Administrativní dělení Prahy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Městské obvody (1–10): upřesnění formulace
odstranění bezobsažného nesmyslu z úvodu
Řádek 1:
{{Přejmenovat|Administrativní dělení Prahy|komentář=Přesnější, analogicky k [[Administrativní dělení Česka]] a kategorizaci. „Části Prahy“ vypadá spíše jako zkrácený název pro [[Městská část (Praha)]].}}
 
'''Členění hlavního města [[Praha|Prahy]]''' rozděluje území hlavního města [[Praha|Prahy]] na různé okrsky k různým [[Veřejná správa|správním]] účelům. Členění není jednoduché, protože je v platnosti souběžně několik různých typů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního, území Prahy si podle svých potřeb člení i různé organizace. Některá členění navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Z evidenčního hlediska a hlediska územní orientace je nejdůležitější členění na 112 [[Katastrální území|katastrálních území]], které v případě Prahy ze zákona plní zároveň funkci evidenčních [[Část obce|částí obce]], a členění na 10 [[Obvod (územní jednotka Prahy)|obvodů]] Praha 1 – Praha 10. Z hlediska veřejné správy se území Prahy člení na 57 samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských částí]], které na svém území vykonávají svoji samostatnou působnost, z toho 22 tzv. „velkých“ městských částí má názvy podobné názvům obvodů (Praha 1 – Praha 22) a vykonávají též [[Přenesená působnost|přenesenou působnost]] státní správy pro své území a případně i pro území jedné či více „malých“ městských částí, čímž je Praha rozdělena na 22 číslovaných správních obvodů.
 
Původně byly části Prahy, podobně jako části jiných obcí a měst, číslovány římskými čísly. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 však byly některé z nově připojených obcí seskupeny do větších obvodů. V roce 1947 byla poprvé narušena skladebnost částí města do obvodů, v roce 1949 bylo členění Prahy reformováno a Praha rozčleněna do 16 obvodů číslovaných nově arabskými číslicemi, v roce 1960 byl počet obvodů redukován na 10 a při rozšiřování Prahy v letech 1968 a 1974 byly nové části připojovány k již existujících 10 obvodům, avšak obce připojené v roce 1974 si zároveň zachovaly své místní národní výbory. V roce 1992 bylo vytvořeno 56 samosprávných městských částí, jejichž základem byly obvody působnosti dosavadních místních úřadů a deset obvodů osekaných o připojené části, přičemž obvodní úřady nadále vykonávaly přenesenou působnost pro celé obvody. V letech [[1995]]–[[2002]] však město přenesenou působnost přeorganizovalo do systému nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv územní členění Prahy na 10 obvodů platí stále.