Permské vymírání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úprava referencí
m odstranění podivně trčícího přebytečného slova
značka: revertováno
Řádek 1:
'''Permské vymírání''' (někdy také nazývané '''velké permské vymírání''' či '''vymírání na rozhraní perm-trias''') je patrně nejrozsáhlejší [[Hromadná vymírání|hromadné vymírání]] organismů v [[Geologický čas|historii planety Země]].<ref>Michael M. Joachimski, Johann Müller, Timothy M. Gallagher, Gregor Mathes, Daoliang L. Chu, Fedor Mouraviev, Vladimir Silantiev, Yadong D. Sun & Jinnan N. Tong (2021). [https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article/doi/10.1130/G49714.1/612995/Five-million-years-of-high-atmospheric-CO2-in-the Five million years of high atmospheric CO2 in the aftermath of the Permian-Triassic mass extinction]. ''Geology (advance online publication)''. doi: https://doi.org/10.1130/G49714.1</ref> Nastalo před 252&nbsp;miliony let (případně 253&nbsp;miliony let)<ref>http://phys.org/news/2015-11-long-held-assumptions-ancient-mass-extinction.html - New findings rock long-held assumptions about ancient mass extinction</ref> na přelomu [[Paleozoikum|prvohor]] a [[Mezozoikum|druhohor]], tedy na rozhraní period [[perm]]u a [[trias]]u. Je spojeno s drastickým úbytkem globální biodiverzity.<ref>Haijun Song, Shan Huang, Enhao Jia, Xu Dai, Paul B. Wignall, and Alexander M. Dunhill (2020). [https://www.pnas.org/content/117/30/17578 Flat latitudinal diversity gradient caused by the Permian-Triassic mass extinction.] ''Proceedings of the National Academy of Sciences''. '''117''' (30): 17578-17583. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.1918953117</ref><ref>Gregory J. Retallack (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0921818120303064 Multiple Permian-Triassic life crises on land and at sea]. ''Global and Planetary Change''. '''198''': 103415. doi: https://doi.org/10.1016/j.gloplacha.2020.103415</ref> Podle výzkumu, publikovaného v roce [[2022]] vyhynulo v průběhu až více než milion let dlouhého trvání této globální krize přibližně 81 až 94 % tehdejších mořských druhů.<ref>Jacopo Dal Corso, Haijun Song, Sara Callegaro, Daoliang Chu, Yadong Sun, Jason Hilton, Stephen E. Grasby, Michael M. Joachimski & Paul B. Wignall (2022). [https://www.nature.com/articles/s43017-021-00259-4 Environmental crises at the Permian-Triassic mass extinction]. ''Nature Reviews Earth & Environment''. doi: https://doi.org/10.1038/s43017-021-00259-4</ref>
'''Permské vymírání''' (někdy také nazývané '''velké permské vymírání''' či '''vymírání na rozhraní perm-trias''') je patrně nejrozsáhlejší [[Hromadná vymírání|hromadné vymírání]] organismů v [[Geologický čas|historii planety Země]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Joachimski
| jméno1 = Michael M.
| příjmení2 = Müller
| jméno2 = Johann
| příjmení3 = Gallagher
| jméno3 = Timothy M.
| příjmení4 = Mathes
| jméno4 = Gregor
| příjmení5 = Chu
| jméno5 = Daoliang L.
| příjmení6 = Mouraviev
| jméno6 = Fedor
| příjmení7 = Silantiev
| jméno7 = Vladimir
| příjmení8 = Sun
| jméno8 = Yadong D.
| příjmení9 = Tong
| jméno9 = Jinnan N.
| titul = Five million years of high atmospheric CO<small>2</small> in the aftermath of the Permian-Triassic mass extinction
| periodikum = Geology
| ročník = 50
| číslo = 6
| datum_vydání = 2022-06-01
| strany = 650–654
| url = https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article/50/6/650/612995/Five-million-years-of-high-atmospheric-CO2-in-the
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1130/G49714.1
}}</ref> Nastalo před 252&nbsp;miliony let (případně 253&nbsp;miliony let)<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = University of Texas at Dallas
| titul = New findings rock long-held assumptions about ancient mass extinction
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2015-11-02
| url = https://phys.org/news/2015-11-long-held-assumptions-ancient-mass-extinction.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> na přelomu [[Paleozoikum|prvohor]] a [[Mezozoikum|druhohor]], tedy na rozhraní period [[perm]]u a [[trias]]u. Je spojeno s drastickým úbytkem globální biodiverzity.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Song
| jméno1 = Haijun
| příjmení2 = Huang
| jméno2 = Shan
| příjmení3 = Jia
| jméno3 = Enhao
| příjmení4 = Dai
| jméno4 = Xu
| příjmení5 = Wignall
| jméno5 = Paul B.
| příjmení6 = Dunhill
| jméno6 = Alexander M.
| titul = Flat latitudinal diversity gradient caused by the Permian–Triassic mass extinction
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| ročník = 117
| číslo = 30
| datum_vydání = 2020-07-28
| strany = 17578–17583
| url = https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.1918953117
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1073/pnas.1918953117
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Retallack
| jméno1 = Gregory J.
| titul = Multiple Permian-Triassic life crises on land and at sea
| periodikum = Global and Planetary Change
| ročník = 198
| datum_vydání = 2021-03
| strany = 103415
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0921818120303064
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.gloplacha.2020.103415
}}</ref> Podle výzkumu, publikovaného v roce [[2022]] vyhynulo v průběhu až více než milion let dlouhého trvání této globální krize přibližně 81 až 94 % tehdejších mořských druhů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Dal Corso
| jméno1 = Jacopo
| příjmení2 = Song
| jméno2 = Haijun
| příjmení3 = Callegaro
| jméno3 = Sara
| příjmení4 = Chu
| jméno4 = Daoliang
| příjmení5 = Sun
| jméno5 = Yadong
| příjmení6 = Hilton
| jméno6 = Jason
| příjmení7 = Grasby
| jméno7 = Stephen E.
| příjmení8 = Joachimski
| jméno8 = Michael M.
| příjmení9 = Wignall
| jméno9 = Paul B.
| titul = Environmental crises at the Permian–Triassic mass extinction
| periodikum = Nature Reviews Earth & Environment
| ročník = 3
| číslo = 3
| datum_vydání = 2022-02-22
| strany = 197–214
| url = https://www.nature.com/articles/s43017-021-00259-4
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s43017-021-00259-4
}}</ref>
 
== Průběh ==
Permskému vymírání ve svrchním permu (loping) předcházelo o 8 milionů let menší vymírání ve středním permu (guadalup).<ref>{{Citacehttp://phys.org/news/2015-07-mass-extinction-event-south-africa.html elektronického- periodikaMass extinction event from South Africa's Karoo</ref> Bylo však srovnatelné s největšími vymíráními.<ref>https://phys.org/news/2019-09-unearth-extinction.html - Researchers unearth 'new' extinction</ref>
| autor1 = Wits University
| titul = Mass extinction event from South Africa's Karoo
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2015-07-07
| url = https://phys.org/news/2015-07-mass-extinction-event-south-africa.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Bylo však srovnatelné s největšími vymíráními.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = New York University
| titul = Researchers unearth 'new' extinction
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2019-09-09
| url = https://phys.org/news/2019-09-unearth-extinction.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Některé výzkumy ukazují, že na souších mělo toto vymírání velmi pomalý a vleklý průběh, a to v době trvání kolem 1 milionu let.<ref>Viglietti, P. A.; ''et al.'' (2021). [https://www.pnas.org/content/118/17/e2017045118 Evidence from South Africa for a protracted end-Permian extinction on land]. ''Proceedings of the National Academy of Sciences''. '''118''' (17): e2017045118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2017045118</ref> Reakce ekosystémů a jednotlivých organismů na tuto událost je však stále málo prozkoumanou problematikou.<ref>Li, G.; ''et al.'' (2022). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmars.2022.911492/full Biotic Response to Rapid Environmental Changes During the Permian–Triassic Mass Extinction]. ''Frontiers in Marine Science''. '''9''': 911492. doi: https://doi.org/10.3389/fmars.2022.911492</ref>
Některé výzkumy ukazují, že na souších mělo toto vymírání velmi pomalý a&nbsp;vleklý průběh, a&nbsp;to v době trvání kolem 1 milionu let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Viglietti
| jméno1 = Pia A.
| příjmení2 = Benson
| jméno2 = Roger B. J.
| příjmení3 = Smith
| jméno3 = Roger M. H.
| příjmení4 = Botha
| jméno4 = Jennifer
| příjmení5 = Kammerer
| jméno5 = Christian F.
| příjmení6 = Skosan
| jméno6 = Zaituna
| příjmení7 = Butler
| jméno7 = Elize
| příjmení8 = Crean
| jméno8 = Annelise
| příjmení9 = Eloff
| jméno9 = Bobby
| příjmení10 = Kaal
| jméno10 = Sheena
| příjmení11 = Mohoi
| jméno11 = Joël
| příjmení12 = Molehe
| jméno12 = William
| příjmení13 = Mtalana
| jméno13 = Nolusindiso
| příjmení14 = Mtungata
| jméno14 = Sibusiso
| příjmení15 = Ntheri
| jméno15 = Nthaopa
| příjmení16 = Ntsala
| jméno16 = Thabang
| příjmení17 = Nyaphuli
| jméno17 = John
| příjmení18 = October
| jméno18 = Paul
| příjmení19 = Skinner
| jméno19 = Georgina
| příjmení20 = Strong
| jméno20 = Mike
| příjmení21 = Stummer
| jméno21 = Hedi
| příjmení22 = Wolvaardt
| jméno22 = Frederik P.
| příjmení23 = Angielczyk
| jméno23 = Kenneth D.
| titul = Evidence from South Africa for a protracted end-Permian extinction on land
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| ročník = 118
| číslo = 17
| datum_vydání = 2021-04-27
| strany = e2017045118
| url = https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2017045118
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1073/pnas.2017045118
}}</ref> Reakce ekosystémů a jednotlivých organismů na tuto událost je však stále málo prozkoumanou problematikou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Li
| jméno1 = Guoshan
| příjmení2 = Wang
| jméno2 = Yongbiao
| příjmení3 = Li
| jméno3 = Sheng
| příjmení4 = Wang
| jméno4 = Tan
| příjmení5 = Liao
| jméno5 = Wei
| příjmení6 = Deng
| jméno6 = Baozhu
| příjmení7 = Lai
| jméno7 = Zhongping
| titul = Biotic Response to Rapid Environmental Changes During the Permian–Triassic Mass Extinction
| periodikum = Frontiers in Marine Science
| ročník = 9
| datum_vydání = 2022-06-10
| strany = 911492
| url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmars.2022.911492/full
| jazyk = anglicky
| doi = 10.3389/fmars.2022.911492
}}</ref>
 
Necelé 2 miliony let po permském vymírání nastalo další masové vymírání.<ref>http://phys.org/news/2016-06-previously-unknown-global-ecological-disaster.html - Previously unknown global ecological disaster discovered</ref> Výzkumy z Číny ukazují, že bylo relativně náhlé a proběhlo z geologického hlediska velmi rychle (trvalo přibližně jen 31 000 let).<ref>Shu-Zhong Shen; et al. (2018). A sudden end-Permian mass extinction in South China. ''Geological Society of America Bulletin.'' doi: https://doi.org/10.1130/B31909.1</ref> Jiné výzkumy hovoří o statisících let.<ref>https://phys.org/news/2019-04-evidence-volcanoes-biggest-mass-extinction.html - New evidence suggests volcanoes caused biggest mass extinction ever</ref> Přibližně dalších 5 milionů let po tomto vymírání docházelo k drastickým proměnám a výkyvům v ekologické stabilitě tehdejších společenstev.<ref>Elke Schneebeli-Hermann (2020). [https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2020.588696/abstract Regime shifts in an Early Triassic subtropical ecosystem.] ''Frontiers in Earth Science (abstract only).'' doi: 10.3389/feart.2020.58869</ref>
Necelé 2 miliony let po permském vymírání nastalo další masové vymírání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = University of Zurich
| titul = Previously unknown global ecological disaster discovered
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2016-06-28
| url = https://phys.org/news/2016-06-previously-unknown-global-ecological-disaster.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Výzkumy z Číny ukazují, že bylo relativně náhlé a&nbsp;proběhlo z&nbsp;geologického hlediska velmi rychle (trvalo přibližně jen 31 000 let).<ref>Shu-Zhong Shen; et al. (2018). A sudden end-Permian mass extinction in South China. ''Geological Society of America Bulletin.'' doi: https://doi.org/10.1130/B31909.1</ref> Jiné výzkumy hovoří o statisících let.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = University of Cincinnati
| titul = New evidence suggests volcanoes caused biggest mass extinction ever
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2019-04-15
| url = https://phys.org/news/2019-04-evidence-volcanoes-biggest-mass-extinction.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Přibližně dalších 5&nbsp;milionů let po tomto vymírání docházelo k drastickým proměnám a výkyvům v ekologické stabilitě tehdejších společenstev.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Schneebeli-Hermann
| jméno1 = Elke
| titul = Regime Shifts in an Early Triassic Subtropical Ecosystem
| periodikum = Frontiers in Earth Science
| ročník = 8
| datum_vydání = 2020-12-03
| strany = 588696
| url = https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/feart.2020.588696/full
| jazyk = anglicky
| doi = 10.3389/feart.2020.588696
}}</ref>
 
Z Číny přicházejí také doklady o výrazných rozsáhlých požárech a následné deforestaci (odlesnění) velkých ploch tehdejšího území.<ref>{{CitaceYao-feng elektronickéhoCai; periodika''et al.'' (2021). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012825221001719 Wildfires and deforestation during the Permian-Triassic transition in the southern Junggar Basin, Northwest China]. ''Earth-Science Reviews''. ''103670''. doi: https://doi.org/10.1016/j.earscirev.2021.103670</ref>
| příjmení1 = Cai
| jméno1 = Yao-feng
| příjmení2 = Zhang
| jméno2 = Hua
| příjmení3 = Cao
| jméno3 = Chang-qun
| příjmení4 = Zheng
| jméno4 = Quan-feng
| příjmení5 = Jin
| jméno5 = Chuan-fang
| příjmení6 = Shen
| jméno6 = Shu-zhong
| titul = Wildfires and deforestation during the Permian–Triassic transition in the southern Junggar Basin, Northwest China
| periodikum = Earth-Science Reviews
| ročník = 218
| datum_vydání = 2021-07
| strany = 103670
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012825221001719
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.earscirev.2021.103670
}}</ref>
 
Zatím však neexistují přímé doklady o výrazné acidifikaci (okyselení) globální plochy oceánských vod v průběhu tohoto vymírání.<ref>{{CitaceWilliam elektronickéhoJ. periodikaFoster, J. A. Hirtz, C. Farrell, M. Reistroffer, R. J. Twitchett & R. C. Martindale (2022). [https://www.nature.com/articles/s41598-022-04991-9 Bioindicators of severe ocean acidification are absent from the end-Permian mass extinction]. ''Scientific Reports''. '''12''': 1202. doi: https://doi.org/10.1038/s41598-022-04991-9</ref>
| příjmení1 = Foster
| jméno1 = William J.
| příjmení2 = Hirtz
| jméno2 = J. A.
| příjmení3 = Farrell
| jméno3 = C.
| příjmení4 = Reistroffer
| jméno4 = M.
| příjmení5 = Twitchett
| jméno5 = R. J.
| příjmení6 = Martindale
| jméno6 = R. C.
| titul = Bioindicators of severe ocean acidification are absent from the end-Permian mass extinction
| periodikum = Scientific Reports
| ročník = 12
| číslo = 1
| datum_vydání = 2022-01-24
| strany = 1202
| url = https://www.nature.com/articles/s41598-022-04991-9
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41598-022-04991-9
}}</ref>
 
Podle některých výzkumů odstartovaly toto vymírání rozsáhlé požáry, které zachvátily většinu světových porostů a&nbsp; posunuly rovnováhu biosféry za okraj ekologického kolapsu.<ref>{{CitaceJing elektronickéhoLu, periodikaYe Wang, Minfang Yang, Peixin Zhang, David P.G. Bond, Longyi Shao & Jason Hilton (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018222001304 Diachronous end-Permian terrestrial ecosystem collapse with its origin in wildfires]. ''Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology''. '''110960'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2022.110960</ref>
| příjmení1 = Lu
| jméno1 = Jing
| příjmení2 = Wang
| jméno2 = Ye
| příjmení3 = Yang
| jméno3 = Minfang
| příjmení4 = Zhang
| jméno4 = Peixin
| příjmení5 = Bond
| jméno5 = David P.G.
| příjmení6 = Shao
| jméno6 = Longyi
| příjmení7 = Hilton
| jméno7 = Jason
| titul = Diachronous end-Permian terrestrial ecosystem collapse with its origin in wildfires
| periodikum = Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology
| ročník = 594
| datum_vydání = 2022-05
| strany = 110960
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018222001304
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.palaeo.2022.110960
}}</ref>
 
Zhruba prvních 8 milionů let triasu se ekosystémy po hromadném vymírání na konci permu obnovovaly a&nbsp; druhová biodiverzita organismů rostla do původních hodnot.<ref>{{CitaceZhu, elektronickéhoZ.; periodika''et al.'' (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0921818122001813 Improving paleoenvironment in North China aided Triassic biotic recovery on land following the end-Permian mass extinction]. ''Global and Planetary Change''. '''103914'''. doi: https://doi.org/10.1016/j.gloplacha.2022.103914</ref>
| příjmení1 = Zhu
| jméno1 = Zhicai
| příjmení2 = Liu
| jméno2 = Yongqing
| příjmení3 = Kuang
| jméno3 = Hongwei
| příjmení4 = Newell
| jméno4 = Andrew J.
| příjmení5 = Peng
| jméno5 = Nan
| příjmení6 = Cui
| jméno6 = Mingming
| příjmení7 = Benton
| jméno7 = Michael J.
| titul = Improving paleoenvironment in North China aided Triassic biotic recovery on land following the end-Permian mass extinction
| periodikum = Global and Planetary Change
| ročník = 216
| datum_vydání = 2022-09
| strany = 103914
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0921818122001813
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.gloplacha.2022.103914
}}</ref>
 
== Příčiny vymírání ==
[[Soubor:Lystrosaurus BW.jpg|náhled|vlevo|''[[Lystrosaurus]]'' – jeden z mála přeživších rodů.]]
Permské vymírání bylo zřejmě způsobeno součinností několika doložených faktorů, jako například výkyvy [[Salinita|salinity]] moří, [[láva|výlevy lávy]], [[pokles mořské hladiny|poklesem mořské hladiny]] a nedostatkem kyslíku jak v&nbsp;moři, tak v&nbsp;[[atmosféra Země|atmosféře]]. Obvykle bývá za nejdůležitější příčinu vymírání považována masivní vulkanická činnost v oblasti současné [[Sibiř]]e.<ref>Cui, Y.; ''et al.'' (2021). [https://www.pnas.org/content/118/37/e2014701118 Massive and rapid predominantly volcanic CO2 emission during the end-Permian mass extinction]. ''Proceedings of the National Academy of Sciences''. '''118''' (37): e2014701118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2014701118</ref><ref>Li, M.; ''et al.'' (2022). [https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012821X22002709 Sulfur isotopes link atmospheric sulfate aerosols from the Siberian Traps outgassing to the end-Permian extinction on land]. ''Earth and Planetary Science Letters''. '''592''': 117634. doi: https://doi.org/10.1016/j.epsl.2022.117634</ref> Podle jiných výzkumů byla "vulkanická zima" vyvolána nikoliv pouze sibiřskými erupcemi, ale byla způsobená vulkanickou činností i v jiných částech světa (například na území současné [[Austrálie]]).<ref>Timothy Chapman, Luke A. Milan, Ian Metcalfe, Phil L. Blevin & Jim Crowley (2022). [https://www.nature.com/articles/s41561-022-00934-1 Pulses in silicic arc magmatism initiate end-Permian climate instability and extinction.] ''Nature Geoscience''. '''15''': 411–416. doi: https://doi.org/10.1038/s41561-022-00934-1</ref> Globální snížení teplot na konci permu bylo doloženo na lokalitách na jihu Číny. <ref>Hua Zhang; ''et al.'' (2021). [https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abh1390 Felsic volcanism as a factor driving the end-Permian mass extinction]. ''Science Advances''. '''7''' (47): eabh1390. doi: 10.1126/sciadv.abh1390</ref><ref>https://phys.org/news/2021-11-volcanic-winter-contributed-ecological-catastrophe.html</ref> Vedle toho ale existují známky postupného vzestupu globální průměrné teploty klimatu, a to až o 12 °C v průběhu zhruba 300 000 let před hlavní vlnou vymírání. Takovéto zvýšení teploty mohlo vést k postupné výrazné degradaci ekosystémů, vrcholící ve vlně globálního vymírání.<ref>Jana Gliwa, Michael Wiedenbeck, Martin Schobben, Clemenz V. Ullmann, Wolfgang Kiessling, Abbas Ghaderi, Ulrich Struck & Dieter Korn (2022). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/pala.12621 Gradual warming prior to the end-Permian mass extinction]. ''Palaeontology''. '''65''' (5): e12621. doi: https://doi.org/10.1111/pala.12621</ref> V souvislosti s výše zmiňovanou extrémně silnou sopečnou činností se objevuje i hypotéza výrazného poničení ozonové vrstvy touto aktivitou způsobenou, a s tím související masivní přísun škodlivého (a potenciálně smrtícího) [[UV záření]], které mohlo být rozhodujícím faktorem pro vymírání na konci permu.<ref>Feng Liu, ''et al.'' (2023). [https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abo6102 Dying in the Sun: Direct evidence for elevated UV-B radiation at the end-Permian mass extinction]. ''SCIENCE ADVANCES''. '''9''' (1): eabo6102. doi: 10.1126/sciadv.abo6102</ref><ref>https://phys.org/news/2023-01-sunscreen-like-chemicals-fossil-reveal-uv.html</ref> Podobně jako i u jiných vymírání zde vystupuje celá série jevů a událostí, které se navzájem ovlivňovaly a společně vytvořily podmínky vedoucí k masivnímu vymírání. Pokračující zkoumání tohoto období bude dále zpřesňovat podobu řetězce událostí a vzájemné vztahy jednotlivých jevů, vysledovaných z fosilizovaných vrstev sedimentů, a to, jakým způsobem se na vymírání podílely.
Permské vymírání bylo zřejmě způsobeno součinností několika doložených faktorů, jako například výkyvy [[Salinita|salinity]] moří, [[láva|výlevy lávy]], [[pokles mořské hladiny|poklesem mořské hladiny]] a nedostatkem kyslíku jak v&nbsp;moři, tak v&nbsp;[[atmosféra Země|atmosféře]]. Obvykle bývá za nejdůležitější příčinu vymírání považována masivní vulkanická činnost v oblasti současné [[Sibiř]]e.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Cui
| jméno1 = Ying
| příjmení2 = Li
| jméno2 = Mingsong
| příjmení3 = van Soelen
| jméno3 = Elsbeth E.
| příjmení4 = Peterse
| jméno4 = Francien
| příjmení5 = Kürschner
| jméno5 = Wolfram M.
| titul = Massive and rapid predominantly volcanic CO 2 emission during the end-Permian mass extinction
| periodikum = Proceedings of the National Academy of Sciences
| ročník = 118
| číslo = 37
| datum_vydání = 2021-09-14
| strany = e2014701118
| url = https://www.pnas.org/doi/full/10.1073/pnas.2014701118
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1073/pnas.2014701118
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Li
| jméno1 = Menghan
| příjmení2 = Frank
| jméno2 = Tracy D.
| příjmení3 = Xu
| jméno3 = Yilun
| příjmení4 = Fielding
| jméno4 = Christopher R.
| příjmení5 = Gong
| jméno5 = Yizhe
| příjmení6 = Shen
| jméno6 = Yanan
| titul = Sulfur isotopes link atmospheric sulfate aerosols from the Siberian Traps outgassing to the end-Permian extinction on land
| periodikum = Earth and Planetary Science Letters
| ročník = 592
| datum_vydání = 2022-08
| strany = 117634
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0012821X22002709
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.epsl.2022.117634
}}</ref> Podle jiných výzkumů byla „vulkanická zima“ vyvolána nikoliv pouze sibiřskými erupcemi, ale byla způsobená vulkanickou činností i v jiných částech světa (například na území současné [[Austrálie]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Chapman
| jméno1 = Timothy
| příjmení2 = Milan
| jméno2 = Luke A.
| příjmení3 = Metcalfe
| jméno3 = Ian
| příjmení4 = Blevin
| jméno4 = Phil L.
| příjmení5 = Crowley
| jméno5 = Jim
| titul = Pulses in silicic arc magmatism initiate end-Permian climate instability and extinction
| periodikum = Nature Geoscience
| ročník = 15
| číslo = 5
| datum_vydání = 2022-05
| strany = 411–416
| url = https://www.nature.com/articles/s41561-022-00934-1
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41561-022-00934-1
}}</ref> Globální snížení teplot na konci permu bylo doloženo na lokalitách na jihu Číny.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Zhang
| jméno1 = Hua
| příjmení2 = Zhang
| jméno2 = Feifei
| příjmení3 = Chen
| jméno3 = Jiu-bin
| příjmení4 = Erwin
| jméno4 = Douglas H.
| příjmení5 = Syverson
| jméno5 = Drew D.
| příjmení6 = Ni
| jméno6 = Pei
| příjmení7 = Rampino
| jméno7 = Michael
| příjmení8 = Chi
| jméno8 = Zhe
| příjmení9 = Cai
| jméno9 = Yao-feng
| příjmení10 = Xiang
| jméno10 = Lei
| příjmení11 = Li
| jméno11 = Wei-qiang
| příjmení12 = Liu
| jméno12 = Sheng-Ao
| příjmení13 = Wang
| jméno13 = Ru-cheng
| příjmení14 = Wang
| jméno14 = Xiang-dong
| příjmení15 = Feng
| jméno15 = Zhuo
| příjmení16 = Li
| jméno16 = Hou-min
| příjmení17 = Zhang
| jméno17 = Ting
| příjmení18 = Cai
| jméno18 = Hong-ming
| příjmení19 = Zheng
| jméno19 = Wang
| příjmení20 = Cui
| jméno20 = Ying
| příjmení21 = Zhu
| jméno21 = Xiang-kun
| příjmení22 = Hou
| jméno22 = Zeng-qian
| příjmení23 = Wu
| jméno23 = Fu-yuan
| příjmení24 = Xu
| jméno24 = Yi-gang
| příjmení25 = Planavsky
| jméno25 = Noah
| příjmení26 = Shen
| jméno26 = Shu-zhong
| titul = Felsic volcanism as a factor driving the end-Permian mass extinction
| periodikum = Science Advances
| ročník = 7
| číslo = 47
| datum_vydání = 2021-11-19
| strany = eabh1390
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abh1390
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1126/sciadv.abh1390
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = New York University
| titul = 'Volcanic winter' likely contributed to ecological catastrophe 250 million years ago: study
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2021-11-17
| url = https://phys.org/news/2021-11-volcanic-winter-contributed-ecological-catastrophe.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Vedle toho ale existují známky postupného vzestupu globální průměrné teploty klimatu, a to až o 12 °C v průběhu zhruba 300 000 let před hlavní vlnou vymírání. Takovéto zvýšení teploty mohlo vést k postupné výrazné degradaci ekosystémů, vrcholící ve vlně globálního vymírání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Gliwa
| jméno1 = Jana
| příjmení2 = Wiedenbeck
| jméno2 = Michael
| příjmení3 = Schobben
| jméno3 = Martin
| příjmení4 = Ullmann
| jméno4 = Clemenz V.
| příjmení5 = Kiessling
| jméno5 = Wolfgang
| příjmení6 = Ghaderi
| jméno6 = Abbas
| příjmení7 = Struck
| jméno7 = Ulrich
| příjmení8 = Korn
| jméno8 = Dieter
| titul = Gradual warming prior to the end‐Permian mass extinction
| periodikum = Palaeontology
| ročník = 65
| číslo = 5
| datum_vydání = 2022-09
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1111/pala.12621
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1111/pala.12621
}}</ref> V&nbsp;souvislosti s výše zmiňovanou extrémně silnou sopečnou činností se objevuje i hypotéza výrazného poničení ozonové vrstvy touto aktivitou způsobenou, a s tím související masivní přísun škodlivého (a potenciálně smrtícího) [[UV záření]], které mohlo být rozhodujícím faktorem pro vymírání na konci permu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Liu
| jméno1 = Feng
| příjmení2 = Peng
| jméno2 = Huiping
| příjmení3 = Marshall
| jméno3 = John E. A.
| příjmení4 = Lomax
| jméno4 = Barry H.
| příjmení5 = Bomfleur
| jméno5 = Benjamin
| příjmení6 = Kent
| jméno6 = Matthew S.
| příjmení7 = Fraser
| jméno7 = Wesley T.
| příjmení8 = Jardine
| jméno8 = Phillip E.
| titul = Dying in the Sun: Direct evidence for elevated UV-B radiation at the end-Permian mass extinction
| periodikum = Science Advances
| ročník = 9
| číslo = 1
| datum_vydání = 2023-01-06
| url = https://www.science.org/doi/pdf/10.1126/sciadv.abo6102
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1126/sciadv.abo6102
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = University of Nottingham
| titul = Sunscreen-like chemicals found in fossil plants reveal UV radiation was involved in mass extinction events
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2023-01-06
| url = https://phys.org/news/2023-01-sunscreen-like-chemicals-fossil-reveal-uv.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Podobně jako i u jiných vymírání zde vystupuje celá série jevů a událostí, které se navzájem ovlivňovaly a společně vytvořily podmínky vedoucí k masivnímu vymírání. Pokračující zkoumání tohoto období bude dále zpřesňovat podobu řetězce událostí a vzájemné vztahy jednotlivých jevů, vysledovaných z fosilizovaných vrstev sedimentů, a to, jakým způsobem se na vymírání podílely.
 
Dosavadní výzkum poukazuje jako na jednu z hlavních příčin na masivní vulkanickou činnost v oblasti dnešní [[Sibiř]]e. [[Sibiřské trapy]] představují rozlehlou vrstvu ztuhlé lávy, stářím odpovídající permskému vymírání.<ref>http://phys.org/news/2015-08-ties-severe-extinction-ancient-volcanic.html - Study ties most severe extinction to ancient volcanic activity</ref> Vrstva sopečných hornin mocná až několik kilometrů naznačuje, že v oblasti Sibiře došlo v době před 252&nbsp;miliony let k&nbsp;masivní [[sopečná erupce|erupci]].<ref name="MP-ExtinctRebirth">Miracle Planet - Extinction and Rebirth; Hideki Tasuke; 2004; Japonsko & Kanada; 55min; [http://www.serialzone.cz/serial/zazracna-planeta-2004/epizody/od-vyhynuti-ke-znovuzrozeni/ 1] [http://www.serialzone.cz/serial/zazracna-planeta-2004/ 2]</ref><ref>https://phys.org/news/2020-11-large-volcanic-eruption-largest-mass.html - Large volcanic eruption caused the largest mass extinction</ref> Rozsáhlá a dlouhodobá sopečná aktivita (při formování [[superkontinent]]u [[Pangea]]) mohla vytvořit rozsáhlý mrak sazí a popela, který se prostřednictvím vzdušných proudů rozprostřel nad celým povrchem a způsobil [[Sopečná zima|vulkanickou zimu]] trvající nejméně několik let až desetiletí (v&nbsp;závislosti na množství částic vyvržených do atmosféry). Během erupce se navíc do atmosféry dostalo obrovské množství [[sopečné plyny|sopečných plynů]] ovlivňující vlastnosti atmosféry.<ref>https://phys.org/news/2017-07-geologists-clues-world-greatest-extinction.html - Geologists offer new clues to cause of world's greatest extinction</ref> Na vymírání se patrně podílel i vulkanicky uvolněný [[nikl]], jehož velké množství narušilo biosféru.<ref>https://phys.org/news/2021-06-geochemical-end-permian-mass-extinction-event.html - Geochemical study confirms cause of end-Permian mass extinction event</ref> Těsně před vymíráním se v záznamech fosilizovaných sedimentů nalézají známky dočasného prudkého zvýšení koncentrace [[kyslík]]u, které také mohlo být fatální.<ref>https://phys.org/news/2021-08-oxygen-spike-coincided-ancient-global.html - Researchers find oxygen spike coincided with ancient global extinction</ref> Co bylo spouštěcím mechanismem erupcí, je předmětem diskusí, poukazuje se na tektonický cyklus vzniku a rozpadu seperkontinentů, je zde ale i hypotéza, že spouštěčem mohl být impakt kosmického tělesa.<ref>https://www.cntraveler.com/story/making-of-siberian-traps-may-have-killed-90-percent-life-on-earth - The Making of the Siberian Traps Nearly Ended All of Life on Earth</ref> Uvažuje se o impaktních kráterech [[Wilkes Land]]<ref>http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=19996 - Gorder, Pam Frost (June 1, 2006). "Big Bang in Antarctica – Killer Crater Found Under Ice". Ohio State University Research News</ref> či [[Bedout High]]. Přestože uvedené impaktní krátery nejsou dostatečně přesně datované, pro dobu vymírání byly nalezeny i známky prvků, jejichž zvýšená koncentrace ve vrstvách z období vymírání může naznačovat mimozemský původ.<ref>https://progearthplanetsci.springeropen.com/articles/10.1186/s40645-019-0267-0 - Enhanced flux of extraterrestrial 3He across the Permian–Triassic boundary</ref>
Dosavadní výzkum poukazuje jako na jednu z hlavních příčin na masivní vulkanickou činnost v oblasti dnešní [[Sibiř]]e. [[Sibiřské trapy]] představují rozlehlou vrstvu ztuhlé lávy, stářím odpovídající permskému vymírání.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Yirka
| jméno1 = Bob
| titul = Study ties most severe extinction to ancient volcanic activity
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2015-08-31
| url = https://phys.org/news/2015-08-ties-severe-extinction-ancient-volcanic.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Vrstva sopečných hornin mocná až několik kilometrů naznačuje, že v oblasti Sibiře došlo v době před 252&nbsp;miliony let k&nbsp;masivní [[sopečná erupce|erupci]].<ref name="MP-ExtinctRebirth">Miracle Planet - Extinction and Rebirth; Hideki Tasuke; 2004; Japonsko & Kanada; 55min; [http://www.serialzone.cz/serial/zazracna-planeta-2004/epizody/od-vyhynuti-ke-znovuzrozeni/ 1] [http://www.serialzone.cz/serial/zazracna-planeta-2004/ 2]</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = Tohoku University
| titul = Large volcanic eruption caused the largest mass extinction
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2020-11-10
| url = https://phys.org/news/2020-11-large-volcanic-eruption-largest-mass.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Rozsáhlá a dlouhodobá sopečná aktivita (při formování [[superkontinent]]u [[Pangea]]) mohla vytvořit rozsáhlý mrak sazí a popela, který se prostřednictvím vzdušných proudů rozprostřel nad celým povrchem a způsobil [[Sopečná zima|vulkanickou zimu]] trvající nejméně několik let až desetiletí (v&nbsp;závislosti na množství částic vyvržených do atmosféry). Během erupce se navíc do atmosféry dostalo obrovské množství [[sopečné plyny|sopečných plynů]] ovlivňující vlastnosti atmosféry.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Enslin
| jméno1 = Rob
| titul = Geologists offer new clues to cause of world's greatest extinction
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2017-07-31
| url = https://phys.org/news/2017-07-geologists-clues-world-greatest-extinction.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Na vymírání se patrně podílel i vulkanicky uvolněný [[nikl]], jehož velké množství narušilo biosféru.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Tate
| jméno1 = Heather
| titul = Geochemical study confirms cause of end-Permian mass extinction event
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2021-06-21
| url = https://phys.org/news/2021-06-geochemical-end-permian-mass-extinction-event.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Těsně před vymíráním se v záznamech fosilizovaných sedimentů nalézají známky dočasného prudkého zvýšení koncentrace [[kyslík]]u, které také mohlo být fatální.<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor1 = Florida State University
| titul = Researchers find oxygen spike coincided with ancient global extinction
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2021-08-02
| url = https://phys.org/news/2021-08-oxygen-spike-coincided-ancient-global.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Co bylo spouštěcím mechanismem erupcí, je předmětem diskusí, poukazuje se na tektonický cyklus vzniku a rozpadu seperkontinentů, je zde ale i hypotéza, že spouštěčem mohl být impakt kosmického tělesa.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Nast
| jméno1 = Condé
| titul = The Making of the Siberian Traps Nearly Ended All of Life on Earth
| periodikum = cntraveler.com
| datum_vydání = 2017-11-27
| url = https://www.cntraveler.com/story/making-of-siberian-traps-may-have-killed-90-percent-life-on-earth
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Uvažuje se o&nbsp;impaktních kráterech [[Wilkes Land]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Big Bang in Antarctica: Killer Crater Found Under Ice
| periodikum = spaceref.com
| datum_vydání = 2006-06-02
| url = https://spaceref.com/press-release/big-bang-in-antarctica-killer-crater-found-under-ice/
| datum_přístupu = 2023-01-16
| jazyk = anglicky
}}</ref> či [[Bedout High]]. Přestože uvedené impaktní krátery nejsou dostatečně přesně datované, pro dobu vymírání byly nalezeny i známky prvků, jejichž zvýšená koncentrace ve vrstvách z období vymírání může naznačovat zemské mimozemský původ.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Onoue
| jméno1 = Tetsuji
| příjmení2 = Takahata
| jméno2 = Naoto
| příjmení3 = Miura
| jméno3 = Mitsutaka
| příjmení4 = Sato
| jméno4 = Honami
| příjmení5 = Ishikawa
| jméno5 = Akira
| příjmení6 = Soda
| jméno6 = Katsuhito
| příjmení7 = Sano
| jméno7 = Yuji
| příjmení8 = Isozaki
| jméno8 = Yukio
| titul = Enhanced flux of extraterrestrial <sup>3</sup>He across the Permian–Triassic boundary
| periodikum = Progress in Earth and Planetary Science
| ročník = 6
| číslo = 1
| datum_vydání = 2019-12
| strany = 18
| url = https://progearthplanetsci.springeropen.com/articles/10.1186/s40645-019-0267-0
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1186/s40645-019-0267-0
}}</ref>
 
Rozsáhlé požáry, které byly dalším z přímých následků erupcí (a nebo i výše zmíněného impaktu), zvýšily značně obsah CO<sub>2</sub> v atmosféře, který coby [[Skleníkové plyny|skleníkový plyn]] vytvořil podmínky pro růst [[teplota|teploty]] na [[Země|Zemi]] po vymizení prachového atmosférického příkrovu. Výzkumy ukázaly, že v době vymírání se asi zšestinásobilo množství oxidu uhličitého v zemské atmosféře.<ref>{{CitaceWu, elektronickéhoY.; periodika''et al.'' (2021). Six-fold increase of atmospheric pCO2 during the Permian-Triassic mass extinction. ''Nature Communications''. '''12''': 2137. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-021-22298-7</ref> Zvýšení teploty mělo způsobit rozklad [[metan hydrát]]u, který se i&nbsp;v&nbsp;současnosti nachází pod nánosy sedimentů na mořském dně poblíž pevninských šelfů. Takto do atmosféry uvolňovaný [[methan]] jen nadále zvyšoval skleníkový efekt (fosilní nálezy poukazují na zvýšení obsahu [[izotop]]u <sup>12</sup>C v&nbsp;sedimentech z&nbsp;doby vymírání a jeho zvýšenou hodnotu po něm)<ref name="MP-ExtinctRebirth"/>. Podle odhadů mohla teplota vzrůst až o&nbsp;deset stupňů Celsia oproti podmínkám před erupcí. Vzrůst teploty vedl k nadměrnému vypařování vody, v&nbsp;jehož důsledku klesala hladina moří za zvyšování jejich [[salinita|salinity]] a ve vnitrozemí zavládlo horké a suché období. Vymírání [[Fotosyntéza|fotosyntetických]] organismů (zčásti způsobené nedostatkem světla a tepla během vulkanické zimy a částečně pro nedostatek vody v&nbsp;následném horkém období) spolu se zvýšeným obsahem metanu způsobilo značný pokles kyslíku, a to z&nbsp;předchozích téměř 30 % až na pouhých 10 %.<ref name="MP-ExtinctRebirth"/>
| příjmení1 = Wu
| jméno1 = Yuyang
| příjmení2 = Chu
| jméno2 = Daoliang
| příjmení3 = Tong
| jméno3 = Jinnan
| příjmení4 = Song
| jméno4 = Haijun
| příjmení5 = Dal Corso
| jméno5 = Jacopo
| příjmení6 = Wignall
| jméno6 = Paul B.
| příjmení7 = Song
| jméno7 = Huyue
| příjmení8 = Du
| jméno8 = Yong
| příjmení9 = Cui
| jméno9 = Ying
| titul = Six-fold increase of atmospheric pCO2 during the Permian–Triassic mass extinction
| periodikum = Nature Communications
| ročník = 12
| číslo = 1
| datum_vydání = 2021-04-09
| strany = 2137
| url = https://www.nature.com/articles/s41467-021-22298-7
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41467-021-22298-7
}}</ref> Zvýšení teploty mělo způsobit rozklad [[metan hydrát]]u, který se i&nbsp;v&nbsp;současnosti nachází pod nánosy sedimentů na mořském dně poblíž pevninských šelfů. Takto do atmosféry uvolňovaný [[methan]] jen nadále zvyšoval skleníkový efekt (fosilní nálezy poukazují na zvýšení obsahu [[izotop]]u <sup>12</sup>C v&nbsp;sedimentech z&nbsp;doby vymírání a jeho zvýšenou hodnotu po něm)<ref name="MP-ExtinctRebirth"/>. Podle odhadů mohla teplota vzrůst až o&nbsp;deset stupňů Celsia oproti podmínkám před erupcí. Vzrůst teploty vedl k nadměrnému vypařování vody, v&nbsp;jehož důsledku klesala hladina moří za zvyšování jejich [[salinita|salinity]] a ve vnitrozemí zavládlo horké a suché období. Vymírání [[Fotosyntéza|fotosyntetických]] organismů (zčásti způsobené nedostatkem světla a&nbsp;tepla během vulkanické zimy a částečně pro nedostatek vody v&nbsp;následném horkém období) spolu se zvýšeným obsahem metanu způsobilo značný pokles kyslíku, a to z&nbsp;předchozích téměř 30 % až na pouhých 10 %.<ref name="MP-ExtinctRebirth"/>
 
V paleontologickém záznamu byly objeveny náznaky úplného zhroucení [[Ekosystém|ekosystémů]] na konci permu, evidentní například z rozboru koloběhu některých chemických prvků v biosféře a atmosféře.<ref>Dal Corso, J.; ''et al.'' (2020). [https://www.nature.com/articles/s41467-020-16725-4 Permo-Triassic boundary carbon and mercury cycling linked to terrestrial ecosystem collapse.] ''Nature Communications''. '''11'''. Article number: 2962. doi: https://doi.org/10.1038/s41467-020-16725-4</ref> Vulkanická zima následována vysokými teplotami a suchem měly za následek úhyn rostlin.<ref>https://phys.org/news/2019-01-earth-largest-extinction-event.html - Earth's largest extinction event likely took plants first</ref><ref>https://phys.org/news/2020-03-earth-largest-extinction-die-offs-began.html - In Earth's largest extinction, land die-offs began long before ocean turnover</ref> Ten podle datování předcházel 400 000 let vymírání v moři, narušení pevninských ekosystémů tak do jisté míry předcházelo samotné vymírání a docházelo k němu již před koncem permu.<ref>Pia A. Viglietti, Roger M.H. Smith & Bruce S. Rubidge (2018). Changing palaeoenvironments and tetrapod populations in the Daptocephalus Assemblage Zone (Karoo Basin, South Africa) indicate early onset of the Permo-Triassic mass extinction. ''Journal of African Earth Sciences'' '''138''': 102-111. doi: https://doi.org/10.1016/j.jafrearsci.2017.11.010</ref> Následný nedostatek rostlinné potravy spolu s&nbsp;klesajícím množstvím kyslíku a dostupné vody tvrdě zasáhl živočišnou složku ekosystémů. V&nbsp;mořských ekosystémech zkázu způsobil růst teploty a salinity moří, což se opět lavinovitě promítlo napříč celým [[Potravní řetězec|potravním řetězcem]] od [[plankton]]u až k&nbsp;největším mořským predátorům. Podle simulací mohlo vymírání mořských živočichů na konci permu být způsobeno zejména teplotně indukovanými hypoxickými událostmi (náhlým razantním úbytkem kyslíku v mořské vodě).<ref>Justin L. Penn, Curtis Deutsch, Jonathan L. Payne & Erik A. Sperling (2018). [http://science.sciencemag.org/content/362/6419/eaat1327 Temperature-dependent hypoxia explains biogeography and severity of end-Permian marine mass extinction]. ''Science'' '''362'''(6419): eaat1327. doi: 10.1126/science.aat1327</ref> Hlavní příčinou vymírání mohly být také mohutné perturbace v mořském uhlíkovém cyklu.<ref>Jurikova, H.; ''et al.'' (2020). [https://www.nature.com/articles/s41561-020-00646-4 Permian-Triassic mass extinction pulses driven by major marine carbon cycle perturbations.] ''Nature Geoscience.'' doi: https://doi.org/10.1038/s41561-020-00646-4</ref>
V paleontologickém záznamu byly objeveny náznaky úplného zhroucení [[Ekosystém|ekosystémů]] na konci permu, evidentní například z rozboru koloběhu některých chemických prvků v biosféře a atmosféře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Dal Corso
| jméno1 = Jacopo
| příjmení2 = Mills
| jméno2 = Benjamin J. W.
| příjmení3 = Chu
| jméno3 = Daoliang
| příjmení4 = Newton
| jméno4 = Robert J.
| příjmení5 = Mather
| jméno5 = Tamsin A.
| příjmení6 = Shu
| jméno6 = Wenchao
| příjmení7 = Wu
| jméno7 = Yuyang
| příjmení8 = Tong
| jméno8 = Jinnan
| příjmení9 = Wignall
| jméno9 = Paul B.
| titul = Permo–Triassic boundary carbon and mercury cycling linked to terrestrial ecosystem collapse
| periodikum = Nature Communications
| ročník = 11
| číslo = 1
| datum_vydání = 2020-06-11
| strany = 2962
| url = https://www.nature.com/articles/s41467-020-16725-4
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41467-020-16725-4
}}</ref> Vulkanická zima následována vysokými teplotami a suchem měly za následek úhyn rostlin.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Schrage
| jméno1 = Scott
| titul = Earth's largest extinction event likely took plants first
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2019-01-31
| url = https://phys.org/news/2019-01-earth-largest-extinction-event.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Sanders
| jméno1 = Robert
| titul = In Earth's largest extinction, land die-offs began long before ocean turnover
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2020-03-26
| url = https://phys.org/news/2020-03-earth-largest-extinction-die-offs-began.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Ten podle datování předcházel 400 000 let vymírání v&nbsp;moři, narušení pevninských ekosystémů tak do jisté míry předcházelo samotné vymírání a docházelo k němu již před koncem permu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Viglietti
| jméno1 = Pia A.
| příjmení2 = Smith
| jméno2 = Roger M.H.
| příjmení3 = Rubidge
| jméno3 = Bruce S.
| titul = Changing palaeoenvironments and tetrapod populations in the Daptocephalus Assemblage Zone (Karoo Basin, South Africa) indicate early onset of the Permo-Triassic mass extinction
| periodikum = Journal of African Earth Sciences
| ročník = 138
| datum_vydání = 2018-02
| strany = 102–111
| url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S1464343X17304260
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1016/j.jafrearsci.2017.11.010
}}</ref> Následný nedostatek rostlinné potravy spolu s&nbsp;klesajícím množstvím kyslíku a dostupné vody tvrdě zasáhl živočišnou složku ekosystémů. V&nbsp;mořských ekosystémech zkázu způsobil růst teploty a salinity moří, což se opět lavinovitě promítlo napříč celým [[Potravní řetězec|potravním řetězcem]] od [[plankton]]u až k&nbsp;největším mořským predátorům. Podle simulací mohlo vymírání mořských živočichů na konci permu být způsobeno zejména teplotně indukovanými hypoxickými událostmi (náhlým razantním úbytkem kyslíku v mořské vodě).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Penn
| jméno1 = Justin L.
| příjmení2 = Deutsch
| jméno2 = Curtis
| příjmení3 = Payne
| jméno3 = Jonathan L.
| příjmení4 = Sperling
| jméno4 = Erik A.
| titul = Temperature-dependent hypoxia explains biogeography and severity of end-Permian marine mass extinction
| periodikum = [[Science]]
| ročník = 362
| číslo = 6419
| datum_vydání = 2018-12-07
| strany = eaat1327
| url = https://www.science.org/doi/10.1126/science.aat1327
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1126/science.aat1327
}}</ref> Hlavní příčinou vymírání mohly být také mohutné perturbace v mořském uhlíkovém cyklu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Jurikova
| jméno1 = Hana
| příjmení2 = Gutjahr
| jméno2 = Marcus
| příjmení3 = Wallmann
| jméno3 = Klaus
| příjmení4 = Flögel
| jméno4 = Sascha
| příjmení5 = Liebetrau
| jméno5 = Volker
| příjmení6 = Posenato
| jméno6 = Renato
| příjmení7 = Angiolini
| jméno7 = Lucia
| příjmení8 = Garbelli
| jméno8 = Claudio
| příjmení9 = Brand
| jméno9 = Uwe
| příjmení10 = Wiedenbeck
| jméno10 = Michael
| příjmení11 = Eisenhauer
| jméno11 = Anton
| titul = Permian–Triassic mass extinction pulses driven by major marine carbon cycle perturbations
| periodikum = Nature Geoscience
| ročník = 13
| číslo = 11
| datum_vydání = 2020-11
| strany = 745–750
| url = https://www.nature.com/articles/s41561-020-00646-4
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1038/s41561-020-00646-4
}}</ref>
 
== Dopady na vývoj biosféry ==
V období permu byli zástupci podtřídy [[Synapsida]] (mezi nimiž se nacházeli i&nbsp;předkové savců) dominantními tvory, kteří se na vrchol dostali díky pokročilé stavbě lebky a čelistí. Naopak zástupci podtřídy [[Diapsida]], kteří se právě v&nbsp;době permu začali objevovat (mezi nimiž jsou předkové [[Krokodýli|krokodýlů]], [[Ichtyosauři|ichtyosaurů]], [[Ptakoještěři|pterosaurů]] a [[Dinosauři|dinosaurů]]), byli jen v&nbsp;malých formách a nic nenasvědčovalo, že by se měli stát významnější součástí ekosystémů. Obecně měli suchozemští obratlovci tendenci stahovat se do vyšších zeměpisných šířek, protože rovníkové oblasti byly kvůli vysokým teplotám prakticky neobyvatelné.<ref>{{CitaceMassimo elektronickéhoBernardi, periodikaFabio Massimo Petti & Michael J. Benton (2018). [http://rspb.royalsocietypublishing.org/content/285/1870/20172331 Tetrapod distribution and temperature rise during the Permian–Triassic mass extinction]. ''Proceedings of the Royal Society B'' '''285''' 20172331. doi: 10.1098/rspb.2017.2331.</ref> Velmi dobře se zpočátku a na krátkou dobu (z hlediska geologického času) dařilo temnospondylním obojživelníkům.<ref>David A Tarailo (2018). [https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.20906 Taxonomic and ecomorphological diversity of temnospondyl amphibians across the Permian–Triassic boundary in the Karoo Basin (South Africa)]. ''Journal of Morphology.'' doi: https://doi.org/10.1002/jmor.20906</ref>
| příjmení1 = Bernardi
| jméno1 = Massimo
| příjmení2 = Petti
| jméno2 = Fabio Massimo
| příjmení3 = Benton
| jméno3 = Michael J.
| titul = Tetrapod distribution and temperature rise during the Permian–Triassic mass extinction
| periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
| ročník = 285
| číslo = 1870
| datum_vydání = 2018-01-10
| strany = 20172331
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2017.2331
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1098/rspb.2017.2331
}}</ref> Velmi dobře se zpočátku a na krátkou dobu (z hlediska geologického času) dařilo temnospondylním obojživelníkům.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Tarailo
| jméno1 = David A
| titul = Taxonomic and ecomorphological diversity of temnospondyl amphibians across the Permian-Triassic boundary in the Karoo Basin (South Africa)
| periodikum = Journal of Morphology
| ročník = 279
| číslo = 12
| datum_vydání = 2018-12
| strany = 1840–1848
| url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1002/jmor.20906
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1002/jmor.20906
}}</ref>
 
V důsledku kataklyzmatických změn vymřelo 77 % až 96 % všech vodních a suchozemských druhů; novější odhady tento údaj zpřesnují na 81 %.<ref>http://phys.org/news/2016-10-paleontologist-great-dying-million-years.html - Paleontologist suggests 'great dying' 252 million years ago wasn't as bad as thought</ref> Přesná čísla jsou však neznámá, a to i z důvodů odlišných interpretací stratigrafie.<ref>A. G. [[Alexandr Georgijevič Ponomarenko|Ponomarenko]] (2017). Terrestrial Ecology Around the P/T Border. ''Paleontological Journal'' '''51''' (6): 53-58 (ruská edice). doi: [https://elibrary.ru/item.asp?id=30502984 10.7868/S0031031X17060046]</ref> Vymřeli například poslední [[trilobiti]], [[graptoliti]], [[pancířnatci]], trnoploutvé akantódy, [[obojživelníci]] subkategorie ''Lepospondyli'' a mnohé skupiny [[plazi|plazů]]. Vymírání postihlo i planktonické [[Dírkonošci|dírkonošce]] ''Fusulina''.
V důsledku kataklyzmatických změn vymřelo 77 % až 96 % všech vodních a suchozemských druhů; novější odhady tento údaj zpřesnují na 81 %.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Yirka
| jméno1 = Bob
| titul = Paleontologist suggests 'great dying' 252 million years ago wasn't as bad as thought
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2016-10-04
| url = https://phys.org/news/2016-10-paleontologist-great-dying-million-years.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref> Přesná čísla jsou však neznámá, a to i z důvodů odlišných interpretací stratigrafie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Ponomarenko
| jméno1 = Alexandr Georgijevič
| odkaz_na_autora1 = Alexandr Georgijevič Ponomarenko
| titul = ЭКОЛОГИЯ НАЗЕМНОЙ БИОТЫ ВО ВРЕМЕННЫХ ОКРЕСТНОСТЯХ Р/Т КРИЗИСА
| periodikum = Палеонтологический журнал
| číslo = 6
| datum_vydání = 2017
| strany = 53–58
| url = https://www.elibrary.ru/item.asp?id=30502984
| issn = 0031-031X
| jazyk = rusky
| doi = 10.7868/S0031031X17060046
}}</ref> Vymřeli například poslední [[trilobiti]], [[graptoliti]], [[pancířnatci]], trnoploutvé akantódy, [[obojživelníci]] subkategorie ''Lepospondyli'' a mnohé skupiny [[plazi|plazů]]. Vymírání postihlo i planktonické [[Dírkonošci|dírkonošce]] ''Fusulina''.
 
Dosavadní výhoda synapsidů přestala být směrodatná a místo toho se klíčovým faktorem stala dýchací soustava, která dosáhla vyššího stupně vývoje u&nbsp;triasových potomků permských diapsidů. Jako reakce na nedostatek kyslíku se u&nbsp;předků [[savci|savců]] a raných forem savců vyvinula [[bránice]] (důsledkem čehož u&nbsp;savců došlo k&nbsp;redukci žeber v&nbsp;oblasti břicha) pro zvýšení obsahu vzduchu vdechovaného do plic, a tím vyrovnávání sníženého obsahu kyslíku v&nbsp;atmosféře. U&nbsp;diapsidů se vyvinul systém [[Vzdušné vaky|vzdušných vaků]], který zdědili i&nbsp;[[ptáci]] a&nbsp; který jim umožnil vyrovnat se s nízkou koncentrací kyslíku. Díky vyšší efektivnosti vzdušných vaků oproti bránici získaly diapsidní druhy dominantní postavení v&nbsp;nově se rodících triasových ekosystémech, které nastupovaly na místa uvolněná vymřelými ekosystémy permskými. Změny způsobené vymíráním také pravděpodobně nastartovaly vývoj [[teplokrevnost]]i živočichů.<ref>{{Citacehttps://phys.org/news/2020-10-world-greatest-mass-extinction-triggered.html#! elektronického- periodikaWorld's greatest mass extinction triggered switch to warm-bloodedness</ref>
| autor1 = University of Bristol
| titul = World's greatest mass extinction triggered switch to warm-bloodedness
| periodikum = phys.org
| datum_vydání = 2020-10-16
| url = https://phys.org/news/2020-10-world-greatest-mass-extinction-triggered.html
| datum_přístupu = 2023-01-13
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Když se v&nbsp;pozdějších obdobích hladina kyslíku opět navýšila, ekosystémům dominovaly diapsidní skupiny. Potomci synapsidů oproti tomu nabývali jen malých rozměrů, což jim znemožnilo si vydobýt výraznější postavení v&nbsp;přírodě až do [[Vymírání na konci křídy|vymření všech diapsidních skupin]] (s&nbsp;výjimkou krokodýlů a ptáků) o&nbsp;185&nbsp;milionů let později.
 
Výzkum jezerních sedimentů na území Číny z doby před 242 miliony let dokládá, že po vymírání na konci permu trvalo nejméně 10 milionů let, než se jezerní (lakustrinní) společenstva plně druhově obnovila.<ref>{{CitaceXiangdong elektronickéhoZhao, periodikaDaran Zheng, Guwei Xie, Hugh C. Jenkyns, Chengguo Guan, Yanan Fang, Jing He, Xiaoqi Yuan, Naihua Xue, He Wang, Sha Li, Edmund A. Jarzembowski, Haichun Zhang & Bo Wang (2020). [https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article-abstract/doi/10.1130/G47502.1/583387/Recovery-of-lacustrine-ecosystems-after-the-end Recovery of lacustrine ecosystems after the end-Permian mass extinction.] ''Geology.'' doi: https://doi.org/10.1130/G47502.1</ref>
| příjmení1 = Zhao
| jméno1 = Xiangdong
| příjmení2 = Zheng
| jméno2 = Daran
| příjmení3 = Xie
| jméno3 = Guwei
| příjmení4 = Jenkyns
| jméno4 = Hugh C.
| příjmení5 = Guan
| jméno5 = Chengguo
| příjmení6 = Fang
| jméno6 = Yanan
| příjmení7 = He
| jméno7 = Jing
| příjmení8 = Yuan
| jméno8 = Xiaoqi
| příjmení9 = Xue
| jméno9 = Naihua
| příjmení10 = Wang
| jméno10 = He
| příjmení11 = Li
| jméno11 = Sha
| příjmení12 = Jarzembowski
| jméno12 = Edmund A.
| příjmení13 = Zhang
| jméno13 = Haichun
| příjmení14 = Wang
| jméno14 = Bo
| titul = Recovery of lacustrine ecosystems after the end-Permian mass extinction
| periodikum = Geology
| ročník = 48
| číslo = 6
| datum_vydání = 2020-06-01
| strany = 609–613
| url = https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geology/article-abstract/48/6/609/583387/Recovery-of-lacustrine-ecosystems-after-the-end
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1130/G47502.1
}}</ref>
 
Někteří živočichové pravděpodobně přežili období nejvíce ztížených životních podmínek díky schopnosti vyhrabávat podzemní nory. Dokazují to například objevy fosilních nor se zkamenělinami kynodontů, objevené na území současné [[Austrálie]].<ref>{{CitaceStephen elektronickéhoMcLoughlin, periodikaChris Mays, Vivi Vajda, Malcolm Bocking, Tracy D. Frank & Christopher R. Fielding (2020). [https://pubs.geoscienceworld.org/sepm/palaios/article-abstract/35/8/342/591007/DWELLING-IN-THE-DEAD-ZONE-VERTEBRATE-BURROWS Dwelling in the dead zone--vertebrate burrows immediately succeeding the end-Permian extinction event in Australia.] ''PALAIOS''. '''35''' (8): 342–357. doi: https://doi.org/10.2110/palo.2020.007</ref> Výzkumy také ukazují, že ekosystémy byly prakticky celosvětově postiženy stejným způsobem a se stejnou intenzitou.<ref>Yuangeng Huang, Zhong-Qiang Chen, Peter D. Roopnarine, Michael J. Benton, Wan Yang, Jun Liu, Laishi Zhao, Zhenhua Li and Zhen Guo (2021). [https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2021.0148 Ecological dynamics of terrestrial and freshwater ecosystems across three mid-Phanerozoic mass extinctions from northwest China]. ''Royal Society Proceedings B''. '''288''' (1947): 20210148. doi: https://doi.org/10.1098/rspb.2021.0148</ref>
| příjmení1 = McLoughlin
| jméno1 = Stephen
| příjmení2 = Mays
| jméno2 = Chris
| příjmení3 = Vajda
| jméno3 = Vivi
| příjmení4 = Bocking
| jméno4 = Malcolm
| příjmení5 = Frank
| jméno5 = Tracy D.
| příjmení6 = Fielding
| jméno6 = Christopher R.
| titul = Dwelling in the dead zone – vertebrate burrows immediately succeeding the end-Permian extinction event in Australia
| periodikum = PALAIOS
| ročník = 35
| číslo = 8
| datum_vydání = 2020-08-27
| strany = 342–357
| url = https://pubs.geoscienceworld.org/sepm/palaios/article-abstract/35/8/342/591007/DWELLING-IN-THE-DEAD-ZONE-VERTEBRATE-BURROWS
| jazyk = anglicky
| doi = 10.2110/palo.2020.007
}}</ref> Výzkumy také ukazují, že ekosystémy byly prakticky celosvětově postiženy stejným způsobem a se stejnou intenzitou.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení1 = Huang
| jméno1 = Yuangeng
| příjmení2 = Chen
| jméno2 = Zhong-Qiang
| příjmení3 = Roopnarine
| jméno3 = Peter D.
| příjmení4 = Benton
| jméno4 = Michael J.
| příjmení5 = Yang
| jméno5 = Wan
| příjmení6 = Liu
| jméno6 = Jun
| příjmení7 = Zhao
| jméno7 = Laishi
| příjmení8 = Li
| jméno8 = Zhenhua
| příjmení9 = Guo
| jméno9 = Zhen
| titul = Ecological dynamics of terrestrial and freshwater ecosystems across three mid-Phanerozoic mass extinctions from northwest China
| periodikum = Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences
| ročník = 288
| číslo = 1947
| datum_vydání = 2021-03-31
| strany = rspb.2021.0148, 20210148
| url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rspb.2021.0148
| jazyk = anglicky
| doi = 10.1098/rspb.2021.0148
}}</ref>
 
Ekosystémy se po této globální katastrofě vzpamatovávaly řádově miliony let, možná až do konce středního triasu, kdy již například vznikali první [[dinosauři]].<ref>{{Citace elektronického periodika