Haiti: Porovnání verzí

| vládce1 = neobsazeno (dočasně [[ArielEdgard HenryLeblanc Fils]])

| vládce2 = Ariel[[Fritz HenryBelizaire]]

'''Haiti''', plným názvem '''Republika Haiti''' ({{Vjazyce2|fr|''République d'Haïti''}}, {{Vjazyce2|ht|''Repiblik Ayiti''}}), je stát v západní části ostrova [[Hispaniola]] v [[Karibské moře|Karibském moři]] v  souostroví [[Velké Antily]]. Na východní části [[ostrov]]a se nachází [[Dominikánská republika]], s níž má Haiti 360 km dlouhou suchozemskou [[státní hranice|hranici]]. ''Ayiti'' (země vysokých hor) bylo jméno původních obyvatel pro hornatou západní část ostrova. [[Hlavní město|Hlavním městem]] je [[Port-au-Prince]] (1 277 000 obyvatel). Úředními jazyky jsou [[haitská kreolština]] a [[francouzština]].

Haiti je také nejchudší zemí [[Amerika|amerického]] kontinentu podle [[Seznam států světa podle indexu lidského rozvoje|Indexu lidského rozvoje]]. [[Dějiny Haiti]] byly poznamenány politickým násilím a [[Zemětřesení na Haiti 2010|masivním zemětřesením v roce 2010]]. V dubnu 2004 byl po armádní vzpouře prezident [[Jean-Bertrand Aristide]] donucen k odchodu do exilu a dočasnou kontrolu nad zemí převzala [[United Nations Stabilisation Mission In Haiti|stabilizační mise]] [[Organizace spojených národů|OSN]]. V roce 2011 byl novým prezidentem Haiti zvolen [[Michel Martelly]].

V roce [[1957]] se po zmanipulovaných volbách dostal k moci [[François Duvalier]] známý také jako Papa Doc a nastolil diktaturu. [[Spojené státy americké|USA]] si od jeho podpory slibovaly zastavení šíření [[Komunismus|komunismu]] v oblasti Karibiku. Výsledkem ale byla jedna z nejkrvavějších diktatur na západní polokouli, totální rozpad hospodářství a absolutní nedodržování lidských práv.<ref>"[https://xman.idnes.cz/jean-claude-baby-doc-duivalier-diktator-haiti-fn1-/xman-styl.aspx?c=A141008_172514_xman-styl_fro Vúdú, korupce, kokain a teror. Diktátor Duvalier udělal z Haiti peklo]". ''iDNES.cz.'' 9. října 2014.</ref> Během jeho vlády bylo zabito až 60 tisíc lidí.<ref>"[https://xman.idnes.cz/jean-claude-baby-doc-duivalier-diktator-haiti-fn1-/xman-styl.aspx?c=A141008_172514_xman-styl_fro Zemětřesení, cholera – a teď ještě „strašák“ Baby Doc]". Týden. 18. ledna 2011.</ref> Po smrti Duvaliera v roce [[1971]] přešla prezidentská funkce na jeho devatenáctiletého syna [[Jean-Claude Duvalier]]a, zvaného Baby Doc, který provedl jisté reformy, ale nezabránil dalšímu růstu korupce. V&nbsp;roce [[1986]] byl donucen prchnout do exilu a s sebou odnesl i velkou část haitského státního pokladu. V roce [[1994]] vyvrcholila nestabilita v zemi další intervencí [[Spojené státy americké|Spojených států]], která opět nastolila vládu [[Jean-Bertrand Aristide|Jean-Bertranda Aristidea]] zvoleného v prvních demokratických volbách v roce 1991. Další nepokoje v zemi proběhly v&nbsp;roce [[2004]]. Od roku 2004 na Haiti působila stabilizační mise [[Organizace spojených národů|OSN]] do roku 2017, [[Seznam mírových operací OSN|druhá pak do roku 2019]].

Státní znak Haiti je tvořen královskou palmou v přirozených barvách, vyrůstající ze zeleného trávníku. Z její koruny vystupuje hnědá hůl s modro-červenou [[Frygická čapka|frygickou čapkou]]. Po obou stranách palmy jsou za sebou vždy tři skloněné haitské prapory na žerdích zakončených zlatými hroty a modro-červenými stuhami. Mezi kmenem palmy a prapory jsou umístěny trojice hnědých [[Puška|ručnic]] se stříbrnými bodáky. Před palmou jsou dvě stříbrné sekery s hnědými topůrky, zlatý buben s modrým okrajem a červenou šňůrou. Po stranách bubnu jsou bronzová děla. Na hlavních je heraldicky vpravo vojenská čapka s modrou ozdobou, vlevo pak zlatá přilba s červeným chocholem. U levého (z heraldického hlediska) stojí zlatá trubka a zlatý [[vytěrák]], u pravého zlatá [[Trubka|polnice]] a zlatý [[nabiják]]. Před děly leží stříbrné váčky na [[střelný prach]], bronzové [[Dělová koule|dělové koule]] (volné i v pyramidách) a před bubnem přetržený zlatý řetěz. Heraldicky vlevo od děla je bronzová kotva, částečně zapuštěná do země, vpravo volně položená. Za nimi jsou lodní stožáry s červenými fábory. Pod znakem je na trávníku stříbrná stuha s černým francouzským mottem L'UNION FAIT LA FORCE ({{Vjazyce2|cs|V jednotě je síla}}).

Haiti leží v západní části ostrova [[Hispaniola]], který je druhý největší ve [[Velké Antily|Velkých Antilách]]. Jedná se o třetí největší stát v Karibiku mezi [[Kuba|Kubou]] a [[Dominikánská republika|Dominikánskou republikou]], s níž sdílí 360&nbsp;km dlouhou hranici. Území je většinou hornaté s malými rovinami u pobřeží a s říčními údolími. Nejvyšší hora [[Pic la Selle|Chaine de la Selle]] má [[nadmořská výška|výšku]] 2&nbsp;680 metrů. K haitské republice patří i menší ostrovy [[La Gonâve]], [[Tortuga|La Tortue]] (Tortuga), Les Cayemites, Ile de Anacaona a La Grande Caye.

Podnebí ostrova je tropické, nicméně vlhkost vzduchu zdaleka nedosahuje takových hodnot jako v jiných částech Karibiku. Nejteplejším měsícem je srpen, kdy se průměrná teplota pohybuje kolem 30 &nbsp;°C, naopak nejchladnější je přelom prosince a ledna s teplotou okolo 28 &nbsp;°C. Pro Haiti jsou charakteristická dvě [[období dešťů]], přičemž první a taktéž hlavní dešťové období probíhá na jaře během dubna a května, druhé na podzim v srpnu až říjnu. Od prosince Haiti pro změnu doprovází období sucha. Roční úhrn srážek se drží u průměrné hodnoty 1 350 mm.<ref name=":0" /> Od července do října je Haiti, především jeho jižní pobřeží, ohrožováno hurikány.<ref>{{Citace elektronického periodika

Ostrovu dominuje, díky svému podnebí, tropické a subtropické rostlinstvo, které je velmi pestré a bohaté. Pro horské oblasti je typická [[borovice karibská]] (''Pinus caribaea'') a některá vzácná dřeva jako například [[mahagon]]. Na návětrných stranách hor se rozkládají [[Deštný les|deštné lesy]], nižší polohy jsou pokryty savanami a ostnatými křovinami. Největší potíží místní [[Květena|flóry]] se zdá být problém masivní deforestace; v roce [[1925]] pokrývaly původní lesy 60 % země v horské oblasti, avšak od té doby bylo obyvateli ostrova vykáceno 98 % lesů jako palivo. Odlesnění způsobuje [[eroze|erozi]] zemědělské půdy a [[Dezertifikace|dezertifikaci]]. Kromě toho znásobuje účinky [[povodeň|povodní]] způsobených častými [[Tropická cyklóna|hurikány]].

U haitské [[Fauna|fauny]] je nutné zmínit, že většina zdejších druhů není původní, neboť byla na ostrov přivezena kolonialisty. Z původních druhů lze uvést kupříkladu [[Endemit|endemického]] savce [[Štětinatec haitský|štětinatce haitského]] (''Solenodon paradoxus''), který je na Haiti chráněn zákonem. Haiti je také domovem pro více než dvě stovky vodních i suchozemských [[Ptáci|ptáků]] jako [[pelikán hnědý]] (''Pelecanus occidentalis''), [[Buřňákovití|buřňák černotemenný]] (''Pterodroma hasitata'') a [[volavka bílá]] (''Ardea alba'').

Soubor:Haitisittich Psittacara chloropterus chloropterus.JPG|''Psittacara chloropterus''

Haiti je unitární stát, který se dělí do '''10''' [[departement]]ů.

|}}

Hustota zalidnění na Haiti se pohybuje okolo 360 lidí na kilometr čtverečnýčtvereční. Obyvatelstvo je soustředěno především ve velkých městech, podél pobřeží a údolí. Hornaté vnitrozemí je osídleno málo. Počet obyvatel pravděpodobně překročil 10 milionů a celou polovinu populace tvoří lidé mladší dvaceti let. Při prvním formálním sčítání v roce 1950 byl počet obyvatel 3 miliony. Haiťanky jsou tak [[plodnost|nejplodnější]] ženy západní polokoule. 90–95&nbsp;% obyvatel Haiti je afrického původu; zbývajících 5–10&nbsp;% jsou [[mulat]]i. Malá část nečernošského obyvatelstva je tvořena převážně [[Arabové|Araby]] a Západoevropany ([[Francouzi]], [[Němci]], [[Španělé|Španěly]] a [[Portugalci]]). Ačkoli jsou mulati jen malou menšinou, zemi dominují politicky i ekonomicky.

Polovina dětí na Haiti není očkována. Jen 40 % obyvatelstva mělo přístup k základní zdravotní péči. Ještě před zemětřesením v roce 2010 byla skoro polovina všech úmrtí připisována [[HIV]]/[[AIDS]], dýchací infekci, [[Meningitida|meningitidě]] a [[průjem|průjmovým onemocněním]] včetně [[cholera|cholery]] a [[tyfus|tyfu]] (podle [[Světová zdravotnická organizace|Světové zdravotnické organizace]]). Devadesát procent dětí na Haiti trpí nemocemi přenášenými vodou a střevními parazity. Přibližně 5&nbsp;% dospělé populace na Haiti je nakaženo virem HIV. Výskyt [[tuberkulóza|tuberkulózy]] (TBC) na Haiti je více než desetkrát vyšší než v jiných zemích Latinské Ameriky. 30.&nbsp;000 lidí každý rok onemocní [[malárie|maláriimalárií]].