Mikulov (zámek): Porovnání verzí

Nástupce Františka z&nbsp;Ditrichštejna [[Maxmilián z Ditrichštejna|Maxmilián]] nechal do sklepních prostor umístit [[Obří sud (Mikulov)|sud na víno]], který pojal zhruba 1014&nbsp;hektolitrů vína, což z&nbsp;něj činiločini nejobjemnější vinný sud [[Střední Evropa|střední Evropy]].<ref name="HaZ155">''Hrady, zámky a tvrze v&nbsp;Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', str. 155.</ref> Sud se dochoval dodnes a slouží už jen jako ukázka zručnosti tehdejších tesařů. V&nbsp;roce [[1645]] dobyla mikulovský zámek [[Švédsko|švédská]] armáda, která vyplenila zámek i&nbsp;město. Švédové vyloupili i&nbsp;zámeckou knihovnu a významnou část jejích knih si odvezli s&nbsp;sebou do Švédska.<ref name="HaZ129"/> Další významná rekonstrukce zámku proběhla v&nbsp;druhé polovině [[17. století]], kdy byla zámku na popud knížete [[Ferdinand z Ditrichštejna|Ferdinanda z&nbsp;Ditrichštejna]] vtisknuta barokní podoba.<ref name="rmm"/>

Stavební a architektonický vývoj zámku tragicky poznamenal konec [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. [[22. duben|22.&nbsp;dubna]] roku [[1945]] v&nbsp;rámci osvobozeneckých bojů zámek opět vyhořel,<ref name="rmm"/> dosud nejsou známy přesné okolnosti vzniku požáru.<ref name="mikulov.cz"/> Již o&nbsp;dva roky později však vznikl Spolek pro obnovu mikulovského zámku, který se zásadním způsobem zasloužil o&nbsp;nové vystavění zámeckého komplexu. Náročná oprava Mikulovského zámku do téměř dnešní podoby, byla provedena v letech 1947 - 1960. Autorem současné podoby zámku je [[Brno|brněnský]] architekt [[Otakar Oplatek]].<ref>''Hrady, zámky a tvrze v&nbsp;Čechách, na Moravě a ve Slezsku'', str. 156.</ref>