|
Zvláště při vytváření algoritmů na řešení klasických her (šachů, dámy) se jeví účelné zadefinovat si množinu stavů, do kterých se můžeme ve hře dostat, přípustné tahy neboli přechody mezi stavy a počáteční a koncové pozice. Hledáme pak cestu od počátečních stavů ke koncovým stavům, které znamenají náš úspěch. Jelikož mohou být stavové prostory rozsáhlé (např. ve hře [[Go (desková hra)|go]]) a v některých případech i nekonečné, je třeba volit chytré metody ořezávání nevhodných cest a ohodnocování pozic.
=== Zpracování jazyka ===
{{podrobně|Zpracování přirozeného jazyka|počítačová lingvistika|matematická lingvistika|formální jazyk}}
{{vyjmout|Zpracování přirozeného jazyka|comment=zde v obecné stránce ponechat jen perex, krátké shrnutí. Další úpravy pak řešit až tam. (Přenést tedy i kapitolu diskuse.)}}
{{upravit část|Viz v [[Diskuse:Umělá inteligence#Přirozený jazyk|diskusi]] námitky pana Křivana: Podezření na vlastní výzkum, ba i reklamu; odbíhání do filosofických úvah (vlastní tvorba?) ...}}
'''Formálním''' zpracováním se rozumí zpracování nástroji exaktního světa, matematiky a programovacími jazyky - počítači. Tyto nástroje jsou schopny operovat pouze s jazykovými konstrukty (formami) – řetězci symbolů, nikoliv s jejich významy.
* [[Jazyk (lingvistika)|Jazyky]] [[exaktní]]ho světa jsou '''umělé [[formální jazyk|formální jazyky]]'''<ref>Černá, I., Křetínský, M., Kučera, A.: Automaty a formální jazyky I. Brno: FI MUNI, 2014. Dostupné online</ref> (matematika, formální logiky, geometrie, programovací jazyky) a jejich jazykové konstrukty – formy mají (musí mít) exaktní interpretaci. Znamená to, že [[význam]] všem těmto jazykovým konstruktům je přiřazen s nulovou vnitřní vágností, tedy nejtěsněji, jak je to vůbec možné, absolutně - exaktně. Má to důležitý důsledek, že formální operace s formami jsou tak zároveň operacemi s jejich pevně svázanými významy. [[Sémantický diferenciál]] konstruktů těchto jazyků je v rámci příslušné odborné komunity vždy nulový. Tyto jazyky jsou schopny [[Reprezentace znalostí|reprezentovat]] jen a jen entity exaktního světa.
* '''Přirozené jazyky''' jsou neformální jazyky, jejich jazykovým konstruktům – formám (slova, věty) je význam přiřazen vágní, subjektivní, s emocionální transformací, měnící se od člověka k člověku a u každého z nich v čase, které se říká [[konotace]].<ref name="#2"> Křemen, J.: '' Nový pohled na možnosti automatizovaného (počítačového) odvozování. Slaboproudý obzor. Roč. 68 (2013), č. 1., str. 7 – 11'' https://web.archive.org/web/20150518082054/http://www.slaboproudyobzor.cz/files/20130102.pdf</ref> Sémantický diferenciál konstruktů přirozeného jazyka je vždy nenulový. Vazba mezi formou a významem daná konotací je vágní, není pevná, tak formální operace s jazykovými konstrukty nemohou tak být operacemi s jejich významy. Konstrukty nemají exaktní interpretaci, nesplňují tak podmínku příslušnosti do exaktního světa. Rozumí se tím, že nemohou být součástí umělého formálního systému,<ref> Hofstadter D. R.: Gödel, Escher, Bach – Existenciální gordická balada. Argo/Dokořán, Praha 2012</ref><ref> Havel, I. M., Hájek, P. Filozofické aspekty strojového myšlení. In Sborník SOFSEM'82, 1982, str. 171-211</ref> tedy formálního jazykového systému s inferencí, tedy například jakékoliv formální logiky. Příklad inference viz [[exaktní věda]]. Přirozené jazyky jsou schopny reprezentovat entity bez omezení viz [[jazyk (lingvistika)]].
'''Přirozené jazyky – přípustné a nepřípustné formální operace'''
Důsledkem volné vazby mezi formou a významem přirozených jazyků je tedy takový, že formální operace prováděné s jazykovými konstrukty s použitím nástrojů exaktního světa lze připustit pouze v případě, že se nevztahují na významy oněch konstruktů.
* '''Přípustné''' jsou tedy např. operace setřiďování úředních záznamů občanů podle data narození, jména či bydliště, uspořádávání databáze adres a působnosti firem do telefonních seznamů, statistická analýza textů pro automatické překladače (např. Google) apod.
* '''Nepřípustné''' jsou operace, které využívají významů zpracovávaných jazykových konstruktů<ref name="#2"/>, jako použití dvouhodnotové (i vícehodnotové) [[logika|logiky]] a [[fuzzy logika|fuzzy logiky]] pro usuzování, porovnávání jazykových konstruktů za účelem porovnání jejich významů v expertních systémech, ať už v sémantických sítích, rámcích a jiných strukturách.
'''Možnosti přirozeného jazyka a neformální logika'''
1. Neformální logika<ref>Jiří Raclavský: Co je a k čemu je logika, http://profil.muni.cz/01_2001/raclavsky_logika.html</ref> potřebuje zajistit (ostrou, bezvýhradnou) rozhodnutelnost výroků, určit výroky pravdivé a nepravdivé. Užívá však neformální (přirozený) jazyk, jehož jazykové konstrukty (slova, věty) mají neodstranitelnou vnitřní vágnost, tedy mají vždy vágní a tak i subjektivní emocionální význam, měnící se v čase (viz [[konotace]]). Řada vědců zabývajících se v minulosti logikou a logickou výstavbou jazyka (např. Rudolf Carnap, Gottlob Frege, Bertrand Russell, Ludwig Wittgenstein…), hledala logickou výstavbu přirozeného jazyka, která by měla tu vlastnost, že umožní [[rozhodnutelnost]]. Tuto vlastnost nazýváme nulovou vnitřní [[vágnost]]í, kdy jazykové konstrukty mají exaktní interpretaci. Netušili, že jejich snažení je marné, chtěli dosáhnout něčeho, co lze jen v exaktním světě (kde lze rozhodovat: pravda, nepravda) a nelze při použití inherentně vágního přirozeného jazyka, jakkoliv „logicky“ upraveného.<ref>TARSKI, Alfred: The Semantic Conception of Truth: and the Foundations of Semantics. Philosophy and Phenomenological Research. March 1944, vol. 4, no. 3, s. 341–376</ref><ref>Český překlad: TARSKI, Alfred: Sémantická koncepce pravdy a základy sémantiky. In Logika 20. století: Mezi filosofií a matematikou: výbor textů k moderní logice. Praha: Filosofia, 2006. s. 135–176</ref><ref>Jan Štěpánek: Tarského definice pojmu Pravdy a její kritika: https://is.muni.cz/th/dxlee/Bakalarska_prace_-_Jan_Stepanek.pdf</ref> Z dnešního (r. 2022) hlediska se to zdá úsměvné, avšak ti vědci svému snažení věnovali roky usilovné intelektuální práce, a naštěstí vytvořili cenné vedlejší produkty, podobně jako alchymisté, hledající transmutaci běžných prvků na zlato. Žádný konstrukt přirozeného jazyka nemůže být součástí dvouhodnotové logiky, jelikož problém rozhodnutelnosti (pravdivý, nepravdivý) v neodstranitelné mlze vágnosti významů přirozeného jazyka nelze nastolit, tím méně vyřešit.<ref name="#2"/>
2. Utajený skok do exaktního světa představuje definice [[Výrok (logika)|výroku]]. Výrokem se rozumí taková oznamovací věta, o níž má smysl tvrdit, že je pravdivá (platí), anebo nepravdivá (neplatí) - nastává právě jedna z těchto možností. Nesmyslnost takové definice vysvětluje předchozí odstavec.
3. Jiný přeskok od přirozeného jazyka do exaktního světa zvolili vědečtí násilníci. Říká se mu '''formalizace'''. Formalizace je založena na chybné hypotéze, kdy inherentně vágní výrok je vydáván za exaktní výrok. Při aktu formalizace se inherentně vágní (vnitřní vágnost) výroky přirozeného jazyka vtěsnají do umělého formálního jazyka se zakázanou vnitřní vágností. V tomto kroku se jaksi „pomine“ inherentní vágnost konstruktů přirozeného jazyka, jako by bylo možné dodatečně zkvalitnit [[informace|informaci]], vypudit z ní vnitřní vágnost a informaci vydávat za exaktní. Od dob Newtona víme, že získat exaktní informaci lze jen a jen použitím diskrétního filtru poznání, namísto vágnosti (viz [[Věda]]), tedy s požadavkem exaktnosti informace začít u poznání, nikoli u jazyka, ten je až sekundární instancí, a je podřízen poznání (viz informace).
Ze shora uvedeného tedy plyne, že logika postavená nad přirozeným jazykem nemůže existovat, a to ani ve své neformální podobě (není schopná zajistit rozhodnutelnost), ani ve formální podobě (přirozený jazyk nemůže být součástí exaktního světa). Existuje pouze formální logika, která je postavená na umělém formálním jazyce.
Výše uvedené podivně zmatené a nesmyslné myšlenky přešly i do základů oboru umělá inteligence (např. v expertních systémech), a to nejen při použití logiky, ale i dalších nástrojů (např. sémantických sítí, rámců ...) pro reprezentaci a odvozování znalostí formulovaných v '''přirozeném jazyce'''.<ref name="#2"/>
== Úspěšné algoritmy ==
|
