Ražice]] Dle geomorfologického hlediska je chráněná oblast součástí celku [[Českobudějovická pánev\|Českobudějovické pánve]], podcelku [[Putimská pánev]], která slouží jako [[akumulační rovina]]<ref group="p">Území tvořená nezpevněnými usazeninami podél toku řek</ref> [[Otava\|Otavy]] a [[Blanice (přítok Otavy)\|Blanice]]. V rámci Putimské pánve se chráněné území nachází v okrsku [[Kestřanská pánev]].<ref name="CHKOTrebonsko"/> == Historie == Oblast národní přírodní ~~rezervace~~památky je i významnou archeologickou lokalitou, jelikož se zde nacházelo lidské osídlení od [[paleolit]]u po [[mezolit]]. Lidé zde žili na nevysokém pahorku ''Pikárna'', který se dříve tyčil nad řekou Otavou. Tahy lososů a blízkost bažin přitahujících větší savce zaručovaly dostatek potravy pro rozsáhlé lidské sídliště.<ref name="CHKOTrebonsko"/> Zbytky tohoto osídlení byly odkryty v roce [[1936]] strakonickým archeologem [[Bedřich Dubský\|Bedřichem Dubským]]. Ten při svých vykopávkách objevil zbytky [[pazourek\|pazourkové]] dílny a různé nástroje.<ref name="CHKOTrebonsko"/> Nicméně [[eroze]] způsobila posunutí [[říční koryto\|říčního koryta]] Otavy, která tak už neprotéká přímo kolem pahorku, ale o něco severněji. Na místě bývalého říčního koryta zůstala rozsáhlá [[slatiniště\|slatina]].<ref name="CHKOTrebonsko"/> [[Soubor:Rezabinec a Rezabinecke tune in Januar 2012 (1).JPG\|náhled\|vlevo\|Detailní pohled na litorální porost tvořený [[rákos obecný\|rákosem obecným]] v zimě]] V této slatině byl v roce [[1530]] (i když jiný zdroj uvádí datum založení [[1524]]<ref name="natura2000">{{Citace elektronické monografie Řádek 51: [[Soubor:Řežabinec in 2010 (1).JPG\|náhled\|Hráz rybníka z vátých písků]] Z důvodu citlivého hospodaření na rybníce počátkem [[20. století]] došlo k vytvoření vhodných podmínek pro rozvoj mokřadních společenstev rostlin a hnízdění ptactva, jako například [[racek chechtavý\|racka chechtavého]], což později vyústilo k vyhlášení ochrany.<ref name="municipal"/> Druhová rostlinná rozmanitost zaujala botaniky Abrože, Hajného a Růžičku, kteří zde prováděli výzkum. Následně navrhli Řežabinec jako vhodnou lokalitu k ochraně.<ref name="municipal"/> K vyhlášení přírodní rezervace došlo [[19. listopad]]u v roce [[1949]] zákonem č. 114/92 Sb. a vyhláškou č. 395/92 byla rozšířena o oblast tzv. Řežabineckých tůní na konečnou rozlohu 110,7 ha z čehož 104,5 tvoří katastrální výměra rybníka Řežabinec.<ref name="municipal"/> Kolem ~~rezervace~~NPP je současně vyhlášené ochranné pásmo o šířce 50 až 120 metrů.<ref name="municipal"/> Získání statutu státní rezervace v roce 1949 byl významný pokrok, jelikož byl tím pádem zakázán odstřel divokého ptactva, došlo k omezení vstupu a zamezilo se vybagrování břehových porostů, které se jinak pro zvětšení hospodářské produkce rybníka provádělo.<ref name="CHKOTrebonsko"/> Nicméně ochrana neupravovala samotné rybářské hospodaření, což se v 70. a 80. letech negativně projevilo na bohatosti vegetace. To bylo způsobeno zvýšeným počtem ryb decimujících porosty, nárůstu živin ve vodě a zhoršení kvality vody.<ref name="CHKOTrebonsko"/> Hospodaření na rybníce bylo upraveno až v roce 1992.<ref name="CHKOTrebonsko"/> Z důvodu výskytu [[husa velká\|husy velké]] (''Anser anser'') byla celá lokalita v roce 2004 vyhlášena jako [[ptačí oblast]] soustavy [[Natura 2000]].<ref name="vyhlasenioblasti">{{Citace elektronické monografie \| titul = Nature 2000 - Ptačí oblasti \| url = http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=2611&akce=hledat&ssHledat=%F8e%9Eabinec Řádek 99: === Vrch Pikárna === Součástí národní přírodní ~~rezervace~~památky je vrch ''Pikárna'' (397 m), významná archeologická lokalita, na kterém se nacházelo významné paleotické a mezolitické lidské sídliště.<ref name="pisek"/> Vhodné přírodní podmínky v okolí mělkého údolí řeky Otavy přilákaly na návrší lovecké skupiny, které zde měly snadný přístup k větším savcům chodícím k napajedlům.<ref name="pisek"/> U nynější hráze rybníka se nacházela dílna pro výrobu nástrojů a na svazích vrchu Pikárna byla objevena stavba, v jejímž okolí se našly tisíce kusů nástrojů.<ref name="pisek"/> Na základě archeologických nálezů se zdá, že vrchol osídlení oblasti byl mezi 8000 až 5000 př. n. l.<ref name="pisek"/> Samotný vrch je tvořen [[aplit]]ovými [[žíla (geologie)\|žílami]] odolávající [[eroze\|erozi]] lépe než okolní perlová [[rula (hornina)\|rula]].<ref name="pisek"/> [[Soubor:Řežabinec in 2010 (3).JPG\|náhled\|vlevo\|Rákosový porost]] Řádek 120: \| url = http://www.veronica.cz/ochranaprirody/natura_2000/karty/karta84.html \| datum přístupu = 2011-10-28 }}</ref>, 9 zbývajících tvoří druhy [[žáby\|žab]].<ref name="municipal"/> Jsou to [[skokan zelený]] (''Pelophylax esculentus''),<ref name="municipal"/> [[skokan hnědý]] (''Rana temporaria''),<ref name="municipal"/> [[blatnice skvrnitá]] (''Pelobates fuscus''), [[kuňka obecná]] (''Bombina bombina''), [[ropucha obecná]] (''Bufo bufo''), [[skokan štíhlý]] (''Rana dalmatina'') a další.<ref name="pisek"/> Z plazů se na území celé ~~rezervace~~NPP vyskytují celkem tři druhy.<ref name="ornitologicka"/> Jedná se o [[ještěrky]] či [[užovka obojková\|užovku obojkovou]].<ref name="municipal"/> ==== Ryby ==== Řádek 127: ==== Ptáci ==== Mezi lety [[1990]] až [[1999]] bylo na lokalitě Řežabince a přilehlých lukách zahrnutých do ochranného pásma ~~rezervace~~NPP pozorováno 166 druhů ptáků<ref name="municipal"/> (jiný zdroj uvádí 70 druhů pěvců a 102 ostatních druhů<ref name="pisek"/>), z toho 87 hnízdících druhů<ref name="ornitologicka"/> (jiný zdroj uvádí 89<ref name="pisek"/>). Jedná se například o mnoho druhů z řad migrujících [[Bahňáci\|bahňáků]], zvláště [[jespák]]ů.<ref name="municipal"/> Dále hejna kachen a hus, které na rybníce žijí od konce léta, kdy přílétají na lokalitu.<ref name="municipal"/> Ojediněle se zde vyskytuje i [[kormorán velký]] (''Phalacrocorax carbo''), [[volavka bílá]] (''Ardea alba''), [[kolpík bílý]] (''Platalea leucorodia'').<ref name="municipal"/> Na lokalitě je možné pozorovat i [[chřástal kropenatý]] (''Porzana porzana''), [[chřástal vodní]] (''Rallus aquaticus''), [[chřástal malý]] (''Porzana parva''), [[slípka zelenonohá]] (''Gallinula chloropus''), [[slavík modráček]] (''Luscinia svecica''), [[sýkořice vousatá]] (''Panurus biarmicus''), [[cvrčilka slavíková]] (''Locustella luscinioides''), [[rákosník velký]] (''Acrocephalus arundinaceus''), [[rákosník proužkovaný]] (''Acrocephalus schoenobaenus''), [[rákosník obecný]] (''Acrocephalus scirpaceus''), [[husa velká]] (''Anser anser''), občas [[volavka červená]] (''Ardea purpurea'') a [[bukáček malý]] (''Ixobrychus minutus''), dříve i [[bukač velký]] (''Botaurus stellaris'').<ref name="CHKOTrebonsko"/> Další zdroj jmenuje zástupce pěvců [[Moudivláček lužní\|moudliváčka lužního]] (''Remiz pendulinus''), [[žluva hajní\|žluvu hajní]] (''Oriolus oriolus''), z nepěvců [[lžičák pestrý]] (''Anas clypeata''), [[čírka modrá]] (''Anas querquedula''), [[čírka obecná]] (''Anas crecca''), [[kopřivka obecná]] (''Anas strepera''), [[rybák černý]] (''Chlidonias niger''), [[rybák obecný]] (''Sterna hirundo''), [[chřástal vodní]] (''Rallus aquaticus''), [[chřástal kropenatý]] (''Porzana porzana''), [[moták pochop]] (''Circus aeruginosus''), [[potápka malá]] (''Tachybaptus ruficollis''), [[potápka černokrká]] (''Podiceps nigricollis''), [[potápka roháč]] (''Podiceps cristatus''), [[křepelka polní]] (''Coturnix coturnix'') a [[koroptev polní]] (''Perdix perdix'') (poslední dva druhy obývají ochranné pásmo ~~rezervace~~NPP).<ref name="pisek"/> V [[zima\|zimě]] se na lokalitě pravidelně zdržuje [[orel mořský]] (''Haliaeetus albicilla'').<ref name="ornitologicka"/> Na plochých ostrůvcích pravidelně hnízdí v počtu až 5000 párů [[racek chechtavý]] (''Chroicocephalus ridibundus'').<ref name="natura2000"/> Jedná se tak o nejpočetnější hnízdící druh v lokalitě.<ref name="municipal"/> Jeho přítomnost byla taktéž důvodem k vyhlášení rezervace v roce 1949.<ref name="pisek"/> Současně tak vzniká největší racčí kolonie na území [[Jihočeský kraj\|jižních Čech]].<ref name="municipal"/> Pro husu velkou je Řežabinec západní hranicí jejího výskytu v Česku<ref name="ornitologicka"/> a lokalitu využívá tisíc až dva tisíce jedinců jako významné shromaždiště v době mezi červencem až říjnem.<ref name="natura2000"/> Vyjma husy velké se zde v červnu shromažďuje až 300 jedinců kopřivky obecné, která zde také hnízdí v počtu 20 až 40 párů.<ref name="natura2000"/> Řádek 133: ==== Savci ==== [[Soubor:National nature reserve Rezabinec a Rezabinecke tune in autumn 2011 (32).JPG\|náhled\|Část rákosového porostu s dřevěným molem umožňující přístup mimo porost]] Trvale žije na území ~~rezervace~~NPP okolo 30 druhů savců a další druhy do lokality směřují za potravou. Ze zástupců šelem zde trvale žije [[Liška obecná (šelma)\|liška obecná]] (''Vulpes vulpes''), [[lasice kolčava]] (''Mustela nivalis''), [[kuna lesní]] (''Martes martes''). Z hmyzožravců [[rejsek obecný]] (''Sorex araneus''), [[krtek obecný]] (''Talpa europea''), [[ježek východní]] (''Erinaceus concolor'') a [[ježek západní]] (''Erinaceus europaeus''). Z letounů [[netopýr rezavý]] (''Nyctalus noctula''). Z hlodavců [[ondatra pižmová]] (''Ondatra zibethica''), [[veverka obecná]] (''Sciurus vulgaris''), [[plšík lískový]] (''Muscardinus avellanarius''), [[hraboš polní]] (''Microtus arvalis''), [[norník rudý]] (''Myodes glareolus''), [[myšice lesní]] (''Apodemus flavicolis'') a [[myška drobná]] (''Micromys minutus''). Dále se zde nachází [[zajíc polní]] (''Lepus europaeus''), za potravou se vydává na území ~~rezervace~~NPP [[srnec obecný]] (''Capreolus capreolus''), [[prase divoké]] (''Sus scrofa''), [[netopýr vodní]] (''Myotis daubentonii''), [[netopýr ušatý]] (''Plecotus auritus'').<ref name="cedule">Informační cedule na naučné stezce Řežabinec na lokalitě</ref> Na území ~~rezervace~~NPP se dá příležitostně zahlédnout [[vydra říční]] (''Lutra lutra'')<ref name="sedmicka">{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Kreml \| jméno = Karel Řádek 155: === Významná ornitologická lokalita === [[Soubor:Řežabinec2009-pozorovatelna2.jpg\|náhled\|vlevo\|Z části volně přístupná pozorovací věž při pohledu od lávky vedoucí k rybníku]] ~~Rezervace~~NPP byla roky jedinou chráněnou ornitologickou lokalitou v okrese Písek, zaměřovala se na ni proto pozornost ornitologů z Písecka.<ref name="municipal"/> Do roku 1977 zde probíhala nepravidelná pozorování a odchyty divokého ptactva, od tohoto roku započalo pravidelné pozorování s odchytem a kroužkováním ptactva. Od roku 1982 přibylo pravidelné sčítání jednou za měsíc ptactva metodou bodového [[transekt]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Pecl \| jméno = Karel Řádek 170: == Turismus == Okolo celé ~~rezervace~~NPP vede 3 km dlouhá<ref name="sedmicka"/> [[naučná stezka Řežabinec]] s 12 informačními tabulemi rozmístěnými okolo veřejné cesty, která směřuje od nádraží v Ražicích kolem železniční trati (ohraničující jižní část ~~rezervace~~NPP) směrem k rybářské baště, dále okolo východního okraje rybníka k rybniční hrázi, přes vrch Pikárna. Zde se cesta napojuje na turistickou značku spojující Putim a Sudoměřské rybníky.<ref name="CHKOTrebonsko"/> Ve východní části rybníka je umístěna dřevěná pozorovací věž, která byla společně s naučnou stezkou vybudována [[Prácheňské muzeum\|Prácheňským muzeem]] v Písku.<ref name="CHKOTrebonsko"/><ref name="AOPK">{{Citace elektronické monografie \| titul = AOPK ČR - Národní přírodní rezervace Řežabinec a Řežabinecké tůně \| url = http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPR_rezabinec_cz Řádek 178: \| datum archivace = 2013-11-05 \| nedostupné = ano }}</ref> Věž je z části volně přístupná návštěvníkům. Na severní hranici chráněného území po hrázi rybníka Řežabinec prochází zelená turistická značka vedoucí z [[Putim]]i k památníku [[Žižkova mohyla]]. Na území ~~rezervace~~NPP je dovoleno se pohybovat pouze po vyznačených stezkách a na přilehlém travnatém porostu. Platí zde zákaz sběru hub, [[táboření]] a [[rybolov]].<ref name="sedmicka"/> V případě návštěvy lokality v rozmezí dubna až června má návštěvník možnost spatřit největší počet ptáků, [[podzim]] je pak vhodný pro spatření největšího množství ptačích druhů.<ref name="sedmicka"/> Na území ~~rezervace~~NPP se natáčela od 31. března do 17. května [[1954]] část filmu ''[[Jan Žižka (film, 1956)\|Jan Žižka]]'', kterou režíroval [[Otakar Vávra]].<ref name="municipal">{{Citace elektronické monografie \| titul = Národní přírodní rezervace Řežabinec, Řežabinecké tůně \| url = http://www.municipal.cz/turistika/rezabinec.htm

Řežabinec: Porovnání verzí