Jaroslav Heyrovský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
značka: vrácení zpět |
m kdyz on byl Cechoslovak! značky: ruční vrácení zpět revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 12:
| ocenění = [[Státní cena Klementa Gottwalda]] (1951)<br />[[Nobelova cena za chemii]] (1959)<br />[[Čestný doktorát|čestný doktor]]<br />[[Řád republiky]]<br />zahraniční člen Královské společnosti
}}
'''Jaroslav Heyrovský''' ([[20. prosinec|20. prosince]] [[1890]] [[Praha]]-[[Staré Město (Praha)|Staré Město]]<ref name="matrika">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=67D1977E184A45E4B8000B5755BA75E4&scan=233#scan233 Matriční záznam o narození a křtu] farnosti při kostele sv.Františka na pražském Starém Městě</ref> – [[27. březen|27. března]] [[1967]] [[Praha]]-[[Smíchov]]) byl [[
Studoval na [[Univerzita Karlova|Univerzitě Karlově]], poté odešel na [[University College London]], kde se zabýval fyzikální chemií. Zde získal titul bakaláře přírodních věd. V rámci postgraduálního studia se začal zajímat o [[Elektrochemie|elektrochemii]]. Jeho studia částečně přerušila [[první světová válka]], kdy sloužil jako zdravotník. Po válce působil na Univerzitě Karlově, kde se v roce 1926 stal profesorem. Roku 1922 objevil polarografii, což je metoda používající měření [[Elektrický proud|elektrického proudu]], který prochází [[rtuť]]ovou kapkou a roztokem, do něhož rtuť odkapává. Tímto způsobem se dají získat cenné informace o druhu a množství látek, které roztok obsahuje. Výsledek se využívá při chemické analýze i při základním fyzikálně-chemickém výzkumu. Pro urychlení zaznamenávání hodnot s japonským vědcem [[Masuzó Šikata|Šikatou]] zkonstruovali polarograf, který tyto křivky automaticky zaznamenával. Za tento objev a rozpracování analytické polarografické metody v roce 1959, kdy byl na Nobelovu cenu nominován již poosmnácté, získal Nobelovu cenu za chemii.
| |||