== Život ==
Narodil se v Lounech, kde v roce 1924 maturoval na místní reálce. Poté studovalvystudoval biologii a zeměpis na [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze]]. Po studiích odešel na Ostravsko, kde učil na střední škole a zároveň začal spolupracovat s ostravskou pobočkou [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], od roku 1945, se stal rozhlasovým redaktorem na plný úvazek, pracoval především v redakci vysílání pro děti a mládež (pořady ''Pionýrská beseda'', ''Sovětští pionýři naším příkladem'' ad.). V rychlém vzestupu mu pak pomohla silná [[Komunismus|komunistická]] orientace, které se držel do konce života. V letech 1963–1965 byl uměleckým ředitelem Československého rozhlasu.<ref>{{Citace elektronického periodikamonografie
| titul = 99 významných tvůrců rozhlasových dokumentů
| vydání = 1
| vydavatel = Radioservis
| místo = Praha
| rok vydání = 2013
| počet stran = 263
| strany = 105–108
| isbn = 978-80-87530-31-3
}}</ref>
Po studiích odešel na Ostravsko, kde učil na střední škole a zároveň začal spolupracovat s ostravskou pobočkou [[Československý rozhlas|Československého rozhlasu]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]], roku 1945, se stal rozhlasovým redaktorem na plný úvazek, pracoval především v redakci vysílání pro děti a mládež (pořady ''Pionýrská beseda'', ''Sovětští pionýři naším příkladem'' ad.). V rychlém vzestupu mu pak pomohla silná [[Komunismus|komunistická]] orientace, které se držel do konce života. V letech 1963–1965 byl uměleckým ředitelem Československého rozhlasu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Hertl
| jméno = David
== Dílo ==
Napsal několik knih – ''Němé tváře'' (1944), ''Podivuhodná setkání'' (1955), ale žádná se nevyrovnala v popularitě dětské knížce ''Z deníku kocoura Modroočka'', která prvně vyšla roku 1965. Pojednává o kocourkovi, který si píše tajně deník, který drápe do starého koberce a humorně v něm líčí svůj pohled na svého pána a vůbec svět lidí. I tato knížka má kořeny v rozhlase, základem se stalo několik dílů pohádkového cyklu [[Hajaja]], které Josef Kolář připravil. K popularitě knihy přispěly i ilustrace [[Helena Zmatlíková|Heleny Zmatlíkové]], které byly již v prvním vydání, a které s knihou zůstaly spjaty ve většině vydání příštích. Kniha byla převedena i do podoby [[Z deníku kocoura Modroočka (seriál)|stejnojmenného]] televizního [[Animovaný film|animovaného]] seriálu.
== Oblíbenost ==
V '' ''roce 2009 se v '' ''anketě [[Česká televize|České televize]] ''[[Kniha mého srdce]]'', která hledala nejoblíbenější knižní dílo českých čtenářů, umístila kniha ''Z deníku kocoura Modroočka'' na 55. '' ''místě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Nejúspěšnějších 100 knih — Knihy — Kniha mého srdce — Česká televize
| periodikum = www.ceskatelevize.cz
|