Peloponéská válka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 22587880 uživatele 83.240.11.137 (diskuse) zrušena: nope, nope, nope!
značka: vrácení zpět
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 33:
=== Síla soupeřů ===
 
Podobně jako bylo odlišné [[Geografie|geografické]] zaměření soupeřících stran, lišily se i jejich předpoklady k vedení války. Námořní spolek sestávalse stával především z egejských ostrovů a významných přístavních měst, jejichž síla logicky spočívala v námořnictvu. Athény měly postavení největší námořní moci, což vyplývalo jak z počtu athénských [[Triéra|triér]], tak z athénského velení námořnímu spolku. Předností triér byla jejich jednoduchá výroba. Nevýhoda spočívala v tom, že se naprosto nehodily pro plavbu na otevřeném moři. Při prvním příznaku špatného počasí museli námořníci ihned vyhledat kotviště. K zakotvení triérám postačoval mořský břeh, nicméně pobřeží Egejského moře bylo značně skalnaté. Vhodná kotviště se proto vyskytovala velmi zřídka a často byla osídlená. Přístavy byly proto pro Athény důležité jak z ekonomického tak vojenského hlediska.
 
Spartská aliance se naproti tomu skládala z řeckých obcí [[Peloponés]]u a středního Řecka (s výjimkou strategicky důležitého města [[Korint]]). Hlavní sílu Sparty a jejích spojenců proto představovalo vojsko složené z [[hoplít]]ů. Nepřímou výhodou v případném konfliktu disponovaly Athény, poněvadž měly značné finanční rezervy tvořené příspěvky členů námořního spolku.