|
== Život ==
Máťa je tlustej
=== Mládí a hudební začátky ===
Narodil se v menším městě [[Saint-Germain-en-Laye]], kde měli rodiče malý krámek s keramikou. Nedařilo se jim, a tak se v roce 1864 přestěhovali do Paříže, kde otec získal místo účetního u železniční společnosti.<ref name=":0">{{Citace monografie
| příjmení = Holzknecht
| jméno = Václav
| titul = Claude Debussy
| vydavatel = Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění
| místo = Praha
| rok vydání = 1958
| edice = Hudební profily, sv. 6
| strany = 7–8
| poznámka = dále jen Holzknecht
}}</ref> Matka svého syna nepustila do školy a sama ho vzdělávala, ale větší vliv na jeho výchovu měla teta, otcova sestra. S ní se Claude již v dětském věku dostal do uměleckého prostředí, teta vzbudila jeho zájem o malířství a především hudbu. Když mu bylo šest let vzala ho poprvé k moři, které ho okouzlilo a zanechalo v něm trvalý dojem.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Velická
| jméno = Eva
| titul = Claude Debussy (1862–1918) a jeho "krásné časy"
| periodikum = www.casopisharmonie.cz
| url = https://www.casopisharmonie.cz/rozhovory/claude-debussy-1862-1918-a-jeho-krasne-casy.html
| jazyk = cs-cz
| datum přístupu = 2021-08-19
}}</ref> V sedmi letech se začal učit hrát na [[klavír]]- Jeho talentu si povšimla paní Mauté de Fleurville, [[Fryderyk Chopin|Chopinova]] žačka, a nabídla se, že ho bude zdarma vyučovat a připraví ho ke zkouškám na konzervatoř. <ref name=":0" /><ref name=":1">{{Citace monografie
| příjmení = Codr
| jméno = Milan
| příjmení2 = Plevka
| jméno2 = Bohumil
| titul = Přemožitelé času sv. 26
| vydavatel = Vydavatelství a nakladatelství Planeta
| místo = Praha
| rok vydání = 1991
| kapitola = Claude Debussy
| strany = 30–33
}}</ref>
Roku 1872 byl Debussy ve věku deseti let přijat na [[Conservatoire national supérieur de musique et de danse de Paris|Pařížskou konzervatoř]] a byl zapsán do klavírní třídy Antoina Marmontela. Mezi jeho učiteli byl také varhaník [[César Franck]] a klavírista Isidor Philipp. Vynikal jako klavírista hrou z listu, rád experimentoval s [[disonance]]mi a vzpouzel se klasickým pravidlům. Na konzervatoři strávil více než deset let, kromě klavíru studoval i hudební teorii a [[Harmonie|harmonii]], ale bez většího zájmu. Od roku 1876 veřejně vystupoval, hrál hlavně skladby [[Ludwig van Beethoven|Beethovenovy]], [[Robert Schumann|Schumannovy]] a [[Fryderyk Chopin|Chopinovy]]. V roce 1880 byl Debussy doporučen bohaté Rusce [[Naděžda von Meck|Naděždě von Meck]] jako učitel hudby pro její děti a klavírní doprovod. <ref name=":1" /> S její početnou rodinou pak absolvoval mezi studiem několik pobytů v zahraničí, navštívil Švýcarsko, Itálii a Rusko, kde ho nejvíce zaujala hudba [[Modest Petrovič Musorgskij|Musorgského]] a [[Alexandr Porfirjevič Borodin|Borodina]]. Z této doby pocházejí také Debussyho první skladby. Inspirací k tvorbě mu byla láska k vdané, o několik let starší Marii Vasnierové, pro kterou napsal mnoho melodií na verše [[Théophile Gautier]]a, [[Leconte de Lisle]] a [[Théodore de Banville]]. <ref>Holzknecht, str. 13-18</ref>
[[Soubor:Claude Debussy, portrait by Marcel Baschet (1884).jpg|upright=0.9|náhled|Marcel Baschet: Claude Debussy (1884)|vlevo]]
Od roku 1880 studoval kompozici a roku 1884 získal [[Římská cena|Prix de Rome]] za svou skladbu ''Marnotratný syn'' (''L'Enfant prodigue),'' která mu přinesla možnost tříletého stipendijního pobytu v [[Řím]]ě. V letech 1885–1887 žil ve [[Villa Medici]], setkal se s několika významnými hudebníky té doby, včetně [[Giuseppe Verdi|Verdiho]] a [[Ferenc Liszt|Liszta]]. Italské prostředí ho však nenadchlo. Do Paříže se vrátil na jaře 1887 ještě před koncem stanovené doby, aniž uspořádal závěrečný koncert. <ref>Holzknecht, str. 26-29</ref>
=== Vlastní styl ===
| 