Moravské markrabství: Porovnání verzí

Od roku [[1850]] byla Morava opět samostatnou korunní zemí Rakouska, výše zmíněná území Moravských enkláv zůstala ve správě obnoveného Rakouského Slezska, avšak to je muselo spravovat na základě moravských zemských [[zákon]]ů, daně z nich byly odváděny na Moravu a navíc tato území tvořila jeden z moravských volebních okresů. Požadavku některých českých poslanců z Čech i Moravy na státoprávní spojení všech tří zemí bývalé Koruny české do jednoho celku vídeňská vláda nikdy nevyhověla. Se vznikemČeskoslovenská republika jednostranně zrušila samosprávný subjekt Moravskou zemi sérií právních předpisů: § 3 odst. 2 zákona č. 121/1920 Sb., ...území tvoří jednotný a nedílný celek (z toho se učinila jediná výjimka pro Podkarpatskou Rus - je samosprávná a má vlastní sněm), § 7 odst. 1 zákona č. 121/1920 Sb., zákonodární a správní činnost zemských sněmů zanikla, zákon č. 126/1920 Sb. v § 9: Pomíjí země moravská jako právnická osoba se všemi orgány, veškeré jmění přechází na stát, zákon č. 280/1920 Sb. zrušil československý stát finanční samosprávu, zákonem č. 267/1920 Sb. v § 1: Upomínat státoprávní poměry zemí [[Československo|Československé republiky]] rokupřed [[28.10.1918]] markrabstvínení fakticky zaniklodovoleno, aleneboť jakose příčí směru a duchu zahraničních vztahů státu. Centralistické Československo využilo pojem země Moravskoslezská pro centralisticky řízenou správní celekjednotku existovalazcela Moravapodřízenou iunitárnímu nadálestátu do rokuv [[1928]]roce jako1927, [[Zemězákonem Moravská|Zeměč. 125. Unitární pojetí státu není historická tradice ani česká ani moravská]] a československý stát si ji osvojil pro uplatňování principu rozhodování většiny (bez ohledu na menšinu), jenž odstraní jakoukoliv opozici (německou, uherskou, slovenskou či moravskou).