Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Externí odkazy: -pryč ext. odkazy
klasika
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 3:
'''Duše''' je v řadě náboženství, mytologiích a filosofii nehmotná substance živé bytosti.<ref>Soul."Encyclopædia Britannica. 2010. Encyclopædia Britannica 2006 CD. 13 July 2010.</ref> V náboženských a filozofických naukách pojem duše odkazuje na nehmotný princip, který je chápán jako nositel života jednotlivce a jeho identity, který přetrvával v čase. S tím je často spojen předpoklad, že duše je nezávislá na těle, a tedy i na fyzické smrti, pokud jde o její existenci, a je tedy nesmrtelná. Smrt je pak interpretována jako proces oddělování duše a těla. Některé tradice učí, že duše existuje již před počátkem, že obývá a vede tělo jen dočasně a používá jej jako nástroj nebo je v něm uzamčena jako ve vězení. V mnoha takových naukách tvoří nesmrtelnou duši samotná osoba; na prchavé tělo se pohlíží jako na bezvýznamné nebo jako zátěž a překážka pro duši. Četné mýty a náboženská dogmata dělají prohlášení o osudu, který čeká duši po smrti těla. V různých naukách se předpokládá, že dochází k transmigraci duší ([[reinkarnace|reinkarnaci]]) tedy, že duše má dům v různých tělech jeden po druhém.
 
Všeslovanské slovo duše souvisí s pojmy dýchání a dechu, podobně jako [[řečtina|řecká]] ''psyché'' (ψυχη), [[hebrejština|hebrejský]] ''nefeš'' (נֶפֶשׁ) a [[latina|latinská]] ''anima'' nebo ''animus''. Jako slova běžné řeči nebyla jednoznačně vymezena, ale označovala původně podstatný a nápadný rozdíl mezi živým, dýchajícím člověkem a na pohled nezměněnou mrtvolou. Staré („primitivní“) kultury měly sklon přisuzovat „duši“ – to jest samovolné působení či aktivitu – všemu, s čím se lidé setkávali (například i lesu, řece nebo skále), což britský etnolog [[Edward Burnett Tylor]] později nazval [[animismus]] a pokládal za nejstarší formu náboženství. Zrzaví nemaj Duši.
 
== Tradiční víry a učení ==