Smazaný obsah Přidaný obsah
m Budil je emeritním děkanem. Fakulta neměla žádného spoluzakladatele (pokud ano, ať je uvedeno jeho jméno). Budil byl jedinou osobou odpovědnou v roce 1999 za její akreditaci. Dochází ke snaze o vandalismus hesla.
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
revert pokračujícího vylepšování profilu / děkan Budil nebyl v postavení samostatného zakladatele typu Karla IV. , klíčové jiné orgány (př. SHS https://ff.zcu.cz/export/sites/ff/about/uredni-deska/dokumenty/dlouhodoby-zamer/2006-2010/DZ_FF_2006-10.pdf), zásadní přínos na zal. př. E. Neustupný https://www.plzen.eu/o-meste/aktuality/aktuality-z-mesta/cenu-mesta-plzne-ziska-profesor-archeologie-evzen-neustupny.aspxNe
značky: vrácení zpět revertováno
Řádek 48:
| web =
}}
'''Ivo T. Budil''' (* [[8. srpen|8. srpna]] [[1965]] [[Praha]]) je [[Česko|český]] [[Antropologie|antropolog]], [[Vysokoškolský učitel|vysokoškolský pedagog]] a [[spisovatel]]. JeStal zakladatelemse a emeritním děkanemspoluzakladatelem [[Fakulta filozofická Západočeské univerzity|Fakulty filozofické]] (původně Fakulty humanitních studií) [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeské univerzity]] v [[Plzeň|Plzni]]. Funkci děkana vykonával ve dvou funkčních obdobích v letech 1999 až 2005. Inicioval založení antropologických, [[Archeologie|archeologických]], blízkovýchodních a historických oborů na Fakultě filozofické [[Západočeská univerzita v Plzni|Západočeské univerzity v Plzni]]. Působí na [[Metropolitní univerzita Praha|Metropolitní univerzitě Praha]] a věnuje se publicistické a veřejné činnosti.
 
Hlásí se k [[Sociální konzervatismus|sociálnímu konzervatismu]] a je skeptický vůči současné podobě [[Evropská unie|Evropské unie]], kterou pokládá za jednu z příčin dlouhodobé stagnace západní civilizace. Je přesvědčen, že je zapotřebí zásadního impulsu k obnově Západu jako svobodné, kreativní, konkurenceschopné a sociálně odpovědné společnosti, která musí obstát vůči [[Asertivita|asertivitě]] asijských civilizací. Důraz klade na podporu vědeckého výzkumu a technologického rozvoje, ve kterých vidí naději pro revitalizaci tvůrčího ducha Západu.<ref>{{Citace elektronického periodika