Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Související články: abecední setřídění, přidán odkaz na „Bibličtina (Slovensko)“
napsala jsem, že česky se hovoří pouze v ČR
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 45:
}}</ref> V&nbsp;důsledku několika vystěhovaleckých vln ve druhé polovině [[19. století|19.]] a ve [[20. století]] hovoří totiž česky i desetitisíce [[Emigrace|emigrantů]] a jejich potomků, zejména na [[Slovensko|Slovensku]], v&nbsp;[[Spojené státy americké|USA]] (55 tisíc mluvčích<ref name=":0" />), [[Kanada|Kanadě]], [[Německo|Německu]], [[Rakousko|Rakousku]], [[Austrálie|Austrálii]], na [[Ukrajina|Ukrajině]], v [[Srbsko|Srbsku]] (37 tisíc mluvčích<ref name=":0" />), [[Chorvatsko|Chorvatsku]] (6 290 mluvčích<ref name=":0" />), [[Rumunsko|Rumunsku]] (2 170 mluvčích<ref name=":0" />), [[Polsko|Polsku]] (1 430 mluvčích<ref name=":0" />) a v&nbsp;řadě dalších zemí.
 
Čeština je [[flektivní jazyk]] vyznačující se komplikovaným systémem [[skloňování]] a [[časování]] a velmi volným slovosledem. K [[písmo|písemným]] záznamům používá [[latinka|latinku]] doplněnou o znaky s [[diakritické znaménko|diakritikou]]. Pro výslovnost je charakteristický pevný [[přízvuk]] na první slabice mluveného slova, opozice délky [[samohláska|samohlásek]] a 2 specifické [[souhláska|souhlásky]] zapisované jedním znakem „[[Alveolární vibranta#Zvýšená alveolární vibranta|ř]]“ (zvýšená alveolární vibranta = dásňová kmitavá souhláska znělá a neznělá). Čeština je úředním jazykem pouze v České republice.
 
Dělí se na: