Kurt Gödel: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Kategorie značka: editace z Vizuálního editoru |
→Matematická logika: typo značka: revertováno |
||
Řádek 24:
=== Matematická logika ===
V intelektuálním prostředí postsecesní Vídně vytvořil své průlomové dílo – objevil a formuloval [[Gödelovy věty o neúplnosti|dva teorémy o neúplnosti]]: Z prvního plyne, že žádný formální systém nemůže být zároveň úplný a bezesporný a z druhého, že bezespornost formálního systému nelze uvnitř tohoto systému dokázat. Oba teorémy se opírají o důkaz existence nerozhodnutelné věty, která je prostředky systému formulovatelná, ale nedá se dokázat prostředky tohoto systému. Nepatří do množiny dokazatelných vět, jejichž pravdivost může být důkazem prokázána – je nedokazatelná. Protože ale sama o sobě tvrdí, že je nedokazatelná, tvrdí pravdu a je proto pravdivá. Je případem věty, která se dá prostředky systému formulovat, ale nikoli dokázat a v tomto smyslu je pak systém neúplný: Nedají se v něm dokázat všechny pravdivé věty, které se v něm dají formulovat. K důkazu vět Gödel rozvinul nebo zcela nově vyvinul několik matematických postupů či technik. Například tzv. [[Gödelovo číslování]], které je unikátním kódovacím systémem, který umožňuje jednoznačný převod mezi formulemi a čísly. Kódování spolu se zavedením [[rekurzívní funkce|rekurzívních funkcí]] „převádí logiku na aritmetiku“ a některé části Gödelova důkazu připomínají to, čemu dnes říkáme programovací jazyk počítačů (podobný jazyku [[Lisp]]). (Srovnatelný je zde „převod geometrie na
Další inovací je zvláštní použití [[Georg Cantor|Cantorovy]] diagonální metody, která je jednou ze základních technik [[teorie množin]]. Další technikou spojenou s Cantorovou metodou je postup využívající [[paradox]]y jako regulérní matematicko-logické prostředky, které v logice hrají podobnou roli jako [[Möbiova páska]] nebo [[Kleinova láhev]] v [[topologie|topologii]]. Gödelovy věty položily pevné základy matematické logice, teorii důkazu v matematice, teorii výpočetní složitosti, programování počítačů a základům matematiky skrze teorii množin. A právě rozvinutí teorie množin věnoval Gödel největší úsilí v 30. létech, kdy se úspěšně pokusil prokázat nezávislost axiomu výběru na ostatních axiomech teorie množin a jen částečně úspěšně o prokázání téhož u hypotézy kontinua. Zdravotní problémy a nešťastné události v Evropě způsobily změnu v zaměření výzkumu a první léta v Americe se věnoval filozofii matematiky. Nejvýznamnějšími z tohoto období jsou dvě práce věnující se Russellově matematické logice a Cantorovu problému kontinua.
|