Frýdštejn: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
psč |
Bez shrnutí editace značky: revertováno editace z Vizuálního editoru odkazy na rozcestníky |
||
Řádek 28:
}}
'''Frýdštejn''' (německy ''Friedstein'') je obec v [[Okres Jablonec nad Nisou|okrese Jablonec nad Nisou]] v [[Liberecký kraj|Libereckém kraji]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Na východním okraji obce se nachází [[Frýdštejn (hrad)|zřícenina hradu Frýdštejn]], od něhož pochází jméno obce.<ref>[https://www.obec-frydstejn.cz/historie/ Historie na stránkách obce]</ref>
== Etymologie ==
Přepsaná česká podoba německého Friedstein. Původní tvar Friedstein pochází již ze středověku, kdy vyvrcholila vlna zakládání hradů, které mnohdy dostávaly německé názvy přírodních útvarů na nichž byly budovány (Valdštejn, Rotštejn,..). Friede znamená mír a Stein znamená kámen.
== Historie ==
Doba vzniku hradu se zdá být bezpečně ohraničena desetiletími kolem poloviny 14. století. Přesnější časové zařazení naráží na to, že nemáme přímé údaje o zakladatelích hradu. Podoba jména Friedstein se jménem hradu Frýdland (Friedland) v [[Severní Čechy|severních Čechách]], kde sídlil rod [[Páni z Biberštejna|Biberšteinů]], kteří drželi i Frýdštejn v roce 1376, by mohla nahrávat domněnce, že oni byli stavebníky Frýdštejna. To ale doložit nelze. Většina historiků se však domnívá, že hrad vznikl teprve v druhé polovině 14. století. Stavební typ, i když zde jako u všech skalních hradu deformovaný, i ostroluký portál věže nasvědčují však tomu, že byl postaven dřív, snad už v první polovině 14. století. Znamená to tedy, že se na budování hradu podílelo více stavebníků třeba včetně již zmíněných Biberštejnů.
[[Pojizeří]] byla již dávno ve 13. století v majetku rozvětveného [[Markvartici|rodu Markvarticů]]. Ve 14. století se jako majitelé oblasti kolem [[Hodkovice nad Mohelkou|Hodkovic]] objevují [[páni z Dražic]], kteří tu jsou doloženi v roce 1364. V roce 1376 je držitelem zdejšího kraje [[Jan II. z Biterštejna]] a protože první písemnou zmínku o Frýdštejně samotném máme z roku 1385, lze považovat pány z Dražic za stavebníky starší části hradu a [[Jan 11. z Biberštejna|Jana z Biberštejna]] nejspíš za dovršitele stavby a dolní mladší části hradu. S následujícími držiteli, [[Vladykové z Vadslavic|vladyky z Vadslavic]] je spjato pravé datum 1385, kdy tu a v Hodkovicích vládl [[Bohuněk Puklice z Frýdštejna]].
Nejznámější osobností následujícího období byl [[Bohuš z Kováně]], jenž s bratrem Vaňkem získal Frýdštejn kolem roku 1406. S ním je pak spojeno celé bouřlivé [[Husitské války|období husitské]]. Bohuš byl věrným stoupencem [[Zikmund Lucemburský|krále Zikmunda]] a svůj protihusitský postoj dával najevo i těsnou spoluprací s katolickými městy v [[Horní Lužice|Horní Lužicí]], sdruženými ve svazku [[Lužické Šestiměstí|Šestiměstí]], kam dodával tajné zprávy o pohybu [[Husitská vojska|husitských vojsk]]. Vzhledem k tomuto jeho postoji a i proto, že Frýdštejn ležel blízko důležité cesty z [[Turnov|Turnova]] do Ponisí a do [[Lužice]], oblehli husitští hejtmané [[Jan Čapek ze Sán]] a [[Ota z Lozy]] Frýdštejn. K dobytí hradu však nedošlo, mezi protivníky byla zřejmě uzavřena dohoda, která uspokojila obě strany. Po [[Bitva u Lipan|bitvě u Lipan]] (1434) získal Bohuš od krále Zikmunda za svou věrnost řadu okolních vesnic z někdejšího církevního panství (1436) a poté, když se připojil na stranu [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] získal od krále [[Ladislav Pohrobek|Ladislava Pohrobka]] rovněž některé výsady.
Po smrti Bohuše z Kováně v roce 1460 drželi Frýdštejnsko jeho dědici, jejichž poručníkem byl [[Jan z Házmburka]], trvalý odpůrce krále Jiřího z Poděbrad. Vlastnil hrady [[Kost (hrad)|Kost]], [[Trosky (hrad)|Trosky]], [[Návarov (hrad)|Návarov]], [[Skály (hrad)|Skály]], které mu dal Jiří z Poděbrad oblehnout. V roce 1469 vtrhly do severních Čech lužické a [[Slezsko|slezské]] oddíly, aby vymanily Návarov z obležení. Dotáhly však jen na [[Kopanina (Pulečný)|Kopaninu]], odkud se po zprávě o údajně se blížícím králově vojsku daly na kvapný ústup, při němž utrpělo [[Okres Jablonec nad Nisou|Jablonecko]] značné škody. Zda byl touto akcí zasažen i Frýdštejn, kde měl Jan z Házmburka svého hejtmana, není známo. Byla to však poslední vojenská akce, která se v 15. století na Frýdštejnsku odehrála.
Zbytek 15. století byl ve znamení několikerého střídání držitelů hradu. V roce 1489 zde vládl [[Jiří Berka z Dubé]], v roce 1498 [[Vilém Zub z Landštejna]], po něm [[Jan Dubecký z Dubče]] a po roce 1508 [[Jan Chvalovský z Ledec]]. Jeho dědici v roce 1540 prodali panství [[Jan z Vartenberka|Janu z Vartemberka]]. Kromě městečka Hodkovic k němu patřily vsi [[Zásada]], [[Vranový]], [[Křížky]], [[Rakousy (okres Semily)|Rakousy]], [[Borek (Hrubá Skála)|Borek]], [[Ondříkovice]], [[Roudný (Frýdštejn)|Roudný]], [[Kaškovice]], [[Voděrady (Frýdštejn)|Voděrady]], [[Pulečný]], [[Kamenice]], [[Radimovice (okres Liberec)|Radimovice]], [[Dolánky u Hodkovic]], [[Záskalí (Hodkovice nad Mohelkou)|Záskalí]], [[Jeřmanice]], [[Vesec]], [[Vratislavice nad Nisou|Vratislavice]], zaniklá ves Nisa, a díly [[Čtveřín|Čtveřína]] a [[Havlovice|Havlovic]]. Význam této koupě spočívá pro Frýdštejn v tom, že se stal částí velkého [[Vartemberké|vartemberkého dominia]] ([[Zvířetice (hrad)|Zvířetice]], [[Hrubý Rohozec (zámek)|Hrubý Rohozec]], [[Malá Skála (zámek)|Malá Skála]], [[Hradiště nad Jizerou|Hradiště nad Jizerou.]] a Dub), na němž se již prosazovaly významné trendy hospodářského využití přírodních a lidských zdrojů panství. Tato sounáležitost však trvala jen několik let, protože Janův syn, [[Adam z Vartemberka]], byl za svou účast na protihabsburském odboji v letech 1546/1547 potrestán králem [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] [[Konfiskace|konfiskací]] části statků, mezi nimi Dubu a Frýdštejna. Proto mohl v roce 1552 koupit obě panství [[Jan z Oppersdorfu]].
To, že si za sídlo zvolil výstavný zámek v (českém) Dubě, se stalo pro hrad Frýdštejn osudným. Ztratil již dávno svůj vojenský význam a neměl ani terénní a prostorové předpoklady pro další stavební vývoj v duchu [[Zámek (stavba)|zámeckých staveb]]. Byl tedy ponechán svému osudu, takže byl již zanedlouho označován jako pustý. Jeho hospodářské zázemí, poplužní dvůr v podhradí , při němž bylo i něco ovocných stromů, byl již za [[Vartenberkové|Vartemberků]] rozdělen mezi čtyři sedláky. Na osudu hradu se nepodepsal jen pověstný „zub času", ale také skutečnost, že v podhradí přibývalo lidí, kteří pro své nově budované příbytky vzali rádi zavděk i vhodným stavebním materiálem z objektů chátrajícího hradu.
Po [[Oppersdorfové|pánech z Oppersdorfu]] stal se v roce 1591 majitelem „pustého zámku" [[Zikmund Smiřický ze Smiřic|Zikmund II. Smiřický ze Smiřic]] (do r.1608) , pak jeho synové [[Jaroslav II. Smiřický ze Smiřic|Jaroslav]] (do r. 1610) a nakonec [[Jan Albrecht]] (zemřel v roce 1619). Na hospodářsky velmi iniciativní a úspěšné [[Smiřičtí ze Smiřic|pány ze Smiřic]] navázal v roce 1623 [[Albrecht z Valdštejna]]. Ten jejich statky získal z konfiskací, jimiž byli Smiřičti potrestáni za svou účast na druhém protihabsburském odboji v letech 1618 - 1620, který skončil [[Bitva na Bílé hoře|porážkou na Bílé hoře]]. Za Valdštejna byla celá oblast severních Čech součástí jeho [[Frýdlantské vévodství|vévodství Frýdlantského]] až do roku 1634, kdy byl zavražděn v [[Cheb|Chebu]]. Opětovné konfiskace, tentokrát uprostřed již probíhající [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], učinily majitelem dubského a frýdštejnského panství císařského plukovníka [[Jan Ludvík Isolani|hraběte Jana Ludvíka Isolaniho]]. Jeho dvě dcery se sice ujaly dědictví, když v roce 1640 zemřel, ale jedna z nich, hraběnka [[Regina Isolaniová]] odkázala své jmění v r. 1653 [[Klášter sv. Augustina|klášteru sv. Augustina]] ve [[Vídeň|Vídni]]. V církevním držení pak setrvalo frýdštejnské i dubské panství do roku 1838, kdy je koupil [[Kamil Rohan|kníže Kamil Rohan]]. [[Revoluce 1848–1849 v Rakouském císařství|Revoluční události roku 1848]] pak udělaly navždy tečku za [[Patrimoniální správa|feudálními patrimoniálními řády]] v čechách.
Ve stínu půvabné hradní zříceniny však během staletí vyrůstala ves, která dostala jméno po hradu a jeho hospodářském příslušenství, tedy pak již zmíněném poplužním dvoře. Její počátky byly více než skromné. Původní čtyři usedlosti selské se přirozeným přírůstkem v rodinách dělily a ves se rozrůstala o nová stavení. Nešlo to hned rychle, protože třicetiletá válka (1618-1648) a následující rekatolizační opatření [[Habsburkové|habsburské vlády]], zanechaly asi i zde své stopy.
== Části obce ==
| |||