Wikipedie

Průmyslová revoluce v Česku: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
odkazy
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 87:
Stále důležitějším se stával chemický průmysl, mezníkem v jeho vývoji bylo zvláště založení [[Spolek pro chemickou a hutní výrobu|Rakouského spolku pro chemickou a metalurgickou výrobu]] v Ústí nad Labem roku 1857.
 
S tím, jak se rozvíjela doprava a železnice, objevily se i nové příležitosti pro strojírenský průmysl: roku 1852 vznikla na pražském Smíchově továrna RinghofferRinghoffter, která začala vyrábět železniční vagóny, nejprve nákladní, od roku 1863 i osobní. V 70. letech Ringhofferka začala vyrábět i městské tramvaje. Dalším významným podnikatelem byl [[Čeněk Daněk]], který svou strojírnu v Praze založil roku 1854, zpočátku vyráběla zejména cukrovarnické stroje. V roce 1872 se spojila s [[Karl Friedrich Breitfeld|Breitfeldovými]] podniky (''Breitfeld & Evans''). Rok předtím vznikla v Praze [[ČKD|První českomoravská továrna na stroje]], roku 1896 vynálezce [[Emil Kolben]] založil elektrotechnickou firmu Kolben a spol. Tyto čtyři podniky se nakonec spojily a vytvořily strojírenský gigant ČKD (série fúzí skončila až roku 1927). Roku 1900 zde začala výroba lokomotiv.
 
Dva významné podniky se zrodily i na Kladně, roku 1857 Pražská železářská společnost, v roce 1889 [[Huť Poldi|Poldina huť]], jejímž zakladatelem byl [[Karl Wittgenstein]], otec slavného filozofa [[Ludwig Wittgenstein|Ludwiga Wittgensteina]]. V Plzni roku 1859 vznikly Valdštejnské strojní závody. O deset let později je převzal český měšťanský podnikatel [[Emil Škoda]], který z nich do konce století učinil strojírenský gigant. Rovněž v Plzni založil svůj závod podnikatel a vynálezce [[František Křižík]] (1881). Roku 1884 svůj podnik přestěhoval do Prahy. Sehrál významnou roli při šíření elektřiny v českých zemích. Roku 1889 [[Filip Porges]] a [[August Lederer]] založili v Brně [[Královopolská|Královopolskou strojírnu]] (''Brünn-Königsfelder Maschinenfabrik Lederer & Porges'').
Řádek 106:
Od 18. století rakouští merkantilisté zdůrazňovali důležitost infrastruktury pro ekonomický rozvoj, proto začala být v celé habsburské monarchii budována [[Císařská silnice|síť silnic]] s pevným povrchem, v českých zemích zejména od roku 1738, kdy byla zahájena stavba klíčové komunikace spojující Prahu s [[Vídeň|Vídní]]. Stavba byla přerušena [[Války o rakouské dědictví|válkami o rakouské dědictví]], ale v druhé polovině století, za panování [[Marie Terezie]] a [[Josef II.|Josefa II.]], se výstavba sítě silnic znovu rozjela a pokračovala i po celé 19. století. Měla ovšem typicky severo-jižní charakter (spojení Německo-Čechy-Rakousko), což způsobilo později jisté potíže po vzniku Československa roku 1918, kdy bylo třeba dobudovat také komunikace západo-východního směru.
 
V 19. století začal rozvoj železnice. V roce 1807 učitel na pražské polytechnice [[František Josef Gerstner]] vypracoval pro Českou hydrotechnickou společnost projekt [[Koněspřežná dráha České Budějovice – Linec|koněspřežné dráhy z Českých Budějovic do Lince]]. Šlo o první železniční projekt v Evropě, který se ovšem realizoval až v letech 1827–1836. Gerstner předběhl dobu, ale ne o moc – již roku 1825 začala stavba první železnice u nás, [[Lánská koněspřežka|koněspřežkykonězpřežky na trati Praha–Lány]]. Projekt financovali zejména podnikatelsky orientovaní šlechtici ([[Kašpar Šternberk]], [[Eugen Dominik Bruntálský z Vrbna|Eugen Wrbna]], [[Karel Egon II. z Fürstenbergu|Karl Egon FürstenbergFürstnberg]], [[Karel Jan Clam-Martinic|Karl Clam-Martinitz]] aj). Až do Prahy však, pro nedostatek financí, dostavěna nebyla. Částečně fungovala od roku 1830, spojovala [[Kladno]] s [[Křivoklátsko|Křivoklátskem]] a sloužila především pro přepravu vytěženého dřeva. Daleko úspěšnějším projektem byla stavba [[Severní Ferdinandova dráha|Severní Ferdinandovy dráhy]], která měla [[Parní lokomotiva|parní železnicí]] spojit Vídeň a [[Bohumín]]. Tu již financovala společnost vídeňských bankéřů, mj. i [[Salomon Mayer Rothschild|Salomona Mayera Rothschilda]], který měl na severu Moravy své zájmy ([[Vítkovické železárny]]). Stavba začala roku 1837, první úsek Vídeň-[[Břeclav]] začal fungovat roku 1839. Téhož roku byla otevřena odbočka do [[Brno|Brna]], roku 1841 do [[Olomouc]]e a v roce 1847 železnice dorazila až do [[Bohumín]]a. V roce 1842 začala stavba [[Severní státní dráha|Severní státní dráhy]] na trase Olomouc-Praha. Jak název napovídal, stavbu tentokrát platil stát, výstavbou byla pověřena firma bratří Kleinů. CeláCelková trasa byla zprovozněna již roku 1845. O dvě léta později bylo dokončeno napojení na Severní Ferdinandovu dráhu a Praha tak byla spojena s Vídní. Další trasy následovaly velmi rychle: 1851 Praha-Podmokly, 1863 Praha-Plzeň-Brod nad Lesy, 1868 České Budějovice-Plzeň, 1870 Brno-Vyškov-Olomouc-[[Šternberk]]/[[Přerov]], 1871 Praha-[[Cmunt]], 1871 [[Ústí nad Labem]]-[[Teplice]], 1872 [[Bakov nad Jizerou]]-[[Rumburk]], 1872 [[Buštěhradská dráha]], 1872 Plzeň-[[Cheb]], 1872 [[Znojmo]]-[[Jihlava]]-[[Havlíčkův Brod]]-[[Pardubice]], 1874 [[Nymburk]]-[[Děčín]], 1874 Praha-[[Duchcov]], 1875 Pardubice-[[Turnov]]-[[Liberec]].
 
Roku 1841 byl v pražském [[Karlín]]ě spuštěn na vodu první český [[kolesový parník]] ''[[Parník Bohemia|Bohemia]]''. Konstruktéry byli Angličané John Andrews a Joseph John Ruston, stavbu platil podnikatel [[Vojtěch Lanna (1805–1866)|Vojtěch Lanna]]. První regulérní plavbu parník vykonal na trase Karlín-[[Obříství|Obříství u Neratovic]]-[[Drážďany]]. Pravidelná paroplavba na [[Vltava|Vltavě]] vznikla roku 1865, nejprve na trase Praha-[[Štěchovice]].
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Průmyslová_revoluce_v_Česku“