Tropický deštný les: Porovnání verzí

'''Tropický deštný les''', též tropický deštný [[prales]], je [[les|zalesněný]] [[biom]] s trvale teplým a vlhkým [[podnebí]]m. Nevznikl působením člověka. Obvykle se uvádí jako dolní hranice celoročních srážek 2000 mm (v různých pojetích 1700–2500 mm). Podmínkou je, aby klima bylo vlhké skutečně celoročně, tzn. aby i v nejsušších měsících spadlo minimálně 60 mm srážek. Tento biom nalezneme zejména v [[rovník]]ových oblastech [[Země]], byť některé okrajové [[enkláva|enklávy]] mohou díky místním specifikům zasahovat až do [[Subtropický podnebný pás|subtropů]]. Nejrozsáhlejší je [[Amazonský prales|Amazonský deštný prales]], dále [[Africký deštný prales|Konžský deštný prales]] a [[prales]]y na [[poloostrov]]ech a ostrovech [[Přední Indie|Přední]] a [[Zadní Indie]]. Krom nich ještě existují menší ostrovní pralesy v [[Karibské moře|Karibiku]], [[Indický oceán|Indickém oceánu]] a rovníkové oblasti [[Tichý oceán|Pacifiku]]. [[Vlhkost vzduchu]] bývá až 100 %. Časté [[déšť|deště]] vše zvlhčují a rychlý [[bakteriální rozklad]], kterému klima přeje, vykoná zbytek. Koncentrace [[oxidy železa|oxidů železa]] a [[Oxid hlinitý|hliníku]] procesem [[laterizace]] způsobuje světle červenou barvu oxisolí a někdy produkuje těžitelná ložiska (např. [[bauxit]]u, železa atd.). Na mladších substrátech, zvlášť [[Sopka|vulkanického]] původu, mohou být [[Tropický podnebný pás|tropické]] půdy relativně úrodné.

V současné době se odhaduje rozloha tropických deštných pralesů na 15&nbsp;mil.&nbsp;km².<ref name="rozloha">{{Citace elektronického periodika

Tropické deštné lesy sejsou nazývajípovažovány ‚největšíza „největší [[lékárna|lékárnu]] světa‘světa“, a to pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv.: Téměř polovina užívaných léků pochází z&nbsp;tropických deštných pralesů. Např. tropické deštné pralesy obsahují „základní ingredienty [[ptačí kontrolní hormon|ptačích kontrolních hormonů]], [[Regulátor růstu|stimulantů]] a [[sedativum|sedativ]]“. [[Vědec|Vědci]] doufají, že zde bude v&nbsp;budoucnu objevena řada dalších léků. Tuto ideu ilustrujedramatizuje film [[ŠamanismusMedicine Man (film)|Medicine Man]] (Šaman) s [[Sean Connery|Seanem Connerym]] v hlavní roli.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref>).

Tento proces vypovídá dobře o [[Koloběh uhlíku|koloběhu uhlíku]] (C) na Zemi. Rostliny skrze [[Fotosyntéza|fotosyntézu]] umožňují přijímaný plynný [[Oxid uhličitý|CO₂]] fixovat ve svých tělech v podobě sloučenin uhlíku jako stavební látku, která tvoří významný podíl hmoty jejich orgánů (tzn. listy, stonek, kořeny). Kyslík z vody poté uvolňují do atmosféry jako pro ně přebytečný, ale část z něj posléze odebírají při rostlinném dýchání (tzv. [[temnostní fáze fotosyntézy]]). Přesto je bilance kyslíku v atmosféře stále kladná, část uvolněného kyslíku v ní totiž zůstává. Pokud však rostlina odumře, začne se v půdě deštného lesa rozkládat a v ní uložený uhlík se uvolňuje [[Redoxní reakce|oxidačními procesy]] (tzn. hnitím) z jejího těla a vrací se do [[Atmosféra Země|atmosféry]] opět jako CO₂. Půdy tropických deštných lesů mají ze všech světových [[Půdní typ|typů půd]] zdaleka největší produkci emisí CO₂ právě díkykvůli ohromnému obratu zde vzniklé organické hmoty, která se v nich posléze rozkládá.<ref>{{Citace periodika

Pokud by tyto rozkladné procesy neprobíhaly vůbec, veškerý uhlík by se zafixoval a udržoval ve formě těl živých organismů, a CO₂ by tak zcela zmizel z atmosféry.<ref name=":1" /> To, že je v atmosféře vysoká hladina kyslíku, je umožněno jednak vázáním uhlíku a dalších sloučenin, které by jinak s kyslíkem reagovaly, v tělech organismů, a také tím, že část uhlíku a dalších látek se pravidelně v určitém množství ukládá do sedimentů, a není tak vystavena další oxidaci.<ref>Lenton, T. M. (2001). The role of land plants, phosphorus weathering and fire in the rise and regulation of atmospheric oxygen. ''Global Change Biology'', ''7''(6), 613-629.</ref> Proto je existence lesů a [[Primární producent|primárních producentů]] obecně přesto tak důležitá, neboť umožňují právě ono zadržování uhlíku po delší čas. Odlesňování tedy každopádně přispívá ke zvýšení hladiny CO₂ v atmosféře.<ref>{{Citace elektronického periodika

}}</ref> Tropické deštné lesy a [[Deštné pralesylesy mírného pásu|lesy mírného pásma]] byly v průběhu 20. století vystaveny rozsáhlé [[Těžba dříví|legální]] i nelegální těžbě cenného tvrdého dřeva a zemědělskému kácení – [[žďáření]] – a plocha deštných pralesů na celém světě se zmenšuje.<ref>{{Citace elektronického periodika

Lesy jsou ničeny rychlým tempem.<ref name="#1">{{Citace elektronického periodika

}}</ref><ref name="#1"/><ref>{{Citace elektronického periodika

| url = https://web.archive.org/web/20120930064512/http://www.csupomona.edu/~admckettrick/projects/ag101_project/html/size.html

}}</ref> Při současném tempu by tropické deštné lesy v Indonésii byly vykáceny za 10 let a na Papui- Nové Guineji za 13 až 16 let.<ref>{{Citace elektronického periodika