Žerotínové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněny údaje o rodu Mornstein-Zierotin
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
m Rod po přeslici Mornsteiny nepokračuje. Helena ze Zierotina, prov. Mornstein, zemřela v roce 1985.
značky: ruční vrácení zpět revertováno editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 23:
* strážnická
}}
'''Žerotínové''' (dříve ve [[Staročeština|staré češtině]] též ''Zierotinové'') byli moravský [[Šlechta|šlechtický]] rod. Připomínají se již ve 13. století, [[Svobodný pán|panského stavu]] dosáhli v roce 1478, kdy již vlastnili značný majetek na Moravě. Během 16. století pronikli Žerotínové mezi nejvýznamnější rodiny Moravského markrabství a v několika větvích nechali postavit řadu hodnotných [[Renesance|renesančních]] zámků ([[Moravská Třebová (zámek)|Moravská Třebová]], [[Přerov (zámek)|Přerov]], [[Náměšť nad Oslavou (zámek)|Náměšť nad Oslavou]], [[Břeclav (zámek)|Břeclav]], [[Dřevohostice]], [[Hustopeče nad Bečvou (zámek)|Hustopeče nad Bečvou]], [[Ruda nad Moravou (zámek)|Ruda nad Moravou]]). Ze žerotínských renesančních sídel jsou dodnes nejvýznamnější [[Velké Losiny (zámek)|Velké Losiny]]. Na přelomu 16. a 17. století ze široce rozvětveného rodu vynikli dva významní představitelé [[České stavovské povstání|stavovské opozice]], [[Karel starší ze Žerotína]] a [[Ladislav Velen ze Žerotína]], oba zastávali funkci [[Moravský zemský hejtman|moravského zemského hejtmana]]. Většina Žerotínů po [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] ztratila svůj majetek v [[Pobělohorské konfiskace|konfiskacích]].<ref>[[Tomáš Knoz|KNOZ, Tomáš]]: ''Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti a obecné aspekty'', [[Matice moravská]], Brno, 2006; ''tabulka na s. 796–801'' ISBN 80-210-4130-7</ref> Do pobělohorského období přetrvaly tři rodové linie, meziříčská (vymřela po meči r. 1692), falkenberská (vymřela po meči r. 1779) a losinsko-vízmberská. S Žerotíny na Velkých Losinách jsou spojeny [[čarodějnické procesy]] na [[Šumperk|Šumpersku]] koncem 17. století. V této linii získal rod [[hrabě]]cí titul (1706) a až do 20. století sídlil na nejstarším rodovém sídle v [[Bludov (okres Šumperk)|Bludově]]. Posledním významným představitelem rodu byl [[Karel Emanuel ze Žerotína]] (1850–1934), [[Moravské místodržitelství|místodržitel na Moravě]] v letech 1900–1906. Jeho prasynovcem Ladislavem rod v roce 1985 vymřel po meči. Po přeslici rod pokračuje dnes pod jménem Mornstein-Zierotin.[[Soubor:BludovErbZerotin.jpg|náhled|Erb Žerotínů na rodové hrobce v&nbsp;[[Bludov (okres Šumperk)|Bludově]].]]
== Nejstarší dějiny rodu ==
Původem stará [[Morava|moravská]] vladycká rodina byla roku [[1478]] povýšena do [[Panský stav|panského stavu]] a v roce 1706 císařem [[Josef I. Habsburský|Josefem I.]] do říšského [[hrabě]]cího stavu (pro [[země Koruny české]] potvrzen [[1712]]). Jejich původ je odvozován od Bluda, který je k roku 1213 zmiňován coby markraběcí kastelán v [[Přerov]]ě.<ref>{{Citace monografie