Švihov (hrad): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Web z WD, popisek |
Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 24:
Zakladatelem hradu, který je [[První písemná zmínka|poprvé zmiňován]] v roce [[1375]], byl rod [[Švihovští z Rýzmberka|pánů]] z [[Rýzmberk]]a ze [[Skála (hrad)|Skály]]. Během [[Husitské války|husitských válek]] byl v majetku [[Vilém III. Švihovský z Rýzmberka|Viléma III. Švihovského z Rýzmberka]], který spolu s bratrem [[Jan Švihovský z Rýzmberka|Janem]], sídlícím na hradě Rabí, patřil k předním odpůrcům husitů v západních Čechách. V rámci odvetné operace proti Rýzmberkům byl roku 1434 obléhán husitským vojskem a jeho posádka se vzdala až po vypuštění hradních příkopů.<ref name="durdik"/> Vilém se pak na hrad roku 1436 navrátil a patrně zde také dožil.
V letech 1480–1489 (v době vlády krále Vladislava Jagellonského) na příkaz tehdejšího majitele panství [[Půta Švihovský z Rýzmberka|Půty Švihovského z Rýzmberka]], syna Viléma III., byl nákladně přestavěn ve slohu pozdní gotiky. V dostavbě opevnění po jeho smrti pokračovali jeho synové, kteří si na stavbu
Po válce, zřejmě ze strachu před možnou „nedobytnou líhní protihabsburského odporu“, vydal habsburský císař [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinand III.]] nařízení k demolici hradu. Díky neustálému oddalování k ní však v plném rozsahu nikdy nedošlo, byla pouze pobořena část hradebního opevnění. Hradní paláce, kaple a zbylé bašty byly později změněny na panskou sýpku, čímž na jednu stranu celý objekt neobyčejně utrpěl, na druhou stranu jej to ale i ochránilo od rozsáhlejších přestaveb. V držení rodu Černínů zůstal švihovský hrad s malými přestávkami až do roku 1945, kdy byl zestátněn.
| |||