Moc: Porovnání verzí

{{Různé významy}}

'''Moc''' můžeme definovat jako „schopnost jedinců nebo skupin prosadit své vlastní zájmy nebo záměry i přes odpor druhých“.<ref name=":0">GIDDENS, Anthony. ''Sociologie (Sociology)''. Překlad Jan Jařab. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. s. 333 - 335. </ref> Moc se uplatňuje ve všech společenských vztazích (například kolektiv vs. jednotlivec). Je to také schopnost prosadit svou vůli. Moc může náležet jednotlivci, skupině lidí, státu, můžeme o ni hovořit i v obecnějším pojetí. Teorie moci zajímala řadu filosofů a učenců, mj. [[Max Weber|Webera]], [[Friedrich Nietzsche|Nietzscheho]], [[Niccolò Machiavelli|Machiavelliho]], [[Thomas Hobbes|Hobbese]] či [[Charles Wright Mills|Millse]]. Například Machiavelli ve svém díle ''[[Vladař]]'' (1513/1532) rozvádí několik obecných poznatků – třeba to, že prosazení moci může být dosaženo buď nátlakem nebo [[manipulace|manipulací]] (takže druhý subjekt může nebo nemusí vědět, že vykonává vůli někoho jiného), nebo též to, že prioritou držitele moci je svou moc si udržet, případně ji posilovat. O moci coby schopnosti náležející v tomto širokém smyslu ke každému člověku psal [[Friedrich Nietzsche|Nietzsche]] – o všudypřítomné „vůli k moci“.