Počernický rybník: Porovnání verzí

| datum vyhlášení = 31. srpna 1988

| stát = Česká republika

| kód = 1104

| kategorie IUCN = III

 

== Historie ==

Historie Počernického rybníka sahá do první poloviny [[19. století]], kdy kolem roku [[1848]] vznikl zahrazením mělkého [[údolí]]. Je nutno poznamenat, že současné poměry se značně liší od těch v době vzniku rybníku, kdy byl střídavě napájen vodou z Rokytky a [[Říčanský potok (přítok Rokytky)|Říčanského potoka]] – v současnosti jeho [[přítok]] tvoří jenom Rokytka, která se s Říčanským potokem slévá do jednoho [[Vodní tok|vodního toku]] už mnohem dřív. Původní výměra rybníku v době jeho vzniku byla větší než je současný stav, kdy oproti aktuálním 19 [[Hektar|ha]] dosahovala asi 22 ha (toto zmenšení plochy rybníku má za následek [[eutrofizace]]). Počernický rybník měl v minulosti různorodé využití – sloužil jako zásobárna vody pro přilehlé mlýny nacházející se pod ním, pak jako [[Rybí sádka|rybí sádky]], v průběhu [[20. století]] začal poskytovat své vody pro chov ryb a v neposlední řadě sloužil jako rekreační zázemí pro plavání a koupání. Velkou zajímavostí a dokladem o jeho významu byla skutečnost, že se v zimě z rybníka získával led, kterým byly pak zásobovány městské hospody na letní sezonu. <ref name=":1" /> Historie zámeckého parku pod hrází rybníku sahá ještě víc do minulosti, kdy se jeho vznik datuje někdy kolem roku [[1776]]. Zámecký park v minulosti nebyl jen parkem. Původně se jednalo o ovocnou a okrasnou zahradu [[Šporkové|hrabaty Sweerts-Šporky]]. Je velmi pravděpodobné, že zdatné a staré duby v zámeckém parku, které jsou chráněny jako památné stromy, pamatují období založení samotného parku. <ref name=":0" />

 

 

Při výše zmíněné rekonstrukci rybníka v letech 2004 – 2006 došlo obecně ke zkrášlení a úpravě území. Hlavní aktivitou bylo [[Odbahňování rybníků|odbahnění]] celého rybníka, kácení nevyhovujících dřevin, oprava hráze, [[Požerák|požeráku]], [[Bezpečnostní přeliv|bezpečnostního přelivu]] a historického [[Pískovec|pískovcového]] mostu. Na hráz byla dosazena kamenná dlažba a podél rybníka byla zřízena náučná stezka. Na poslední vegetační úpravy okolí rybníku navázala rekonstrukce zámeckého parku. <ref name=":0" />

Počernický rybník, jeho východní přítok Rokytky s její nivou a zámecký park pod hrází byly 31.08.1988 Národním výborem hlavního města Prahy vyhlášeny Přírodní památkou Počernický rybník jako území poskytující místo pro hnízdění mnoha druhům ptáků. <ref name=":2" />

Nějvětšími zásahy do samotné přírodní památky byla stavba dálničního mostu na jeho východním okraji a rozšíření tělesa dráhy na jižní straně. Dálniční přemostění východního cípu Počernického rybníka a do něj se vlévající Rokytky bylo dokončeno kolem roku 1993 a představovalo významný zásah do lokality. Dobrou zprávou je však skutečnost, že od té doby se porosty regenerovali a došlo také k návratu ptactva, které našlo dokonce i výhodu v přítomnosti zmíněného mostu – začalo osídlovat prostory na vrcholu [[Pylon|pylonů]] těsně pod mostem. <ref name=":6">PETŘÍK, Petr. Plán péče o přírodní památku Počernický rybník na období 2010-2022. Praha: Magistrát hlavního města Prahy (k stažení na https://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?SHOW_ONE=1&ID=1104)</ref>

 

Kolem roku 2008 došlo k rozšíření [[Násyp|náspu železničního tělesa]] při modernizaci trati na tříkolejnou, co mělo za následek další zásah do chráněného území přírodní památky, tentokrát z jihu. Paradoxně i tento, zpočátku negativně vnímaný zásah, se časem ukázal jako pozitivní, protože umožnil vznik významného [[Biotop|biotopu]] [[Mokřad|mokřadných]] [[Tůň|tůněk]] mezi rybníkem a tělesem dráhy. <ref name=":6" />

 

== Přírodní poměry ==

 

=== Půdy ===

Co se týče [[Půdní profil|půdního profilu]], tak v širším okolí rybníka se nacházejí [[Hnědozem|hnědozemě]], v jeho těsném okolí pak [[Oglejení|gleje]] a [[organozemě]]. Ve východní části přírodní památky v místě nivy Rokytky pak můžeme najít [[Fluvisol|fluvizemě]]. <ref name=":3" />

 

 

Z [[Obojživelníci|obojživelníků]] zde můžeme najít [[Ropucha obecná|ropuchu obecnou]] (''Bufo bufo''), [[Skokan zelený|skokana zeleného]] (''Pelophylax esculentus'') a [[Skokan hnědý|skokana hnědého]] (''Rana temporaria'') nebo [[Kuňka obecná|kuňku obecnou]] (''Bombina bombina''). Z [[Měkkýši|měkkýšů]] se zde pak vyskytují [[Škeble rybničná|škeble rybničné]] (''Anodonta cygnea''), [[velevrub malířský]] (''Unio pictorum''), [[svinutec zploštělý]] (''Anisus vortex'') nebo [[Bahenka živorodá|bahenka]] (''Viviparus contectus''). <ref name=":0" /><ref name=":3" />

Území přírodní památky je domovem i pro mnoho [[Brouci|brouků]], např. pro [[Střevlíkovití|střevlíčky]] (druhy ''Stenolophus mixtus'' nebo ''Bembidion fumigatum''), [[Štítonoši|štítonoše černoskvrnného]] (''Cassida murraea''), [[Pilořitka dubová|pilořitku dubovou]] (''Xiphydria longicollis''), [[Tesařík piluna|tesaříka piluna]] (''Prionus coriarius'') nebo pro vzácný druh [[Nosatcovití|nosatečka]] ''Eubrychius velutus''. <ref name=":3" /><ref name=":0" />

 

 

Samotný rybník je pak využíván k extenzivnímu chovu ryb, zejména [[Kapr obecný|kapra obecného]] (''Cyprinus carpio''), který se do něj vysazuje v poměru 3:2 (kapr K1 ku kapru K2). Zaměření extenzivního chovu spočívá ve vytvoření rovnováhy mezi rybí výsadkou a přirozeným prostředím rybníka. Vysazené kapry se každoročně na podzim slavnostně vylovují za početné účasti veřejnosti.  <ref name=":0" />

 

=== Flóra ===

Území Přírodní památky Počernický rybník je významné nejen svojí faunou, ale i flórou. Můžeme zde najít asi 186 druhů [[Cévnaté rostliny|cévnatých rostlin]]. Břehy rybníku jsou pokryty charakteristickými rákosovými porosty, které postupně prochází do porostů ostřic. Mezi zdejší nejdominantnější druhy patří [[ostřice dvouřadá]] (''Carex disticha''), [[ostřice pobřežní]] (''Carex riparia''), [[ostřice kalužní]] (''Carex acutiformis''), [[ostřice měchýřkatá]] (''Carex vesicaria''), [[rákos obecný]] (''Phragmites australis''), [[orobinec úzkolistý]] (''Typha angustifolia''), [[krabilice hlíznatá]] (''Chaerophyllum bulbosum'') nebo [[chrastice rákosovitá]] (''Phalaris arundinacea''). <ref name=":3" /><ref name=":0" />

Ve východní části území se nachází mokřadní [[Olšina (les)|olšina]] s [[Olše lepkavá|olší lepkavou]] (''Alnus glutinosa'') a břehy řeky Rokytky jsou pak porostlé vrbami (z nichž nejvíce [[Vrba popelavá|vrbou popelavou]] (''Salix cinerea''), [[Vrba košíkářská|vrbou košíkařskou]] (''Salix viminalis''), [[Vrba trojmužná|vrbou trojmužnou]] (''Salix triandra'') nebo [[Vrba obecná|vrbou obecnou]] (''Salix caprea'')). Oblast je charakteristická místy i svými porosty křovin a liánovitých rostlin. Mezi nejrozšířenější stromy zde patří [[Dub|duby]] a [[Habr|habry]], místy se zde začali objevovat i nepůvodní [[Trnovník akát|akáty]]. <ref name=":3" /><ref name=":0" />

 

| datum přístupu = 2020-10-30

}}</ref>

 

== Ochrana přírody ==