Hafsidé: Porovnání verzí

| název = HafsidskáHafsovská dynastie<br />(Tuniský sultanát)

'''HafsidéHafsovci''' ([[Arabština|arabsky]] الحفصيون‎ ''al-Hafsijún'') byla od období [[středověk]]u [[Sunnitský islám|muslimská sunnitská]] dynastie [[Berbeři|berberského]] původu, která vládla v [[Severní Afrika|Severní Africe]] v oblastech [[Ifríkíjja|Ifríkíjje]] (dnešnímu [[Tunisko|Tunisku]], západní [[Libye|Libyii]] a části východního [[Alžírsko|Alžírska]]) v rozmezí let [[1229]]–[[1574]].

Do roku [[1229]] byli HafsidéHafsovci místodržiteli [[Almohadové|Almohadů]] pro severoafrické oblasti Ifríkíjje s centrem v dnešním [[Tunis]]u. V důsledku probíhající španělské [[Reconquista|reconquisty]] na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]] a následném rozpadu říše Almohadů nabyli HafsidéHafsovci v roce [[1264]] plné suverenity. Prvním samostatným vladařem, který si přisvojil titulu chalífy, byl v pořadím druhý vládce [[Muhammad I. al-Mustansir]] ([[1228]]–[[1277]]). Muhammad musel za své vlády v roce [[1287]] čelit vojskům [[Osmá křížová výprava|osmé křížové výpravy]] vedené [[Francouzské království|francouzským]] králem [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíkem IX.]] Pro křižáky mělo toto tažení být jen zahřívací epizodou, v plánu bylo rychlé obsazení severoafrické země a odtud následně podniknout další výpad proti daleko silnějšímu [[Mamlúcký sultanát|malúckému Egyptu]] a podpořit tak ohrožené křižácké státy v Levantě. V tomto případě byl osud nakloněn HafsidůmHafsovcům; křížová výprava skončila pro Francouze fiaskem již na samém začátku kvůli nečekanému skonu Ludvíka IX. na úplavici, nikoli tedy zásluhou vojenské nebo taktické převaze sultanátu.

Přestože severoafrická Ifríkíjje a především pak Tunisko zažívali za vlády HafsidůHafsovců rozkvětu jako nikdy dříve, někdy se i hovoří o zlaté éře, tak na mezinárodní scéně byli slabými a nevýraznými politickými hráči a do dění okolního světa se příliš nezapsali. Ačkoli se jim podařilo si podmanit sousední [[Zajjánovci|Tilimsánský sultanát]] na území dnešního Alžírska, mezi lety [[1347]] a [[1357]] však byli dvakrát dobyti marockou dynastií [[Marínovci|Marínovců]] a v době [[14. století]] se museli potýkat s postupným hospodářským úpadkem. HafsidéHafsovci byli podporovateli středomořského pirátství, berberští piráti přepadávali obchodní lodě a připravovali tak o podstatné zisky zejména italské republiky, tím na sebe HafsidéHafsovci upoutávali pozornost Evropy. Další [[Mahdijská křížová výprava|křížová výprava označovaná jako mahdijská]] z roku [[1390]] se pokusila o dobytí pirátské pevnosti [[Mahdia]], ani ta HafsidyHafsovci vážněji nezasáhla a jen na krátký čas se museli zdržet pirátství vůči [[Janovská republika|Janovanům]].

Mocensky a hospodářsky nepříliš silný sultanát tak roku [[1534]] poprvé podlehl turecké invazi [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a další porážky měly teprve následovat. Zanedlouho po této anexi byli Osmanští Turci z Tuniska vyhnáni intervencí císaře [[Karel V.|Karla V.]] a hafsidskéhafsovské Tunisko se stalo [[Tribut|poplatným]] klientským státem [[Habsburkové|Habsburků]]. V roce [[1535]] se HafsidéHafsovci stali [[vazal]]y [[Habsburské Španělsko|habsburského Španělska]]. V roce [[1569]] bylo ale Tunisko znovu napadeno a anektováno Osmanskou říší a znovu musela zasahovat habsburská vojska pod vedením [[Juan de Austria|Juana de Austria]]. Ani to však neodvrátilo dalším pokusům o anexi Tuniska a připojení k [[Osmanská říše|Osmanské říši]]. Roku [[1574]] bylo Tunisko opět dobyto osmanskými vojsky, nyní již definitivně. Poslední vládcehafsovský Hafsidůvládce chalífa [[Muhammad IV.]] byl převezen do [[Konstantinopol]]e a popraven. Někteří zbylí dědicové a potomci vládnoucí hafsidskéhafsovské dynastie unikli osmanské čistce a přežili v ústraní pod ochranou Španělů na [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovech]] a ostrově [[Tenerife]]. Vlády nad Tuniskem již ale nikdy nenabyli zpět.

Historické zdroje, zejména pak evropské a arabské obchodní mapy, se ohledně tuniské vlajky HafsidůHafsovců nemohou shodnout. Zda tu pracovala fantazie autorů či zachycují proměnlivost hafsidskéhafsovské symboliky v průběhu staletí, není jasné. Z počátku převažuje červená s bílým či žlutým srpkem měsíce, kterou poté střídá bílá s černým či modrým, v 15. století je to vlajka žlutá s bílým půlměsícem.

Soubor:Hafsid Flag - Tunisia.svg|Žlutá s bílým půlměsícem,<br />vlajka HafsidůHafsovců z období [[15. století]]