Bitva před Moskvou: Porovnání verzí

Bitva před Moskvou spolu s [[Bitva o Rostov|boji o Rostov]] na přelomu listopadu a prosince znamenala první německou porážku a rozsáhlý ústup ve [[Druhá světová válka|druhé světové válce]]. [[Adolf Hitler]] po skončení bitvy obvinil z neúspěchu velitele německých armád a většinu z nich odvolal, včetně vrchního velitele [[Walter von Brauchitsch|Waltera von Brauchitsch]] a sám se ujal vedení armády. Na druhé straně způsobila bitva o Moskvu zvýšení sebevědomí a prestiže [[Rudá armáda|Rudé armády]], která byla koncem 30. let zdecimována [[Velká čistka|Stalinovými čistkami]] a teď ukázala celému světu a hlavně nedůvěřivým Spojencům, že i do té doby neporažený [[Wehrmacht]] lze zastavit. Pro celý [[Sovětský svaz]] boje o Moskvu znamenaly záchranu z velmi nebezpečné situace. Od prosince [[1941]] začala pomalu ale jistě růst i celková kvalita důstojnického sboru, ta se v následujících dvou letech vyrovnala kvalitě [[Wehrmacht]]u. Dodnes mnohé odborné práce připisují německé neúspěchy v této bitvě na vrub pověstnému ruskému „generálu Zimě“, přičemž je dost opomíjeným faktem, že i sovětské jednotky musely zápasit při tuhých mrazech či rozmočených cestách se stejnými obtížemi. Nepřipravenost německých vojsk, která plánovala dobýt západní části [[Sovětský svaz|SSSR]] do příchodu zimy, se stala jedním z rozhodujících činitelů, který předznačují průběh následujících bojů. Nezodpovědná a diletantská rozhodnutí obou diktátorů také sehrála svou významnou roli. Rudá armáda zaplatila za zastavení Němců vysokou daň, padlo nebo bylo zajato okolo 966 000 mužů – o polovinu případně až 3× více než ztratil jejich neporažený, ale silně oslabený nepřítel. Což odpovídá i obvyklým předpokladům, že při většině ofenzívních operací jsou ztráty útočící strany vždy podstatně vyšší, než ztráty obránce.