Cenová skupina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Narovnání přesměrování Hostinec |
→Historie: Oprava prehozenych skupin. značky: revertováno editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 7:
Zavedení cenových skupin bezprostředně předcházelo [[znárodnění]] některých hostinských a výčepních podniků a ubytovacích zařízení zákonem č. 124/1948 Sb. Znárodňování probíhalo postupně až do roku 1952.
Rozdělení veškerých hostinských podniků do čtyř cenových skupin zavedl výměr č.j. 40.028-II/6-1948 z 11. června 1948. Do
V závislosti na cenové skupině byly striktně normovány ceny, gramáž jídel i způsob jejich přípravy. Ve IV. cenové skupině se vařily pouze polévky, III. cenová skupina nabízela jednoduchá hotová jídla – zejména guláše, vepřovou se zelím a játra, přičemž jídlo již se podávalo s [[Ubrousek|ubrouskem]] (většinou papírovým) a pánské záchody byly vybaveny [[pisoár]]y. Většina hospod byla zařazena do IV. nebo III. cenové skupiny. II. a I. cenová skupina byly vyhrazeny kvalitnějším [[Restaurace (pohostinství)|restauracím]]. Až do 70. let se již ve II. cenové skupině jídlo
Koncem 60. let došlo k uvolnění striktních cenových skupin, ke zvýšení cenových rozdílů mezi skupinami a zároveň snížení regulace cen. Kategorizaci pohostinských zařízení pak upravila [[oborová norma]] ON 73 5413, účinná od 1. ledna 1976, která pivnice a hostince definovala jako odbytová střediska s funkcí společenskou a zábavní. [[Hospoda|Hostince]] byly zařazeny do IV. cenové skupiny a zřizovány „jako součást základního občanského vybavení“ i v menších obcích. O stupeň výše stály [[pivnice]], které spadaly do IV., III. a výjimečně i do II. cenové skupiny. Zřizovány byly „zejména v centrech měst, výjimečně i v rámci obvodové občanské vybavenosti“.
| |||