PůvodPůvot Benedikta Rejta se díky dlouhodobým kontaktům s německy hovořícími zeměmi udává právě do Německa. Avšak jeho působení mimo [[Země (Česko)|české území]] není nijak doloženo. O jeho rodinných vztazích téměř nejsou zmínky. Je zřejmé, že byl nejméně jednou ženatý. Z tohoto [[manželství]] byla zaznamenána jeho dcera Anna a synové Wolf, Zikmund a Sixt Ried. Jakého dosáhl vzdělání nebo které vědní disciplíny ovládal, je velmi těžko určitelné. Hlavním rysem práce Benedikta Rejta při příchodu do [[Čechy|Čech]] byla vynikající znalost techniky budování [[Pevnost (stavba)|pevností]], což byla pravděpodobně příčina jeho pozvání králem [[Vladislav Jagellonský|Vladislavem II]]. na [[Králův dvůr (Praha)|královský dvůr]]. Zde působil jako významný český architekt a hned započal v roce 1485 velkorysou přestavbu [[Pražský hrad|Pražského hradu]] modernizací jeho opevnění. Následně zde provedl dostavbu [[Starý královský palác (Pražský hrad)|Starého královského paláce]] a pro okolní šlechtická sídla navrhl a realizoval fortifikační systémy.
V letech 1505–1529 je zmiňován coby vedoucí kamenického bratrstva při [[Kostel svatého Benedikta (Praha)|kostele svatého Benedikta]] na [[Hradčany (Praha)|Hradčanech]] a v průběhu tohoto působení uzavřel smlouvu mezi [[Hradní huť – Spiess, Rejt|hradní hutí]], tvořenou kameníky usedlými na Hradčanech a [[Malá Strana (Praha)|Malé Straně]] a kamenickým a zednickým [[cech]]em [[Staré Město (Praha)|Starého]] a [[Nové Město (Praha)|Nového]] Města. Za své dílo byl povýšen do šlechtického stavu (od roku 1502 byl uváděn jako {{Cizojazyčně|la|''nobilis Benedictus, lapicida domini regis''}}).
