První republika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Německé strany: ČJ za použití AWB
Udávaný žebříček největších měst je zavádějící, u některých měst nepočítá místní části, navíc v něm byla uvedena zcela chybná hodnota u Pardubic, která neodpovídala ani odkazovaným datům. Doplněn vysvětlující odstavec ohledně reálné velikosti měst s předměstími, která byla v pohraničí držena samostatně.
značky: možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru
Řádek 388:
Právě Podkarpatská Rus (východní soused Slovenska) byla v roce [[1939]] odtržena od [[Česko-slovenská republika|ČSR]]. [[29. říjen|29. října]] [[1944]] bylo její území obsazeno vojsky [[Sovětský svaz|SSSR]]. Po skončení [[druhá světová válka|druhé světové války]] pak na krátký čas opět formálně náležela k ČSR, než byla s výjimkou (dnes [[Slovensko|slovenské]]) [[obec|obce]] [[Lekárovce]] spolu s malým pruhem území tehdejšího východního Slovenska "dobrovolně" (na základě velmi problematického hlasování prosovětské skupiny obyvatel) odstoupena [[29. červen|29. června]] [[1945]] československou vládou SSSR, který ji [[22. leden|22. ledna]] [[1946]] začlenil jako [[Zakarpatská oblast|Zakarpatskou oblast]] do rámce [[Ukrajina|Ukrajinské SSR]].
 
Urbanizovány byly především české země. Na území Československa byly oficiálně deseti největšími městy k roku 1930 [[Praha]] (849 tisíc obyvatel), [[Brno]] (265 tisíc obyvatel), [[Moravská Ostrava]] (125 tisíc obyvatel), [[Bratislava]] (124 tisíc obyvatel), [[Plzeň]] (115 tisíc obyvatel), [[Olomouc]] (66 tisíc obyvatel), [[Košice]] (58 tisíc obyvatel), [[Ústí nad Labem]] (44 tisíc obyvatel), [[České Budějovice]] (44 tisíc obyvatel) a [[PardubiceLiberec]] (4139 tisíc obyvatel).<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Czech Republic – historical demographical data of the urban centers |url=http://www.populstat.info/Europe/czechrpt.htm |datum přístupu=2013-02-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130904130410/http://www.populstat.info/Europe/czechrpt.htm |datum archivace=2013-09-04 |nedostupné=ano }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Slovakia – historical demographical data of the urban centers |url=http://www.populstat.info/Europe/slovakit.htm |datum přístupu=2013-02-18 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131102091135/http://populstat.info/Europe/slovakit.htm |datum archivace=2013-11-02 |nedostupné=ano }}</ref>
 
V tehdejším žebříčku chybí řada fakticky větších měst, která měla samostatná předměstí, přičleněna až po druhé světové válce. Prakticky výhradně se to týká měst v pohraničí, přičemž u vnitrozemských měst slučování předměstí krátce po vzniku První republiky proběhlo zákonem. V dnešních [[Karlovy Vary|Karlových Varech]] žilo fakticky 63 tisíc obyvatel, [[Teplice|v dnešních Teplicích]], v [[Děčín|Děčíně]] a v [[Most (město)|Mostě]] shodně 56 tisíc obyvatel, v [[Opava|Opavě]] 56 tisíc a v [[Jablonec nad Nisou|Jablonci nad Nisou]] přes 50 tisíc. Faktický počet obyvatel [[Liberec|Liberce]] a [[Ústí nad Labem]] byl navíc také výrazně vyšší: 95 tisíc, resp, 80 tisíc obyvatel - při stejném přístupu jako k vnitrozemským městům by se tedy jednalo o 6. a 7. největší město země, celá [[Ostrava]] v dnešním významu měla 219 tisíc obyvatel.
 
 
 
 
 
 
 
== Poznámky ==
<references group="pozn."/>