Ursula von der Leyenová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Kategorie značka: editace z Vizuálního editoru |
odebrání přechýlení značky: revertováno možný vandalismus editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
||
Řádek 1:
{{Infobox - politik
| titul před =
| jméno = Ursula von der
| obrázek = Ursula von der Leyen presents her vision to MEPs 2 (portrait crop).jpg
| velikost obrázku = 260px
| popisek = Ursula von der
| pořadí = 12.
| úřad = [[předseda Evropské komise|předsedkyně Evropské komise]]
Řádek 45:
[[Soubor:Thomas Sully, Mrs. Robert Gilmor, Jr. (Sarah Reeve Ladson), 1823, Oil on canvas.jpg|náhled|Sarah Reeve Ladsonová (''na obrázku'') patřila do [[Charleston (Jižní Karolína)|charlestonské]] rodiny velkoplantážníků, k předkům Ursuly von der Leyenové, po nichž z bezpečnostních důvodů přijala příjmení během studia v Londýně, kde žila jako Rose Ladsonová]]
'''Ursula von der
| titul = Merkelová má zálusk na Evropskou komisi. Juncker už post předsedy EK obhajovat nebude
| periodikum = Byznys noviny
Řádek 56:
Na sklonku 90. let vstoupila do regionální dolnosaské politiky. V období 2003–2005 vykonávala post ministryně v zemské vládě. Poté ji nastupující kancléřka [[Angela Merkelová]] přizvala do svého [[První vláda Angely Merkelové|prvního kabinetu]] na pozici [[spolkový ministr pro rodinu, seniory, ženy a mládež|ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež]], než se v roce 2009 stala [[spolkový ministr práce a sociálních věcí|ministryní práce a sociálních věcí]] v [[Druhá vláda Angely Merkelové|její druhé vládě]]. Službu v exekutivě zakončila mezi lety 2013–2019 jako [[Spolkový ministr obrany|ministryně obrany]] v kancléřčině [[Třetí vláda Angely Merkelové|třetím]] a [[Čtvrtá vláda Angely Merkelové|čtvrtém kabinetu]]. Stala se tak první ženou v této funkci.<ref>Arne Delfs (22. ledna 2014), [https://www.bloomberg.com/news/articles/2014-01-22/merkel-succession-beckons-after-von-der-leyen-s-defense-posting "Merkel Succession Beckons After Von der Leyen’s Defence Posting"], ''Businessweek''. 2014-01-22.</ref> Do odchodu byla jediným členem vlád Merkelové, s nepřetržitým působením od nástupu kancléřky do úřadu v roce 2005. V období 2010–2019 také zastávala funkci místopředsedkyně [[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]. V této souvislosti byla zmiňována jako hlavní kandidátka v nástupnictví Merkelové, rovněž tak se stala favoritkou do úřadu [[Generální tajemník NATO|generálního tajemníka NATO]].
[[Evropská rada]] ji 2. července 2019 navrhla na předsedkyni [[Evropská komise|Evropské komise]]. [[Evropský parlament]] pak nominaci schválil 16. července 2019, kdy obdržela 383 ze 747 hlasů. Zvolena tak byla většinou pouhých devíti hlasů. V čele Evropské komise od 1. prosince 2019 nahradila [[Jean-Claude Juncker|Jeana-Claudea Junckera]].
== Rodinný původ a mládí ==
|