Jindra Jarošová: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Přejmenování kategorií (viz diskuse); kosmetické úpravy
m korektura, přidány odkazy, reference #1Lib1Ref
Řádek 3:
| místo narození = [[Praha ]] <br />{{Vlajka a název|Československo}}
}}
Jaroslava, známá spíše jako '''Jindra Jarošová''' (* [[15. únor]]a [[1948]] [[Praha]]) je česká rozhlasová redaktorka, autorka rozhlasových her a dokumentů, publicistka a spisovatelka.
 
== Život ==
[[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofickou fakultu UK]], kde studovala obory historie a český jazyk, absolvovala v &nbsp;roce 1971. Poté pracovala v [[Památník Terezín|Národním památníku Terezín]], kde se soustředila zejména na odboj lékařů v druhé světové válce. Toto zaměření ji po sedmi letech otevřelo cestu do ''[[Zdravotnické noviny|Zdravotnických novin]]'', kde se věnovala jak dějinám medicíny tak aktuálním problémůmpoté osobroku s1974 různýmzískala zdravotnickýmdoktorský postiženímtitul.
V roce 1980 napsala rozhlasovou hru ''[[Snílek]]'' (1981) o životních osudech nositele první Nobelovy ceny míru [[Henri Dunant|Henryho Dunanta]], zakladatele Červeného kříže. Při natáčení hry se tak dostala poprvé do Československého rozhlasu. Krátce na to přijala nabídku rozhlasového vysílání pro hlavní město Prahu a 1. ledna 1982 tam nastoupila na místo kulturní redaktorky.
Pracovní poměr v Českém rozhlase ukončila v roce 2008. Pro rozhlas pracovala však dál jako externistka v redakci slovesného vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha. Mikrofon ale trvale neopustila – působila ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých v Praze jako redaktorka zvukového časopisu pro nevidomé čtenáře.
 
Pracovní kariéru zahájila jako historička v&nbsp;[[Památník Terezín|Národním památníku Terezín]], kde se soustředila zejména na odboj lékařů v&nbsp;druhé světové válce. Toto zaměření ji po sedmi letech otevřelo cestu do ''[[Zdravotnické noviny|Zdravotnických novin]]'', kde se věnovala jak dějinám medicíny, tak i aktuálním problémům osob s&nbsp;různým zdravotnickým postižením.<ref name=":0">{{Citace monografie
Věnovala se především kulturní, sociální a historické problematice, vytvořila nový pořad pro nevidomé spoluobčany ''[[Doteky]]'', který byl vysílán do roku 2005 a byl na dlouho jediným pořadem s tímto zaměřením pro nevidomé občany ve východní Evropě. Byl zaměřen na každodenní život nevidomých, na jejich potřeby, ale i na sportovní úspěchy nevidomých, jejich uměleckou tvorbu, rodinný život apod.
| titul = 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů
| vydání = 1
| vydavatel = Radioservis
| místo = Praha
| rok vydání = 2013
| počet stran = 263
| strany = 80–83
| isbn = 978-80-87530-31-3
}}</ref>
 
V roce 1980 napsala rozhlasovou hru ''[[Snílek]]'' (1981) o životních osudech nositele první [[Nobelova cena za mír|Nobelovy ceny míru]] [[Henri Dunant|Henryho Dunanta]], zakladatele [[Mezinárodní červený kříž|Červeného kříže]]. Při natáčení hry se tak dostala poprvé do [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Krátce na tonato přijala nabídku rozhlasového vysílání pro hlavní město Prahu a 1. &nbsp;ledna 1982 tam nastoupila na místo kulturní redaktorky.<ref name=":0" />
Od srpna 1991 pracovala v Hlavní redakci vzdělávání Českého rozhlasu, v redakci [[Vysílání pro ženy]]. Dokumentární činnosti se věnovala v programových řadách ''[[Malá encyklopedie souvislostí]]'', ''[[Velké osudy]]'', ''[[Váš příběh]]'', ''[[Odysea]]''. Převážně historická témata pak zpracovala v hodinových pořadech, kde vystupovali naši přední historici a archeologové.
 
Samostatnou kapitolu v této řadě tvoří pořady ze dvou reportážních cest po Egyptě, v nichž posluchače seznamovala s prací českých archeologů i se životem ve starověkém Egyptě.
Pracovní poměr v Českém rozhlase ukončila v &nbsp;roce 2008. Pro rozhlas pracovala však dál jako externistka v &nbsp;redakci slovesného vysílání Českého rozhlasu 2 – Praha. Mikrofon ale trvale neopustila – působila ve Sjednocené organizaci nevidomých a slabozrakých v &nbsp;Praze jako redaktorka zvukového časopisu pro nevidomé čtenáře.<ref name=":0" />
Další cesta ji přivedla do americké Arizony, kde vytvořila řada dokumentů o [[Zdeněk Salzmann|Zdeněku Salzmannovi]], který přijel do USA jako student v roce 1946 a stal se později odborníkem na problematiku severoamerických Indiánů. Mimořádný přehled o dávné i nedávné historii prokazovala tak nejen v knižních publikacích, ale i v desítkách rozhlasových pořadů. Některé z nich se staly dokumenty s významnou výpovědí o osobnostech a jejich díle.
 
Věnovala se především kulturní, sociální a historické problematice, vytvořila nový pořad pro nevidomé spoluobčany ''[[Doteky]]'', který byl vysílán do roku 2005 a byl na dlouho jediným pořadem s &nbsp;tímto zaměřením pro nevidomé občany ve východní Evropě. Byl zaměřen na každodenní život nevidomých, na jejich potřeby, ale i na sportovní úspěchy nevidomých, jejich uměleckou tvorbu, rodinný život apod.<ref name=":0" />
 
Od srpna 1991 pracovala v &nbsp;Hlavní redakci vzdělávání Českého rozhlasu, v &nbsp;redakci [[Vysílání pro ženy]]. Dokumentární činnosti se věnovala v &nbsp;programových řadách ''[[Malá encyklopedie souvislostí]]'', ''[[Velké osudy]]'', ''[[Váš příběh]]'', ''[[Odysea]]''. Převážně historická témata pak zpracovalazpracovávala v &nbsp;hodinových pořadech, kde vystupovali naši přední historici a archeologové.<ref name=":0" />
 
Samostatnou kapitolu v &nbsp;této řadě tvoří pořady ze dvou reportážních cest po Egyptě, v &nbsp;nichž posluchače seznamovala s &nbsp;prací českých archeologů i se životem ve starověkém Egyptě.<ref name=":0" />
 
Další cesta ji přivedla do americké Arizony, kde vytvořila řada dokumentů o [[Zdeněk Salzmann|Zdeněku Salzmannovi]], který přijel do USA jako student v &nbsp;roce 1946 a stal se později odborníkem na problematiku severoamerických Indiánů. Mimořádný přehled o dávné i nedávné historii prokazovala tak nejen v &nbsp;knižních publikacích, ale i v &nbsp;desítkách rozhlasových pořadů. Některé z &nbsp;nich se staly dokumenty s &nbsp;významnou výpovědí o osobnostech a jejich díle.
 
== Meteor ==
V &nbsp;letech 2006 až 20082006–2008 byla redaktorkou pořadu ''[[Meteor (pořad)|Meteor]]'' a pokračovala v &nbsp;tvorbě, která ji byla zvlášť blízká, jako byl seriál o Češích, kteří se v &nbsp;minulých staletích pokoušeli objevovat starověký a rovněž i současný Egypt – například ''[[Martin Kabátník]] v &nbsp;Egyptě'' (2008), ''[[Jan Neruda]] v &nbsp;Egyptě'' (2008) a v &nbsp;řadě dalších pořadů. I zde byly její dokumentární pořady charakteristické profesionalitou a hlubokou znalostí problematiky.<ref name=":0" />
I zde byly její dokumentární pořady charakteristické profesionalitou a hlubokou znalostí problematiky.{{Fakt/dne|20181202204320|}}
 
== Literární činnost ==
Řádek 29 ⟶ 43:
* [[Čestná medaile Vojtěcha Náprstka]], Akademie věd ČR, 2009, za zásluhy o popularizaci vědy.
* [[Učená společnost České republiky]] ji udělila Čestné uznání za vynikající popularizaci vědy (2014).
 
== Odkazy ==
 
Řádek 36 ⟶ 48:
* Fryšarová, Renata: ''In Jindra Jarošová aneb jak pomáhají Doteky'', Týdeník Rozhlas č. 31/1999.
* Štráfeldová, Milena: ''Co mě naučilo listí'', Nakladatelství Primus, Praha 2011.
* ''99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů. Praha:'', Radioservis 2013,. {{ISBN|978-80-87530-31-3}}.
 
=== Reference ===
<references />{{Autoritní data}}
{{Portály|Lidé|Literatura}}