Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Plzeň): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ibox clean |
Nový odstavec popisující historii zvonů. Informace jsou z mých vlastních zdrojů. značky: revertováno možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 41:
Při obléhání Plzně [[husitství|husity]], naposledy v roce [[1434]], byl areál kláštera přiléhající k hradbám a s ním nevyhnutelně i kostel poničen. Opravy byly prováděny zejména až po roce [[1460]], kdy byl klášter předán [[Řád menších bratří|observantům]]. Obnoveny byly původní klenby, později rozšířena okna presbyteria a do nich osazeny nové [[kružba|kružby]]<ref>Bělohlávek, s. 127</ref>. Avšak postup byl velmi pozvolný a práce byly dokončeny až v závěru [[15. století]]. Na konci [[16. století]] pak dochází k úpravě věže a v roce [[1611]] je k severní stěně presbyteria přistavěna [[Kaple Nejsvětější Trojice (Plzeň)|kaple Nejsvětější Trojice]]. Při obléhání Plzně vojsky [[Petr Arnošt II. Mansfeld|Arnošta Mansfelda]] dochází opět k poškození areálu, neboť právě jihovýchodní část opevnění, kde se klášter s kostelem nalézají, čelila největšímu náporu dobyvatelů, kteří nedaleko odsud do města nakonec pronikli. Následovalo drancování a ničení jak kláštera, tak i kostela, ale i celé Plzně.<br />
S opravou zdevastovaného areálu mohlo být započato až roku [[1621]] po odchodu Mansfeldových vojsk. Opravy však s ohledem na probíhající [[Třicetiletá válka|třicetiletou válku]] a další obtíže probíhaly opět velmi pomalu a tak k vysvěcení kostela po opravě dochází až 6. června [[1636]]<ref>Martinovský, s.80</ref>. V dalších letech jsou prováděny četné úpravy jak kostela např. roku [[1676]] byla dokončena [[baroko|barokní]] úprava věže kostela, tak i kláštera (např. přístavba [[noviciát]]u). Z konce [[17. století]] pochází i k severní lodi přistavěná oktogonální [[Kaple svatého Antonína Paduánského (Plzeň)|kaple sv. Antonína Paduánského]]. Na prováděných barokních úpravách se v letech [[1723]] až [[1724]] podílel i [[Jakub Auguston]], konkrétně barokní přestavbou západního průčelí kostela. Barokní přestavba byla dokončena roku [[1740]]. Při [[Josefinismus|josefínských reformách]] byl klášter ušetřen zrušení díky zdejšímu kostelu, neboť bylo v roce [[1786]] rozhodnuto, že se zde budou sloužit mše svaté pro početné německé plzeňské obyvatelstvo.
Zvony: Před první světovou válkou se zde nacházely 4 zvony (dva velké ve věži a dva malé v Sanktusové vížce, které přežily dodnes). 1. zvon nesl jméno Sv. Florian jenž byl přelit u Václava Pernera roku 1831. 2. zvon na sobě nesl nápis ,,Kristus pán umřel pro hříchy naše, vstal z mrtvých pro ospravedlnění naše’’. 3. zvon je datován do roku 1635 což ho činí nejstarším zvonem v centru Plzně. 4. zvon byl přelit Janem Pernerem roku 1728. Dva první zvony byly zrekvírovány za první světové války, ovšem po skončení první světové války za ně byla pořízena náhrada v podobě tří zvonů se jmény Vykupitel, Mária a Josef. Všechny tyto zvony byly odlity ve zvonařství Perner v Českých Budějovicích. Opět byly zrekvírovány za 2. světové války.
=== Program záchrany architektonického dědictví ===
| |||