Verze z 8. 1. 2020, 20:05 editovat Valdemar (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Revertéři 64 092 editací m odkazy značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 8. 2021, 23:19 editovat zrušit editaci 178.255.168.249 (diskuse) Zemský soud existoval již dříve, Karel nic nezakládal. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 20: V průběhu 15. a 16. století zemský soud postupně ztrácel svůj původně prvořadý význam, zasedal už jen třikrát ročně a v některých letech nezasedal vůbec. Původní volnost v nalézání práva mu navíc omezilo ''[[Vladislavské zřízení zemské]]''. Přesto se v této době rozšířil počet přísedících, pánů zůstalo 12, ale k nim přibylo osm [[rytíř]]ů, kteří do té doby mohli působit jen u menšího zemského soudu. Po vydání ''[[Obnovené zřízení zemské\|Obnoveného zřízení zemského]]'' se situace ještě více proměnila v neprospěch šlechty, nejvyšším soudcem se stal panovník, ústní jednání bylo nahrazeno písemným řízením, soud opustil precedenční právo a proti jeho rozhodnutí bylo možné podat revizi k [[česká dvorská kancelář\|české dvorské kanceláři]].<ref>Hledíková (2005), s. 96, 97, 132.</ref> '''[[Moravský zemský soud]]''' ~~založil [[Karel IV.]] v roce [[1348]],~~ zasedal střídavě v [[Olomouc]]i (6. ledna a 24. června) a v [[Brno\|Brně]] (o datech stanovených v Olomouci), protože navazoval na tamní dřívější [[cúda\|cúdy]]. Vzhledem k tomu byly vedeny i dvě řady [[moravské zemské desky\|moravských zemských desk]]. Panovníka jako předsedu soudu zastupoval [[moravský zemský hejtman\|zemský hejtman]], řízení ovšem také vedl zemský sudí, původně v každém městě jeden. Počet přísedících zpočátku ustálen nebyl, v průběhu doby bylo určeno 14 míst pro pány a šest pro nižší šlechtu. Zasedání se kromě příslušných [[Zemský úřad\|zemských úředníků]] účastnil i olomoucký biskup. Soudní pravomoc byla obdobná jako u českého zemského soudu, rozšířená nicméně o záležitosti [[odúmrť\|odúmrtí]], které v Čechách vyřizoval [[dvorský soud]]. Působil zde i stejný menší zemský soud. Po roce 1642 už zasedal jen v Brně. Na základě moravského vzoru vznikly i samostatné zemské soudy na [[Opavské knížectví\|Opavsku]] a [[Krnovské knížectví\|Krnovsku]].<ref> Hledíková (2005), s. 56, 97, 98.</ref> == Pozdější zemské soudy ==

Zemský soud: Porovnání verzí