Bořivoj I.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m editace uživatele 188.75.141.28 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je RiniXbot značka: rychlé vrácení zpět |
upřesnění údaje - Svatopluk I. Veliký byl králem, arabské a perské kroniky ho značují dokonce titulem "páde-šáhu" to je (persky) velkokrál . značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 63:
Jeho manželkou byla pravděpodobně od roku 874 [[Svatá Ludmila|Ludmila]], chronologicky první osoba v českých dějinách prohlášená za svatou, dcera [[Pšované|pšovského]] či [[Lužičtí Srbové|lužickosrbského]]<ref>''Počátky'' s. 144.</ref> knížete [[Slavibor]]a. Jeho syny byli [[Spytihněv I.]] a [[Vratislav I.]], vnuky pak [[svatý Václav]] a [[Boleslav I.]]
Po celou svou vládu podporoval [[Velkomoravská říše|velkomoravského]] knížete [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]], v roce 872 pravděpodobně bojoval na jeho straně v [[Bitva u Vltavy|bitvě u Vltavy]] proti franckým vojskům vedeným [[Seznam mohučských biskupů a arcibiskupů|mohučským arcibiskupem]] [[Liutbert]]em, a to společně s pěti dalšími knížaty Svatoslavem, Vitislavem, Herimanem, Spytimírem a Mojslavem. V sedmdesátých nebo osmdesátých letech přijal společně s manželkou Ludmilou na Moravě [[křest]] z rukou arcibiskupa [[Svatý Metoděj|Metoděje]]. Po návratu do [[Čechy|Čech]] však vypuklo proti němu povstání, vedené jakýmsi [[Strojmír]]em. Bořivoj uprchl na Moravu a až se Svatoplukovou pomocí se znovu stal českým knížetem. Za jeho vlády byly v Čechách postaveny první kostely, a sice [[Kostel svatého Klementa (Levý Hradec)|kostel svatého Klementa]] na [[Levý Hradec|Levém Hradci]] a [[Kostel Panny Marie (Pražský hrad)|kostel Panny Marie]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]. Po jeho smrti nebyli jeho synové ještě dospělí, proto se českým knížetem stal velkomoravský
== Prameny o Bořivojovi I. ==
| |||