Wikipedie

Česko: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m 1. Informace o historii nejsou o České republice (z roku 1993), takže je třeba je odstranit. 2. Informace o sportu a některých dalších nejsou nutné. 3. Některý obsah nenásleduje WP: NPOV. Reorganizuji formát článku, abych jej vylepšil.
značky: revertováno substovaný infobox
m editace uživatele Blažević02 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je MIGORMCZ
značka: rychlé vrácení zpět
Řádek 61:
[[Soubor:Small coat of arms of the Czech Republic.svg|náhled|upright=0.7|[[Český lev (heraldika)|Český lev]] v červeném poli, dnešní [[Státní znak České republiky|malý státní znak]], se poprvé objevil ve 13. století]]
 
'''Česko''', plným názvem '''Česká republika''', je stát ve [[střední Evropa|střední Evropě]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=CENTRAL EUROPE programme |url=http://www.central2013.eu/ |datum přístupu=2013-03-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20181222120342/http://www.central2013.eu/ |datum archivace=2018-12-22 |nedostupné=ano }}</ref>{{#tag:ref|Některé systémy řadí Českou republiku do [[východní Evropa|Evropy východní]]<ref>[http://unstats.un.org/unsd/methods/m49/m49regin.htm#europe United Nations Statistics Division- Standard Country and Area Codes Classifications (M49)]</ref><ref>[http://www.un.org/esa/population/publications/worldageing19502050/pdf/96annexii.pdf Population Division, DESA, United Nations: World Population Ageing 1950–2050]</ref><ref>[http://eurovoc.europa.eu/drupal/?q=request&uri=http://eurovoc.europa.eu/100277 Multilingual Thesaurus of the European Union]</ref> a tzv. středovýchodní (například polský historik Jerzy Kłoczowski).|group=pozn.}} Samostatnost nabylo 1. ledna 1993 jako nástupnický stát [[Československo|Československa]], předtím existovalo jako jedna ze dvou republik československé federace. Navazuje také na více než tisícileté [[Dějiny Česka|dějiny české státnosti a kultury]]. Podle své [[Ústava České republiky|ústavy]] je Česko [[parlamentní republika|parlamentní]], [[Demokracie|demokratický]] [[právní stát]] s&nbsp;[[Liberální demokracie|liberálním státním režimem]]<ref>[[Jan Filip (právník)|Jan Filip]]: ''Ústavní právo České republiky 1''. Brno : Masarykova univerzita a Doplněk, 2003, {{ISBN|80-210-3254-5}}, s. 145</ref> a&nbsp;[[politický systém|politickým systémem]] založeným na svobodné soutěži [[politická strana|politických stran]] a [[politické hnutí|hnutí]]. [[Hlava státu|Hlavou státu]] je [[Prezident České republiky|prezident republiky]], vrcholným a jediným [[Zákonodárná moc|zákonodárným orgánem]] je dvoukomorový [[Parlament České republiky]], na vrcholu [[Výkonná moc|moci výkonné]] stojí [[vláda České republiky]]. Subjektem mezinárodního práva se Česká republika stala [[1. leden|1. ledna]] [[1993]], se zánikem federace. Zapojila se do západoevropských politických struktur. [[12. březen|12.&nbsp;března]] [[1999]] byla přijata do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[1. květen|1.&nbsp;května]] [[2004]] vstoupila do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Roku 2004 přistoupila k [[Schengenská smlouva|Schengenským dohodám]], na jejichž základě se 21.&nbsp;prosince 2007 stala součástí [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]].<ref>[http://www.mvcr.cz/clanek/eu-schengen-ceska-republika-se-stala-soucasti-schengenskeho-prostoru.aspx Česká republika se stala součástí schengenského prostoru] {{Wayback|url=http://www.mvcr.cz/clanek/eu-schengen-ceska-republika-se-stala-soucasti-schengenskeho-prostoru.aspx |date=20110514084730 }}, Ministerstvo vnitra ČR</ref>
 
Česko je země s [[Tržní ekonomika|tržním hospodářstvím]], která podle ekonomických, sociálních a politických indikátorů, jako je [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|HDP na obyvatele]], <!-- (36.-39. místo) a [[List of OECD countries by GDP per capita]] (25. místo) --> [[Seznam států světa podle narovnaného indexu lidského rozvoje|index lidského rozvoje]],<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 84:
{{TOCLIMIT|3}}
 
== Historické státní útvary na území Česka ==
== Symbol ==
Česko navazuje na tradice státnosti [[Velkomoravská říše|Velké Moravy]],{{Ujasnit}} sahající do 9. století,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Horák
| jméno = Slavomír
| titul = Geografie cestovního ruchu České republiky. Studijní materiály pro posluchače Vyšší obchodně-podnikatelské školy
| url = http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/geo/ceskarepublika.pdf
| strany = 8
| rok = 2005
| datum přístupu = 2020-04-13
| jazyk = česky
}}</ref> [[České knížectví|Českého knížectví]], [[České království|Českého království]], [[Slezská knížectví|Slezských knížectví]] a [[Rakouské Slezsko|Slezského vévodství]], [[Moravské markrabství|Moravského markrabství]], a [[Československo|Československa]].<ref name="Zákon ČNR o státních symbolech České republiky_návrh 1992">{{Citace elektronické monografie
| titul = Návrh zákona České národní rady ze dne 4. prosince 1992 o státních symbolech České republiky
| url = http://www.psp.cz/eknih/1992cnr/tisky/t0189_00.htm
| datum přístupu = 2020-04-12
}}</ref><ref name="Státní symboly ČR, jejich historie a význam">{{Citace elektronické monografie
| titul = Státní symboly ČR: Jejich historie a význam. Velký státní znak. Malý státní znak. Státní barvy. Státní vlajka. Vlajka prezidenta republiky
| url = http://www.lisse.cz/cz/clanek/statni-symboly-cr-jejich-historie-a-vyznam-99/?vote=1
| datum přístupu = 2020-04-12
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Výstava Můj stát
| url = http://www.dnyceskestatnosti.cz/predchozi-projekty/2015/vystava-muj-stat/
| datum přístupu = 2020-04-12
}}</ref>
 
Prvním doloženým státním útvarem na území dnešní České republiky byl nadkmenový svaz [[Sámova říše|Sámovy říše]],<ref>[http://mojebrno.wz.cz/inka--morava-samova-rise.html Předvelkomoravské období – Sámova říše] {{Wayback|url=http://mojebrno.wz.cz/inka--morava-samova-rise.html |date=20120619012205 }}, http://www.mojebrno.wz.cz {{Wayback|url=http://www.mojebrno.wz.cz/ |date=20160709010252 }}</ref><ref>[http://www.ceskenarodnilisty.cz/clanky/ceska-otazka-ve-stredni-evrope.html Česká národnostní otázka ve střední Evropě], Prof. PhDr. Jiří Frajdl, CSc., http://www.ceskenarodnilisty.cz</ref> ve druhé polovině 9. století pak vznikla [[Velkomoravská říše]].<ref>[http://www.fsps.muni.cz/~kse/vyuka/geo/ceskarepublika.pdf Historická geografie českého státu], PhDr. Slavomír Horák, Masarykova univerzita, fsps.muni.cz</ref> Když kolem roku [[907]] zanikla pod náporem kočovných maďarských kmenů, těžiště státního vývoje se přesunulo do [[Čechy|Čech]]. Tamní panovníci z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]] vybudovali středověký přemyslovský stát, též nazývaný český stát ([[České knížectví]], později [[České království]]), od přelomu [[10. století|10.]] a [[11. století]] tvořící součást [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Od doby [[Karel IV.|Karla IV.]] (1348) se pro země podléhající českému králi užívalo rovněž pojmu [[země Koruny české]], kterýžto pojem zahrnoval i [[Moravské markrabství]] a [[Rakouské Slezsko|Vévodství Horní a Dolní Slezsko]].
 
Od roku [[1526]] byly České země postupně začleňovány do [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]], jejíž vládci využili svého vítězství v&nbsp;[[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] nad [[České stavovské povstání|českými stavy]] ([[1620]]) k&nbsp;výraznému omezení dřívější samostatnosti Českého království. Země Koruny české, po roce [[1749]] navzájem státoprávně nespojité, zůstaly korunními zeměmi Habsburků až do konce [[První světová válka|první světové války]] v roce [[1918]]. Od roku [[1804]] měla habsburská monarchie oficiální název [[Rakouské císařství]] a&nbsp;od roku [[1867]] se mocnářství nazývalo [[Rakousko-Uhersko]].
 
Po zániku Rakouska-Uherska v roce [[1918]] vzniklo [[Československo]] jako [[unitární stát]] s&nbsp;[[Republika|republikánským]] zřízením. Roku 1939 bylo území současné České republiky okupováno německou armádou a vznikl loutkový [[protektorát Čechy a Morava]]. Československo bylo obnoveno v roce 1945, od roku 1960 mělo oficiální název [[Československá socialistická republika]]. Ta byla roku 1969 federalizována, přičemž v&nbsp;rámci tohoto procesu vznikla [[Česká socialistická republika]], formálně [[Svrchovanost|svrchovaný]] [[národní stát]], z hlediska [[Mezinárodní právo|mezinárodního práva]] přímý předchůdce současné České republiky. [[Česká republika (1990–1992)|Tento oficiální název]] nese český stát od 6.&nbsp;března&nbsp;1990, kdy bylo po pádu [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] vypuštěno z názvu slovo „socialistická“. Československo získalo v roce 1990 nový oficiální název: [[Česká a Slovenská Federativní Republika]]. Krátce nato, ke konci roku 1992, však zaniklo a místo něj vznikly dva nové státy, Česko a&nbsp;[[Slovensko]]. Dne 1.&nbsp;ledna&nbsp;1993 vstoupila v platnost [[Ústava České republiky]], podle jejíž [[preambule]] navazuje nový stát na tradice státnosti Československa a&nbsp;bývalých zemí Koruny české.
 
Existenci České republiky jako subjektu mezinárodního práva uznávají všechny státy světa. Do 8. září 2009, kdy byly navázány diplomatické vztahy, nebyla uznávána jako samostatný stát ze strany [[Lichtenštejnsko|Lichtenštejnska]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lichtenštejnsko uznalo nezávislost Česka, spor o majetek nechá historikům
| periodikum = iDNES.cz
| datum_vydání = 2009-09-08
| url = http://zpravy.idnes.cz/lichtenstejnsko-uznalo-nezavislost-ceska-spor-o-majetek-necha-historikum-1u0-/domaci.aspx?c=A090908_120447_domaci_jw
| datum_přístupu = 2017-10-18
}}</ref>
Lichtenštejnsko kladlo jako předběžnou podmínku uznání a navázání diplomatických styků český souhlas dvoustranně jednat o [[Konfiskace majetku lichtenštejnských občanů|tématech majetkového charakteru]] (majetkové spory existovaly již mezi Lichtenštejnskem a Československem od vzniku Československa, nově šlo i o vyvlastnění majetku rodu [[Lichtenštejnové|Lichtenštejnů]] podle [[Benešovy dekrety|Benešových dekretů]]).<ref>[http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/historie_a_osobnosti_ceske_diplomacie/druha_svetova_valka_a_jeji_dusledky/lichtenstejnsko_vztahy_s_cr/index.html Vztahy mezi Českou republikou a Knížectvím Lichtenštejnsko – informace na webu Ministerstva zahraničních věcí České republiky]</ref> Lichtenštejnská snaha zabránit přijetí Česka do mezinárodních organizací nebyla úspěšná.
 
== Název a státní symboly ==
{{Podrobně|Spor o užití slova Česko|Státní symboly České republiky}}
[[Soubor:Wenceslaus I Duke of Bohemia equestrian statue in Prague 1.jpg|náhled|upright|vlevo|Socha [[Svatý Václav|svatého Václava]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]]]]
[[Soubor:CZ-Prag-hrad-koenigsp-kronjuw.jpg|náhled|[[Svatováclavská koruna]] z [[České korunovační klenoty|českých korunovačních klenotů]] je čtvrtá nejstarší v Evropě]]
<!-- O území Česka se hovoří jako o Českých zemích,[zdroj?]  &nbsp;což je pomocný historicko-geografický termín, který je používán jako obecné označení pro území geograficky odpovídající Česku (tzn. tři historické České země – Čechy, Morava a česká část Slezska[zdroj?] ).[zdroj?] Termín vychází z tradičního zemského členění politického útvaru na území dnešní České republiky, které vydrželo od středověku až do roku 1928 (kdy byla Morava a České Slezsko spojeny do jednotné země Moravskoslezské),  resp. do roku 1949, kdy byly země zrušeny, nicméně i poté se jako České země označovala česká část  Československa. Vymezení pojmu České země kolísá.[zdroj?] Součástí území Česka jsou i tzv. České Rakousy, které byly do roku 1919 součástí Dolních Rakous. -->
Oficiálním názvem státu podle [[Ústava České republiky|ústavy]] je ''Česká republika''; jednoslovný název ''Česko''<ref>[https://web.archive.org/web/20130309081723/http://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/porfaq.html#cesko Česko (archivovaná verze z 9. března 2013)], Na co se nás často ptáte, Jazyková poradna, Ústav pro jazyk český AV ČR, Středisko společných činností AV ČR, nedatováno</ref><ref name="ceskoprirucka">[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=725 Česko], heslo v Internetové jazykové příručce, 2008–2014 Ústav pro jazyk český AV ČR, naposledy změněno 8. ledna 2012</ref><ref>ČSN EN ISO 3166–1 (Kódy pro názvy zemí a jejich částí) z února 1999, Český normalizační institut v Praze</ref><ref>[http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=30-ZU_STATY_PDF Seznam jmen států a jejich územních částí] {{Wayback|url=http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?NAZEV=30-ZU_STATY_PDF |date=20130724111036 }} – Český úřad zeměměřický a katastrální</ref><ref>[http://www.atre.cz/zakony/page0240.htm Sdělení Ministerstva školství] č.j. 27686/99-20</ref><ref>[http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=56228&recShow=0&fulltext=pal&rpp=15#parCnt Sdělení ČSÚ dle zákona 489/2003 Sb. o vydání Číselníku zemí (ČZEM)]</ref> se v ústavě nevyskytuje (stejně jako se v ní nevyskytovalo Československo – zeměpisný název nemusí být nutně součástí ústavy),<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Czechia: Anglický název českého státu v mýtech a faktech | url = https://www.go-czechia.cz/ | vydavatel = go-czechia.cz }}</ref> je však součástí oficiální databáze OSN coby jednoslovný název státu. V květnu 2016 vláda oficiálně schválila též překlady zeměpisného názvu Česko do [[Angličtina|angličtiny]] (''Czechia'') a dalších světových jazyků (fr. ''Tchéquie'', šp. ''Chequia'' atd.).<ref>[https://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/archiv_zprav/rok_2016/tiskove_zpravy/x_2016_05_02_vlada_schvalila_czechia.html Vláda schválila doplnění jednoslovného názvu Česko v cizích jazycích do databází OSN]</ref>
 
Řádek 98 ⟶ 137:
| datum přístupu = 2020-04-12
}}</ref> husitského hnutí ([[Pravda vítězí|heslo na prezidentské standartě]]), národního obrození (hymna) a Československa (vlajka).<ref name="Státní symboly ČR, jejich historie a význam" />
 
== Historie ==
{{viz též|Dějiny Česka}}
[[Soubor:Great moravia svatopluk.png|náhled|[[Velkomoravská říše]] za vlády [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]]]]
 
=== Původní osídlení ===
Území dnešní České republiky bylo člověkem osídleno již před asi 750 000 lety. O osídlení území Česka z doby od 28 000 let př. n. l. svědčí řada archeologických nálezů ([[kultura s nálevkovitými poháry]], [[únětická kultura]], [[lengyelská kultura]] ad.). Od [[3. století př. n. l.]] obývali tuto oblast [[Keltové]] ([[Bójové]]) a v [[1. století|1. století n. l.]] přicházely kmeny [[Germáni|Germánů]] ([[Markomani]] a [[Kvádové]]). Prvním historicky doloženým panovníkem na českém území byl markomanský král [[Marobud]].
 
Od konce [[5. století]] se na území dnešního Česka objevovali první [[Slované]]. V 7. století vytvořily slovanské kmeny pod vedením [[Franská říše|franského]] kupce [[Sámo|Sáma]] tzv. [[Sámova říše|Sámovu říši]] (asi 623–659), jednalo se však spíše o nadkmenový svaz. V letech [[830]]–[[833]] na Moravě, na Slovensku, v severním Maďarsku a na západním [[Podkarpatská Rus|Zakarpatsku]] vznikla pod vládou dynastie [[Mojmírovci|Mojmírovců]] [[Velkomoravská říše]], která postupně zahrnula i [[Čechy]] ([[890]]–[[894]]), [[Slezsko]], [[Lužice|Lužici]], [[Malopolsko]] a zbytek [[Maďarsko|Maďarska]]. Velkomoravská říše byla již plnohodnotným státním útvarem. Byla [[Christianizace|christianizována]], mj. za pomoci [[Byzantská říše|byzantské]] misie [[Cyril a Metoděj|Cyrila a Metoděje]], již pozval panovník [[Rostislav]]. Za jeho následníka [[Svatopluk I.|Svatopluka I.]] říše dosáhla maxima své moci. Po jeho smrti však přišel rychlý pád. Čechy se od Velké Moravy odtrhly v roce 894 a v roce [[906]] nebo [[907]] byla rozvrácena tehdy ještě kočovnými [[Maďaři|Maďary]].
 
=== Středověk ===
{{viz též|České knížectví|České království|Země Koruny české}}
[[Soubor:Český stát v X. století za Boleslava I. a II.jpg|náhled| upright=1.4|České knížectví za [[Boleslav I.|Boleslava&nbsp;I.]] a [[Boleslav II.|Boleslava&nbsp;II.]]]]
[[Soubor:Kingdom of Bohemia during the Hussite Wars.jpg|náhled| upright=1.2| [[Země Koruny české]] v 15. až 17. století]]
 
Počátky českého státu spadají do druhé poloviny 9. století, kdy byl mimo jiné pokřtěn ve [[Veligrad|Velehradě]], velkomoravském sídle, první doložený český kníže z [[Přemyslovci|dynastie Přemyslovců]] [[Bořivoj I.]] V průběhu [[10. století|10.]] a [[11. století]] se stát konsolidoval a bylo k němu připojeno území Moravy především zásluhou [[Oldřich (kníže)|knížete Oldřicha]]. [[České knížectví]] postupně získalo znaky víceméně autonomního středověkého státu, který byl součástí [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]] (pražské biskupství založeno roku 973, hlavním národním světcem se stal [[svatý Václav]]).
 
[[České království]] nicméně vzniklo až roku 1198 (pokud nepočítáme nezděděné tituly [[Vratislav II.|Vratislava II.]] a [[Vladislav II.|Vladislava II.]] v 11. a 12. století), kdy německý král uznal český královský titul jako dědičný, což potvrdil císař [[Fridrich II. Štaufský]] roku [[1212]] [[Zlatá bula sicilská|Zlatou bulou sicilskou]] vystavenou přemyslovskému králi [[Přemysl Otakar I.|Přemyslu Otakarovi I.]] včetně dalších privilegií Českého království. Český panovník byl napříště osvobozen od všech povinností vůči [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] až na účast na říšských sněmech. [[Václav I.]], ale zejména jeho syn [[Přemysl Otakar II.]], pak vybudovali rozsáhlou državu, která sahala až za [[Alpy]] a k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]]. [[Václav II.]] obrátil svou pozornost také na sever a východ, kde se mu podařilo nabýt území přes [[Polsko]] až k [[Baltské moře|Baltskému moři]] a pro svého desetiletého syna [[Václav III.|Václava III.]] získal dočasně [[uhersko]]u královskou korunu. Po zavraždění Václava III. v [[Olomouc]]i se České království ocitlo v chaosu, ale volba [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] českým králem umožnila nový vzestup, který vyvrcholil zejména za panování Janova syna [[Karel IV.|Karla IV.]] (1316–1378). V letech 1319–1329 byla k Českému království připojena [[Horní Lužice]] a v roce 1335 také město [[Vratislav (město)|Vratislav]], k němuž přiléhala značná část [[Slezsko|Slezska]]. Po roce [[1348]] bylo načas připojeno [[Braniborsko]].
 
Už v době vlády Karla IV. lze spatřovat počátky [[Česká reformace|českého reformního hnutí]], které usilovalo o prohloubení osobní zbožnosti a o nápravu zesvětštělé církve, a tím i o obrodu celé společnosti. Náboženské spory vygradovaly za vlády Karlova syna [[Václav IV.|Václava IV.]] Po upálení Mistra [[Jan Hus|Jana Husa]] v roce [[1415]] v německé [[Kostnice (město)|Kostnici]] napětí mezi [[Husitství|Husovými příznivci]] a jeho odpůrci přešlo v otevřené nepřátelství a události vyústily v [[husitské války]]. [[Táborský svaz|Radikální husité]] založili město [[Tábor]], které se stalo centrem husitské revoluce. [[Jan Žižka]] z Trocnova a [[Prokop Holý]] poté porazili všechny čtyři [[husitské války|křížové výpravy]] do Čech. Války byly ukončeny dohodou mezi [[Basilejsko-ferrarsko-florentský koncil|Basilejským koncilem]] a umírněnými husity tzv. [[Basilejská kompaktáta|Basilejskými kompaktáty]] v roce [[1436]]. V osobě [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] si země dokonce zvolila umírněného husitu jako krále. Avšak vnější tlak krále Jiřího přiměl přepustit z taktických důvodů český trůn rodu [[Jagellonci|Jagellonců]]. Když však v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]] (1526) padl druhý Jagellonec na českém trůnu, [[Ludvík Jagellonský|Ludvík]], získali ho [[Habsburkové]], kteří, společně s následující [[Habsbursko-lotrinská dynastie|dynastií habsbursko-lotrinskou]], vládli zemi dalších téměř 400 let.
 
=== Novověk ===
[[Soubor:Schlacht am Weißen Berg C-K 063.jpg|náhled|[[Bitva na Bílé hoře]] roku 1620]]
V roce [[1526]] byl na český trůn zvolen [[Ferdinand I. Habsburský]] a s ním [[Habsburkové|dynastie Habsburků]], která zemi postupně včlenila do [[Habsburská monarchie|habsburské monarchie]]. Ferdinandův vnuk [[Rudolf II.]] si ještě (jako poslední Habsburk) zvolil Prahu za sídelní město a, ač katolík, byl částečně tolerantní vůči českému protestantismu ([[Rudolfův majestát]]). Po jeho smrti však éra tolerance skončila a náboženské napětí znovu vzrostlo. V roce [[1618]] vypuklo proti katolickému panovníkovi [[České stavovské povstání|ozbrojené povstání českých protestantských stavů]]. [[Pražská defenestrace (1618)|Defenestrace císařských místodržících]] v roce 1618 se stala i počátkem [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Vojsko českých stavů bylo roku [[1620]] v [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] poraženo a stavovští vůdcové byli [[Staroměstská exekuce|veřejně popraveni]] v Praze.
 
Začala násilná [[rekatolizace]] českých protestantů. [[Pobělohorské konfiskace|Rozsáhlý majetek]] české exilové šlechty a inteligence připadl věrným stoupencům Habsburků. Do poloviny 17. století klesla populace v Čechách a na Moravě o necelých 30 % na zhruba 1,75 milionu obyvatel.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Obyvatelstvo České republiky v dlouhodobé perspektivě | vydavatel = Geografické rozhledy | url = http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2007/10/str26-27.pdf | datum přístupu = 2016-10-15 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304183516/http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2007/10/str26-27.pdf | datum archivace = 2016-03-04 | nedostupné = ano }}</ref> Roku [[1627]] bylo pro Čechy vydáno [[Obnovené zřízení zemské]], kterým Habsburkové získali český královský titul dědičně, za jediné povolené náboženství bylo prohlášeno katolické a [[němčina|jazyk německý]] byl formálně zrovnoprávněn s [[čeština|českým]], fakticky byl ale upřednostněn.
 
Správními reformami [[Marie Terezie]] v roce [[1749]] byly [[země Koruny české]] de facto spojeny s Rakouskem do unitárního státu, ale i nadále se korunovali čeští králové v rámci [[České království|Českého království]]. Během [[hladomor]]u v letech 1771–1772 zemřelo nejméně 250&nbsp;000 lidí,<ref>[http://www.vesmir.cz/clanek/destive-roky-1770-1772 Deštivé roky 1770–1772]. Vesmír 75, 455, 1996/8</ref> což vedlo k rozsáhlým nevolnickým nepokojům.<ref>[http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_praha/_zprava/575-schuzka-hladomor--1139481 Hladomor]. Český rozhlas.</ref> [[Toleranční patent|Náboženskou toleranci]] a [[Patent o zrušení nevolnictví|zrušení nevolnictví]] přinesly až reformy [[Josef II.|Josefa II.]] v roce [[1781]]. Josef rovněž zvýšil důraz na centralizaci monarchie. Této centralizaci napomáhalo preferování německého jazyka ve státní i církevní správě. V odpověď na poněmčování národa a jeho kultury se koncem [[18.&nbsp;století]] začalo v českých zemích vzmáhat [[české národní obrození]], tedy snaha o obnovu české kultury a jazyka a později i o získání politické moci stranami zastupujícími zájmy českého etnika.
 
=== Rakousko-Uhersko ===
{{viz též|Rakousko-Uhersko}}
[[Soubor:Austria-Hungary map cs.svg|náhled|Korunní země Rakouska-Uherska roku 1914]]
V druhé polovině 19. století za dlouhého panování císaře [[František Josef I.|Františka Josefa&nbsp;I.]] nastal v Česku významný hospodářský rozvoj. Většina (asi 70 %) průmyslu Rakouska-Uherska se soustředila v [[České země|českých zemích]] včetně oblastí osídlených Němci. České politické elity, zejména [[František Palacký]] a [[František Ladislav Rieger]], dospěly k názoru, že federalizované a&nbsp;vcelku demokraticky uspořádané Rakousko (resp. [[Předlitavsko]]) by mohlo být nejvýhodnějším životním prostorem pro český národ i jiné [[Slované|slovanské]] národy [[Střední Evropa|střední]] a [[Jižní Evropa|jižní Evropy]] (tzv. [[austroslavismus]]). Mocnářství mělo být ochranou proti mocným státům na západě i&nbsp;na východě, jmenovitě proti Německu a [[Ruské impérium|Ruskému impériu]].
 
[[Badeniho jazyková nařízení|Jazyková nařízení]] z dubna 1897, která zrovnoprávnila češtinu s němčinou, vedla k pádu vlády a k národnostním nepokojům mezi Čechy a Němci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Pražské bouře roku 1897
| periodikum = Městská knihovna v Praze
| url = https://search.mlp.cz/cz/titul/prazske-boure-roku-1897/2009805/
}}</ref> Volební zákon z roku 1907 zavedl [[Všeobecné a rovné volební právo v Předlitavsku|všeobecné hlasovací právo]] pro muže.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 1907: První svobodné volby bez ženských a opilců
| periodikum = Týden.cz
| datum_vydání = 29. dubna 2010
| url = https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/1907-prvni-svobodne-volby-bez-zenskych-a-opilcu_167147.html
}}</ref> Období všestranného rozmachu českého národa v oblastech politiky, hospodářství, kultury a vzdělání v rámci Rakouska-Uherska skončilo vypuknutím [[První světová válka|první světové války]] v&nbsp;červenci [[1914]]. Tento posléze celosvětový ničivý konflikt započali [[vídeň]]ští politici po [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este|Sarajevském atentátu]] na rakousko-uherského následníka trůnu [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]], a&nbsp;to v&nbsp;domnění, že válka proti malému [[Srbské království|Srbskému království]] bude pro zdánlivě mocné Rakousko-Uhersko snadnou záležitostí. Do války se však rychle zapojily další mocnosti a Rakousko-Uhersko se postupně stalo pouhým přívěskem [[Německá říše|Německé říše]], tzv. [[Vilém II. Pruský|vilémovského]] Německa, což zasadilo austroslavismu smrtelnou ránu. Pro Rakousko-Uhersko nakonec skončila válka naprostou katastrofou a&nbsp;jeho rozpadem.
 
=== První Československá republika ===
:{{Podrobně|První republika|Dějiny Československa}}
[[Soubor:Tomáš Garrigue Masaryk 1925.PNG|náhled|vlevo|upright|Prezident Osvoboditel [[Tomáš Garrigue Masaryk]]]]
 
V [[První světová válka|první světové válce]] bojovalo 1,5 milionu mužů odvedených z českých okresů, z nichž padlo 138&nbsp;000 na straně [[Rakousko-Uhersko|monarchie]] a&nbsp;asi pět a&nbsp;půl tisíce (jen do konce války) v&nbsp;[[Československé legie|Československých legiích]] na druhé straně válečného soupeření.<ref>{{Citace elektronické monografie | příjmení = Šedivý | jméno = Ivan | titul = Češi bojovali hrdinně za Rakousko-Uhersko, ale první republika to tutlala | vydavatel = www.zpravy.idnes.cz | datum_vydání = 2008-08-27 | datum_přístupu = 2013-05-28 | url = http://zpravy.idnes.cz/cesi-bojovali-hrdinne-za-rakousko-uhersko-ale-prvni-republika-to-tutlala-1qb-/kavarna.aspx?c=A081026_232405_kavarna_sim}}</ref> Více než 90&nbsp;000&nbsp;dobrovolníků zformovalo Československé legie ve Francii, Itálii a Rusku, kde bojovali proti [[Ústřední mocnosti|centrálním mocnostem]] (tedy i rodnému Rakousko-Uhersku) a posléze i proti ruským [[Bolševici|bolševikům]].<ref>[https://archive.is/20130428233629/www.radio.cz/cz/rubrika/zpravy/zpravy-2008-06-30%232 Vojáci si v Den ozbrojených sil připomínali legionářské tradice] – Zprávy [[Český rozhlas Radio Prague International|ČRo7 Radio Praha]]</ref> Po porážce [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] byly po [[28. říjen|28. říjnu]] [[1918]] [[země Koruny české]], části [[Uhersko|Uherského království]] včetně [[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] spojeny do nového státního útvaru, [[Československo|Československa]]. Jeho prvním prezidentem byl zvolen [[Tomáš Garrigue Masaryk]], který od roku 1914 pracoval pro českou resp. československou samostatnost v zemích [[Státy Dohody|Dohody]] a&nbsp;v&nbsp;[[Rusko|Rusku]] s&nbsp;podporou zejména [[Edvard Beneš|Edvarda Beneše]] a [[Milan Rastislav Štefánik|Milana Rastislava Štefánika]]. V období od vzniku státu až do zániku tzv. [[První republika|první republiky]] (oficiálně ''Republiky československé'') bylo Československo [[Unitární stát|unitárním státem]] a zůstalo i po roce 1933 jediným skutečně [[Demokracie|demokratickým]] státem ve [[Střední Evropa|střední Evropě]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Baloun | jméno = Pavel | titul = J. Harna / Krize evropské demokracie a Československo 30. let 20. století. Srovnávací sonda. | periodikum = ČLOVĚK – Časopis pro humanitní a společenské vědy | číslo = 12 | datum = 2008-10-15 | url = http://www.hiu.cas.cz/cs/download/ceny-vyhodne-hu/harna-krize_recenze.pdf | datum_přístupu = 2013-06-04}}</ref>
 
Přes svůj deklarovaný [[Národní stát|národní charakter]], založený na [[Čechoslovakismus|čechoslovakismu]], bylo Československo multietnickým státem, ve kterém žilo 6&nbsp;747&nbsp;000&nbsp;Čechů, 3&nbsp;124&nbsp;000 Němců, 2&nbsp;014&nbsp;000 Slováků, 745&nbsp;000 Maďarů, 462&nbsp;000 Rusínů, 181&nbsp;000&nbsp;občanů [[Židé|židovské]] národnosti a&nbsp;76&nbsp;000&nbsp;Poláků.<ref>Tóth – Novotný – Stehlík, ''Národnostní menšiny...'', s. 625. Převzato z {{Citace monografie|titul=Československá statistika – svazek 9. Sčítání lidu v republice Československé ze dne 15.&nbsp;února 1921|díl=I|místo=Praha|rok=1924|stránky=60*}}</ref>
 
[[Soubor:Czechoslovakia IV cs.png|náhled|První republika po sloučení [[Morava|Moravy]] a [[České Slezsko|Slezska]] do [[země Moravskoslezská|země Moravskoslezské]] v&nbsp;roce [[1928]]]]
Po vyhlášení nezávislosti došlo k pohraničním konfliktům s [[Sedmidenní válka|Polskem]] a [[Maďarsko-československá válka|Maďarskem]], stejně jako k nepokojům v [[Sudetští Němci|německých oblastech]] země. Problém nepřátelských sousedů se Československo, zvláště jeho dlouholetý ministr zahraničí Edvard Beneš, pokusilo vyřešit spojenectvím zvaným [[Malá dohoda]], systémem spojeneckých smluv s&nbsp;[[Francie|Francií]] a od roku 1935 i&nbsp;smlouvou se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. [[Sudetští Němci]], žijící převážně v&nbsp;pohraničních oblastech přilehlých k [[Německo|Německu]] a [[Rakousko|Rakousku]], se v důsledku [[Velká hospodářská krize|Velké hospodářské krize]], masivní nezaměstnanosti (která však postihla všechny národnosti) a&nbsp;od roku 1933 také intenzivní [[Nacistické Německo|nacistické]] propagandy radikalizovali a&nbsp;začali požadovat odtržení od Československa. Tyto snahy reprezentovala [[Sudetoněmecká strana]] (''Sudetendeutsche Partei, SdP'') vedená [[Konrad Henlein|Konradem Henleinem]]. Na nátlak [[Německá říše|Německé říše]] (posílené tzv. [[Anšlus|anšlusem Rakouska]] v březnu 1938) a&nbsp;evropských mocností [[Francie]], [[Spojené království|Spojeného království]] a [[Itálie]] bylo v&nbsp;září roku [[1938]] Československo [[Mnichovská dohoda|Mnichovskou dohodou]] donuceno postoupit Německu rozsáhlé pohraniční oblasti (tzv. [[Sudety]]). Mnichovská dohoda bývá také označována jako Mnichovská zrada či Mnichovský diktát, jelikož zástupci československé strany nebyli přizváni k&nbsp;jednání a&nbsp;Německá říše zároveň hrozila vojenským přepadením Československa. Přitom se platná vojenská aliance Československa s&nbsp;Francií ukázala jako zcela neúčinná. Kromě postupného záboru sudetských oblastí Německem (mnohdy s&nbsp;početným českým obyvatelstvem) připadly jižní oblasti [[Slovensko|Slovenska]] a&nbsp;[[Podkarpatská Rus|Podkarpatské Rusi]] s&nbsp;[[Maďarština|maďarsky]] mluvícím obyvatelstvem [[Maďarsko|Maďarsku]]. Malou část československého území, zejména oblast [[Těšínsko|Těšínska]], zabralo [[Polsko]]. Název takto okleštěného státního útvaru se začal psát se spojovníkem (Česko-Slovensko). Pro zbývající krátké období od Mnichovské dohody až do úplného rozbití Československa v&nbsp;březnu 1939 se vžilo označení [[druhá republika]].
 
=== Protektorát Čechy a Morava ===
{{viz též|Protektorát Čechy a Morava}}
[[Soubor:Memorial lidice children (2007)-commons.JPG|náhled|[[Pomník dětských obětí války|Sousoší 82 lidických dětí]], které byly zavražděny v táboře [[Vyhlazovací tábor Chełmno|Chełmno]] 2. července 1942]]
[[Soubor:Resslova-Pamatnik-parasutisti.jpg|náhled|upright|Památník v [[Pravoslavný chrám svatého Cyrila a Metoděje (Praha)|chrámu sv. Cyrila a Metoděje]] v Praze věnovaný parašutistům, kteří provedli [[Atentát na Heydricha|atentát na R. Heydricha]]]]
Dne [[14. březen|14. března]] [[1939]] Slovensko [[Slovenská republika (1939–1945)|vyhlásilo samostatnost]] a po okupaci německými vojsky [[15. březen|15. března]] 1939 byl na zbytku československého území (tedy v Česku bez [[Sudety|Sudet]], připojených v roce [[1938]] k [[Nacistické Německo|Německu]], a východní části československého [[Těšínsko|Těšínska]], připojené ve stejném roce k [[Polsko|Polsku]]<ref group="pozn.">Na území Protektorátu se nacházela jen velmi malá část [[České Slezsko|Českého Slezska]] v okolí Ostravy a Frýdku, zatímco zbytek, včetně východní poloviny československého Těšínska, byl připojen k Německu.</ref>) vyhlášen [[Protektorát Čechy a Morava]]. Prezident [[Edvard Beneš]] v Londýně zorganizoval exilovou vládu (tzv. [[prozatímní státní zřízení]]). Německá [[Německá okupace Čech, Moravy a Slezska|okupace Československa]] se setkala s masivním [[Československý odboj (1939–1945)|odbojem obyvatel země]] a skupin podporovaných ze zahraničí (zejm. [[operace Anthropoid]]), na který nacisté reagovali [[Oběti nacistického Německa v Československu|terorem]] (např. [[vyhlazení Lidic]]). V průběhu [[Druhá světová válka|druhé světové války]] nacisté realizovali politiku [[totální nasazení|totálního nasazení]] českých pracovních sil na území Německa, stejně jako [[Holokaust|likvidaci]] [[Židé v Protektorátu Čechy a Morava|židovské diaspory]] na území Protektorátu. Nejznámější údaj o počtu obětí nacistické okupace pochází z výzkumu zveřejněného Gustavem Hajčíkem a Jaroslavem Voleníkem roku 1956, podle něhož během války [[Oběti druhé světové války|zemřelo 360 000 Čechoslováků]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=NACISTICKÁPERZEKUCE OBYVATEL ČESKÝCH ZEMÍ (Studijní materiál pro učitele dějepisu) |url=http://www.zivapamet.cz/assets/files/Nacisticka_perzekuce.pdf |datum přístupu=2013-08-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090419070908/http://www.zivapamet.cz/assets/files/Nacisticka_perzekuce.pdf |datum archivace=2009-04-19 }}</ref> [[Konečné řešení české otázky]] zapadalo do [[Generalplan Ost|Generalplánu Ost]], nacistického plánu na likvidaci, [[Germanizace|poněmčení]] a vysídlení příslušníků pěti [[Slované|slovanských]] národů, který měl vytvořit [[Lebensraum|životní prostor]] pro německé obyvatelstvo.<ref>"[http://literarky.cz/literatura/cteni/20108-detlef-brandes-germanizovat-a-vysidlit Germanizovat a vysídlit] {{Wayback|url=http://literarky.cz/literatura/cteni/20108-detlef-brandes-germanizovat-a-vysidlit |date=20190620134830 }}". [[Detlef Brandes]]. 18. června 2015.</ref>
 
=== Československo v letech 1945–1992 ===
 
==== Osvobození Československa a období do února 1948 ====
V květnu [[1945]] bylo dokončeno [[Osvobození Československa|osvobozování Československa spojenci]] a byl obnoven formálně demokratický stát. Období 1945–1948 je někdy nazýváno [[Třetí Československá republika|třetí republika]].
 
Při osvobozování Československa zahynulo okolo 140&nbsp;000 [[Sovětský svaz|sovětských]] vojáků. Po jejich boku zemřelo okolo 11&nbsp;700&nbsp;Čechoslováků, příslušníků [[1. československý armádní sbor|1. čs. armádního sboru]], kterému velel [[Ludvík Svoboda]]. Tento armádní sbor se vyznamenal v [[Bitva u Sokolova|bojích u Sokolova]] a [[Bitva o Kyjev|o Kyjev]] a krutě krvácel v&nbsp;[[Karpatsko-dukelská operace|karpatsko-dukelské operaci]], jejímž cílem bylo pomoci [[Slovenské národní povstání|Slovenskému národnímu povstání]]. Při osvobozování Československa dále zemřelo 66&nbsp;495 [[Rumuni|Rumunů]], 1&nbsp;302&nbsp;[[Poláci|Poláků]] a&nbsp;351&nbsp;[[Američané|Američanů]].<ref>"''[http://books.google.com/books?id=JyN0hlKcfTcC&pg=PA409 A Companion to Russian History]''". Abbott Gleason (2009). Wiley-Blackwell. s.&nbsp;409. {{ISBN|1-4051-3560-3}}</ref><ref name="refl">{{Citace elektronické monografie
| titul = Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa - Reflex.cz
| url = http://www.reflex.cz/clanek/historie/63869/podil-jednotlivych-armad-na-osvobozovani-ceskoslovenska.html
| vydavatel = Reflex
}}</ref> K osvobození Československa také pomohlo české [[Květnové povstání českého lidu|květnové povstání]], jehož ve světě nejznámější součástí bylo [[Pražské povstání]].
 
Po osvobození [[Slovensko|Slovenska]] postupovala [[Rudá armáda]] od března 1945 na české území [[Ostravská operace|z&nbsp;Ostravska]] a [[Bratislavsko-brněnská operace|od Bratislavy]] (zde společně s&nbsp;[[Rumunská armáda|rumunskou armádou]]).<ref name="armády">"[http://www.reflex.cz/clanek/historie/63869/podil-jednotlivych-armad-na-osvobozovani-ceskoslovenska.html Podíl jednotlivých armád na osvobozování Československa]". Reflex. 6. května 2015.</ref>) Později byla zahájena i [[Pražská ofenzíva]] Rudé armády ze severu k Praze, které se zúčastnily také jednotky rumunské a [[Polská armáda|polské armády]].<ref name="armády" />) Sovětská vojska postupovala až k&nbsp;dohodnuté [[Demarkační čára|demarkační linii]] s [[Ozbrojené síly Spojených států amerických|americkou armádou]] a osvobodila přitom zhruba dvě třetiny [[Čechy|Čech]]. Zbytek českého prostoru západně od linie Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice [[Osvobození západních a jihozápadních Čech americkou armádou|osvobodila americká armáda]].
 
V období 1945 až do února 1948 došlo k jevům, které jsou podle některých historiků sporné, jako bylo [[vysídlení Němců z Československa]] do Německa a Rakouska, omezení stranické soutěže, rozsáhlé [[znárodnění|znárodňování]] těžkého průmyslu, energetiky, filmového průmyslu, bank, pojišťoven, větších stavebních podniků atd. (tzv. [[Benešovy dekrety]]).<ref>Dekret presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků.</ref><ref>Dekret presidenta republiky č. 102/1945 Sb., o znárodnění akciových bank.</ref><ref>Dekret presidenta republiky č. 103/1945 Sb., o znárodnění soukromých pojišťoven.</ref> Nicméně například odsun Němců v roce 1945 odsouhlasily tři vítězné mocnosti na [[Postupimská konference|Postupimské konferenci]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dějiny a současnost, Stíny minulosti
| periodikum = Dějiny a současnost
| url = http://dejinyasoucasnost.cz/archiv/2005/5/stiny-minulosti/
| datum přístupu = 2017-08-01
}}</ref>
 
==== Československo pod vládou Komunistické strany ====
[[Soubor:ČSSR-mapa.png|náhled|vlevo|Československo po [[Republiky v Československu|federalizaci]] v&nbsp;roce 1969]]
[[Soubor:10 Soviet Invasion of Czechoslovakia - Flickr - The Central Intelligence Agency.jpg|náhled|vlevo|Hořící sovětský tank během [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invaze vojsk Varšavské smlouvy]] v Praze roku 1968]]
 
V [[Československé parlamentní volby 1946|parlamentních volbách 1946]] zvítězila [[Komunistická strana Československa]] a tyto volby bývají označované jako poslední svobodné demokratické volby na dobu více než čtyřiceti let.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Československo v letech 1946 – 1948 – poslední léta demokracie | periodikum = Dejepis.com | url = http://www.dejepis.com/ucebnice/ceskoslovensko-v-letech-1946-1948-posledni-leta-demokracie/}}</ref> V [[Únor 1948|únoru 1948]] se komunisté chopili moci pučem a zlikvidovali zbytky demokratického systému. Těžce nemocný prezident [[Edvard Beneš]] [[Abdikace|abdikoval]] a&nbsp;ještě v&nbsp;roce 1948 zemřel. Na jeho místo nastoupil vůdce komunistů [[Klement Gottwald]]. Země se stala totalitním státem a součástí [[Východní blok|východního bloku]] pod dominancí [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]]. Byly potlačeny svobody a struktury občanské společnosti počínaje zrušením samosprávných zemí (1949) až po potlačení svobodného spolkového a&nbsp;ekonomického života. Došlo k vlně emigrace lidí do zemí neovládaných komunismem. Kolektivizace zemědělství a [[Československá měnová reforma (1953)|měnová reforma]] (1953) připravily miliony občanů o majetek. Tisíce občanů se staly obětí politický procesů, mnohdy i justičních vražd – k nejznámějším obětem perzekucí patří [[Milada Horáková]], [[Rudolf Slánský]] či [[Heliodor Píka]].
 
Po Gottwaldově smrti v&nbsp;roce 1953 se stal prezidentem [[Antonín Zápotocký]], po jeho smrti pak [[Antonín Novotný]].
 
Koncem 50.&nbsp;let a&nbsp;v&nbsp;60. letech docházelo k postupné liberalizaci, která vyvrcholila v roce [[1968]]. Počátkem roku 1968 abdikoval prezident ČSSR Novotný a jeho nástupcem se stal [[armádní generál]] ve výslužbě [[Ludvík Svoboda]]. Novým generálním tajemníkem KSČ byl zvolen Slovák [[Alexander Dubček|Alexandr Dubček]]. Liberalizační hnutí známé jako [[pražské jaro]] bylo však potlačeno [[Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa|invazí vojsk]] [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] a dalších zemí [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] [[21. srpen|21.&nbsp;srpna]] 1968. Trvalejším státoprávním důsledkem pražského jara zůstala [[republiky v Československu|federalizace]], nastolená k 1. lednu 1969, jež unitární stát formálně změnila na federaci dvou suverénních národních států.<ref group="pozn.">Již poválečné Československo nebylo plně unitární, ale mělo asymetrickou strukturu. Na Slovensku působila zákonodárná [[Slovenská národní rada]] a do roku 1960 též její výkonný orgán [[Sbor pověřenců]], zatímco Česko obdobné orgány nemělo. Zatímco vzájemné hranice Čech, Moravy a Slezska byly poválečným krajským dělením rozrušeny, hranice mezi Českem a Slovenskem krajské členění respektovalo a zákon zakazoval vládě měnit krajské hranice oddělující kraje v českých zemích od krajů na Slovensku. Záležitosti, které na Slovensku spadaly do působnosti SNR či Sboru pověřenců, tak pro kraje v českých zemích vykonával československý parlament a vláda. Některé československé právní předpisy tak měly územní působnost omezenou na české kraje. Příkladem je státní ochrana přírody. Slovenská národní rada přijala zákon č. 1/1955 Zb. SNR, o štátnej ochrane prírody, platný jen pro slovenské kraje. Následně československé Národní shromáždění přijalo československý zákon č. 40/1956 Sb., o státní ochraně přírody, který však byl od počátku účinný pouze pro české kraje.</ref> Po obsazení Československa emigrovalo kolem 100&nbsp;000&nbsp;především vzdělaných lidí do demokratických zemí. Tato další ztráta kvalifikovaných odborníků ještě umocnila postupný hospodářský úpadek Československa, kterému byla země vystavena již od připojení k sovětskému bloku. Území Československa bylo fakticky okupováno Sovětskou armádou, která definitivně odešla až roku 1991. Režim takzvané [[normalizace]] na dvacet let potlačil občanské svobody, čemuž se snažilo vzdorovat zejména hnutí [[Charta 77]]. Prezidentem ČSSR v&nbsp;letech 1975 až 1989 byl Slovák [[Gustáv Husák]].
 
==== Sametová revoluce a léta 1990–1992 ====
[[Sametová revoluce]], zahájená 17. listopadu 1989, svrhla komunistický režim a umožnila obnovu demokracie a svobodného podnikání. Již 29.&nbsp;prosince 1989 byl prezidentem republiky zvolen dosavadní [[disident]] a&nbsp;[[dramatik]] [[Václav Havel]]. Společenská transformace zároveň způsobila dramatický nárůst kriminality,<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Kriminalita po Listopadu v&nbsp;Česku výrazně vzrostla|url=http://www.novinky.cz/krimi/181266-kriminalita-po-listopadu-v-cesku-vyrazne-vzrostla.html|periodikum=Novinky.cz|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> značné zadlužení státu<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Státní dluh Česka loni poprvé po dvaceti letech klesl|url=http://www.novinky.cz/ekonomika/357869-statni-dluh-ceska-loni-poprve-po-dvaceti-letech-klesl.html|periodikum=Novinky.cz|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> a prohlubování federalizace až k rozpadu společného státu Čechů a Slováků.
 
[[Soubor:Havla 1989.jpg|náhled|[[Václav Havel]], pozdější první prezident samostatné České republiky, během událostí v listopadu 1989]]
[[Soubor:Schengenzone.svg|náhled|Česká republika je součástí společného trhu [[Evropská unie|EU]] i [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]]]]
 
Od roku 1990 totiž začala být opožděně uváděna do praxe federalizace, která sice formálně platila již od roku 1969, ale prakticky byla do značné míry zmrazena. Mezi oběma složkami federace, Českou republikou a Slovenskou republikou, rychle narůstaly rozpory (viz [[pomlčková válka]]), které nakonec vedly k [[Zánik Československa|rozpadu společného státu]]. Československo zaniklo mírovou cestou ke 31. prosinci 1992. Dosavadní národní republiky převzaly právní řád zanikající federace a&nbsp;rozdělily si její majetek a závazky.
 
=== Samostatnost Česka ===
Subjektem mezinárodního práva se Česká republika stala [[1. leden|1. ledna]] [[1993]], se zánikem federace. Zapojila se do západoevropských politických struktur. [[12. březen|12.&nbsp;března]] [[1999]] byla přijata do [[Severoatlantická aliance|NATO]] a [[1. květen|1.&nbsp;května]] [[2004]] vstoupila do [[Evropská unie|Evropské unie]]. Roku 2004 přistoupila k [[Schengenská smlouva|Schengenským dohodám]], na jejichž základě se 21.&nbsp;prosince 2007 stala součástí [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]].<ref>[http://www.mvcr.cz/clanek/eu-schengen-ceska-republika-se-stala-soucasti-schengenskeho-prostoru.aspx Česká republika se stala součástí schengenského prostoru] {{Wayback|url=http://www.mvcr.cz/clanek/eu-schengen-ceska-republika-se-stala-soucasti-schengenskeho-prostoru.aspx |date=20110514084730 }}, Ministerstvo vnitra ČR</ref>
 
Prezidentem České republiky byl až do března 2003 [[Václav Havel]], který byl již československým prezidentem. Jeho nástupcem byl zvolen [[Václav Klaus]], poprvé nastoupil do funkce 7.&nbsp;března 2003, podruhé v&nbsp;březnu 2008. Od března 2013 je prezidentem republiky [[Miloš Zeman]], který je prvním prezidentem zvoleným v&nbsp;lidovém hlasování. Ve volbách v roce 2018 svůj mandát obhájil.
 
== Geografie ==
Řádek 104 ⟶ 247:
[[Soubor:Husova bouda zima, lyzari.JPG|náhled|Lyžařský resort v [[Krkonoše|Krkonoších]]]]
[[Soubor:Kralicky-Sneznik-03.jpg|náhled|[[Králický Sněžník (hora)|Králický Sněžník]]]]
Česko se nachází ve střední Evropě a sousedí se čtyřmi státy. Na západě jde o Německo, na severovýchodě o Polsko, na jihovýchodě o Slovensko a jižní hranici sdílí s Rakouskem. Délka západní společné hranice s [[Německo|Německem]] činí 810,7&nbsp;km, s [[Rakousko|Rakouskem]] je dlouhá 466,1&nbsp;km, se [[Slovensko|Slovenskem]] 251,8&nbsp;km a s [[Polsko|Polskem]] na severu 761,8&nbsp;km. Celková rozloha činí 78 870&nbsp;km², z toho 2 % tvoří vodní plochy.
 
=== Geologie, geomorfologie a půdy ===
Řádek 213 ⟶ 356:
}}</ref>
 
Součástí všech vlád ČR bylo [[Ministerstvo financí České republiky|ministerstvo financí]], [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|zahraničních věcí]], [[seznam ministrů vnitra České republiky|vnitra]], [[Ministerstvo obrany České republiky|obrany]], [[Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky|práce a sociálních věcí]], [[Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky|pro místní rozvoj]], [[Ministerstvo dopravy České republiky|dopravy]], [[Ministerstvo kultury České republiky|kultury]], [[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky|průmyslu]], [[Ministerstvo spravedlnosti České republiky|spravedlnosti]], [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|školství]], [[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|zdravotnictví]], [[Ministerstvo zemědělství České republiky|zemědělství]] a [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|životního prostředí]]. V letech 1993–1996 existovalo ministerstvo národního majetku a privatizace, v letech 2003–2007 [[Ministerstvo informatiky České republiky|ministerstvo informatiky]]. Ministerstvo vnitra řídí mj. [[Policie České republiky|Policii ČR]] a [[Hasičský záchranný sbor České republiky|Hasičský záchranný sbor]], ministerstvo dopravy [[Ředitelství silnic a dálnic ČR|Ředitelství silnic a dálnic]] a [[Státní fond dopravní infrastruktury]], ministerstvo kultury [[Národní památkový ústav]], ministerstvo financí [[Celní správa České republiky|Celní správu České republiky]], ministerstvo obrany [[Armáda České republiky|Armádu ČR]] a [[Vojenské zpravodajství]], ministerstvo práce [[Česká správa sociálního zabezpečení|Českou správu sociálního zabezpečení]] a [[Úřad práce České republiky|Úřad práce]], ministerstvo průmyslu [[Česká obchodní inspekce|Českou obchodní inspekci]], ministerstvo spravedlnosti [[Vězeňská služba České republiky|Vězeňskou službu České republiky]] (soudní moc je proti tomu nezávislá), ministerstvo školství [[Česká školní inspekce|Českou školní inspekci]], ministerstvo zahraničí zastupitelské úřady ČR v zahraničí a [[Česká centra]], ministerstvo zemědělství [[Státní veterinární správa České republiky|Státní veterinární správu]], [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce|Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci]], [[Státní pozemkový úřad]], [[Český úřad zeměměřický a katastrální]] a [[Státní zemědělský intervenční fond]], ministerstvo životního prostředí [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|Agenturu ochrany přírody a krajiny]], [[Česká inspekce životního prostředí|Českou inspekci životního prostředí]] a [[Český hydrometeorologický ústav]], ministerstvo pro místní rozvoj [[Státní fond podpory investic|Státní fond rozvoje bydlení]].
v letech 2003–2007 [[Ministerstvo informatiky České republiky|ministerstvo informatiky]]. Ministerstvo vnitra řídí mj. [[Policie České republiky|Policii ČR]] a [[Hasičský záchranný sbor České republiky|Hasičský záchranný sbor]], ministerstvo dopravy [[Ředitelství silnic a dálnic ČR|Ředitelství silnic a dálnic]] a [[Státní fond dopravní infrastruktury]], ministerstvo kultury [[Národní památkový ústav]], ministerstvo financí [[Celní správa České republiky|Celní správu České republiky]], ministerstvo obrany [[Armáda České republiky|Armádu ČR]] a [[Vojenské zpravodajství]], ministerstvo práce [[Česká správa sociálního zabezpečení|Českou správu sociálního zabezpečení]] a [[Úřad práce České republiky|Úřad práce]], ministerstvo průmyslu [[Česká obchodní inspekce|Českou obchodní inspekci]], ministerstvo spravedlnosti [[Vězeňská služba České republiky|Vězeňskou službu České republiky]] (soudní moc je proti tomu nezávislá), ministerstvo školství [[Česká školní inspekce|Českou školní inspekci]], ministerstvo zahraničí zastupitelské úřady ČR v zahraničí a [[Česká centra]], ministerstvo zemědělství [[Státní veterinární správa České republiky|Státní veterinární správu]], [[Státní zemědělská a potravinářská inspekce|Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci]], [[Státní pozemkový úřad]], [[Český úřad zeměměřický a katastrální]] a [[Státní zemědělský intervenční fond]], ministerstvo životního prostředí [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR|Agenturu ochrany přírody a krajiny]], [[Česká inspekce životního prostředí|Českou inspekci životního prostředí]] a [[Český hydrometeorologický ústav]], ministerstvo pro místní rozvoj [[Státní fond podpory investic|Státní fond rozvoje bydlení]].
 
Víceméně samostatnými [[Ústřední orgán státní správy|ústředními orgány státní správy]] jsou [[Národní bezpečnostní úřad]], [[Český telekomunikační úřad]], [[Úřad průmyslového vlastnictví]], [[Český statistický úřad]], [[Český báňský úřad]], [[Energetický regulační úřad]], [[Úřad pro ochranu hospodářské soutěže]] (antimonopolní úřad), [[Správa státních hmotných rezerv]], [[Státní úřad pro jadernou bezpečnost]], [[Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí]], [[Úřad pro zahraniční styky a informace]], [[Rada pro rozhlasové a televizní vysílání]], [[Úřad pro ochranu osobních údajů]] a [[Bezpečnostní informační služba]]. Zcela mimo moc výkonnou, soudní i zákonodárnou je [[Nejvyšší kontrolní úřad]].
Řádek 286 ⟶ 428:
[[Soubor:Hagibor Rádio SE 4.jpg|náhled|Budova [[Radio Free Europe|Rádia Svobodná Evropa]] v Praze na [[Hagibor]]u]]
{{Podrobně|Lidská práva v Česku|Cenzura v Česku}}
Lidská práva v Česku jsou garantována [[Listina základních práv a svobod|Listinou základních práv a svobod]] a [[mezinárodní smlouva|mezinárodními smlouvami]] o [[lidská práva|lidských právech]]. Přesto se vyskytovaly případy porušování lidských práv jako diskriminace romských dětí,<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Komárek|jméno=Michal|titul=Diskriminace Romů v českých školách jako evropský problém|url=http://literarky.cz/komentare/michal-komarek/18387-diskriminace-rom-v-eskych-kolach-jako-evropsky-problem|datum přístupu=2016-09-04|url archivu=https://web.archive.org/web/20160401143159/http://literarky.cz/komentare/michal-komarek/18387-diskriminace-rom-v-eskych-kolach-jako-evropsky-problem|datum archivace=2016-04-01|nedostupné=ano}}</ref> kvůli kterým [[Evropská komise]] požádala Česko o podání vysvětlení,<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Evropská komise žádá Česko o data kvůli diskriminaci Romů ve školách|periodikum=iDNES.cz|url=http://zpravy.idnes.cz/eu-chce-iformace-o-udajne-diskriminaci-romu-ve-skolstvi-pig-/domaci.aspx?c=A140925_201335_domaci_cen|datum vydání=2014-09-25|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> nebo nezákonné [[Sterilizace (antikoncepce)|sterilizace]] [[Romové|romských]] žen,<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Evropský soud tlačí vládu k odškodnění za nedobrovolné sterilizace romských žen - Liga lidských práv|periodikum=llp.cz|url=http://llp.cz/2014/03/evropsky-soud-tlaci-vladu-k-odskodneni-za-nedobrovolne-sterilizace-romskych-zen/|datum přístupu=2016-09-04|url archivu=https://web.archive.org/web/20160402194316/http://llp.cz/2014/03/evropsky-soud-tlaci-vladu-k-odskodneni-za-nedobrovolne-sterilizace-romskych-zen/|datum archivace=2016-04-02}}</ref> za které se [[vláda České republiky|vláda]] omluvila.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Vláda: Litujeme nezákonných sterilizací romských žen
| periodikum = Lidovky.cz
Řádek 424 ⟶ 566:
[[Soubor:Europe-GDP-PPP-per-capita-map.png|náhled|Evropské státy podle [[Seznam států světa podle HDP na obyvatele|HDP na obyvatele]]]]
{{viz též|Ekonomika Česka|Státní dluh Česka}}
Hospodářství českých zemí tradičně patří k nejrozvinutějším v Evropě. [[Hrubý domácí produkt]] dosahuje výše vyspělých států světa. V roce [[2015]] byl [[hrubý domácí produkt]] (HDP) na osobu v [[Parita kupní síly|paritě kupní síly]] 31 600 amerických dolarů.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=The World Factbook — Central Intelligence Agency|periodikum=www.cia.gov|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Výkonnost české ekonomiky činila v roce 2019 93 % průměru [[Evropská unie|EU]].<ref>[https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tec00114/default/table?lang=en Eurostat:GDP per capita in PPS]</ref> [[Ekonomika Česka|Česká ekonomika]] je tak 16. nejsilnější v EU. Svou výkonností předběhla v roce [[2005]] ekonomiku [[Portugalsko|Portugalska]], poté [[Řecko|Řecka]], [[Kypr]]u a nyní se blíží úrovni [[Itálie]] a [[Španělsko|Španělska]]. [[Světová banka]] (WB) již Česko vyřadila ze seznamu „rozvojových zemí“. Z investičního hlediska banka [[JPMorgan Chase]] v roce 2017 české státní dluhopisy zařadila do indexu „rozvíjejících se trhů“ (emerging markets).<ref>{{Citace periodika|titul=JPMorgan Chase přeřadila české dluhopisy z kategorie vyspělých zemí do indexů rozvíjejících se trhů|periodikum=Investicniweb.cz|jazyk=cs-CZ|url=https://www.investicniweb.cz/news-2017-2-23-jpmorgan-chase-preradila-ceske-dluhopisy-ze-skupiny-vyspelych-zemi-do-indexu-rozvijejicich-se-zemi/|datum přístupu=2018-11-08}}</ref><ref>{{Citace periodika|titul=Banka přeřadí Česko z &nbsp;vyspělých zemí do rozvojových. Neplníme příjem na hlavu|periodikum=Novinky.cz|jazyk=cs-CZ|url=https://www.novinky.cz/ekonomika/430220-banka-preradi-cesko-z-vyspelych-zemi-do-rozvojovych-neplnime-prijem-na-hlavu.html|datum přístupu=2017-04-11}}</ref> Přesto dnes patří k třicítce nejvyspělejších států, tzv. „plátcům“, kteří z rozpočtu Světové banky neberou peníze, ale naopak je do ní vkládají. Podle Indexu společenského rozvoje (Social Progress Index), který vytváří nezisková organizace Social Progress Imperative a společnost Deloitte, je ČR 22. nejrozvinutějším státem světa (k 2015).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Česko je v &nbsp;kvalitě života na 22. místě na světě, dokonce před Itálií|url=https://www.novinky.cz/ekonomika/366662-cesko-je-v-kvalite-zivota-na-22-miste-na-svete-dokonce-pred-italii.html|datum přístupu=2016-09-04|jazyk=cs-CZ}}</ref> Dle [[Index lidského rozvoje|Indexu lidského rozvoje]], který vypočítává [[Organizace spojených národů|OSN]], pak 28. nejrozvinutějším.<ref>http://hdr.undp.org/sites/default/files/2015_human_development_report.pdf</ref> V žebříčku bohatství svých občanů, který sestavuje skupina [[Allianz]], byla v roce 2015 Česká republika taktéž na 28. místě na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=www.tyden.cz|jméno=|titul=Bohatství stoupá. Průměrný Čech vlastní 305 tisíc korun|url=http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/bohatstvi-stoupa-prumerny-cech-vlastni-305-tisic-korun_357353.html|vydavatel=|místo=|datum vydání=2015-09-29|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Jmění je podle studie Global Wealth Report společnosti The Boston Consulting Group v ČR rozloženo poměrně rovnoměrně: pět procent nejbohatších Čechů vlastní 45 procent celkového finančního bohatství (v USA je to 77 procent).<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=|jméno=|titul=Pět procent Čechů vlastní 45 procent bohatství - Echo24.cz|url=http://echo24.cz/a/iB9u7/pet-procent-cechu-vlastni-45-procent-bohatstvi|vydavatel=|místo=|datum vydání=2015-04-15|datum přístupu=2016-09-04|jazyk=cs-CZ}}</ref> Také příjmová nerovnost mezi lidmi patří v ČR k nejnižším v Evropě.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=tyden.cz|jméno=|titul=Příjmová nerovnost? Češi jsou rovnostáři|url=http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/podnikani-a-prace/prijmova-nerovnost-cesi-jsou-rovnostari_328591.html|vydavatel=|místo=|datum vydání=2014-12-30|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> S tím souvisí i odhad OECD, že v ČR je nejmenší míra [[Chudoba|chudoby]] v celé Evropě.<ref>http://www.mpsv.cz/cs/17826</ref> V roce 2018 žilo na [[Práh chudoby|hranici chudoby]] 9,6 procenta lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Příjmová chudoba ohrožuje desetinu obyvatel ČR. Živoří ale výrazně více lidí
| periodikum = Echo24
Řádek 436 ⟶ 578:
| datum_vydání = 30. září 2019
| url = https://www.czso.cz/csu/czso/zahranicni-obchod-cr-rocni-udaje-2018
}}</ref> Zdanění bylo v roce 2015 v ČR na úrovni 39,6 procenta HDP.<ref name="cia">{{Citace elektronického periodika|titul=The World Factbook — Central Intelligence Agency|periodikum=www.cia.gov|url=https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ez.html|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Pro strukturu zdanění je typická nízká míra [[Přímá daň|přímých daní]], průměrná míra [[Nepřímá daň|nepřímých]] a velmi vysoká míra sociálních příspěvků ([[sociální zabezpečení|sociální]] a [[zdravotní pojištění]]).<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=eDOTACE|titul=Zdanění v EU - struktura a efektivita výběru daní - eDOTACE|periodikum=www.edotace.cz|url=http://www.edotace.cz/clanky/zdaneni-v-eu-struktura-a-efektivita-vyberu-dani|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Typickým rysem české ekonomiky je relativně nízká míra nezaměstnanosti, v březnu 2016 dosáhla ČR nejnižší nezaměstnanosti v celé Evropské unii.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Česko má nejnižší nezaměstnanost z &nbsp;celé EU, předběhlo už i &nbsp;Německo|url=http://www.novinky.cz/ekonomika/402011-cesko-ma-nejnizsi-nezamestnanost-z-cele-eu-predbehlo-uz-i-nemecko.html|datum přístupu=2016-09-04|jazyk=cs-CZ}}</ref> Její zadlužení bylo k roku 2015 sedmé nejnižší v EU.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Česko je sedmou nejméně zadluženou zemí EU|url=http://www.novinky.cz/ekonomika/401288-cesko-je-sedmou-nejmene-zadluzenou-zemi-eu.html|datum přístupu=2016-09-04|jazyk=cs-CZ}}</ref>
 
K roku 2016 činil [[Státní dluh Česka|státní dluh]] 1,836 bilionu korun, což představovalo 40,3 procenta hrubého domácího produktu (průměr EU 85,2 procenta HDP, eurozóny 90,7 procenta HDP).<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=ČSÚ: Míru zadlužení porušuje většina zemí EU, Česko ne {{!}} ČeskéNoviny.cz|periodikum=www.ceskenoviny.cz|url=http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/csu-miru-zadluzeni-porusuje-vetsina-zemi-eu-cesko-ne/1380321|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Dluhy českých domácností byly k červnu 2016 1,369 bilionu korun, dluhy firem vůči bankám 1,176 bilionu korun.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Dluhy českých domácností v červnu stouply na 1,369 bilionu korun {{!}} ČeskéNoviny.cz|periodikum=www.ceskenoviny.cz|url=http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/dluhy-ceskych-domacnosti-v-cervnu-stouply-na-1-369-bilionu-korun/1376400|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> V roce 2016 ve formě [[Odliv kapitálu|dividend]] odplynulo z Česka do zahraničí 289 miliard korun<ref>[https://www.novinky.cz/ekonomika/433801-do-zahranici-odteklo-na-dividendach-rekordnich-289-miliard.html Do zahraničí odteklo na dividendách rekordních 289 miliard]. Novinky. 31. března 2017.</ref> a podle některých odhadů se ročně vyvádí z Česka do zahraničí až 700 miliard korun,<ref>[https://www.tyden.cz/rubriky/byznys/cesko/jak-zahranicni-firmy-doji-cesko-odtece-az-700-miliard-rocne_457806.html Jak zahraniční firmy dojí Česko. Odteče až 700 miliard ročně]. Týden. 6. prosince 2017.</ref> což je ovšem přímý důsledek zahraničních investic. K roku 2016 bylo v ČR 23 200 dolarových milionářů.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Počet dolarových milionářů v ČR stoupl o osm pct na 23.200 lidí {{!}} ČeskéNoviny.cz|periodikum=www.ceskenoviny.cz|url=http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/pocet-dolarovych-milionaru-v-cr-stoupl-o-osm-pct-na-23-200-lidi/1375615|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's oceňuje od roku 2011 úvěrovou spolehlivost České republiky stupněm AA-.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Agentura S&P potvrdila rating České republiky na stupni AA- {{!}} ČeskéNoviny.cz|periodikum=www.ceskenoviny.cz|url=http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/agentura-s-p-potvrdila-rating-ceske-republiky-na-stupni-aa/1374382|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Podle poradenské sítě BDO bylo k roku 2016 Česko 26. nejatraktivnější zemí světa pro investory.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=BDO: Nejatraktivnější pro investory je Hongkong, ČR na 26. místě {{!}} ČeskéNoviny.cz|periodikum=www.ceskenoviny.cz|url=http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/bdo-nejatraktivnejsi-pro-investory-je-hongkong-cr-na-26-miste/1373844|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> K významným hospodářským institucím patří [[Burza cenných papírů Praha|Pražská burza]] (a její [[index PX]]). S [[Korupce|korupcí]] se v Česku setkalo 60 % dotázaných podnikatelů.<ref>[https://byznys.ihned.cz/c1-64760700-pruzkum-vetsina-podnikatelu-se-setkala-s-uplatky-zadne-zlepseni-nevidi Průzkum: Většina podnikatelů se setkala s úplatky. Žadné zlepšení nevidí]. Hospodářské noviny. 19. října 2015.</ref>
Řádek 573 ⟶ 715:
Od roku 1995 ubývá zemědělské půdy, k roku 2016 asi 15 tisíc hektarů, oproti tomu výměra lesů vzrostla o 16 tisíc hektarů. Podobně klesá výměra orné půdy na úkor trvalých travních porostů, tedy lučin a pastvin. Těch v uvedeném období přibylo 71 tisíc hektarů.
 
Typické pro ČR je vysoké procento zemědělských podniků vlastněných právnickými osobami, po Francii (29,2 %) jsme v tomto ohledu s 13,5 % na druhém místě v EU.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=V &nbsp;čem je české zemědělství jiné? {{!}} Statistika&My - měsíčník Českého statistického úřadu|periodikum=www.statistikaamy.cz|url=http://www.statistikaamy.cz/2014/07/v-cem-je-ceske-zemedelstvi-jine/|datum přístupu=2016-09-04}}</ref> Typický pro české zemědělství je rovněž velký podíl pronajaté půdy (asi 90 %). Také velikostní struktura zemědělských podniků v ČR se výrazně liší od struktury podniků v ostatních zemích Evropské unie. Velké podniky, tedy ty s více než 50 hektary obdělávané zemědělské půdy, v ČR obhospodařují 92,2 % z celkové výměry zemědělské půdy. Ve zbytku EU jsou obvyklejší menší podniky. Důvodem je mj. česká tradice [[družstvo|družstevnictví]] i kolektivizace 50. let.
 
K roku 2004 pracovalo v zemědělství 141 000 osob, ve struktuře zaměstnanosti to představovalo 2,9 % pracovníků v ČR. Typické je, že počet pracovníků v zemědělství od 90. let trvale klesá.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Zemědělství (eAGRI)|periodikum=eagri.cz|url=http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelstvi/|datum přístupu=2016-09-04}}</ref>
Řádek 758 ⟶ 900:
České hospodářství získává vysoké příjmy z cestovního ruchu. V roce 2001 celkové výnosy z cestovního ruchu dosáhly 118,13 miliardy korun, což tehdy představovalo 5,5 % [[Hrubý domácí produkt|HDP]]. V následujících letech však zájem cizinců o ČR, částečně z důvodu posílení kurzu české [[koruna česká|koruny]], poněkud opadl. Posléze koruna oslabila; v roce 2016 navštívilo Česko 9,3 milionu turistů ze zahraničí.<ref>{{Citace periodika|titul=Nejúspěšnější rok: turistů z ciziny přijelo rekordních devět milionů|periodikum=Zprávy E15.cz|url=http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/nejuspesnejsi-rok-turistu-z-ciziny-prijelo-rekordnich-devet-milionu-1328598|datum přístupu=2017-02-09}}</ref> Praha je pátým nejnavštěvovanějším městem Evropy, po [[Londýn]]u, [[Paříž]]i, [[Istanbul]]u a [[Řím]]u.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Top 100 City Destinations Ranking - 2013 Data|url=http://blog.euromonitor.com/2015/01/top-100-city-destinations-ranking.html|datum vydání=2015-01-27|datum přístupu=2016-09-05|jazyk=en-US}}</ref>
 
Podle agentury [[CzechTourism]] byly v roce 2014 nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v ČR [[Pražský hrad]] (1 799 300 turistů), [[Zoo Praha|Zoologická zahrada Praha]] (1 382 200), [[Aquapalace Praha|AquaPalace Praha]] (845 300), [[Dolní oblast Vítkovice|Dolní oblast Vítkovic]] a [[Hornické muzeum Landek Park|Landek Park]] v Ostravě (808 900), [[Staroměstská radnice]] (včetně [[Staroměstský orloj|orloje]]) v Praze (739 800), Pivovarské muzeum a podzemí v Plzni (600 000), [[Zoologická zahrada Zlín|Zoologická zahrada Zlín-Lešná]] (585 100), [[Židovské muzeum v Praze]] (580 000), [[Petřínská rozhledna]] v Praze (557 400) a [[Zoologická zahrada a botanický park Ostrava|Zoologická zahrada Ostrava]] (540 500).<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Nejnavštěvovanější místa v &nbsp;ČR: opět vede Pražský hrad, umístily se i &nbsp;méně známé lokality|url=http://www.novinky.cz/cestovani/373453-nejnavstevovanejsi-mista-v-cr-opet-vede-prazsky-hrad-umistily-se-i-mene-zname-lokality.html|datum přístupu=2016-09-05|jazyk=cs-CZ}}</ref>
 
Úspěch pražské zoo souvisí s její prestiží. V roce 2015 uživatelé největšího cestovatelského serveru [[TripAdvisor]] pražskou zoo určili jako čtvrtou nejlepší na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Zoo Praha je čtvrtá nejlepší na světě|url=http://www.novinky.cz/cestovani/375116-zoo-praha-je-ctvrta-nejlepsi-na-svete.html|datum přístupu=2016-09-05|jazyk=cs-CZ}}</ref> Magazín [[Forbes]] ji roku 2008 označil za sedmou nejlepší na světě.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Žebříček nejlepších zoo na světě podle magazínu Forbes|url=https://www.zoopraha.cz/aktualne/ostatni-clanky/223-zebricek-nejlepsich-zoo-na-svete-podle-magazinu-forbes|datum přístupu=2016-09-05}}</ref>
Řádek 1 151 ⟶ 1 293:
| url = https://www.hedvabnastezka.cz/fotokurzy/4552-bohuslav-balbin/
| datum přístupu = 2019-12-14
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200409162342/https://www.hedvabnastezka.cz/fotokurzy/4552-bohuslav-balbin/
| datum archivace = 2020-04-09
}}</ref> Ústup češtiny však zastavil až proces tzv. [[České národní obrození|národního obrození]], který začal na konci 18. století. Klíčovou postavou první etapy obrození byl lingvista [[Josef Dobrovský]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
Řádek 1 229 ⟶ 1 373:
=== Film ===
{{Podrobně|Česká kinematografie|Seznam českých filmů}}
[[Soubor:Milos Forman.jpg|náhled|Česko-americký režisér a scenárista [[Miloš Forman]], držitel dvou [[Oscar]]ů za nejlepší režii|alt=]]
V éře [[Němý film|němého filmu]] hranice vlasti překročil věhlas odvážných filmových projektů [[Gustav Machatý|Gustava Machatého]] ''Erotikon'' (1929) a ''[[Extase (film)|Extase]]'' (1933).
 
Řádek 1 700 ⟶ 1 845:
 
Podle informací [[Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj|OECD]] z roku 2007 Česko směřuje do vzdělávání 10 procent veřejných výdajů, čímž se v srovnávacím žebříčku řadí na předposlední místo spolu s [[Japonsko|Japonskem]]. Vyjádřeno podílem [[Hrubý domácí produkt|HDP]] se jedná o asi 4,6 %, což je podstatně méně než průměr zemí OECD, který činí 6,1 %.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Češi skrblí na vzdělání, říká mezinárodní studie|periodikum=Aktuálně.cz|url=http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=676577|datum přístupu=2016-09-05}}</ref> Současně čeští pedagogové dostávají čtvrté nejnižší platy z více než třiceti zemí sledovaných OECD.
 
== Sport ==
{{Podrobně|Sport v Česku|Česko na letních olympijských hrách|Česko na zimních olympijských hrách|Československo na olympijských hrách|Čechy na olympijských hrách}}
[[Soubor:Emil Zátopek redux.jpg|náhled|upright|vlevo|Čtyřnásobný olympijský vítěz ve vytrvalostním běhu, [[Emil Zátopek]]]]
[[Soubor:Larisa Latynina, Birgit Radochla, Věra Čáslavská 1964.jpg|náhled|upright|[[Věra Čáslavská]] na [[Sportovní gymnastika na Letních olympijských hrách 1964|LOH 1964]]]]
 
Podle statistiky [[Česká unie sportu|České unie sportu]] jsou nejpopulárnějšími sporty v ČR podle velikosti členské základny sportovních oddílů: [[fotbal]], [[tenis]], [[lední hokej]], [[volejbal]], [[florbal]], [[golf]], [[hokejbal]], [[atletika]], [[basketbal]] a&nbsp;[[lyžování]].<ref>[http://sport.idnes.cz/golf-florbal-a-hokejbal-pronikly-mezi-nejoblibenejsi-ceske-sporty-1cv-/sporty.aspx?c=A091011_125801_sporty_par Golf, florbal a hokejbal pronikly mezi nejoblíbenější české sporty]</ref> Pořadí sportovních disciplín podle sledovanosti obecenstvem je následující: lední hokej, [[biatlon]], fotbal, lyžování, tenis, florbal, basketbal a&nbsp;volejbal.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Výsledky průzkumu ČEŠI A SPORT | vydavatel = Sport Invest | datum_vydání = 2015-07-20 | url = http://www.sport-invest.cz/aktuality/vysledky-pruzkumu-cesi-a-sport/ | datum přístupu = 2016-06-23 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160813222421/http://www.sport-invest.cz/aktuality/vysledky-pruzkumu-cesi-a-sport/ | datum archivace = 2016-08-13 | nedostupné = ano }}</ref> Nejsledovanějšími sportovními událostmi jsou [[lední hokej na olympijských hrách]] a [[mistrovství světa v ledním hokeji]].<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = ČT sport vysílá deset let, nejsledovanější byl hokej | periodikum = MediaGuru.cz | url = https://www.mediaguru.cz/clanky/2016/02/ct-sport-vysila-deset-let-nejsledovanejsi-byl-hokej/}}</ref> Mezi další nejsledovanější patří [[mistrovství Evropy ve fotbale]], [[Liga mistrů UEFA]] a [[mistrovství světa ve fotbale]].
 
=== Olympijské hry ===
Na [[Olympijské hry|olympijských hrách]] dosáhli čeští sportovci významných úspěchů. Již v&nbsp;roce 1900 se [[František Janda-Suk]] zúčastnil 2. olympijských her v [[Paříž]]i, kde získal stříbrnou medaili v&nbsp;[[Hod diskem|hodu diskem]]. Na [[Letní olympijské hry|letních olympijských hrách]] získala [[Sportovní gymnastika|gymnastka]] [[Věra Čáslavská]] sedm zlatých [[Olympijské hry|olympijských medailí]] (3× 1964, 4× 1968). Legendární běžec [[Emil Zátopek]] obdržel čtyři zlaté (1×&nbsp;1948, 3×&nbsp;1952), tři zlaté má [[Hod oštěpem|oštěpař]] [[Jan Železný]] (1992, 1996, 2000) Dvě zlaté získali rychlostní kanoisté [[Josef Holeček]] (1948, 1952) a&nbsp;[[Martin Doktor]] (1996), kanoistka [[Štěpánka Hilgertová]] (1996, 2000) a&nbsp;oštěpařka [[Barbora Špotáková]] (2008, 2012).
 
Na [[Zimní olympijské hry|zimních olympijských hrách]] vybojovala [[Rychlobruslení|rychlobruslařka]] [[Martina Sáblíková]] tři zlaté medaile (2×&nbsp;2010, 1×&nbsp;2014). Lyžařka [[Kateřina Neumannová]] přivezla ze ZOH celkem šest medailí. [[Ester Ledecká]] se stala prvním českým sportovcem, který vybojoval olympijské zlato ve dvou různých sportech – ve snowboardingu a ve sjezdovém lyžování.
 
=== Lehká atletika ===
Kromě letních olympijských her se čeští [[Lehká atletika|lehcí atleti]] účastní také pravidelných mistrovství světa a Evropy. V dresu samostatného Česka se mistry světa v atletice stali oštěpaři [[Jan Železný]], [[Vítězslav Veselý (atlet)|Vítězslav Veselý]] a [[Barbora Špotáková]], trojskokanka [[Šárka Kašpárková]], běžci [[Ludmila Formanová]] a [[Zuzana Hejnová]], desetibojaři [[Tomáš Dvořák]] a [[Roman Šebrle]]. V hale navíc zlato brali běžec [[Pavel Maslák]] (a to již třikrát), sedmibojař [[Robert Změlík]] a skokanka o tyči [[Pavla Rybová|Pavla Hamáčková]]. Na mistrovství Evropy krom jmenovaných zlato získali i skokanka o tyči [[Jiřina Ptáčníková]], v hale překážkář [[Petr Svoboda (atlet)|Petr Svoboda]] a běžci [[Denisa Rosolová]] a [[Jakub Holuša]].
 
V dresu Československa titul mistra světa vybojovali i další Češi: běžkyně [[Jarmila Kratochvílová]], koulařka [[Helena Fibingerová]], v hale pak koulař [[Remigius Machura]] a skokan do dálky [[Jan Leitner]]. Mistry Evropy byli běžci [[Emil Zátopek]] a [[Jaroslava Jehličková]], překážkář [[Jindřich Roudný]], koulař [[Jiří Skobla]], chodec [[Josef Doležal (atlet)|Josef Doležal]], oštěpařka [[Dana Zátopková]], skokanka do výšky [[Miloslava Rezková]], diskař [[Ludvík Daněk]], v hale titul navíc krom jmenovaných získali skokani do výšky [[Milada Karbanová]] a [[Vladimír Malý]], běžci [[Karel Kolář]], [[Taťána Kocembová]], [[Lubomír Tesáček]] a [[Milena Matějkovičová]], překážkář [[Aleš Höffer]], koulař [[Jaroslav Brabec (atlet)|Jaroslav Brabec]] a skokanka do dálky [[Jarmila Nygrýnová]].
 
Běžkyně [[Jarmila Kratochvílová]] již od roku 1983 drží světový rekord v&nbsp;běhu na 800&nbsp;metrů, jde o&nbsp;nejdéle platný světový rekord v&nbsp;historii ženské atletiky.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = ceskatelevize.cz|url = https://www.ceskatelevize.cz/sport/atletika/235791-necekany-rekord-na-nahradni-trati-prezil-uz-tri-desetileti/|titul = Nečekaný rekord na náhradní trati přežil už tři desetiletí}}</ref>
 
=== Fotbal ===
[[Soubor:Josef Masopust official photo.jpg|náhled|upright|[[Josef Masopust]] se Zlatým míčem]]
 
==== Reprezentace ====
Fotbalová reprezentace Československa a posléze České republiky získala dvě stříbrné medaile na mistrovství světa, roku [[Mistrovství světa ve fotbale 1934|1934]] a roku [[Mistrovství světa ve fotbale 1962|1962]]. V&nbsp;roce 1976 vyhrálo Československo [[mistrovství Evropy ve fotbale 1976]] v [[Jugoslávie|Jugoslávii]], přičemž ovšem bylo z&nbsp;22&nbsp;hráčů na soupisce jen sedm Čechů. Stříbro na tomto turnaji národní tým vybojoval roku [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1996|1996]], bronz pak v letech [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1960|1960]], [[Mistrovství Evropy ve fotbale 1980|1980]] a [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2004|2004]]. Roku 1980 získal olympijský výběr ČSSR zlaté medaile na [[Letní olympijské hry 1980|letních olympijských hrách v&nbsp;Moskvě]].<ref>{{Citace monografie | příjmení = Vaněk | jméno = Karel a kolektiv | odkaz na autora = | titul = Malá encyklopedie fotbalu | vydavatel = [[Nakladatelství Olympia]] | místo = Praha | rok = 1984 | vydání = 1 | počet stran = 404 | strany = 70, 221}}</ref>
 
==== Klubový fotbal ====
Před druhou světovou válkou patřily [[AC Sparta Praha]] a [[SK Slavia Praha]] k nejlepším klubům Evropy. Sparta dvakrát vyhrála [[Středoevropský pohár]] (1927, 1935), nejprestižnější klubovou soutěž té doby, Slavia jednou (1938). Po založení evropských pohárů, organizovaných od 50. let asociací [[UEFA]], se v nich nejdál dostali [[FK Dukla Praha|Dukla Praha]] (semifinále [[Pohár mistrů evropských zemí 1966/67|PMEZ 1966/67]], semifinále [[Pohár vítězů pohárů 1985/86|PVP 1985/86]]), Sparta (semifinále [[Pohár mistrů evropských zemí 1991/92|PMEZ 1991/92]], semifinále [[Pohár vítězů pohárů 1972/73|PVP 1972/73]]), [[FC Baník Ostrava|Baník Ostrava]] (semifinále [[Pohár vítězů pohárů 1978/79|PVP 1978/79]]), [[Bohemians Praha 1905|Bohemians Praha]] (semifinále [[Pohár UEFA 1982/83|UEFA 1982/83]]) a Slavia (semifinále [[Pohár UEFA 1995/96|UEFA 1995/96]]). Čtvrtfinále hrály [[FC Hradec Králové|SK Hradec Králové]], [[FC Zbrojovka Brno|Zbrojovka Brno]], [[MFK Vítkovice|TJ Vítkovice]], [[SK Sigma Olomouc|Sigma Olomouc]] a [[FC Slovan Liberec|Slovan Liberec]].
 
==== Osobnosti ====
[[Josef Masopust]] (1962) a [[Pavel Nedvěd]] (2003) vyhráli anketu [[Zlatý míč]], která každoročně hledá nejlepšího fotbalistu Evropy. Brankář [[Ivo Viktor]] skončil v&nbsp;této anketě roku 1976 třetí. [[Oldřich Nejedlý]] byl nejlepším střelcem [[mistrovství světa ve fotbale 1934]]. [[Milan Baroš]] byl nejlepším střelcem [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2004|mistrovství Evropy 2004]]. Nejvíce startů za [[Československá fotbalová reprezentace|reprezentaci Československa]] si připsal [[Zdeněk Nehoda]], za [[Česká fotbalová reprezentace|reprezentaci ČR]] [[Petr Čech]], nejlepším československým reprezentačním střelcem byl [[Antonín Puč]], v dresu ČR [[Jan Koller]].<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = repre.fotbal.cz|url = https://repre.fotbal.cz/tym/historicke-statistiky/1|titul = Statistiky fotbalových reprezentantů}}</ref> Nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž, [[Liga mistrů UEFA|Ligu mistrů]], vyhráli [[Vladimír Šmicer]], [[Milan Baroš]] (oba roku 2005 s&nbsp;[[Liverpool FC|FC Liverpool]]), [[Marek Jankulovski]] (2007 s [[AC Milán|AC Milan]]) a brankář [[Petr Čech]] (2012 s&nbsp;[[Chelsea FC]]). Nedvěd získal roku 1999 s&nbsp;[[SS Lazio|Laziem Řím]] [[Pohár vítězů pohárů]]. [[Evropská liga UEFA|Pohár UEFA]] (potažmo nástupnickou Evropskou ligu) vyhráli [[Jiří Němec (fotbalista)|Jiří Němec]], [[Radoslav Látal]] (oba 1997 se [[FC Schalke 04|Schalke 04]]), Vladimír Šmicer, [[Patrik Berger]] (oba 2001 s&nbsp;Liverpoolem), [[Radek Šírl]] (2008 se [[FK Zenit Sankt-Petěrburg|Zenitem Petrohrad]]), [[Tomáš Hübschman]] (2009 se [[FK Šachtar Doněck|Šachťarem Doněck]]), [[Tomáš Ujfaluši]] (2010 s&nbsp;klubem [[Atlético Madrid]]),&nbsp;[[Petr Čech]] (2013 s&nbsp;Chelsea) a [[Tomáš Vaclík]] (2020 se Sevillou). Legendárním střelcem, jehož velkou část kariéry však pohltila [[druhá světová válka]], byl [[Josef Bican]]. Jedním z&nbsp;nejlepších brankářů své doby na světě byl [[František Plánička]]. K dalším úspěšným fotbalistům patří [[Svatopluk Pluskal]], [[Ladislav Novák (fotbalista)|Ladislav Novák]], [[Antonín Panenka]], [[Ladislav Vízek]], [[Tomáš Skuhravý]], [[Karel Poborský]] a [[Tomáš Rosický]].
 
=== Lední hokej ===
[[Soubor:Jaromír Jágr, ice hockey champion 2010.jpg|náhled|[[Jaromír Jágr]] hovoří k fanouškům po výhře na [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2010|MS 2010]]]]
 
V ledním hokeji patří k největším reprezentačním úspěchům zlatá medaile na [[Zimní olympijské hry 1998|olympijských hrách v Naganu]] roku 1998, jejíž cena tkví v&nbsp;tom, že se turnaje zúčastnili poprvé všichni nejlepší hráči planety, včetně profesionálů ze severoamerické [[National Hockey League|NHL]]. Ke hvězdám týmu patřili zejména [[Jaromír Jágr]] a brankář [[Dominik Hašek]].
 
Co se týče hokejových individualit, je Jágr co do počtu bodů nejlepším v&nbsp;současnosti aktivním střelcem v NHL a&nbsp;druhým nejlepším v celé historii této ligy.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = NHL STATISTICS | url = http://www.nhl.com/stats/player?aggregate=1&gameType=2&report=skatersummary&pos=S&reportType=season&seasonFrom=19171918&seasonTo=20162017&filter=points,gte,1&sort=points
| vydavatel = NHL.com}}</ref> Dvakrát vyhrál [[Stanley Cup|Stanleyův pohár]] (1990/91 a 1991/92 s&nbsp;klubem [[Pittsburgh Penguins]]). Dva Stanley Cupy má i&nbsp;Hašek, a&nbsp;to s&nbsp;[[Detroit Red Wings]] (2001/2002, 2007/2008). Třikrát tuto prestižní trofej vyhráli [[Jaroslav Pouzar]] a [[Jiří Hrdina (lední hokejista)|Jiří Hrdina]], dvakrát [[Petr Sýkora (1976)|Petr Sýkora]], [[Patrik Eliáš]], [[Bobby Holík]], [[Michal Rozsíval]] a [[Jiří Fischer]]. Nejvíce bodů v&nbsp;kanadském bodování získali v základní části NHL spolu s&nbsp;Jágrem, Eliášem, Holíkem a&nbsp;Sýkorou také [[Milan Hejduk]], [[Petr Nedvěd]], [[Martin Straka]] a [[Václav Prospal]], ve Stanley Cupu [[David Krejčí]] a [[Michal Pivoňka]]. Před rokem 1989 však čeští hokejisté NHL mohli hrát jen výjimečně, přesto měli světovou úroveň. Velkých úspěchů dosáhla slavná generace čtyřicátých let jako byli [[Vladimír Bouzek]], [[Stanislav Konopásek]], [[Bohumil Modrý]], [[Václav Roziňák]], [[Vladimír Zábrodský]], [[Augustin Bubník]] a [[Jaroslav Drobný (tenista)|Jaroslav Drobný]]. V&nbsp;padesátých a&nbsp;šedesátých letech vynikli [[Vlastimil Bubník]], [[Bronislav Danda]] a&nbsp;[[Václav Pantůček]]. V&nbsp;sedmdesátých letech pak [[Jiří Bubla]], [[Ivan Hlinka]], [[Jiří Holeček]], [[Jiří Holík]], [[Oldřich Machač]], [[Vladimír Martinec]], [[František Pospíšil]], [[Miroslav Dvořák (lední hokejista)|Miroslav Dvořák]], [[Václav Nedomanský]], [[Milan Nový]], [[Jaroslav Holík (lední hokejista)|Jaroslav Holík]], [[Milan Chalupa]]. [[Vladimír Růžička]] je jediným hráčem, který zažil největší úspěch 80.&nbsp;let (zlato z&nbsp;MS 1985) i let devadesátých (zlato z Nagana). [[Jiří Šlégr]] je spolu s Jágrem jediným českým členem prestižního [[Triple Gold Club]]u, do něhož symbolicky vstupují hráči, kteří vyhráli mistrovství světa, olympijské hry i Stanleyův pohár.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = iihf.com|url = http://www.iihf.com/iihf-home/history/the-iihf/triple-gold-club/|titul = Triple Gold Club|jazyk = en}}</ref> [[Československá hokejová reprezentace|Mužstvo Československa]] vyhrálo mistrovství světa roku [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1947|1947]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1949|1949]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1972|1972]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1976|1976]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1977|1977]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1985|1985]]. [[Česká hokejová reprezentace|Mužstvo České republiky]] pak v letech [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1996|1996]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1999|1999]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2000|2000]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2001|2001]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2005|2005]] a [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2010|2010]]. Pět zlatých z MS má [[František Kaberle]] a [[David Výborný]], čtyři [[Pavel Patera]] a [[Martin Procházka]].
 
Kluby, které vyhrály [[Extraliga ledního hokeje|českou hokejovou ligu]], jsou [[HC Olomouc]], [[VHK ROBE Vsetín|HC Vsetín]], [[HC Sparta Praha]], [[HC Slavia Praha]], [[PSG Berani Zlín|Zlín]], [[HC Dynamo Pardubice|Dynamo Pardubice]], [[HC Energie Karlovy Vary|HC Karlovy Vary]], [[HC Oceláři Třinec]], [[HC Škoda Plzeň]], [[HC Verva Litvínov|HC Litvínov]], [[Bílí Tygři Liberec]] a [[HC Kometa Brno|Kometa Brno]]. Československou ligu navíc také [[LTC Praha]], [[ATK Praha (lední hokej)|ATK Praha]], [[ČEZ Motor České Budějovice|Motor České Budějovice]], [[HC Vítkovice Ridera|HC Vítkovice]], [[Rytíři Kladno|Kladno]] a [[HC Dukla Jihlava|Dukla Jihlava]]. V KHL působil jen krátkou dobu český klub [[HC Lev Praha]], nicméně probojoval se až do jejího finále.
 
=== Tenis ===
 
Mimořádně úspěšná je česká [[tenis]]ová škola. [[Martina Navrátilová]] vyhrála devětkrát nejprestižnější tenisový turnaj [[Wimbledon (tenis)|Wimbledon]] (1978, 1979, 1982, 1983, 1984, 1985, 1986, 1987, 1990). Dvakrát vyhrála Wimbledon [[Petra Kvitová]] (2011, 2014) a jednou [[Jana Novotná]] (1998). Jediným českým mužským vítězem turnaje ve Wimbledonu v tzv. open éře se stal [[Jan Kodeš]] (1973), ale v minulosti zde triumfoval i [[Jaroslav Drobný (tenista)|Jaroslav Drobný]] (1954). [[Ivan Lendl]] byl 270&nbsp;týdnů světovou jedničkou v&nbsp;[[Žebříček ATP|žebříčku ATP]], jako dosud jediný český hráč. Ženskému [[Žebříček WTA|žebříčku WTA]] kralovala celkem 332&nbsp;týdnů Martina Navrátilová. V&nbsp;roce 2017 se světovou hráčkou č.&nbsp;1 stala rovněž [[Karolína Plíšková]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = První česká světová jednička! Plíškovou posunula na trůn Halepová
| periodikum = iDNES.cz
| url = http://sport.idnes.cz/tenis-svetova-jednicka-halepova-pliskova-f1b-/tenis.aspx?c=A170711_180623_tenis_tie
| datum vydání = 2017-07-11
| datum přístupu = 2017-07-12
}}</ref> Krom jmenovaných hráčů vyhráli některý z tzv. [[Grand Slam (tenis)|grandslamových]] turnajů také [[Petr Korda]] ([[Australian Open 1998 – mužská dvouhra|Austrálie 1998]]) a&nbsp;[[Hana Mandlíková]] (Austrálie 1980, 1987, Paříž 1981, US Open 1985). Deblovou specialistkou byla [[Helena Suková]], jež ve čtyřhře vyhrála čtrnáct grandslamových turnajů.
 
Mužská tenisová reprezentace Československa resp. Česka vyhrála třikrát [[Davis Cup]], a to 1980, [[Davis Cup 2012|2012]] a&nbsp;[[Davis Cup 2013|2013]] (poslední dvě soutěže jako [[Daviscupový tým České republiky|Český daviscupový tým]]).<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = daviscup.com|url = https://www.daviscup.com/en/teams/team.aspx?id=CZE|titul = Český daviscupový tým|jazyk = en}}</ref> Ženská tenisová reprezentace Československa resp. Česka zvítězila dokonce desetkrát ve [[Fed Cup]]u (1975, [[Pohár federace 1983|1983]], 1984, [[Pohár federace 1985|1985]], [[Pohár federace 1988|1988]], [[Fed Cup 2011|2011]], [[Fed Cup 2012|2012]], [[Fed Cup 2014|2014]], [[Fed Cup 2015|2015]] a&nbsp;[[Fed Cup 2016|2016]]). [[Fedcupový tým České republiky|Český fedcupový tým]] tedy vyhrál tuto prestižní soutěž od roku 2011 již pětkrát.<ref>{{Citace elektronického periodika|periodikum = fedcup.com|url = https://www.fedcup.com/en/teams/team.aspx?id=CZE|titul = Český fedcupový tým|jazyk = en}}</ref>
 
=== Ostatní sporty ===
[[Soubor:Praha, Vinohrady, Sportovní hala Folimanka.jpg|náhled|[[Sportovní hala Folimanka]] basketbalové [[USK Praha]]]]
 
[[Česká ženská basketbalová reprezentace|České basketbalistky]] mají tři stříbra (1964, 1971, 2010) a tři bronzy (1957, 1959, 1975) z mistrovství světa, v roce [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 2005|2005]] vyhráli mistrovství Evropy. [[Česká mužská basketbalová reprezentace|Čeští basketbalisté]] vyhráli mistrovství Evropy v roce 1946, šestkrát přivezli stříbro (1947, 1951, 1955, 1959, 1967, 1985). Nejprestižnější evropskou pohárovou soutěž v basketbale žen (dnes [[Euroliga v basketbalu žen|Euroliga]], dříve Pohár mistrů evropských zemí) vyhrála [[BC Sparta Praha|Sparta Praha]] (1975/76), Gambrinus Brno (2005/06) a [[ZVVZ USK Praha]] ([[Euroliga v basketbalu žen 2014/15|2014/15]]). Analogickou [[Pohár vítězů pohárů v basketbalu mužů|mužskou soutěž]] vyhrály [[USK Praha]] v sezóně 1968/69. Nejlepším českým basketbalistou 20.&nbsp;století byl vyhlášen [[Jiří Zídek (1944)|Jiří Zídek]]. Jeho syn [[Jiří Zídek|Jiří Zídek mladší]] byl prvním českým hráčem v americké [[National Basketball Association|NBA]]. Následovali ho [[Jiří Welsch]], [[Jan Veselý (basketbalista)|Jan Veselý]] a nejnověji [[Tomáš Satoranský]]. [[Hana Horáková]] byla v roce 2010 vyhlášena nejlepší basketbalistkou Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.womensbasketball-in-france.com/fiba-europe-player-of-the-year-2010-is-hana-horakova.html |datum přístupu=2019-05-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190513072705/http://www.womensbasketball-in-france.com/fiba-europe-player-of-the-year-2010-is-hana-horakova.html |datum archivace=2019-05-13 |nedostupné=ano }}</ref>
 
[[Česká ženská házenkářská reprezentace|Ženská házenkářská reprezentace]] vyhrála mistrovství světa (1957), jednou přivezla stříbro (1986) a jednou bronz (1962). [[Česká mužská házenkářská reprezentace|Muži]] vyhráli mistrovství světa roku 1967, krom toho mají dvě stříbra (1958, 1961) a dva bronzy (1954, 1964). Získali též stříbro na olympijských hrách v Mnichově roku 1972. Tým mužů Dukly Praha třikrát vyhrál Pohár mistrů evropských zemí (1957, 1963, 1984), ženský tým Sparty Praha jednou (1962). [[Filip Jícha]] byl roku 2010 vyhlášen nejlepším házenkářem světa.<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=Seznam.cz|titul=Jícha dobyl svět! Čech byl vyhlášen nejlepším házenkářem planety za rok 2010|url=http://www.sport.cz/ostatni/micove-sporty/clanek/181015-jicha-dobyl-svet-cech-byl-vyhlasen-nejlepsim-hazenkarem-planety-za-rok-2010.html|datum přístupu=2016-09-05}}</ref>
 
Ve volejbale má [[česká mužská volejbalová reprezentace|mužská reprezentace]] dva tituly mistra světa (1956, 1966), tři tituly mistra Evropy (1948, 1955, 1958), stříbro a bronz z olympijských her (1964, 1968). [[Česká ženská volejbalová reprezentace|Ženy]] vyhrály roku 1955 mistrovství Evropy. Nejlepším českým volejbalistou 20. století byl vyhlášen [[Josef Musil]], jenž se stal rovněž prvním Čechem uvedeným do mezinárodní volejbalové Síně slávy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Zemřel nejlepší volejbalista 20. století. Musil se dožil 85 let {{!}} Lidé
| periodikum = Lidovky.cz
| url = https://www.lidovky.cz/lide/zemrel-nejlepsi-volejbalista-20-stoleti-josef-musil-se-dozil-85-let.A170827_185723_lide_lar
| datum vydání = 2017-08-27
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref>
 
Ke slavným šachistům patřili [[Wilhelm Steinitz]], [[Richard Réti]] (viz [[Rétiho hra]]) či [[Věra Menčíková]]. Českým přínosem světovému šachu je rovněž [[Traxlerův protiútok]]. Nejúspěšnějším českým šachistou současnosti je [[David Navara]]. [[Tomáš Enge]] je jediným českým účastníkem závodů [[Formule 1]]. I v dalších sportech se objevily v éře samostatného Česka výrazné osobnosti – v biatlonu ([[Gabriela Soukalová]]), v judu ([[Lukáš Krpálek]]), v krasobruslení ([[Tomáš Verner]]), v silniční cyklistice ([[Roman Kreuziger]]), v horských kolech ([[Jaroslav Kulhavý]]), ve snowboardkrosu ([[Eva Samková]]), veslování ([[Miroslava Topinková Knapková|Miroslava Knapková]], [[Ondřej Synek]]), kanoistice ([[Martin Fuksa]], [[Josef Dostál (kajakář)|Josef Dostál]]), klasickém lyžování ([[Lukáš Bauer]]), akrobatickém lyžování ([[Aleš Valenta]]), střelbě ([[Kateřina Emmons]]), moderním pětiboji ([[David Svoboda]]), alpském lyžování ([[Šárka Strachová|Šárka Záhrobská]]), sportovním lezení ([[Adam Ondra]]), skikrosu ([[Tomáš Kraus]]), dráhové cyklistice ([[Lada Kozlíková]]), cyklokrosu ([[Zdeněk Štybar]]), ale i v poměrně málo sledovaných sportech jako jsou skiboby ([[Alena Housová]], [[Irena Francová-Dohnálková]]), krasojízda ([[Martina Štěpánková (sportovkyně)|Martina Štěpánková]]), sportovní rybolov ([[Kateřina Marková]]) či orientační běh ([[Dana Šafka Brožková|Dana Brožková]]). Z éry Československa lze vzpomenout legendy kolové [[Bratři Pospíšilové|bratry Pospíšily]], skokany na lyžích [[Jiří Raška|Jiřího Rašku]], [[Pavel Ploc|Pavla Ploce]] a [[Jiří Parma|Jiřího Parmu]], cyklokrosaře [[Radomír Šimůnek|Radomíra Šimůnka]] či zápasníka [[Vítězslav Mácha|Vítězslava Máchu]].
 
=== Soutěže a sportoviště ===
[[Soubor:Sazka-arena-02.jpg|náhled|[[O2 arena]], největší sportovní hala v zemi]]
[[Soubor:Dostihove zavodiste Pardubice Foto Petr Kolmann.jpg|náhled|[[Dostihové závodiště Pardubice]], místo konání [[Velká pardubická|Velké pardubické]]]]
 
K největším pravidelným mezinárodním sportovním akcím v ČR patří atletická [[Zlatá tretra Ostrava|Zlatá tretra]] v Ostravě, běžecký [[Pražský mezinárodní maraton]], jezdecká [[Velká pardubická]], tenisový turnaj [[Prague Open]] (navazující na [[Prague Open (1987–1999)|Czech Open]]), lyžařská [[Jizerská padesátka]], automobilová [[Barum rallye]] ve Zlíně či plochodrážní [[Zlatá přilba]] v Pardubicích. V minulosti byly významnými akcemi i [[České hokejové hry]], [[Závod míru]] či motocyklová [[Velká cena České republiky silničních motocyklů|Velká cena České republiky]] na okruhu v Brně. Ve vodním slalomu či v&nbsp;biatlonu se v ČR pravidelně konají závody světového poháru.
 
Z domácích soutěží patří k nejsledovanějším pravidelným soutěžím [[1. česká fotbalová liga]] (dříve [[Fotbalová liga Československa]]), [[Extraliga ledního hokeje|Česká hokejová extraliga]] (dříve [[Československá hokejová liga]]) a Česká basketbalová liga (dříve [[Československá basketbalová liga]]).
 
V ČR se konala i řada jednorázových mezinárodních sportovních akcí, kupříkladu na pražském stadionu v Edenu se roku [[Superpohár UEFA 2013|2013 hrálo finále evropského Superpoháru]], v roce 2015 se v Praze ([[Sinobo Stadium|Eden]] a Letná), v Olomouci ([[Andrův stadion]]) a v Uherském Hradišti (Stadion Miroslava Valenty) konalo [[Mistrovství Evropy ve fotbale hráčů do 21 let]], desetkrát se v ČR konalo [[mistrovství světa v ledním hokeji]] ([[Mistrovství světa v ledním hokeji 1933|1933]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1938|1938]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1947|1947]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1959|1959]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1972|1972]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1978|1978]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1985|1985]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 1992|1992]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2004|2004]], [[Mistrovství světa v ledním hokeji 2015|2015]]), několikrát též mistrovství světa a Evropy v basketbale mužů ([[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1947|1947]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu mužů 1981|1981]]) i žen ([[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1956|1956]], [[Mistrovství světa v basketbalu žen 1967|1967]], [[Mistrovství Evropy v basketbalu žen 1995|1995]], [[Mistrovství světa v basketbalu žen 2010|2010]]), mistrovství světa v házené mužů ([[Mistrovství světa v házené mužů 1964|1964]], [[Mistrovství světa v házené mužů 1990|1990]]) i žen ([[Mistrovství světa v házené žen 1978|1978]]), mistrovství světa a Evropy ve volejbale mužů ([[Mistrovství světa ve volejbale mužů 1949|1949]], 1958, 1966, [[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2001|2001]], [[Mistrovství Evropy ve volejbale mužů 2011|2011]]) i žen (1949, 1958, [[Mistrovství světa ve volejbale žen 1986|1986]], 1993), [[mistrovství Evropy v atletice 1978]] a dvě halová atletická mistrovství Evropy (1967, [[Halové mistrovství Evropy v atletice 2015|2015]]), [[mistrovství světa v klasickém lyžování 2009]] v Liberci, [[mistrovství světa v&nbsp;biatlonu 2013]] v Novém Městě na Moravě, dvě zimní univerziády (1964, 1978), deset mistrovství světa či Evropy v&nbsp;krasobruslení ([[Mistrovství světa v krasobruslení 1908|1908]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1928|1928]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1934|1934]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1937|1937]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1948|1948]], [[Mistrovství světa v krasobruslení 1962|1962]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1988|1988]], [[Mistrovství světa v krasobruslení 1993|1993]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 1999|1999]], [[Mistrovství Evropy v krasobruslení 2017|2017]]), [[mistrovství světa ve florbale 1998]] a v letech 1969 a 1981 se na [[Velodrom Brno|brněnském velodromu]] konalo mistrovství světa v dráhové cyklistice.
 
K nejmodernějším sportovištím patří fotbalové stánky Eden a [[Stadion Sparty na Letné|Letná]] v Praze a [[Stadion města Plzně|stadion ve Štruncových sadech]] v&nbsp;Plzni, víceúčelové haly [[O2 arena|O2 Arena]] v Praze, [[Ostravar Aréna]] v Ostravě, [[KV Arena]] v Karlových Varech a [[Home Credit Arena]] v Liberci, atletický [[Městský stadion v Ostravě-Vítkovicích]], [[Masarykův okruh]] pro motocyklové závody v&nbsp;Brně či můstky na [[Ještěd]]u. Historicky významnými jsou též [[Velký strahovský stadion]], na kterém se konaly mj. [[Všesokolský slet|sokolské slety]] a&nbsp;který býval uváděn jako největší sportovní stadion na světě, pražská [[Tipsport arena (Praha)|Sportovní hala]] v&nbsp;[[Holešovice|Holešovicích]], [[Zimní stadión Štvanice|lední stadion]] na [[Ostrov Štvanice|Štvanici]], tenisový stadion na Štvanici, [[Stadion Evžena Rošického]] na Strahově či můstky [[Čerťák]] v&nbsp;[[Harrachov]]ě.
 
Organizačně stojí na špici českého sportu [[Česká unie sportu]] a [[Český olympijský výbor]]. K největším sportovním svazům patří [[Fotbalová asociace České republiky|Fotbalová asociace ČR]] a&nbsp;[[Český svaz ledního hokeje]]. Nejpopulárnější všesportovní anketou je [[Sportovec roku]], významnými oborovými anketami jsou [[Fotbalista roku (Česko)|Fotbalista roku]], [[Zlatá hokejka]], [[Atlet roku]] či [[Zlatý kanár]].
 
=== Tělovýchova ===
[[Soubor:Bundesarchiv Bild 102-13621, Prag, Stadion, Sokolfest.jpg|náhled|[[Všesokolský slet]] v&nbsp;roce 1932 v&nbsp;Praze na [[Velký strahovský stadion|Strahovském stadionu]]]]
 
Počátky organizované české tělovýchovy sahají do roku 1862, kdy [[Miroslav Tyrš]], [[Jindřich Fügner]] a další založili spolek [[Sokol (spolek)|Sokol]], který se postupně rozrostl v důležitou národní organizaci. Od něho se časem odštěpily levicová [[Dělnická tělocvičná jednota]] a&nbsp;katolický [[Orel (spolek)|Orel]]. Tyto organizace pořádaly pravidelná masová cvičení. Největší celonárodní akcí v době před převzetím moci komunisty byly Sokolem pořádané [[Všesokolský slet|Všesokolské slety]] na [[Velký strahovský stadion|Strahovském stadionu]] v Praze. V [[Komunistický režim v Československu|éře socialismu]] navázaly na ně tzv. [[Spartakiáda|spartakiády]], pořádané státu podřízeným [[Československý svaz tělesné výchovy a sportu|Československým svazem tělesné výchovy]] (ČSTV).
 
Velkou tradici má česká [[turistika]]. [[Klub českých turistů]], založený [[Vojta Náprstek|Vojtou Náprstkem]], pečuje o&nbsp;unikátní síť turistických značek, jednu z nejhustších na světě. Její počátky sahají do roku 1889.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.kct.cz/cms/historie-kct |datum přístupu=2016-12-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161220075755/https://www.kct.cz/cms/historie-kct |datum archivace=2016-12-20 |nedostupné=ano }}</ref> Velkou společenskou roli ve 20.&nbsp;století sehrál český [[tramping]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = První osada, první píseň. Dějiny trampingu odhalí televizní seriál
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/dejiny-trampingu-serial-zvlastni-znameni-touha.A150820_124815_televize_vha
| datum vydání = 2015-08-20
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Tramping - český fenomén s cizím jménem {{!}} www.tisnoviny.cz
| periodikum = www.tisnoviny.cz
| url = https://www.tisnoviny.cz/obsah/tramping-cesky-fenomen-s-cizim-jmenem
| datum přístupu = 2019-12-14
}}</ref> Populární je také [[požární sport]].
 
Průkopníky moderního sportu a [[Olympijské hry|olympismu]] v českých zemích byli [[Jiří Stanislav Guth-Jarkovský|Jiří Guth-Jarkovský]] a [[Josef Rössler-Ořovský]].
 
== Další charakteristiky ==
 
=== Kuchyně ===
{{Podrobně|Česká kuchyně|České pivo}}
[[Soubor:Svíčková na smetaně.JPG|náhled|upright|vlevo|[[Svíčková na smetaně]] s&nbsp;českými [[knedlík]]y]]
[[Soubor:Pilsner urquell mug.jpg|náhled|upright|[[Prazdroj|Pilsner Urquell]] bylo prvním pivem [[Pivo plzeňského typu|plzeňského typu]] na světě]]
Česká kuchyně je ovlivněna polohou Česka v průsečíku západních a východních vlivů. Půldruhého století ovlivňovala a byla ovlivňována kuchyní kulturně i jazykově blízkého [[Slovensko|Slovenska]], ale mnohem déle trvala interakce s [[německá kuchyně|německou]] (zejména pak [[bavorsko]]u) a [[rakouská kuchyně|rakouskou kuchyní]], od kterých různé pokrmy přijímala ([[vídeňský řízek]], [[Vepřo knedlo zelo|vepřo-knedlo-zelo]], [[bramboračka]], [[Jablečný závin|štrůdl]]), ale také tyto kuchyně naopak inspirovala ([[povidla]], [[koláč]]e, [[svíčková na smetaně]]).
 
Obecně česká jídla zapadají do středoevropských chutí, s některými místními originalitami – krom už uvedených např. [[smažený sýr]], [[knedlík]]y, [[Utopenec|utopenci]], [[Olomoucké tvarůžky|olomoucké syrečky]], vánoční [[kapr]] (''Český kapr'' je obchodní značkou), [[hořické trubičky]], [[škubánky]], [[pivní sýr]] atd. Východní vlivy ([[Slovenská kuchyně|slovenské]], [[Maďarská kuchyně|maďarské]], [[Polská kuchyně|polské]] či [[Ruská kuchyně|ruské]]) v české kuchyni zastupují např. [[boršč]], [[trdelník]], [[živáňská pečeně]], [[guláš]] anebo [[tlačenka]]. Ryby jsou v českém jídelníčku málo časté (tzv. mořské plody se rozmohly až v souvislosti s moderním stravováním a zásobováním potravinami z dovozu), naopak, v evropském kontextu mimořádné je použití jedlých hub a mletého [[Mák setý|máku]]. Tvary některých druhů pečiva – např. [[rohlík]]ů – jsou také v Evropě (s výjimkou Slovenska) neobvyklé, i když samotné těsto, z něhož jsou vyráběny, je běžné.
 
Na podobu novověké české kuchyně měla zásadní vliv [[Magdalena Dobromila Rettigová]].
 
Z českých nápojů vyniká [[České pivo|pivo]], jehož vaření tu má staletou tradici a patří mezi nejznámější a nejkvalitnější na světě. (V rámci EU je název ''České pivo'' chráněným zeměpisným označením.) První známý [[pivovar]] tu existoval už v roce 1118 a Česko má nejvyšší [[Seznam států světa podle spotřeby piva na osobu|spotřebu piva na osobu]] na světě. Vysoce alkoholická [[slivovice]], pálená hlavně na východní Moravě, je běžně známa i v jiných státech východní a jihovýchodní Evropy, zato bylinné likéry ''[[Fernet Stock]]'' a ''[[Becherovka]]'' jsou českými specialitami. [[Víno]] se vyrábí především na jižní Moravě, která má k pěstování révy podstatně lepší podmínky než jiné části republiky (byly tu i vyšlechtěny domácí odrůdy, např. ''[[Cabernet Moravia]]'', ''[[Pálava (odrůda révy vinné)|Pálava]]'' nebo ''[[Muškát moravský]]''). [[Kofein]]ová limonáda ''[[Kofola]]'' je další českou specialitou.
 
=== Svátky ===
{{Podrobně|Český státní svátek}}
Dny pracovního klidu zahrnují svátky, které se vážou k historickým událostem nebo tradicím a státní svátky, které se váží k české státnosti.
 
{| class="wikitable"
|+ Dny pracovního klidu
! Datum
! Název
! Popis
|-
|[[1. leden]]
|''[[Den obnovy samostatného českého státu]]''
|Vznik Česka v roce [[1993]].
|-
| [[Výpočet data Velikonoc|Pohyblivý svátek (březen – duben)]]
|''[[Velký pátek]]''¹
|Křesťanský svátek. Tento den je připomínkou smrti [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] na kříži.
|-
| [[Výpočet data Velikonoc|Pohyblivý svátek (březen – duben)]]
|''[[Velikonoční pondělí]]''¹
|Křesťanský svátek, tradice vítání jara. Následuje po [[slavnost Zmrtvýchvstání Páně|neděli Zmrtvýchvstání Páně]].
|-
|[[1. květen]]
|''[[Svátek práce]]''¹
|[[Druhá internacionála|Sociálně demokratickou internacionálou]] prosazená vzpomínka na dělnickou stávku v [[Chicago|Chicagu]] roku [[1886]]. Od 1. května 1886 platila v USA osmihodinová pracovní doba.
|-
|[[8. květen]]
|''[[Den vítězství]]''
|Konec [[druhá světová válka|druhé světové války]] v Evropě.
|-
|[[5. červenec]]
|''[[Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje]]''
|Příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na [[Velkomoravská říše|Velkou Moravu]] roku [[863]].
|-
|[[6. červenec]]
|''[[Den upálení mistra Jana Husa]]''
|Upálení kněze a reformátora mistra Jana Husa během [[Kostnický koncil|Kostnického koncilu]] roku [[1415]].
|-
|[[28. září]]
|''[[Den české státnosti]]''
|Zavraždění knížete [[Svatý Václav|Svatého Václava]] roku [[935]] ([[929]]) ve [[Stará Boleslav|Staré Boleslavi]].
|-
|[[28. říjen]]
|''[[Den vzniku samostatného československého státu]]''
|[[Vznik Československa]] roku [[1918]].
|-
|[[17. listopad]]
|''[[Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva|Den boje za svobodu a demokracii]]''
|Připomínka studentských demonstrací a následného uzavření českých vysokých škol německými okupanty v roce [[1939]] a studentské demonstrace z roku [[1989]], která odstartovala [[Sametová revoluce|Sametovou revoluci]]. <br />''([[Mezinárodní den studentstva]])''
|-
|[[24. prosinec]]
|''[[Štědrý den]]''¹
|Večerní oslava [[Vánoce|Vánoc]].
|-
|[[25. prosinec]]
|''[[Slavnost Narození Páně|1. svátek vánoční]]''¹
|V [[Římskokatolická církev|katolické]] a [[Evangelická církev|evangelické]] [[liturgie|liturgii]] oslava narození Ježíše Krista.
|-
|[[26. prosinec]]
|''[[Svátek svatého Štěpána|2. svátek vánoční]]''¹
|V [[Římskokatolická církev|katolické]] a [[Evangelická církev|evangelické]] [[liturgie|liturgii]] připomínka prvního křesťanského [[mučedník]]a [[Svatý Štěpán|Štěpána]].
|-
|}
¹ Označuje tzv. ''ostatní svátky'', které nesouvisejí s českou státností.
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Česko“