Wikipedie

Rudolf z Tiefenbachu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
úpravy a doplnění hesla
Celková úprava a doplnění textu
Řádek 15:
| války =
}}
'''Rudolf z Tiefenbachu''' ([[Němčina|německy]] ''Rudolf von Tiefenbach'', 1582 - 4.3.1653) byl vojenský velitel ve službáchsloužící [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]] v průběhu [[Třicetiletá válka|třicetileté války]]. Pocházel ze [[Štýrské vévodství|štýrského]] rodu [[Teuffenbachové|Teuffenbachů]].
 
== Tiefenbachové ==
 
Původem [[Štýrské vévodství|štýrský]] rod Tiefenbachu (Teuffenbachu) se dostal na Moravu v roce 1578. Tehdy císař [[Rudolf II.]] propustil léno v [[Drnholec|Drnholci]] do svobodného dědičného vlastnictví a prodal jej Kryštofu[[Kryštof z Teuffenbachu|Kryštofovi z Teuffenbachu]], svému dosavadnímu veliteli na [[Vojenská hranice|chorvatsko-slavonské hranici]], polnímu zbrojmistru a [[Dvorská válečná rada|dvorskému válečnému radovi]]. Na drnholecké panství pak Kryštof přivedl [[Chorvati|Chorvaty]] a osídlil jimi pusté vesnice. Kryštof z Teuffenbachu zemřel v roce 1598 a zanechal po sobě čtyři potomky, tři syny – [[Bedřich z Teuffenbachu|Fridricha]], Zikmunda, Rudolfa – a dceru [[Zuzana z Teuffenbachu|Zuzanu]].
 
Tiefenbachové byli [[Luteránství|luteráni]] a to se projevilo i na jejich postojích před a v průběhu třicetileté války.
 
== Fridrich z Tiefenbachu ==
Nejstarší Fridrich (Bedřich) se přidal na stranu pozdějšího císaře arciknížete [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] táhnoucího v srpnu 1608 přes [[Drnholec]] do Brna. V roce 1611 se přidal k tažení proti císaři [[RudolfRudolfu II.|Rudolfovi II.]] a inicioval odboj moravských stavů. Půjčoval peníze na vyplácení žoldu stavovskému vojsku, za což byl odměněn [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckými biskupskými]] statky ve [[Vyškov|Vyškově]] a [[Pustiměř|Pustiměři]]. Vedl5.8.1619 vedl stavovská vojska v [[Bitva u Dolních Věstonic|bitvě u Dolních Věstonic]], kde porazil vojska císařského generála [[Jindřich Duval Dampierre|Dampierra]]. V únoru 1620 dobyl [[Mikulov]] a zpustošil sídlo [[František z Ditrichštejna|kardinála Ditrichštejna]]Ditrichsteina. PotéFridrich však trpěl těžkým revmatismem a tak se po dobytí Mikulova odebral na léčení do švýcarských lázní, kdePfeftern. Zde byl zajat vojáky katolických kantonů, přepraven do Innsbrucku, kde byla 27. května 1621 popraven jako úhlavní nepřítel císaře.▼
{{Podrobně|Bedřich z Teuffenbachu}}
▲Nejstarší Fridrich (Bedřich) se přidal na stranu pozdějšího císaře arciknížete [[Matyáš Habsburský|Matyáše]] táhnoucího v srpnu 1608 přes [[Drnholec]] do Brna. V roce 1611 se přidal k tažení proti císaři [[Rudolf II.|Rudolfovi II.]] a inicioval odboj moravských stavů. Půjčoval peníze na vyplácení žoldu stavovskému vojsku, za což byl odměněn [[Arcidiecéze olomoucká|olomouckými biskupskými]] statky ve [[Vyškov|Vyškově]] a [[Pustiměř|Pustiměři]]. Vedl stavovská vojska v [[Bitva u Dolních Věstonic|bitvě u Dolních Věstonic]], kde porazil vojska císařského generála [[Jindřich Duval Dampierre|Dampierra]]. V únoru 1620 dobyl [[Mikulov]] a zpustošil sídlo [[František z Ditrichštejna|kardinála Ditrichštejna]]. Poté se odebral na léčení do švýcarských lázní, kde byl zajat vojáky katolických kantonů, přepraven do Innsbrucku, kde byl 27. května 1621 popraven jako úhlavní nepřítel císaře.
 
== Zikmund z Tiefenbachu ==
Na straně stavů stál i Zikmund, který vlastnil panství Veveří. 9. prosince 1619 byl zvolen na zemském sněmu v Brně stavovským defensorem. 15. června 1620 byl stavy zmocněn k pečetění zápisů vydávaných zemským sněmem na vypůjčené peníze. Po porážce stavů na Bílé hoře byl odsouzen k smrti a ztrátě statků. Po přímluvě tchána jeho druhé manželky Bohunky Karla st. ze Žerotína u císaře dostal milost. Poté se Zikmund věnoval správě svých statků. 9. března 1628 bylo vydáno nařízení pánům, rytířům a měšťanům královských měst, kteří nechtěli přestoupit ke katolictví, aby prodali své statky a vystěhovali se ze země. Tchán Žerotín odešel v roce 1629 do Vratislavi. Zikmund s Bohunkou odešli do Prešpurku. Nemuseli však prodat své statky. Zikmund zemřel v roce 1637 a drnholecké panství po něm zdědil bratr Rudolf.
== Rudolf z Teufenbachu ==
Přestože byl Rudolf původně protestantem, připojil se v roce [[1613]] ke katolickým [[Habsburkové|Habsburkům]]. 14. října 1619 vedl císařské oddíly v bitvě u Prešpurku, kde byl poražen vojsky [[Gabriel Betlen|Gabriela Bethlena]].
 
14. října 1619 vedl císařské oddíly v bitvě u Prešpurku, kde byl poražen [[Gabriel Bethlen|Gáborem Bethlenem]].
V [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] vedl pravé křídlo císařského vojska a 1. pluk císařské armády, jehož součástí byl také regiment [[Kyrysník|kyrysníků]] [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] a jízdní regiment [[Jean de Gauchier|Jeana de Gauchiera]]. Když 10. července 1621 během obléhání [[Nové Zámky (zámek)|pevnosti Nové Zámky]] padl generál [[Karel Bonaventura Buquoy]], převzal Rudolf z Tiefenbachu část jeho velení. V roce 1623 se stal katolíkem a podporoval násilnou protireformaci na Moravě.▼
 
▲V [[Bitva na Bílé hoře|bitvě na Bílé hoře]] vedl pravé křídlo císařského vojska a 1. pluk císařské armády, jehož součástí bylbyli takéi regiment [[Kyrysník|kyrysníkůkyrisníků]] [[Albrecht z Valdštejna|Albrechta z Valdštejna]] a jízdní regiment [[Jean de Gauchier|Jeana de Gauchiera]]. Když 10. července 1621 během obléhání [[Nové Zámky (zámek)|pevnosti Nové Zámky]] padl generál [[Karel Bonaventura Buquoy]], převzal Rudolf z Tiefenbachu část jeho velení. V roce 1623 se stal katolíkem a podporoval násilnou protireformaci na Moravě.
Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] působil v armádě generála [[Jan Tserclaes Tilly|Tillyho]] a bojoval proti Sasům vedeným [[Jan Jiří z Arnimu|Janem Jiřím z Arnimu]].▼
 
Když padl 10.7.1621 během obléhání pevnosti Nové Zámky [[Karel Bonaventura Buquoy]], Rudolf z Tiefenbachu převzal část jeho velení.
V roce 1631, poté co [[Torquato Conti]] odešel ze své funkce a velení předal Valdštejnovi, byl Rudolf z Tiefenbachu povýšen do hodnosti [[maršál]]a císaře Svaté říše římské. Po roce 1634 byl Rudolf jedním z [[Dvorská válečná rada|dvorních válečných radů]] s velkým vlivem u vídeňského dvora. Měl právo udílet šlechtictví a razit [[Mincovní regál|vlastní minci]].▼
 
V roce 1623 se stal katolíkem a podporoval násilnou protireformaci na Moravě.
Po zavraždění Albrechta z Valdštejna v [[Cheb|Chebu]] a zkonfiskování jeho statků císařem, se Rudolf v roce 1635 stal držitelem [[Jičín|Jičína]]. V následných letech byly kvůli náklonnosti k císaři jeho statky pustošeny Švédy. Roku 1636 se stal Rudolf majitelem dalšího majetku po Valdštejnovi, [[Kumburk|kumburského]] a [[Úlibice|úlibického]] panství i s [[Nová Paka|Novou Pakou]]. Po bratru Zikmundovi zdědil též v roce 1637 panství [[Drnholec]] na Moravě.▼
 
▲Za [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] působil v armádě generála [[Jan Tserclaes Tilly|Tillyho]] a bojoval proti Sasům vedeným [[Jan Jiří z Arnimu|JanemHans JiřímGeorgem z Arnimu]]Arnim.
V roce 1639 byl jmenován rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]]. V roce 1650 sepsal závěť v níž zavázal mimo jiné své dědice k výstavbě kláštera pro [[Klášter paulánů (Nová Paka)|konvent paulánů]] v Nové Pace.▼
 
▲V roce 1631, poté co [[Torquato Conti]] odešel ze své funkce a velení předal Valdštejnovi, byl Rudolf z TiefenbachuTiefenbach povýšen do hodnosti [[maršál]]a císaře Svaté říše římské. Po roce 1634 byl Rudolf jedním z [[Dvorská válečná rada|dvorních válečných radů]] s velkým vlivem u vídeňského dvora. Měl právo udílet šlechtictví a razit [[Mincovní regál|vlastní minci]].
 
Po roce 1634 byl Rudolf u císařského jedním z dvorních válečných radů s velkým vlivem u vídeňského dvora. Měl právo udílet šlechtictví a razit vlastní minci.
 
▲Po zavraždění Albrechta z Valdštejna v [[Cheb|Chebu]] a zkonfiskování jeho statků císařem, se Rudolf v roce 1635 stalstává držitelem [[Jičín|Jičína]]. VJako následnýchpříznivci letechcísaře byly kvůli náklonnosti k císařijsou jeho statky pustošeny v následných letech Švédy. Roku 1636 se stal Rudolf majitelem dalšího majetku po Valdštejnovi, [[Kumburk|kumburského]] a [[Úlibice|úlibického]] panství i s [[Nová Paka|Novou Pakou]]. Po bratru Zikmundovi zdědil též v roce 1637 panství [[Drnholec]] na Moravě.
 
V roce 1639 byl jmenován rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]].
 
▲V roce 1639 byl jmenován rytířem [[Řád zlatého rouna|Řádu Zlatého rouna]]. V roce 1650 sepsal závěť v níž zavázal mimo jiné své dědice k výstavbě kláštera pro [[Klášter paulánůKonvent (Nová Pakacírkev)|konvent]] [[pauláni|paulánů]] v Nové Pace.
 
Rudolf z Tiefenbachu zemřel 4. března 1653 v Nové Pace. Panství podle závěti získala jeho manželka Marie Eva Alžběta rozená [[Šternberkové|ze Šternberka]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Rudolf_z_Tiefenbachu“