Přemysl Otakar II.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 19757698 uživatele 2A00:CA8:A1F:124B:EC03:F9C:55C:C99F (diskuse) zrušena. Díky, ale úvodní formule neslouží pro vyjmenování všech titulů
značka: vrácení zpět
oprava chyby
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 69:
'''Přemysl Otakar II.''', řečený '''král železný a zlatý''', ([[1233]], [[Městec Králové]]{{nejisté datum|narození}} – [[26. srpen|26. srpna]] [[1278]], [[Dürnkrut|Suché Kruty]]) byl pátý [[Seznam představitelů českého státu|český král]], [[Seznam vládců Moravy|moravský markrabě]], [[Seznam rakouských markrabat a vévodů|rakouský vévoda]], [[Seznam štýrských markrabat a vévodů|štýrský vévoda]], [[Seznam korutanských vévodů|korutanský vévoda]] a [[Seznam kraňských markrabat a vévodů|kraňský markrabě]] z rodu [[Přemyslovci|Přemyslovců]]. Narodil se jako syn českého krále [[Václav I.|Václava I.]] a jeho manželky [[Kunhuta Štaufská|Kunhuty Štaufské]].
 
Původně byl zřejmě připravován na církevní dráhu. Po smrti staršího bratra [[Vladislav Český|Vladislava]] však od otce v roce [[1247]] získal [[Moravské markrabství]]. Téhož roku se stal vůdčí osobností revolty proti svému otci Václavovi I. a předáky zemského panstva byl zvolen za mladšího českého krále. Roku 1249 Václav I. vzbouřence porazil a Přemyslovi ponechal pouze titul moravského markraběte. V roce 1251 se Přemysl zmocnil uprázdněného rakouského stolce a stal se [[Rakouské vévodství|rakouským vévodou]]. Pozici si v Rakousku upevnil sňatkem s [[Markéta Babenberská|Markétou Babenberskou]]. Usiloval rovněž o [[štýrské vévodství]], ale narazil na odpor uherského krále [[Béla IV.|Bély IV.]] Spor o RakousyRakousko a Štýrsko přerostl v roce 1253 v první česko-uherskou válku, jejímž vyvrcholením byl takzvaný budínský mír z roku 1254 – Přemysl získal Rakousy a Béla Štýrsko. Roku 1253 rovněž zemřel Václav I. a Přemysl se stal českým králem. V letech 1254 a 1255 se zúčastnil křížové výpravy do Pruska, během které založil město [[Kaliningrad|Královec]] (dnešní Kaliningrad). V roce 1257 byl Přemysl, po neúspěšném vpádu do Bavorska, donucen kapitulovat před [[Jindřich XIII. Dolnobavorský|Jindřichem Dolnobavorským]]. Poté, co roku 1260 drtivě porazil Bélu Uherského v [[Bitva u Kressenbrunnu|bitvě u Kresenbrunnu]], definitivně získal Štýrsko a titul štýrského vévody.
 
V roce 1261 se rozvedl s Markétou Babenberskou a oženil se s vnučkou Bély IV., [[Kunhuta Uherská|Kunhutou Uherskou]], která mu porodila syna [[Václav II.|Václava II]]. Téhož roku se nechal korunovat na českého krále. Roku 1266 Přemysl obsadil Chebsko a zorganizoval další vpád do Bavorska. Na přelomu let 1267 a 1268 se zúčastnil své druhé křížové výpravy do Pruska. V roce 1269 Přemysl na základě [[Smlouva z Poděbrad|Poděbradské smlouvy]] zdědil po svém bratranci [[Oldřich III. Korutanský|Oldřichu]] [[Korutanské vévodství]] a [[Kraňské vévodství|Kraňské markrabství]]. Roku 1270 se dostal do sporů s novým uherským králem [[Štěpán V. Uherský|Štěpánem V.]], v jejichž důsledku proběhla třetí česko-uherská válka. V roce 1271 byl Přemysl [[Aquileia|akvilejskou]] kapitulou jmenován generálním správcem akvilejského patrirchátu, a zmocnil se přilehlého [[Furlánsko|Furlánska]]. Tuto funkci vykonával do roku 1272. V roce 1273 vypukla čtvrtá česko-uherská válka.