Verze z 8. 8. 2021, 05:06 editovat Mario7 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 43 741 editací formul., různé drobnosti a formality ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 8. 2021, 09:18 editovat zrušit editaci 90.181.92.64 (diskuse) Architektinický styl se nazývá ,,Jelizavetinské baroko'' v AJ Elizabethan baroque. značky: vrácení zpět revertováno Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Infobox - budova}} '''Mariinský palác''', [[Ukrajinština\|ukrajinsky]] Маріїнський палац, je ~~[[Barokní~~budova ~~architektura\|barokní]]~~postavené ~~budova~~v jelizavetinském baroku v [[Ukrajina\|ukrajinském]] hlavním městě [[Kyjev]]ě~~, postavena v jelizavetinském období~~. Jde o oficiální sídlo ukrajinského prezidenta. Sousedí s [[Neoklasicismus\|neoklasicistní]] budovou ukrajinské [[~~Parlament~~Nejvyšší rada Ukrajiny\|~~ukrajinského~~Nejvyšší ~~parlamentu~~rady]] (parlamentu). Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna\|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium\|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin\|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila, první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká\|Kateřina II.]], když navštívila Kyjev v roce 1787. Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[gubernátor]]ů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr II.]] palác zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna\|Marii Alexandrovně]]. Toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917. V letech [[Ruská občanská válka\|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let. Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika ~~== Historie ==~~ Stavba paláce začala v roce 1744 na pokyn ruské carevny [[Alžběta Petrovna\|Alžběty Petrovny]]. Architektonický návrh vytvořil Ital [[Bartolomeo Rastrelli]], nejslavnější architekt působící v té době v [[Ruské impérium\|Ruské říši]]. Jeden ze studentů Rastrelliho, [[Ivan Fjodorovič Mičurin\|Ivan Mičurin]], palác dokončil v roce 1752. Císařovna Alžběta ho již dokončený nespatřila; první z ruských panovníků, kdo ho využil jako carskou rezidenci při pobytu na Ukrajině, byla carevna [[Kateřina II. Veliká\|Kateřina II.]], když v roce 1787 navštívila Kyjev. Na konci 18. a na počátku 19. století byl palác hlavním sídlem [[gubernátor]]ů. Na počátku 19. století palác vyhořel a byl na téměř půl století opuštěn. V roce 1870 jej nechal ruský car [[Alexandr II. Nikolajevič\|Alexandr II.]] zrekonstruovat architektem Konstantinem Majevským a dal mu také nové jméno po své choti [[Marie Alexandrovna\|Marii Alexandrovně]]; toto jméno nese dodnes. Na Mariino přání byl na jižní straně založen velký park. Palác byl pak jako rezidence pro návštěvy členů císařské rodiny využíván až do roku 1917. V letech [[Ruská občanská válka\|ruské občanské války]] (1917–20) byl využíván jako ústředí kyjevských revolučních rad, zejména během kyjevského bolševického povstání. Ve 20. letech patřila budova zemědělské škole, brzy poté se stala muzeem. Palác byl těžce poškozen během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Na konci 40. let byl opraven, další významná rekonstrukce byla dokončena na počátku 80. let. Od zisku samostatnosti Ukrajiny je palác sídlem jejího prezidenta a jako takový již hostil řadu hlav států. Roku 2007 byla zahájena další rozsáhlá rekonstrukce. Ta byla dokončena roku 2018, palác slavnostně znovuotevřel prezident [[Petro Porošenko]] 16. ledna 2018.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Порошенко з розкішною дружиною відкрив Маріїнський палац у Києві: яскраві фото \| periodikum = 24 Канал Řádek 18 ⟶ 11: == Odkazy == === Externí odkazy ===▼ * {{Commonscat}}▼ === Reference === {{Překlad\|en\|Mariinskyi Palace\|1012157537\|uk\|Маріїнський палац (Київ)\|31006221}} <references /> ▲=== Externí odkazy === ▲* {{Commonscat}} {{Portály\|Architektura a stavebnictví\|Ukrajina}}

Mariinský palác: Porovnání verzí