Píseň pro Rudolfa III.: Porovnání verzí

V roce 2005 Ivan Klimeš v časopisu ''[[Dějiny a současnost]]'' popsal, že celý seriál byl vlastně vytvořen kvůli prezentaci a oslavě hvězd v té době se mohutně rozvíjející populární hudby a k rozvoji jejich kultu. Podle něj hlavní dějový rámec reálného světa s Rudolfovým řeznictvím byl často velmi volný a působí spíš jako záminka pro prezentaci televizních písniček. Uvedl, že teprve poslední dva díly mají blíže k muzikálu (tedy sedmý a osmý, neboť v době vydání článku byl devátý díl považován za ztracený). Zdůraznil taky unikátnost ''Písně pro Rudolfa III.'' z hlediska produkce, který nebyl oproti českým produkčním zvyklostem (nepočítaje první československé seriály vysílané živě) natočen nejprve jako celek a poté odvysílán, ale byl psán, vyráběn a vysílán průběžně, za pochodu. Závěrem Klimeš uvedl, že „[nne]ejenjen svým žánrovým typem, ale i svým zapojením do dramatického dění v roce 1968 a svými produkčními a vysílacími osudy je Dietlův a Vaštův seriál ''Píseň pro Rudolfa III.'' v dobrém smyslu ''zeitstückem''<ref group="p.">Pod pojem ''zeitstück'' (z němčiny) myslí Klimeš dílo, které významně zpracovává aktuální témata doby, ve které divák žije, ale které zároveň nemá ambici skrze toto zpracování zobrazit nějaké nadčasové téma.</ref> par excellence a náleží mu také v dějinách televizního seriálu i televizního vysílání v Československu z mnoha důvodů významné místo“.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Klimeš | jméno = Ivan | titul = Písně pro zasněného řezníka (a lid této krajiny). Televize a pop-kultura v Československu 60. let | periodikum = Dějiny a současnost | rok = 2005 | číslo = 3 | strany = 29–34}}</ref>